Poběžíš na vozíku?

Poběžíš na vozíku?
Jsou závody, kde se k vozíčkářům staví poněkud jinak.
Autor snímku Archiv SKV
SDÍLEJ:

Vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své potřebné. Ať už budeme mít na mysli těžce nemocné, bezdomovce nebo třeba vozíčkáře. Patrně ne zcela náhodou patřily třeba skandinávské země vždy mezi státy s vysokou mírou životní úrovně a s vysokou mírou subjektivně hodnocené spokojenosti jejich občanů s vlastními životy. 

Poběžíš na vozíku?
V Německu vozíčkáři na cyklostezce nikomu nevadí.
Autor snímku Archiv SKV Praha
Jak na to

Sportovní klub vozíčkářů

Sportujete? Máte své vysněné cíle? Jděte do toho! Můžete tím pomoci i jiným... 

V naší domovské kotlině se nedávno v této oblasti stal hvězdou, alespoň na sociálních sítích, spor o běh v brněnských Lužánkách. Přesněji řečeno jedna z účastnic Eliška Havlíčková. V očích jedněch hrdinka bojující za svá práva a rovnocenné postavení ve společnosti. (Vždyť i všemožné kodexy a koncepce několika ministerstev hovoří jasně o vytváření příznivých podmínek a dostupnosti nejrůznějších aktivit včetně sportovních pro hendikepované spoluobčany.) V očích druhých prudička s nesmyslnými požadavky na organizátory závodu. Poněkud schizofrenní postoj veřejnosti k poměrně závažným otázkám rovnoprávnosti občanů.

Schizofrenie všedního dne

"Nedivím se tomu," říká Bohuslav Hůlka, předseda Sportovního klubu vozíčkářů Praha, sám upoután na vozík. "Sami vozíčkáři se nacházejí v dosti schizofrenní situaci. Zcela oprávněně požadují, aby s nimi bylo jednáno jako s kýmkoli jiným. Na druhou stranu je jasné, že se v běžném životě vyskytují i situace, kdy k vozíčkáři takto přistupovat nelze. Nelze po něm chtít, aby na vozíku vykřepčil po schodech do osmého patra nebo plynule nastoupil do vysokopodlažní tramvaje," dodává Bohuslav Hůlka. A nyní jde o to, aby společnost dokázala tyto nuance řešit s citem a porozuměním, dodávám já. Zvláště v případě vozíčkářů, na jejichž místě se může ocitnout každý. Během několika zlomků vteřiny. Proces je nevratný a jak ukazují statistiky, velká část vozíčkářů se rekrutuje z účastníků k uzoufání tak běžných situací, jako jsou dopravní nehody.

Na vozíku nelze?

Ale zpět k Elišce Havlíčkové. Co je ona vlastně zač? Vozíčkářka od svých 18 let, kdy byla zasažena těžkou neuroinfekcí a rok ležela v komatu. "Jsem normální mladá baba, stejná jako všechny ostatní. Pracuju jako asistentka obchodu v jedné stavební firmě. Předtím jsem na škole běhávala, dělala jsem jiu-jitsu, chodila do posilovny… Teď už na sport moc času nemám, v práci trávím většinu dne a ten zbytek mi zaberou takové ty normální věci, které ale na vozíku trvají mnohem déle. Na posilovnu jsem nezanevřela ani teď a ráda si chodím občas zaběhat třeba po ránu na Prígl."

Přihlásila se na závod, a když pořadatelé zjistili, že jde o vozíčkářku, následovalo vrácení startovného a lakonické sdělení, že závod absolvovat nemůže. Strhla se ostrá internetová diskuze se zbraněmi velkých kalibrů na obou stranách barikády, která vlastně pokračuje doteď. Organizátoři se nejprve neohrabaně snažili něčemu podobnému zabránit, následně vydali krátké oficiální stanovisko: "V současné době nejsou traťové podmínky závodu na takové úrovni, aby umožňovaly start sportovců na vozíku." Zatím to vypadá, že se možná přeci jen chytí trochu za nos a v přímém rozhovoru připouštějí, že jistá naděje na zlepšení by se snad časem najít mohla. Prý jsou tomu nakloněni a do budoucna se něčemu takovému nebrání. Tolik vyjádření pro novináře. Rýsuje se tedy řešení? Snad ano. "Ta ignorace, neochota komunikovat – od té doby mi nenapsali ani řádku – a hlavně neochota rozumně mi vysvětlit důvody, proč nemůžu startovat…," popisuje Eliška Havlíčková svoje bezprostřední pocity.

Bariéry jsou v nás...

Diskuze více či méně zainteresovaných lidí na internetu mezitím pokračuje dál. A při pročítání některých příspěvků můj rozum snižuje rychlost, až zůstává úplně stát. Mnoho diskutujících si asi opravdu neuvědomuje, že i oni sami se každý den několikrát vyskytují v situacích, ze kterých někteří z nás odjeli na vozíku. Původně běžná dopravní situace, skrytá vrozená vada, kterou se nepodařilo včas podchytit, banální uklouznutí při čištění zubů, neznámá infekce, projížďka na koni…

"Když chodíte, připadá vám všechno fajn. Tu vidíte pěkný nájezd, tam jede nízkopodlažní tramvaj. Pak na tom vozíku skončíte a zjistíte, že nájezd či výtah je tak na polovině míst, kde by je člověk potřeboval, nízkopodlažní tramvaj jede jednou či dvakrát do hodiny, což je zvlášť v zimě chuťovka… Ale lepší se to, poslední dobou mám pocit, že poslední bariéry, které zbývá odstranit – protože na těch stavebních se fakt maká – jsou už jen v hlavách některých lidí," dodává k tomu Eliška Havlíčková.

"Po úraze vnímám asi nejvíce ztrátu svobody pohybu, ztrátu soukromí, ztrátu obrovského množství drobností, které jsem mohla nezávisle na druhých dělat a vůbec jsem si je neuvědomovala.  Třeba jít sama na tramvaj, nepotřebovat nikoho, kdo mě do ní naloží, když se jí dvakrát do hodiny dočkám," přidává vlastní zkušenost Michaela Krunclová, vedoucí outdoorového oddílu Sportovního klubu vozíčkářů Praha. "Nemohu dělat dost věcí, které jsem měla ráda. Mohla bych je dlouho jmenovat. Radši ale myslím na to, co mi moje situace přinesla. S vozíkem jsem se obrnila trpělivostí. Něco prostě nejde hned. Ač to zní obehraně, i ten pohled na svět se mi změnil. Neřeším, co není třeba řešit. A co vnímám jako opravdu krásné, je skutečnost, že jsem obklopená skvělými lidmi," shrnuje kvadruplegička Michaela.

Eliška se na start lužánského běhu nejspíš postaví. Ať už s požehnáním organizátorů, či bez něj. Stejně jako téměř všichni vozíčkáři, které jsem dodnes poznal, je houževnatá a vytrvalá. "Byla jsem měsíc v Holandsku jako dobrovolník v rámci projektu Eropské unie. Tam je mentalita národa úplně jiná. Tehdy jsem pochopila, že jediné bariéry jsou opravdu jen v našich hlavách a nikde jinde," shrnuje Eliška naše povídání.

Říká se, že člověk reaguje na své okolí tím přátelštěji, čím více je spokojen sám se sebou a se svým životem. Vypadá to, že je před námi ještě spousta práce.

Článek je podpořený Nadací Vodafone Česká republika.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Všechno je jinak

Poslední zprávy od Elišky jsou bohužel ze smutného soudku: Takže naposled.... protože se mě na to někteří pořád ptají... Běh Lužánkami jsem vzdala... je to banda omezených ignorantů, kterým se prostě nehodí kriplík do závodu... mám jen jedny nervy...pořadatel ze mě dělá debila, zdraví účastníci mi někteří píšou takový vzkazy, že bych se i styděla to poslat někomu cizímu... mám možnost se účastnit jiného závodu, pořadatelé mi sami nabídli účast, protože stejně jako já nepochopili, o co kurva v téhle šílené kauze jde... takže sportu zdar:-))

  • Autor Redakce
  • Datum a čas 28.2.2014 10:51
Reaguj
Dobrý konec

Tento příběh má dobrý konec. Organizátoři v oficiálním prohlášení informují o tom, že umožní oficiální start na závodech Elišce i všem dalším hendikepovaným zájemcům. Perfektní!

http://behluzankami.cz/prohlaseni.php 

  • Autor René Kujan
  • Datum a čas 3.2.2014 10:51
Reaguj
Celkem 2 příspěvky v diskuzi


Kbelská 10 přinesla jaro i běžecké rekordy

Kbelská 10 přinesla jaro i běžecké rekordy

Jen těsně o 35 kusů se nevyprodala navýšená kapacita 1500 startovních čísel. Kbelská desítka na severovýchodním kraji Prahy přesto nabídla řadu rekordů. V ideálním počasí - 13 stupňů, místy slunce a hlavně bezvětří - též... celý článek

GR8 Trails běžecké závody 2024

Běhej lesy 2024

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Fejfar dál vládne běhu na Petříně

Fejfar dál vládne běhu na Petříně

Vůně a obrazy kvetoucích třešňových stromů jako při májové premiéře před deseti lety vytvořily kulisy Trailu Praha i v půlce března. Místy vysvitlo teplé sluníčko, běželo se i kolem líbajících se milenců u sochy
Kbelská 10 přinesla jaro i běžecké rekordy

Kbelská 10 přinesla jaro i běžecké rekordy

Jen těsně o 35 kusů se nevyprodala navýšená kapacita 1500 startovních čísel. Kbelská desítka na severovýchodním kraji Prahy přesto nabídla řadu rekordů. V ideálním počasí - 13 stupňů, místy slunce a hlavně bezvětří - též

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00
Den Nahoru a Dolů Špindlerův Mlýn, Medvědín Skialpinismus 6.4.
Myslivost a příroda - veletrh Kroměříž, Výstaviště 6.-7.4. 6.4.
Orlice Cup - štafeta Choceň Běh, kolo, kanoe 6.4.
Vars - konec lyžování Francie, Vars 7.4.
Silva Regina - veletrh Brno, Výstaviště 7.-11.4. Myslivost a lesnictví 7.4.
ILTM - veletrh luxusního cestování Jižní Afrika, Cape Town 7.-9.4. 7.4.
Slovakiatour - veletrh Bratislava, Incheba 11.-14.4. 11.4.
Regiony České republiky - veletrh Lysá nad Labem 11.-14.4. 11.4.
Běh Štěpánkou Mladá Boleslav 13.4.

Diskuse

strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků
Holandsko - země byciklů Michael Beranek, 23.3.2024 13:15, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 15:06
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:46
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:45
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:42
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:40
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35