Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy

Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy
Krkonoše, Dolní Malá Úpa, kostel.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Pomezní boudy byly zřejmě středobodem osídlování Krkonoš. Údolím Úpy táhli z Čech napřed slovanští osadníci, poté tyrolští dřevorubci, němečtí pastevci a nakonec čeští rekreanti. Ze Slezska se sem tlačili horníci. Pojďme si projít Pohádkovou stezku a podívat se na očima historie.

Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy
Pomezní boudy stojí přímo na česko-polské hranici.
Autor snímku Mates
Jak na to

Jak šel čas v údolí řeky Úpy

Během středověku přišli první němečtí horníci do Svobody ve 14. století.

Dřevorubci z Tyrolska poté vykáceli prales až na hřebeny.

Zemědělství skromě uživilo jen polovinu bývalých dřevorubců.

Pravým požehnáním bylo zavedení celní stráže a následné pašování v 19. století.

Další dřevorubci vykáceli lesy pro potřebu papíren.

Turistický ruch živil dříve Němce, dnes Čechy a Poláky ve 20. století.

Nejstarší slovanská osada v Krkonoších existovala určitě ve 12. století pět kilometrů od dnešního Trutnova směrem do hor.

Z Trutnova do hor

Už roku 1301 bylo založeno město Trautenau, ve kterém se smíchali Češi a Němci. Stálo trochu stranou dnešního centra Trutnova, ale bylo základem masivní kolonizace Krkonoš.

Odtud šli němečtí kolonisté pozvaní českými panovníky na sever stále hlouběji do hor. Až se dostali podél řeky Úpy na hřebeny k Pomezním boudám.

Horydoly.czLegenda: O zabití trutnovského draka

Krkonoše, Pomezní boudy, autobusová zastávka.

Úpa je počeštělý název pro řeku i osadu rozloženou po horských úbočích. Původně se jmenovaly Aupa, což je staré německé označení pro mokřiny v údolních nivách. Neutrální zeměpisné označení se časem přelilo do místního názvu.

Zámecký vrch nad Trutnovem.

Hornictví ve Svobodě

Napřed se lidé nastěhovali do Freiheit (Svobody nad Úpou), kde byli císařem, kterému patřila velká část Krkonoš, osvobozeni od poplatků a daní, aby žili a pracovali v tak nehostinném místě. Je tu zima, vlhko, několik měsíců v roce leží sníh a do předminulého století ničily lidskou práci pravidelné záplavy.

Jenže v kopcích okolo Svobody se našlo stříbro, měď, olovo a železo. To bylo mocné lákadlo pro chudé německé horníky. Bylo tady i zlato, ale tento kov byl během pár desítek let vytěžen do mrtě.

Doly spotřebují nepředstavitelné množství dřeva na svůj provoz, protože se musí stavět výdřeva, v tvrdých horninách se těží sázením ohně, doprava a zpracování rudy vyžaduje spoustu dřevěného materiálu. Nakonec i lidé, kteří pracují, jsou závislí na dřevu. Musí někde bydlet a něčím topit.

Krkonoše, Horní Malá Úpa.

Dřevo pro Kutnou Horu

Lesy okolo Svobody proto rychle padly na hornický průmysl a bylo potřeba dřevo získávat vysoko v Krkonoších. Královská horní komora tedy pozvala dva lesní mistry z rakouského Tyrolska, kteří s sebou přivedli dalších padesát dřevorubců. Ti roku 1566 vystoupili do Horní Malé Úpy, neboli k Pomezním boudám (1050 m n.m.), založili několik malých osad a začali kácet až do výšky 1370 metrů.

Pod sekyrami a pilami padly všechny husté bukové porosty. "Jejich úkol byl jasný: Vytěžit Krkonoše a poslat ho po Úpě dolů," lakonicky popisuje znalec Krkonoš a zdejší turistický průvodce Josef Zelený."

Ložiska rud se v Krkonoších rychle vyčerpala už kvůli tomu, že nikdy nebyla příliš velká. Horní průmysl však jel v Čechách na plné obrátky a požíral všechny lesy, na které dosáhl.

Krkonoše, Pomezní bouda.

"Krkonošské stromy odpluly po Úpě a a Labi do Kolína. Tam se přeložily na vozy a putovaly do Kutné Hory na výdřevu štol," dodává Josef Zelený. Tak se plavily především buky a smrky. Těžké dřevo, které dobře neplavalo, jasan, dub a bříza se zpracovávaly na dřevené uhlí. To se vozilo do Kutné Hory po zemi a tam sloužilo k tavení stříbrné rudy. 

Pouhých pětatřicet let stačilo na zničení pralesa

"Za pětatřicet let práce tyrolských dřevorubců zmizel v údolí Úpy smíšený prales," uzavírá Josef Zelený. Nakonec na tom pracovalo přes tisíc mužů. Tato tisícovka lidí umožnila několika českým králům, aby se díky stříbru z Kutné Hory dostaly mezi nejmocnější vládce Evropy.

Během pár let dřevaři úžasně zchudli a museli začít hospodařit na vytěžených svazích. Polovina z nich odešla plundrovat jiné hory a druhá polovina přešla na budní hospodářství. Už nikdy si nevydělali tolik, jako jejich otcové při těžbě dřeva.

Pár století horko těžko přežívali, chovali ubohý horský dobytek, pracovali na nerodících políčkách a někdo se stále živil příležitostným dřevorubectvím.

Krkonoše, Dolní Malá Úpa, Sokolí boudy (bývalá škola).

Přišla celní stráž a začalo se pašovat

Až přišla roku 1878 rakouská celní stráž. Do té doby nebyly hranice po krkonošských hřebenech mezi Slezskem a Čechami příliš důležité. Přecházelo se přes ně a obchodovalo velmi jednoduše. Jenže uzavřením hranic mezi znepřátelenými mocnostmi Rakouskem a Německem nastala zlatá doba pašeráků. Kvůli clům a drahotě se vyplatilo pašovat do Německa máslo, sýry a tvaroh. Odtamtud se nosil do Čech tabák, alkohol a jehly. Zvláště poslední artikl byl výnosný a velmi žádaný.

Když se v Malé Úpě zastavil legendární generál Laudon spolu s budoucím císařem a českým králem Josefem II., ubytovali se i s doprovodem na jednu noc. Císař při tom viděl horskou vesničku, která byla daleko bohatší, než podobné obce v Alpách. Podivil se, proč se obyvatelům tak dobře daří, a oni se mu přiznali, že pašují. "Dostali od něho kostel a žandáry," shrnuje výsledek císařské návštěvy Josef Zelený.

Za císařské peníze byl postaven na krkonošské poměry velký kostel Svatého Petra a Pavla a zároveň byly posíleny celní hlídky na státních hranicích.

Maršov.

Další stromy požraly papírny a celulózky

Dalším požehnáním pro chudý kraj byla stoupající spotřeba papíru v Evropě. Les, tentokrát už smrkový, byl znovu vymýcen a odvezen do mlýnů. Německé slovo Mühle, česky mlýn, v horách většinou neoznačuje idylický mlýn na obilí s vodníkem a rybníčkem, ale buď pilu, zpracovatelský závod na rudu (též hamr) nebo drtírnu dřeva na výrobu celulózy.

V Malé Úpě jich bylo několik, ale největší a nejzachovalejší je Spálený Mlýn, který sice v roce 1944 shořel, ale dodnes si můžeme udělat představu, jak drtírna dřeva vypadala.

Dřevěná drť se odtud vozila dolů do Maršova a Svobody do celulózek a papíren. Výjimečný byl právě Maršov, který svého času zásoboval svět nejkvalitnějším cigaretovým papírem. 

Turistika z Německa k Němcům. Riesengebirge je náš Vaterland

Když mezi první a druhou světovou válkou upadl v Krkonoších i papírenský průmysl, měli lidé pod Pomezními boudami znovu štěstí. Rozvinul se turistický průmysl. Po nedávno postavených železnicích z německého Berlína a z německé Vratislavi proudily davy návštěvníků na německou kultovní horu Schneekoppe, jezdili na saních z hřebenů do německého Schmiedebergu a obsluhovali je němečtí občané v Riesengebirge.

Po skončení druhé světové války se přiliš nezměnilo a Pomezní boudy i Malá Úpa žijí z turistiky dodnes. Němci sice stále přijíždějí z Berlína, ale Vratislav je už polská, Schmiedeberg jsou dnes polské Kowary, Sněžka je nejvyšší hora Česka a saně jsme vyměnili za lyže.

Sáňkování v Černé Říčce.

Pohádková stezka dětem ukazuje Malou Úpu

Zveme vás na Pohádkovou stezku z Pomezních bud dolů do Malé Úpy. Zastavte se v turistickém informačním středisku na Pomezních boudách, vyzvedněte si plánek tří doporučených okruhů a udělejte si podzimní výlet s dětmi po místech, kudy přišli naši předkové do Krkonoš a zaároveň, kde je plundrovali od středověku a my v tom pokračujeme dodnes.

Krkonoše, Pohádková stezka Malou Úpou.

Pralesy tu už dávno nejsou. Přibývá penzionů, silnic a sjezdovek.


Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Oprava
Díky. Opraveno.
Reaguj
Osadníci táhli a za nimi se táhly jejich větry. Zde nepomůže ani ta oční klinika z reklamy
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 18.10.2010 21:20
Reaguj
Celkem 2 příspěvky v diskuzi


Pašijový svatý týden Velikonoční

Pašijový svatý týden Velikonoční

Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce, kdy byl ukřižován a potom vstal z mrtvých Ježíš, jsou úzce spjaté se starými pohanskými rituály. Každý den tak zvaného Svatého týdne přes Velikonocemi (též zvaný Pašijový týden)... celý článek

Tradice a zvyky předků v Přerově nad Labem

Velikonoční veselí na zámcích a hradech ve středních Čechách

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Velikonoční veselí na zámcích a hradech ve středních Čechách

Velikonoční veselí na zámcích a hradech ve středních Čechách

Oslavit Velikonoce můžete ve středočeských zámcích a hradech Loučeň, Mcely, Okoř, Křivoklát a Týnec nad Sázavou.
Bruslení v Praze 2023/2024

Bruslení v Praze 2023/2024

AKTUALIZACE Praha zprovozňuje zimní bruslařské plochy. Přinášíme přehled možností na bruslení v hlavním městě. 
Co je nového na hradech a zámcích ve středních Čechách?

Co je nového na hradech a zámcích ve středních Čechách?

Hrady a zámky ve středních Čechách nachystaly pro návštěvníky řadu novinek. Speciální prohlídky, přednášky a bohatý program připravili kasteláni už na Velikonoce. Na své si o velikonočních svátcích přijdou hlavně děti. Hlavní sezona
Tradice a zvyky předků v Přerově nad Labem

Tradice a zvyky předků v Přerově nad Labem

Jaro na vsi můžete zažít ve skanzenu Přerov nad Labem. V celém areálu se budou připomínat od 16. března do 7. dubna staré zvyky a obyčeje, které provázely po celé jarní období
Pašijový svatý týden Velikonoční

Pašijový svatý týden Velikonoční

Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce, kdy byl ukřižován a potom vstal z mrtvých Ježíš, jsou úzce spjaté se starými pohanskými rituály. Každý den tak zvaného Svatého týdne přes Velikonocemi (též zvaný Pašijový týden)

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Tourbusiness - veletrh Bělorusko, Minsk 18.-20.4. 18.4.
Dunajec - otvorenie vodáckej sezóny Červený Kláštor 19.-21.4. 19.4.
Sázava - historická plavba Horka 20.4.
Pošemberský ultra kros Český Brod Běh 20.4.
Nauticampo - veletrh Portugalsko, Lisabon 17.-21.4. Turismus a karavaning 21.4.
Padání - bouldering Žihle 26.-28.4. 26.4.
Prague Bike Fest Praha, Výstaviště Holešovice 27.-28.4. 27.4.
Malše - splutí Římov   27.4.
Veselský vodácký maraton
Suchdol nad Lužnicí Info: lenka.steffanova@seznam.cz 27.4.
Sázavský maraton Zlenice Turistické kanoe 27.4.

Diskuse

Prostě nehoda Horydoly, 18.4.2024 11:52, 9 příspěvků
Prostě nehoda EH, 18.4.2024 11:41, 9 příspěvků
Marťan se zastyděl? Lyžař, 18.4.2024 10:27, 9 příspěvků
Marťan se zastyděl? Prkoš, 18.4.2024 10:16, 9 příspěvků
Test test, 16.4.2024 18:32, 1 příspěvek
Jazyk Veronika, 15.4.2024 18:53, 9 příspěvků
milovníku cizích termitů PK, 15.4.2024 18:16, 9 příspěvků
INU IP, 15.4.2024 17:11, 9 příspěvků
z prde.. klika PK, 15.4.2024 10:05, 9 příspěvků
INU Honza, 15.4.2024 9:24, 9 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

S Winterbergem na Dobešku Horydoly , 11.4.2024 0:02
Re: Praha Horydoly Open, 10.4.2024 10:32
Tipy na dámské běžecké bo... Horydoly Open, 10.4.2024 10:11
Zákolany Horydoly , 8.4.2024 18:24
Lojzovka Horydoly , 8.4.2024 18:23
Re: Praha Kuba Turek, 8.4.2024 18:13
Re: Praha Horydoly Open, 8.4.2024 18:09
Re: Divoká Šárka Kuba Turek, 6.4.2024 19:21