Příjemnou atmosféru Vánoc a Nového roku je možné užít v podzemí Betlémské kaple v Praze. Koná se tu tradiční a největší výstava vánočních předmětů, betlémů, mikulášských postaviček a vůbec všeho, co s tradičními svátky souvisí.
Letošní výstava ukazuje prastaré kořeny vánočních svátků, které sahají až k oslavám zimního slunovratu. Ty byly pro staré Slovany i Kelty velice významným obdobím.
VIDEO Vánoční výstava 2016 Betlémská kaple
České Vánoce mají v kontextu evropských a světových oslav narození Ježíše Krista své neopakovatelné a výjimečné místo. Jsou křesťanské, ale mají zároveň nesmírný půvab lidové bezprostřednosti, humoru i pověrečných magií a věšteb, které si lidé po staletí předávali od dob pohanských až do současnosti.
Vánoce slovanské, keltské i římské
Slunce v tento den přestalo konečně zkracovat svou pouť po obloze a denní doba se začala opět prodlužovat. V některých tradicích bývá tento čas oslavován také jako začátek nového roku. Římané oslavovali boha Saturna a tento svátek nazývali Saturnálie. Staří Slované měli pro totéž období výraz Božice. Uctívali při něm Svagora, boha nebeského světla, jeho syna Dažboga neboli Božice, boha slunce, který se každého 25. prosince znovu rodí se svítáním, a Svarožice, boha ohně. Keltové pro tuto přelomovou dobu používali výraz Yule. Uctívali boha Dagda a bohyni Brigid.
Se zimním slunovratem se pojily zvyky:
* Zapalování velkých ohňů pro ochranu, kolem kterých lidé seděli celou noc. Dnes zapalujeme adventní a vánoční svíčky.
* Donášení zelených ratolestí jako symbolu rodícího se života. Dodnes přinášíme domů jmelí, cesmínu a jehličnaté stromky. Necháváme vykvést barborky z ovocných stromů či zlatého deště.
* Pořádání hostin pro vyjádření hojnosti. Jídlem a pitím slavíme i dnes.
* Pálení vonných bylin či kadidel kvůli omezení bakterií a hmyzu v domácnosti. Dnes se pálí purpura či františek doma a kadidlo v kostele.
* Věštění zčásti žertovné a zčásti vážné nám zůstalo z minulosti.Rozkrojíme jablko (jádřinec je křížek nebo hvězdička?), lejeme olovo do vody (co vidíme?), hážeme pantoflí (půjde děvče z domu?), louskáme ořechy (jsou jádra zdravá?)...
* Pečení rituálního pečiva. Dnes je to nejčastěji vánočka a různé druhy cukroví.
* Maskované průvody udílející pochvalu či důtku, jak se doma hospodaří a žije. V dnešní době stále udělují odměny a tresty Mikuláš, Ambrož, Lucie, perchty a později masopustní postavy.
Prolínáním pohanských zvyků a křesťanských představ i liturgií vznikl zajímavý fenomén současné podoby slavení Vánocích. O tom vypovídá letoční Vánoční výstava v Betlémské kapli.
Otevřeno je denně do 3. ledna od 9 do 18 hodin. Pouze na Silvestra 31. prosince se zavírá už ve 14 hodin a na Nový rok 1. ledna se otevírá až ve 13 hodin.
Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce, kdy byl ukřižován a potom vstal z mrtvých Ježíš, jsou úzce spjaté se starými pohanskými rituály. Každý den tak zvaného Svatého týdne přes Velikonocemi (též zvaný Pašijový týden)... celý článek
Hrady a zámky ve středních Čechách nachystaly pro návštěvníky řadu novinek. Speciální prohlídky, přednášky a bohatý program připravili kasteláni už na Velikonoce. Na své si o velikonočních svátcích přijdou hlavně děti. Hlavní sezona
Děti mohou už během pár dní hrdě dělat první obloučky na sněhu. Zábavný faktor, bezpečnost a empatie - s nimi dokážou instruktoři lyžařských škol v Kaiserwinklu proměnit menší i větší děti v nadšené lyžaře. Zvládnou to
Ve většině tuzemských skiareálů je sníh už jen na sjezdovkách, řada z nich už provoz předčasně ukončila. Vlivem vysokých teplot a deště sníh rychle taje a sjezdovky jsou kvůli náročnému terénu zejména v odpoledních
Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce, kdy byl ukřižován a potom vstal z mrtvých Ježíš, jsou úzce spjaté se starými pohanskými rituály. Každý den tak zvaného Svatého týdne přes Velikonocemi (též zvaný Pašijový týden)