Horské výstupy v Českém krasu

Horské výstupy v Českém krasu
Svatý Jan pod Skalou. Buschman jümaruje z jeskyně ke Kříži.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Český kras není pro horolezce jen Srbsko s oblýskanými chyty a nýty po třech metrech, ale také lezení horského charakteru. Nabízíme výběr nejhezčích dvoudélkových cest, ve kterých si budete připadat jako ve Vápencových Alpách.

Jak na to

Průvodce

Resch Petr: Český Kras a okolí. Dobříš, Xerografia 2000.

Žák Karel: Srbsko. Praha, Alpy 1992.

Doporučené vybavení

Dvojité lano 50 m, přilba, sedací a hrudní úvazek, 8 expresek, 4 karabiny, jistítko, 2 prusiky, lezečky, magnézium, aktuální průvodce, vklíněnce, smyčky, friendy, lékárnička, mobil.

Z každé stěny je popsán jeden klasický výstup, což ale neznamená, že tam nenajdete více pěkných či dobrodružných cest.

Stěnou stěn Českého krasu je bezesporu stěna Pod Křížem ve Svatém Janu pod Skalou. Každý výstup na ní je impozantní. Začíná se lézt v lese. Když se dostanete nad úroveň stromů, rozprostře se pod vámi hluboké údolí. Překonáte exponované pasáže a ocitnete se na vršku přímo u třímetrového kříže. Odtud je nejkrásnější a nejdramatičtější výhled v celém Českém krasu.

Vlastina 3+

Srbsko, Vlastina stěna. Červenka, Malík, Šustr, 1944.

Levou část stěny protíná úzký komín (smyčky). Štanduje se na plošině (smyčka okolo stromku) a pokračuje kolmou stěnkou (kruh) přes odštěp (vklíněnce nebo friendy) na temeno. Sestup slaněním, slaňovací kruh vpravo.

Halina 5+

Srbsko, Blážina stěna. Kutta, Novotný, Preisler, 1950.

Nástup v levé části stěny mezi Ivanovou a Estakádou. Šikmým uklouzaným koutkem vylezeme na polici protínající téměř celou stěnu zleva doprava. Po ní (kruhy, nýty) do travnatého koutku (vklíněnce), přes pilířek a převisek (skoba) do stěnky (skoba, kroužek). Štand je u posledního kruhu před koutkem. Na travnatou poličku zprava, spárou (smyčka) do malého skalního kotle (velké hodiny). Sestup slaněním od hodin. Pozor na shazování kamení, protože slanění vede nad frekventovanou turistickou cestou. Cesta má název po dvou dívkách Hany a Libuše, se kterými autoři výstupu tehdy chodili.

Velký Kotel 5

Srbsko, Stěna Kotlů. Kutta, Malík, 1943.

Zcela zleva z lesa na obrovskou polici stoupající zleva doprava. Po ní daleko doprava ke štandu před hranou (kruh). Obtížněji za hranu a lehčeji velkým obloukem po ukloněné stěně velkého skalního kotle. Na závěr kolmou stěnkou (vlevo kruh) a po levé straně ke stromům. Sestup slaněním od stromů.

Stará 6+

Srbsko, Pupek. Kutta, Mareš 1944.

Ukloněnou plotnou v levé části stěny do kouta (skoba), spárkou doleva (skoba), a pod převisem doprava (smyčky). Těžký výlez na štandovací polici (kruh). Po polici doprava nahoru (skoby, kruhy) až k jejímu přerušení (kruh). Dlouhým exponovaným krokem do spáry a koutem pod temeno (kruh). Sestup slaněním.

Skály nad nad Berounkou u Srbska.

Jižní hrana 5+

Alkazar, Matterhorn. Hokr, Štykarová, Zalabák, 1973.

Šikmou stěnou vlevo od bohatě nýtované Sestupovky k jeskyni, po jejím okraji vztyčením a vpravo na etáž ke štandu (kruh). Z ní doleva na hranu (skoby) a do spáry (vklíněnce, smyčka) na poličku (skoba). Lámavou zahliněnou stěnkou na temeno. Sestup pěšky vlevo nebo vpravo po vyšlapaných pěšinách podél okrajů lomu.

Slavnostní otevření lezeckého parku Alkazar.

Jižní stěna 4

Šanův kout, Pyramida. Schmidt, Schüller 1943.

Zleva nad převis ke štandu na polici (kruh). Stupňovitou stěnou doprava do černého pásu (smyčky, vklíněnce). Pásem (skoba, smyčka) do koutku (kruh) a jím na vrchol. Sestup slaněním.

Český kras, Srbsko, Šanův kout.

Kamarádi z Tour Ronde 4

Svatý Jan, Dušičková. Hiller, Hokr, Tintěra 1971.

Zarostlým žebrem vlevo od převisu na úpatí střední části stěny (sk). Stěnkou nan balkón (kruh). Uklouzanou stěnkou doprava (vklíněnec) k sokolíkovité spáře a ke štandu (kruh). Ukloněnou stěnou pod kout (kruh) a jím (skoby) na temeno. Sestup slaněním.

Dušičkovou spáru na Dušičkové stěně. Kuba leze v 80. letech 20. století.

Křížová, Pražská varianta 6-

Svatý Jan, Stěna Pod Křížem. Störe, Metzner, 1943.

Vlevo od spádnice největší jeskyně nepevnou skálou k jeskyňce (skoby). Přes ní (nýt) do vhloubení (nýty) a jím stále vzhůru (skoby) až do jeskyně, kde se poprvé štanduje (kruh vpravo, borháky vlevo). Doprava na hranu (skoby) a traverzem doprava pod převisy (smyčka) a na závěr přímo vzhůru na druhou štandovací poličku (kruh). Zleva do díry (skoba, vklínenec) a dalším traverzem doprava po liště až do míst, kde se dá vylézt po kolmých skálách do zarostlého terénu (smyčky, vklíněnce) a ke kříži. Sestup slaněním, nebo pěšky nejprve údolíčkem za informační tabulí a poté doleva po skalní lávce pod skalní stěnou.

SDÍLEJ:

Diskuze

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Svatojánská legenda
Natočte Křížovou cestu i z jiných míst a úhlů, potom to prostříhejte s tím co už máte, aby to nebylo rozvleklé. Jinak moc se mi líbili foky ze slaňování vypadá to atraktivněji něž kdyby se jednalo o lezení v této části stěny.Svatojánská legenda Poslal je po dvou na všechny světové strany, bylo jich sedmdesát. Cestovali Palestinou, Středomořím, Pamírem i Kašmírem někteří došli až do Indie, jiní přes Balkán až k Černému moři zasévali hořčičné semínko víry všude tam, kam přišli. Uběhlo více jak osm století. Mohl se stát úspěšným. Jedním z mnoha. V jeho zemi bylo semínko již zaseto. Zaslechl Hlas a věděl komu patří. Odchází. Možná ani neví kam. Přichází sem přibližně ve stejné době, jako Cyril a Metoděj na Moravu. Usazuje se v údolí nad kterým se tyčí veliká skála, zdálky připomínající rybu symbol křesťanství. Přebývá v jeskyni pod skalou u pramene, který z ní vytéká. Toto místo je však pohanským obětištěm. Pohané přicházejí a odcházejí. Je rušen při modlitbě i ve spánku. Odchází. Avšak zjevuje se mu Jan Křtitel a předává mu kříž. Bůh upevňuje jeho víru. Zůstává. Stává se jednou velkou modlitbou. Žije v harmonií s Bohem, lesní zvěř na něj reaguje s důvěrou a samozřejmostí, jako na součást přírody. Ochočí si laň a ta ho živí svým mlékem. Bylo jim souzeno, aby se setkali. Muž v knížecích šatech postřelil jeho laň šípem. Psi ji štvou až k jeskyni. Zde se oba muži potkávají poprvé. Kníže Bořivoj svého činu lituje. Ten druhý vkládá své ruce na laň a Hospodin sesílá svou uzdravující sílu. Bořivoj zve poustevníka na svůj hrad Tetín. Ten odmítá. V dobrém se rozcházejí, ale kníže je i doma v myšlenkách v tom zvláštním údolí. Svěřuje se své ženě Ludmile, žačce Cyrila a Metoděje. Ta si vyprosí doprovod ke světci. Chce s ním o Bohu hovořit a to i přesto, že nechce být rušen. Poustevník poznává, že i jí si Bůh vyvolil a slibuje, že jí navštíví na hradě Tetíně. Přišel. Společně s Bořivojem se modlí, rozjímají o spáse svých duší a žehnají celé zemi. Druhý den světec odchází, nepřekračuje však řeku, ale rozhoduje se, že projde končiny na této straně řeky. Cestou vztyčuje kříže, symboly křesťanské víry, naděje ve vzkříšení a život věčný s Kristem. Přichází do míst, kde jsou vesnice Svinaře a Hodyně. Modlí se u kříže, který právě vztyčil, stává se terčem posměchu pohanských pastevců, ženoucích stádo vepřů. Ti se mu posmívají, hází po něm bláto a kamení. Krev vytryskla na kámen u kříže, vedle kterého se modlil. „Bože odpusť jim, neboť nevědí co činí.“ Sedlák, který nedaleko pracuje na poli zaslechne křik a přibíhá se svými lidmi na pomoc. Půjčuje mu staršího, vyhublého koně a poustevník se dává opět na cestu. Před tím, ještě žehná hodnému sedlákovi i lidu v jeho kraji. K večeru se vrací zpět krásný, zdravý kůň s jeho vlastní uzdou a sedlem. Sedlákovi se začíná dobře dařit. To Bůh je s ním. Žil tady celkem čtyřicet dva let. Znal dobře moc modlitby. Promodlil toto místo a vyhnal démony, kteří ho rušili. V hodině jeho smrti se Ludmile ve snu zjevuje anděl a ona posílá do jeskyně svého zpovědníka. Zemřel první český poustevník blahoslavený Ivan. Přišel do tmy, odešel za Světlem. Po jeho smrti plní kníže Bořivoj Boží vůli. Ivanovu jeskyni nechává zasvětit jako podzemní kapli ke cti Panny Marie. Později je jeskyně rozšířena a k ní přistavěn dnešní kostel zasvěcený Janu Křtiteli. Začínají přicházet poutníci. Jejich víra je silná a upřímná. Modlí se. Dějí se první zázraky. Hluší slyší, slepí vidí, chromí odkládají berle. Je dvacáté století. Na nebi i na zemi se objevují znamení. Ve francouzských Lurdech vytryskne ze skály v jeskyni pramen. Maličkým pastevcům se zjevuje Panna Maria. Lékařské komise potvrzují přes šedesát trvalých zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie.Píše se rok 2000. Do Svatého Jana pod Skalou u Berouna přijíždějí lidé z různých končin země pro vodu a prohání svých 70 miligranů dusičnanů na litr skrze elektrické čerpadlo do plastových nádob. Pramen Ivan je uvězněn za mříží s hroty. Lidé přicházejí, odcházejí, ale moc modlitby neznají. Z kostela sem zaznívá chorál „Svatý Václave, vévodo české země pros za nás hříšné…“ J.M.Pletánek
Reaguj
  • Autor Redakce
  • Datum a čas 25.11.2004 23:19
Reaguj
Re: Proč Kamarádi z Tour Ronde?
Já velkýho abalaka použil dole a tak jsem byl na tom stejně. Obhodit šutr jsem zase nemohl pro helmu na hlavě, která mi bránila ve vlezu do spáry. :)) Karabina na syčce to vyřešila, ale moc jsem tomu vklíněnému šutru nevěřil. Ještě že z té spáry nejde... I když na konci je z ní lepší vylézt. No, je tam lepší nepadat. Ale to koneckonců všude. :o))
  • Autor jan puš
  • Datum a čas 8.11.2004 13:01
Reaguj
Proč Kamarádi z Tour Ronde?
Máš pravdu, rozhodoval jsem se mezi Kamarády, Dušičkovou, Velikonoční a Vánoční. Myslím, že Kamarádi jsou tady nejčastěji lezenou klasikou, ačkoliv se dole opravdu leze pomalu tunelem v křoví. Ohledně Dušičkové spáry: Mám krátké ruce, a tak jsem se nedostal k tomu, abych obmotal vklíněný šutr. Friendy tehdy v Česku téměř žádné nebyly. No... dolezl jsem bez jištění až ke štandovacímu kruhu, ale stěnka pod ním mi dala zabrat. Byl to jeden z mých nejhorších lezeckých zážitků.
Reaguj
Re: Re: Možná
Jo Dušičková cesta. Pravda! To je pěkné a horské! Ta spára mi nepřišla moc krvelačná ani pětplusová (nebyla-to bych to nevylezl! Extrémy nelezu!:))). Ale chce to asi trochu morálu.Podstatné: Já to nesrozumitelně napsal s tím zákazem. Tedy: Sv.Jan a Šanův kout jsou od ledna do července zakázané. Na Dušičkovou se může celoročně. Pokud to nikdo nezměnil.
Reaguj
Re: Možná
Jene! Ty nemáš s těmi lidmi soucit, proč hned spára (Dušičková). Taková řezničina, brrr...Hned "za rohem" je Dušičková cesta. To je pohoda na 2 délky!Vlastně se i divím, proč Kuba dal přednost C.kamarádů Tour Ronde, vždyť ten dolní úsek už zarůstá džunglí.T.
  • Autor TomasK
  • Datum a čas 8.11.2004 09:27
Reaguj
Možná
Možná bych ještě doplnil o informaci, že Svatý Ján a Šanův kout je od ledna do konce července ochranáři zapovězen. Ve Sv. Jánu se smí celoročně (pokud vím)na Stěně za klášterem a na Dušičkové. Na Dušičkové je také zajímavá Dušičková spára (V+.). Do té se hodí širokorozchodné jištění a nebo pevné přesvědčení, že ze "spáry nejde vypadnout" :o) Jistit v ní lze i za vklíněný balvan, který je ale až asi 20m vysoko. Jinak hodně veliké friendy a abalaky se hodí. Ale kdo má rád spáry se ( myslím) potěší
Reaguj
Re: vvideo
Například Windows Media Player.
Reaguj
vvideo
Čím se dá to video přehrát?
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 6.11.2004 01:57
Reaguj
To jsem netušil že v Čechách jsou takový bigwóly. Jen co přestane pršet jedu tam snad to bude ještě o víkendu!!!!!!!!!!!! Super článek!!!!!!!!!!
  • Autor Pinďa
  • Datum a čas 5.11.2004 11:13
Reaguj
Celkem 10 příspěvků v diskuzi


Livigno zahájilo zimní sezonu

Livigno zahájilo zimní sezonu

Černé padáky pro milovníky adrenalinových jízd i lehké svahy pro rodiny s dětmi otevřely poslední listopadový víkend své brány. Zimní sezona v Livignu, které získalo nedávno 2. místo v rakouské anketě Best ski resort... celý článek

Běh do oblak mění trasu, míří na bike traily

Jak poskytnout první pomoc při úrazu

registrovat




Nejčtenější články

Začíná tajemný Advent

Začíná tajemný Advent

Každý si pamatujeme kousek předvánočních, vánočních a povánočních zvyků, koled, svátků či obřadů. Přinášíme data nejdůležitějších adventních svátků a jejich význam. Advent letos začíná v neděli 27. listopadu.
Ischgl: Relaxuj. Jestli můžeš...

Ischgl: Relaxuj. Jestli můžeš...

Ischgl je nevšední lyžařské městečko. Zdejší lyžařský areál Silvretta je propojen se skicentrem Samnaun, který leží za kopcem ve Švýcarsku. Můžete tedy lyžovat hned ve dvou státech najednou. Na sjezdovkách
Suché skály po hřebeni

Suché skály po hřebeni

CLIMBING GUIDE Končí říjen, a proto si chceme užít poslední víkend na písku. Předpověď počasí je ovšem značně nejistá, a tak nakonec volíme jistotu Suchých skal. Může se tu lézt po celý rok.
Jak se leze Gotické okno na Žabáku

Jak se leze Gotické okno na Žabáku

CLIMBING GUIDE U naprosté většiny horolezecký cest v pražské Divoké Šárce neznáme jejich prvovýstupce. Názvy výstupů se časem mění. Jména skal jsou splácaná z původních názvů, turistických novotvarů a nejnověji i z horolezeckých nápadů. V tomto
Černolice, podzimní lahůdka

Černolice, podzimní lahůdka

NOVÉ FOTKY Čertovy skály u Černolic jsou ověšené horolezeckými lany snad každý víkend. Ať prší, nebo svítí slunce, fouká vítr, kape či sněží. My se sem vydáváme vždy na podzim.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Mezinárodní festival outdoorových filmů Praha, Lucerna 5.-10.12. 5.12.
Setkání skialpinistů Velká Javorina, Holubyho chata 9.-11.12. 9.12.
Lyžebraní Hlavenec 9.-11.12. Prodej lyží 9.12.
Pražská stovka Praha, Modřany 9.-11.12. Běh a turistika 9.12. 21:00
Mikulášský bouldering Stříbro, Dům dětí a mládeže Lezecké závody mládeže 10.12.
Olympijský šplh Praha, Harfa   10.12.
Boulder Cup Pardubice, Gekon Lezecké závody 10.12. 13:00
Vánoce v muzeu Praha, Muzeum hl.m.Prahy 19.11.-10.12. 10.12.
Zámecký okruh - otužilci Choceň, Tichá Orlice   10.12.
Mikulášské jízdy s párou Liberec Nostalgický vlak do Křižan 10.12.

Diskuse

Johnetta, 10.12.2016 21:17, 8 příspěvků
Jetson, 10.12.2016 21:08, 1 příspěvek
bez urazu Pišišvor, 9.12.2016 17:57, 264 příspěvků
má to vůbec cenu? Kuba Turek, 8.12.2016 12:15, 7 příspěvků
čelovka Kunys, 8.12.2016 12:15, 22 příspěvků
má to vůbec cenu? Martin, 8.12.2016 11:01, 7 příspěvků
Čeština Horydoly - Andrea Černá, 8.12.2016 9:58, 3 příspěvky
Čeština Laďa, 8.12.2016 9:30, 3 příspěvky
Egypt, Turecko, Tunis Nobody, 7.12.2016 23:44, 3 příspěvky
Ňufi ňuf Kostkař, 7.12.2016 10:26, 1 příspěvek

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

POVÁNOČNÍ VÝLET S MIRKOU ... Horydoly Horydoly, 9.12.2016 13:04
Vánoce 2016 Horydoly Horydoly, 8.12.2016 17:53
Zahájení prodeje First Mi... Horydoly Horydoly, 8.12.2016 0:57
Re: Recepce - Luční a Lab... Kuba Turek, 6.12.2016 17:00
Recepce - Luční a Labská ... Horydoly Horydoly, 6.12.2016 16:55
Re: Beskydy a Javorníky Pivoň Pivoň, 5.12.2016 9:45
Re: Bezhotovostní platba ... Pivoň Pivoň, 29.11.2016 2:40
Bezhotovostní platba jako... milan šupa, 28.11.2016 16:22