Hurá na písek!

Hurá na písek!
Pískovcové lezení v Tisé.
Autor snímku Wampa
SDÍLEJ:

AKTUALIZACE Skalní města jsou plná postaviček stoupajících kolmými stěnami jako mouchy na vrcholy impozantních věží. Pískovec je ovšem velmi porézní a měkká hornina. Stačí krátká dešťová přeháňka a z pevné skály se stane nacucaná hmota křehká jako dort.

Jak na to

Jistící pomůcky

Kruh - slouží přesně jako kruh na přivazování krávy, ze kterého se vyvinul. Prvovýstupce nejprve vyseká do skály třicet centimetrů hlubokou díru, do ní vloží železný dřík zakončený masivním kruhem a utemuje ho olověnými pilinami. Nakonec všechno zabetonuje. Dnes se místo betonu a pilin občas používají speciální lepidla nebo malty.

Smyčka - plochý popruh nebo kus kulatého lana lze omotat okolo skalního zubu, ovázat okolo skalních hodin (dvě díry do skály proti sobě, kudy jde prostrčit smyčka), anebo pomocí uzlu zaseknout do skalní trhliny.

Slaňovací kruh - z vrcholů věží se lze většinou dostat jen spuštěním po laně. Slaňovací kruh je proto zabetonovaný na okraji věže. Jím se protáhne na dvojito lano jako niť uchem jehly, po něm horolezci slaní dolů a lano za jeden konec stáhnou k sobě dolů.

POZOR! Kruhy jsou stabilní a při lezení se nechávají na místě. Smyčky zakládá prvolezec a druholezec je potom vytahuje a bere s sebou. Nikdy ovšem není možné na tyto pomůcky spoléhat stoprocentně! Smyčka se může vytrhnout, rezavý kruh se přelomí a slaňovací kruh vyviklá. Nehledě na to, že během jištěného pádu je možné spadnout na skalní polici a zlámat si kosti, karabina se může nešťastnou náhodou otevřít a lano z ní vyskočí, nebo spadneme ještě pod prvním jištěním a let skončí až na zemi.

Tištěné průvodce

Aktuálně vydávané průvodce po pískovcových skálách lze koupit v turisticko-horolezeckých specializovaných prodejnách. Veškerý dostupný sortiment průvodců najdete v internetových prodejnách Kiwi a Horokupectví. Knihy o skalních městech pořídíte v knihkupectví Kosmas.

Internet

Český horolezecký svaz - pravidla lezení

Lezec - diskusní fórum

Adršpašsko-teplické skály

Labské pískovce

Hruboskalsko

Saské pískovce

Po pískovcových skálách se proto nesmí lézt za vlhka, což u měkčích druhů znamená nejméně osmačtyřicet hodin po dešti, u tvrdších čtyřiadvacet hodin.

Kam zajet a co vylézt

Oblastí, kde se zrodilo pískovcové lezení, je Saské Švýcarsko v Německu podél Labe u hranic s Českem. Tady se najdou nejtěžší výstupy, nejpevnější skála, vysoké věže a zároveň tisíce cest vhodných pro rekreační horolezce. Nejnovější průvodce uvádí, že zde vede celkem sedmnáct tisíc směrů.

Srovnatelně legendární jako Sasko pro Němce je pro Čechy Hruboskalsko u Turnova. Pískovec je tu sice měkčí, ale za to se leze na mohutné osamělé věže. Nejvyšší Kapelník je pojmem nejen mezi lezci, ale chodí ho obdivovat i turisté z okolních vyhlídek. Přírodní krásy doplňují hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála, lázně Sedmihorky a kouzelné výhledy na Český ráj.

Stranou největšího ruchu je umístěn symbolický hřbitov horolezců, kteří na Hruboskalsku lezli, ale buď se tady zabili nebo se sem nevrátili z hor celého světa. Na kovových deskách zapuštěných do skály můžeme číst jména desítek neznámých lezců i sportovních hvězd. Čestné místo tu má expedice, jejíž všichni členové zahynuli pod peruánským Huascaránem.

Fantazii se meze nekladou

O fantazii místních horolezců vypovídají názvy významných skal jako Čertova ruka, Maják, Durango, Anebo, Kruťas či Lebka. Obyčejný původ názvu lze vystopovat třeba u Větrníku (podle průvanu v jeho soutěsce), Břízky (stromek na vrcholu), Orloje (množství skalních hodin), Harryho věžičky (průkopník zdejšího lezení) či Sfingy (tvar odpovídá egyptské předloze). Nechybí jako v téměř každé skalní oblasti Opozdilec, Strážce, Mnich a Palice. Ne zrovna salónně znějí názvy dvou zastrčených věžiček Kokot (neboli Ocas Sahary) a Varle. Ještě hrubější jsou názvy výstupových cest na ně: Mukni a máš ho v sukni, Pepa naprudko a Kokotina. Je ovšem otázkou, jestli je lepší název Rudá hrana na Dračí věž podle komunistického přesvědčení předválečných prvovýstupců. Z jiného soudku je přejmenování Vyhlídkové hrany na Ottovu věž. Dlouho se jí z recese říkalo Hitlerkante.

Další známé oblasti

Podobné, ale ne tak impozantní lezení jako v okolí Hrubé Skály si lezci mohou užít i v nedalekých Příhrazech a Drábských světničkách. Výborné pověsti mezi horolezci a dlouhé historii se těší kromě Hruboskalska i Prachovské skály u Jičína. Co tamním věžím chybí do mohutnosti a rozlehlosti, to dohánějí štíhlými tvary a nakupením téměř na jednom místě. Před třiceti lety byli prachovští lezci na špici obtížnosti, ale všechna sláva polní tráva. Dnes se tady vyžívají především rekreační lezci a špička upřela pozornost jinam. Oblastmi pro rekreační lezce a začátečníky jsou ještě Křížový vrch u Adršpachu, Tiské stěny u Děčína a stolová hora Ostaš nad Policí. Útesy ani věže tu nejsou příliš vysoké, na pískovcové poměry se dá dobře jistit proti případnému pádu a skála je tu relativně tvrdá. Nesype se z ní tedy jemný píseček při každém výstupu. Horolezci říkají, že málo solí.

Strašné komíny v Adršpachu

Naopak odstrašující výstupy vedou v Adrpašsko-teplických skálách. Mnoho desítek metrů vysoké kolmé skály jsou rozťaty komíny a spárami. Pro většinu dnešních lezců jsou zdejší výstupy noční můrou. Z umělých stěn mají sílu a z vápencových oblastí nacvičenou techniku na těžké stěny, ale komíny jim nejdou. Vyžadují totiž odvahu, sebedůvěru a zvláštní způsoby soukání se vzhůru. Jejich předchůdcům naopak nezbývalo nic jiného než komíny, ve kterých se s konopnými lany převázanými okolo pasu cítili aspoň trochu bezpečně.

Druhou hororovou oblastí je Labské údolí mezi Děčínem a německou hranicí. Na pravém břehu vedou dlouhé dobrodružné výstupy ve stěnách a spárách s velmi sporadickou možností jištění. Běžně tu hrozí dvacetimetrové pády. Kdo se bojí, nemá tady co pohledávat.

Tisá:  Zlatá stěna, Zlaté písky VI leze Bidlo. Zlatá stěna, Pro Adama VIIb leze LukasB. Srnčí věž, Severní stěna VIIa leze Komár.

Naopak levý břeh je doménou sportovních lezců, kteří tady v posledních letech tvoří jednu supertěžkou cestu za druhou. Jištění je tu lepší než na druhé straně řeky, ale každý zahraniční lezec tu přesto zažívá napoprvé chvíle hrůzy. To se samozřejmě netýká nedalekých Sasů, protože oni takové způsoby lezení kdysi zavedli.

Za horšího počasí se jezdí na tvrdý pískovec Suchých skal u Železného Brodu, nebo na vybrané pevné stěny na Kokořínsku. Na těchto výjimečně tvrdých skálách je povolenou lézt i za vlhka.

 

Nechte si poradit od místních expertů

Pískovcové horolezectví není jen sport, ale především hledání rovnováhy mezi fyzickým a psychickým výkonem. Špičkoví i obyčejní horolezci musejí neustále balancovat na hraně mezi snahou o co nejtěžší vylezenou cestu a reálným odhadem svých schopností. Ačkoliv oproti pionýrům zdejšího lezení před sto lety mají výhodu pevných lan, nelezou naboso, mají bezpečné smyčky a nezničitelné karabiny, přesto jejich zdraví i život visí často na vlásku. Z některých míst se prostě nesmí spadnout.

Nejlepší je proto lézt s místními znalci, kteří znají záludnosti jednotlivých výstupů. Vědí kam založit uzel, kde je skrytý chyt a kam lze zaklínit koleno. Nestyďte se na pár dní využít některé komerční horoškoly a zaplaťte si průvodce. Kromě vylezení pěkných cest vám poradí napříště. Klidně si nechejte zakroužkovat v knižním průvodci cesty, které jsou hezké, odpovídají vašim schopnostem a dají se dobře zajistit.

Mladíci vyučení na francouzském vápenci sice přicházejí s nápady, že by se mělo do starých cest osazovat více jistících kruhů, ale podle místních klasiků to nepřichází v úvahu. Lezení na pískovci proto je a zřejmě nějakou dobu zůstane daleko odvážnějším a nebezpečnějším než na běžných skálách zajištěných spoustou skob a nýtů. Platí totiž pravidlo, které formulovat už slavný pískař František Kutta těsně po druhé světové válce: „Čím je v cestě méně železa, tím je pěknější.“ I špičkoví lezci se tedy musí smířit s tím, že na pískovci polezou o několik stupňů lehčí výstupy než třeba na umělé stěně. Musejí si být jisti, že výstup dokončí a že na to mají.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: Re: 48 hodin
Uz toho casu tolik nemam abych byl na hrubici denne, lec nektere zvyky jsou mi velmi sympaticke. Takze pokud pri nektere ze svych ridkych navstev nachytam nekoho na mokrem pisku -jedno jestli hodinu po desti nebo 3 dny po poradnych lijavcich, premluvim dotycneho k urychlenemu sestupu ( jak? zeptejte se starych piskaru, metoda je to velmi ucinna)a jeste mi bude dekovat ze si svoje lano muze vzit jen ve dvou kusech sebou. Domnivam se ze tady je trocha nasili zcela na miste.
Reaguj
Re: Re: Re: pevné pískovce
Pazourková vež (u Starých splavů) je asi to nejlepší co se tvrdosti a velikosti týče. lepší je snad věž u Nedvězí. Stejný nebo podobný materiál (ala Oberwegery v Luž.horách) mají Havířská věž a Křemenáč. Ty jsou ale nižší. Pěkné cesty v poměrné pevné (kyzovité)skále vedou na skály u Housky.
Reaguj
Re: Re: pevné pískovce
Přidám další Kokořínsko: Sněhurka a sedm trpaslíků, některé stěny v Planém dole. A co se týká Děvínského polesí, tak železité stěny Zářivé a Jedové věže, a taky Malé Krkavčí věže. A Vlhošť má velmi pevnou věž Helgy. Bezvel - o Pazourkové věži jsem nikdy neslyšel, ačkoliv jsem na Bezvelu dával dvakrát vrcholovou knížku, ale možná je to místní název. Nešlo by to vyjasnit?
Reaguj
Re: pevné pískovce
Jedno z míst je Bezvel u Kaktusic (viz odkaz zde), druhý Havířská věž (?) u Macháče, která je podle průvodce tvrdá. Ještě dotaz: neni Pazourková věž totéž co Bezvel?
Reaguj
1. I na Kokorinsku se je par mist, kde je tvrdej pisek. 2. Kokorinsko patri rovnez do oblasti Dubske skaly.
  • Autor MartinA.
  • Datum a čas 21.7.2004 10:27
Reaguj
pevné pískovce
Zdar, třeba měl Kuba na mysli Ralsko a Děvínské polesí.Tam ty pevný písky fakt jsou a to Kokořínsko není až takdaleko, ne?
  • Autor Balů
  • Datum a čas 21.7.2004 10:16
Reaguj
Re: Re: 48 hodin
Přečti si debatu na http://www.lezec.cz/diskuse.php?ckat=&lim=0&key=15124
Reaguj
Z jiného soudku - "vybrané pevné stěny na Kokořínsku", kde je možno lézt za mokra-vlhka.Kde to tam je Kubo? Moc to kokořínsko neznám, ale z toho mála, co jsem tam navštívil, tak to bylo sypké jak prase, že i já vychovaný Hrubicí z toho měl hrůzu.Nedošlo k drobnému omylu?, ony totiž pevné pískovce jsou od tama blízko na Vlhošti, ale ty patří do Dubských skal. Jsou i popsány ve stejnojmenném průvodci.(Nebo jsou na kokořínsku fakt ukryté pevné pískovce?)
  • Autor TomasK
  • Datum a čas 21.7.2004 09:50
Reaguj
Chytráku?
Co je špatně?
Reaguj
Adr
Ty jsi asi nikdy nebyl v Adru chytraku co? Jinak bys nemohl tohle napsat. Ale na druhou stranu doufam ze tam nikdy nepojedes...
  • Autor tomas
  • Datum a čas 20.7.2004 20:59
Reaguj
Celkem 18 příspěvků v diskuzi


České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2017

České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2017

LEGÁLNÍ BIVAKY Malé, ale důležité zprávy z české i německé strany hranice, z kraje pískovcových věží a vysokých skalních masivů, z Českého a Saského Švýcarska.... celý článek

Kotzwand na Falkenstein

Dva čeští turisté se zřítili z Mont Blanc

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.



Nejčtenější články

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

CLIMBING GUIDE Divoká řeka Enže prorazila před miliony let vápencové hory a zbyly po ní obrovské kolmé stěny. Před sto padesáti lety našel těmito úžasnými srázy cestu místní horal, tak trochu
Kotzwand na Falkenstein

Kotzwand na Falkenstein

CLIMBING GUIDE Je nám trochu smutno po prohřátém pískovci. Na lezení se tam vypravíme zase až na jaře. Prohrabali jsme tedy aspoň archiv a pustili si amatérské video z výstupu Kotzwand na
SEZNAM: Umělé lezecké stěny

SEZNAM: Umělé lezecké stěny

Přinášíme nejobsažnější přehled umělých horolezeckých stěn v Čechách, na Moravě a na Slovensku. V seznamu najdete spojení a adresy velkých stěn i malých boulderovek, které jsou přístupné pro veřejnost.
Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

CLIMBING GUIDE Rossschweif je dlouhá, krásná hřebenová túra s množstvím nádherných výhledů. Nejtěžší místa dosahují trojkové obtížnosti. Vede na Hochtor (2369 m) v Gesäuse (Ennstaler Alpen). Je to nejvyšší vrchol rakouského národního
VRCHOLY

VRCHOLY

Horydoly uveřejňují podrobné návody, jak se dostat na vrcholy a zase zpátky. Podívejte se na hory, vrcholy, štíty, věže... 

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Knižní veletrh Havlíčkův Brod 20.-21.10. 20.10.
Zavírání Skaláku Sedmihorky Horolezecká brigáda 21.10. 09:00
Fotoexpo - veletrh Praha, Národní dům Vinohrady Fototechnika 21.10.
ITB Asia - veletrh Singapur 25.-27.10. 25.10.
Designblok Praha, Výstaviště 26.-30.10. 26.10.
Hanseboot - veletrh Německo, Hamburg 28.10.-5.11. Lodě a čluny 28.10.
Jesenický opičák Jeseník Dětské lezecké závody 28.10.
Korženěvská a Denali - diashow Praha, Vysoká škola ekonomická Přednáší Renata Faustenová 31.10. 19:45
Kyrgyzstán - diashow Praha, Cross Club 2.11. 20:00
Sherpafest Praha, Aero Horolezecké filmy 4.11. 12:00

Diskuse

Rio Botič 2017 Vodák Marek, 20.10.2017 13:29, 23 příspěvků
Rio Botič 2017 David, 20.10.2017 11:14, 23 příspěvků
Seattle Horydoly - Andrea Černá, 19.10.2017 23:11, 2 příspěvky
Sněžnice Ssnehulak, 19.10.2017 20:45, 12 příspěvků
Karambit Honza, 19.10.2017 20:35, 6 příspěvků
Seattle Papouš, 19.10.2017 15:31, 2 příspěvky
ČD Šotoušing, 18.10.2017 19:38, 1 příspěvek
Pes darek - nápady Kuba Turek, 16.10.2017 10:31, 2 příspěvky
Pes darek Petr, 16.10.2017 10:24, 2 příspěvky
Cyklo kalhoty Crivit Jarek, 16.10.2017 6:09, 16 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Člověče nešťastný, neodsu... milan šupa, 19.10.2017 19:20
Na závod Běhej Valachy mí... Horydoly , 18.10.2017 13:13
Re: Regionální muzeum Mělník Horydoly , 17.10.2017 18:29
Wiener Hausberge: Rax, Sc... Horydoly , 17.10.2017 2:30
Grossglockner Horydoly , 17.10.2017 2:12
Prague City Tourism Horydoly , 16.10.2017 23:53
Pražská vlastivěda 2017 ř... Horydoly , 16.10.2017 23:42
Kiwi spolupracuje se Sygic Horydoly , 16.10.2017 23:38