Jižní strž na Castellaz, lidská jatka

Jižní strž na Castellaz, lidská jatka
Dolomiti, Passo Rolle, Castellaz (2333 m). Jižní strž.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

V Passo Rolle se přestalo válčit teprve až na Soče (Isonzo) proběhlo během dvou let jedenáct bitev, zahynulo v nich půl milionu mužů a Rakušané ani Italové nezískali ani píď nepřátelské země. Jak souvisí konec tvrdých bojů v Dolomitech s Julskými Alpami? Jednoduše - všechny bojující státy se za 1. světové války vyčerpaly a nebyly schopny dál pokračovat ve vyhlazovací válce na tak zvané Italské frontě.

Jižní strž na Castellaz, lidská jatka
Dolomiti, Passo Rolle, Castellaz (2333 m n.m.). Výhled zprava d
Autor snímku Kuba Turek
Jak na to

Itálie vstoupila do 1. světové války proti svému nedávnému spojenci Rakousku-Uhersku v roce 1915, protože chtěla dobýt Trentino a Jižní Tyrolsko, tedy historická rakouská území jižně od Alp.

Na jižní Italské frontě, jejíž součástí byla i válka v Dolomitech, se situace stabilizovala v roce 1916. Na podzim 1917 Italové Dolomity vyklidili, protože prohrávali na Soče.

V roce 1918 Rakousko-Uhersko kapitulovalo kvůli hospodářskému vyčerpání a politickému rozkladu. Kapitulaci podepsal již neexistující stát, protože se mezi tím rozpadl na mnoho menších států včetně Československa, které v různých podobách existují dodnes.

Takových skalnatých kopečků je v Dolomitech nepočítaně. Jenomže Castellaz (Castellazzo) se vypíná přímo nad Passo Rolle.

Toto dvoutisícové sedlo mezi vápencovými Dolomity a žulovými Bellunskými Alpami zaujalo nejenom turisty, horolezce, lyžaře, cyklisty a stavitele silnic, ale také vojáky.

Horolezecký výstup je bezpečnější než pěší

Letošní zimu jsme se rozhodli, že na Castellaz (2033 m n.m.) vylezeme. Zvolili jsme cestu Jižní strží. Na značené turistické normálce totiž hrozilo aktutní lavinové nebezpečí.

Od silnice přes Passo Rolle jsme vyjeli lanovkou na vedlejší travnatý kopec Costazza (2290), nasadili skialpinistické lyže a na nich během půl hodiny došli pod Jižní strž. Je to zdaleka viditelný sněhový komín v čelní skalnaté stěně. Navíc pod ním stojí jednoduchý turistický rozcestník, a tak s orientací nebyl nejmenší problém.

Lyže jsme nechali u rozcestníku a vystoupali po travnatém svahu pod skály.

Překvapení uprostřed: Sto let staré klubko ostnatého drátu

Samotná Jižní strž má strmost asi 50 stupňů, možná o trochu víc. S lanem jsme lezli jen dvě délky a obě jistící stanoviště jsme zbudovali po pravé straně kryté skalními převisy.

Na začátku poslední délky se nám do cesty postavil skalní výšvih, už zdola dobře viditelný. Jeho horolezecká obtížnost byla patnáct metrů metrů 3 UIAA. Největší překážkou však nebylo samotné lezení, ale překvapení uprostřed - klubko rezavého ostnatého drátu. Opatrně a složitě jsme ho oblezli.

Ostnáč tady zbyl ze zuřivých bojů 1. světové války. Měl bránit rakousko-uherským horským myslivcům Kaiserjäger, aby pronikli do postavení elitních italských horských jednotek Alpini. Nám se to podařilo. Na konci této lanové délky jsme stanuli na kamenných vyskládaných plošinách, které tu zůstávají, ačkoliv je Alpini opustili již před pětadevadesáti lety.

Kristus jako Buddha

Nahoře jsme si prohlédli tři kříže. U největšího z nich sedí zamyšlený mramorový Kristus a nabádá všechny příchozí: "Mysli, modli se a usmívej se." V kulise skalních velikánů vypadá jeho písemný vzkaz jako od dalajlámy z Himalájí.

S překvapením jsme zjistili, že skalní vrcholová plošina i úbočí jsou prošpikované kavernami, prostřílenými cestičkami a srovnanými plošinami pro baráky, které už dávno vzal čas. Do některých skalních místností jsme se ještě skoro sto let po zdejších bojích, podívali.

Sestoupili jsme dolů přibližně ve směru značeného turistického výstupu severovýchodním svahem. Náš odhad lavinéznosti byl bohužel dobrý. Sněhové vrsty si sedaly se zlověstným žuchnutím na sebe, svrchní kůra se prolamovala a návrat nebezpečným terénem pro lyže byl nebezpečný a tím pádem psychicky vyčerpávající.

Celkem nám celá túra z Passo Rolle na Castellaz od parkoviště k parkovišti trvala čtyři hodiny.

Strategické místo v zapadákově

Passo Rolle bylo na začátku 1. světové války zapadlé sedlo, kterým byla nedávno postavená silnice spojující tři nevýznamná údolí. Už o rok později se ale stalo místem tvrdé poziční války nejlepších horských vojáků Rakouska-Uherska i Itálie. Rakušané zatlačili Italy do jejich vlastního území. Italská fronta se v Dolomitech, Julských, Kamnišských Alpách a také v ledovcových masivech Ortleru a Adamella zkroutila tak, že v každém údolí a na každém kopci byla jiná jednotka.

Castellaz je sice nevýrazný kopec mezi obrovskými sedly a vysokými horami, ale stal se pěstí italské armády na samém hrotu obranné linie.

Pokud chceme, dodnes můžeme sledovat, kudy vedla italsko-rakouská fronta: Od Cima d'Asta na Cauriol a Passo Rolle, dál na Passo San Pellegrino, pokračovala přes Marmolada a Col di Lana, a ještě dál na Falzarego, Lagazuoi, Tofane, Cristalo a Tre Cime di Lavaredo až do Passo di Monte Croce a Carnico.

Poblíž Passo Rolle šlo zhruba o to, že dnešní lyžařské centrum Predazzo bylo v rukou Italů a dnešní lázeňské město Belluno a drahé hotelové městečko San Martino di Castrozza bylo v rakousko-uherském držení.

Bílá smrt byla strašnější než nepřítel

Okolí Passo Rolle, dost podobně jako celé Dolomity, připomínalo lidská jatka. Bojovalo se tu o každý metr země. Vojenské jednotky měly vykopané zákopy někde je pár metrů od sebe, navzájem se bez milosti stříleli, tahali kanóny do velehorských výšek (nejlepší děla, která používaly obě strany, byly ze Škodovky), podkopávali svá postavení a minéři bez skrupují odstřelovali celé kopce i s jejich posádkami. Přesto si nepřátelé téměř viděli do talířů, vzájemně cítil vůni podávaných jídel a slyšel povely velitelů i naříkání raněných.

Větší oběti, než kulky, bomby, náboje, bodáky, naostřené polní lopatky a plyn si však vybírala na Italské frontě Bílá smrt, jak ji nazývali sami vojáci. Laviny, mráz a sněhové bouře. V zimě 1916 klesly teploty ke čtyřicítce pod nulou a vojáci zamrzali na hlídkách. Jednoho strašného dne bylo evidováno na celé frontě deset tisíc mrtvých Italů pod lavinami. Jindy smetla lavina v jediném okamžiku 150 Rakušanů během bohoslužby i s feldkurátem.

Horská vojenská postavení se špatně zásobovala. Stezky byly často v dosahu nepřátelských děl nebo ostřelovačů, případně kamenných či sněhových lavin. Provizorní lanovky nejezdily za špatného počasí. Zásobovací kolony z italských i rakouských nížin se těžko dostávaly do hor.

Každý kopec patřil někomu jinému

Průměrná váha rakouského vojáka, když skončila válka v Dolomitech, byla pouhých padesát kilogramů. Pro srovnání: Po osvobození koncentračních táborů za 2. světové války, měli reálnou šanci na přežití vězni, kteří vážili okolo čtyřiceti kilogramů. Více vyhladovělí často umírali na podvýživu a selhání vnitřních orgánů, i když se jim dostalo lékařské péče.

Jenže za 1. světové války si voják těžko mohl vybrat, kde by to měl lepší. Na Ukrajině řádil hladomor mezi civilisty i v armádách. V Haliči (východním Polsku) byla vyhladověna a posléze zničena jedna z největších evropských pevností Přemyšl, když se přes ní několikrát převalila fronta a o život přišlo čtvrt milionu lidí. Ve vyčerpávajících bojích u největší městské pevnosti Verdun se navzájem postřílelo tři čtvrtě milionu vojáků. Na řece Sommě se fronta pohnula o tři kilometry a při tom zahynulo přes milion vojáků.

Passo Rolle, horská skupina Pala a všechny hory i sedla okolo něho je dodnes provrtané tunely, štolami, zákopy, podzemními kryty i zásobárnami. K nim vedou vojenské stezky a chrání je obranné zdi a mnohdy i smotky ostnatých drátů. Boje se vedly nejvíc na vrcholech Castellaz (Italové), Tognazza (Italové byli tam, kam dnes jezdí lanovka), Cavallaza (Picolla patřila Italům a o hlavní vrchol se přetahovali Rakušané s Italy), Colbricon (Rakušané) a v malém úzkém sedle Colbricon (tady zemřelo na pár desítkách metrů čtverečních hodně vojáků obou válčících stran).

Válka v Passo Rolle na internetu

Válka v okolí Passo Rolle (Albergo Vezzana)

Válka v Passo Rolle (Passorolle.net)

Boje o Colbricon (Sentieri di Guerra)


Zobrazit místo Dolomity na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Upřesnění
WW1 se změnila na jatka, protože se válečné umění dostalo do krize a teoretici ani praktici nebyli schopní vymyslet, jak ochránit pěchotu před zpřesněnou dělostřelbou a masivně nasazenými kulomety, a jak takticky nebo strategicky překonat silnou obranu nepřítele v zákopech. To se vyřešilo až ve WW2 pomocí tanků a obrněných vozidel.
  • Autor Zajímavé čtení a fotky
  • Datum a čas 9.3.2012 09:46
Reaguj
Celkem 1 příspěvek v diskuzi


České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2017

České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2017

LEGÁLNÍ BIVAKY Malé, ale důležité zprávy z české i německé strany hranice, z kraje pískovcových věží a vysokých skalních masivů, z Českého a Saského Švýcarska.... celý článek

Kotzwand na Falkenstein

Dva čeští turisté se zřítili z Mont Blanc

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.



Nejčtenější články

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

CLIMBING GUIDE Divoká řeka Enže prorazila před miliony let vápencové hory a zbyly po ní obrovské kolmé stěny. Před sto padesáti lety našel těmito úžasnými srázy cestu místní horal, tak trochu
Kotzwand na Falkenstein

Kotzwand na Falkenstein

CLIMBING GUIDE Je nám trochu smutno po prohřátém pískovci. Na lezení se tam vypravíme zase až na jaře. Prohrabali jsme tedy aspoň archiv a pustili si amatérské video z výstupu Kotzwand na
SEZNAM: Umělé lezecké stěny

SEZNAM: Umělé lezecké stěny

Přinášíme nejobsažnější přehled umělých horolezeckých stěn v Čechách, na Moravě a na Slovensku. V seznamu najdete spojení a adresy velkých stěn i malých boulderovek, které jsou přístupné pro veřejnost.
Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

CLIMBING GUIDE Rossschweif je dlouhá, krásná hřebenová túra s množstvím nádherných výhledů. Nejtěžší místa dosahují trojkové obtížnosti. Vede na Hochtor (2369 m) v Gesäuse (Ennstaler Alpen). Je to nejvyšší vrchol rakouského národního
VRCHOLY

VRCHOLY

Horydoly uveřejňují podrobné návody, jak se dostat na vrcholy a zase zpátky. Podívejte se na hory, vrcholy, štíty, věže... 

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
ITB Asia - veletrh Singapur 25.-27.10. 25.10.
Designblok Praha, Výstaviště 26.-30.10. 26.10.
Hanseboot - veletrh Německo, Hamburg 28.10.-5.11. Lodě a čluny 28.10.
Jesenický opičák Jeseník Dětské lezecké závody 28.10.
Korženěvská a Denali - diashow Praha, Vysoká škola ekonomická Přednáší Renata Faustenová 31.10. 19:45
Kyrgyzstán - diashow Praha, Cross Club 2.11. 20:00
Sherpafest Praha, Aero Horolezecké filmy 4.11. 12:00
Mezinárodní festival outdoorových filmů Frenštát pod Radhoštěm 10.10.-5.11. 5.11.
WTM - veletrh Velká Británie, Londýn 6.-8.11. Cestování 6.11.
EICMA - veletrh Itálie, Miláno 9.-12.11. Cyklistika 9.11.

Diskuse

nabízím trubičková pera Bára, 21.10.2017 18:30, 8 příspěvků
Rio Botič 2017 Vodák Marek, 20.10.2017 13:29, 23 příspěvků
Rio Botič 2017 David, 20.10.2017 11:14, 23 příspěvků
Seattle Horydoly - Andrea Černá, 19.10.2017 23:11, 2 příspěvky
Sněžnice Ssnehulak, 19.10.2017 20:45, 12 příspěvků
Karambit Honza, 19.10.2017 20:35, 6 příspěvků
Seattle Papouš, 19.10.2017 15:31, 2 příspěvky
ČD Šotoušing, 18.10.2017 19:38, 1 příspěvek
Pes darek - nápady Kuba Turek, 16.10.2017 10:31, 2 příspěvky
Pes darek Petr, 16.10.2017 10:24, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Člověče nešťastný, neodsu... milan šupa, 19.10.2017 19:20
Na závod Běhej Valachy mí... Horydoly , 18.10.2017 13:13
Re: Regionální muzeum Mělník Horydoly , 17.10.2017 18:29
Wiener Hausberge: Rax, Sc... Horydoly , 17.10.2017 2:30
Grossglockner Horydoly , 17.10.2017 2:12
Prague City Tourism Horydoly , 16.10.2017 23:53
Pražská vlastivěda 2017 ř... Horydoly , 16.10.2017 23:42
Kiwi spolupracuje se Sygic Horydoly , 16.10.2017 23:38