Legendární Vidlový hřeben

Legendární Vidlový hřeben
Hanka leze na Velkou Vidlovou věž.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

CLIMBING GUIDE Vidlový hřeben ve Vysokých Tatrách už má vrchol popularity za sebou. Milovníci dlouhých středně těžkých túr si ho však nemohou nechat ujít ani dnes. Historická túra je důstojným celodenním podnikem, který si může vyžádat dva až tři dni pobytu na horách.

Na Vidlový hřeben máme zálusk už mnoho let. Nikdy jsme se na něj nedostali, protože vyžaduje dost času a přespání na Lomnickém štítě.

Tři krásné dni

Až letos jsme vyšetřili tři dni. Předpověď na konec září je krásná. Máme se na co těšit.

Absolvujeme jako obvykle nechutnou noc ve vlaku a po ránu vystupujeme v Popradu. Ještě dvakrát přestoupíme na tatranskou železničku a pozemní lanovku a můžeme vstoupit do říše vysokých hor.

Vyjdeme na Térynu, pozdravíme chataře Mira, shlédneme záchrannou akci se špatným koncem, dáme si oběd a lezeme Jordánkou pod Lomnický štít.

První noc na Lomnické věžičce

Přespíme na plošinkách ohrazených kameny. Je nás šest, a tak zůstáváme již na Lomnické věžičce, kde je dost místa a ještě k tomu sem svítí teplé slunce. Ráno dorazíme velmi chladným komínem osazeným novými řetězy na Lomnický štít.

Nahoře se ohřejeme, napijeme (1,50 euro za 3 deci sodovky) a rozhlédneme. Hned ale mažeme zase dolů do Měděné štrbiny. Tři dvojice lezeme po úzkém hřebeni celý den. Místy absolvujeme odstrašující nejištěné sestupy, při kterých stydne krev v žilách především druholezcům.

Vidlový hřeben.

Druhá noc před Kežmarskou štrbinou

K večeru poslední družstvo zaostává, a tak ho posíláme z Lievikové štrbiny dolů do Cmiteru a Skalnaté doliny. My čtyři ostatní pospícháme dál. Přesto nás tma zastihne na travnaté polici kousek před Kežmarskou štrbinou. Budujeme tedy kamenné plošinky a ukládáme se podruhé ke spánku. Dochází nám voda a k jídlu zbyly jen bonbony.

Ráno svítí na polici slunce. Geo a Jeník vylézají ze spacáků a balí se na sluníčku jen v tričkách. My dva sedíme celí zmrzlí ve stínu a čekáme. Slunce se nedočkáme, i když kluci se sluní jen pár desítek metrů od nás.

Na vrcholu Kežmarského štítu jsme krátce po poledni. Moc se nezdržujeme. Jednak nám za tři hodiny jede vlak z Popradu a jednak přišly mraky. Počasí bylo načasované akorát na Vidlový hřeben.

Následuje úmorný sestup ke Skalnatému plesu, úprk na lanovku, rychlý přesun na nádraží a cesta vlakem domů.

Vidlový hřeben

Vidlový hřeben

Lomnický štít - Kežmarský štít (od jihozápadu k severovýchodu)

Vysoké Tatry

Prvovýstup

Poprvé přešli celým hřebenem A. Znamiecki a vůdce J. Marusarz 6. září 1906. V opačném směru lezli A. Szczepaňski, J. A. Szczepaňski, M. Szczuka 29. července 1927. První zimní průstup udělali G. Haffner, A. Schmidt a vůdce M. Nitsch 20. dubna 1935.

Obtížnost

Max. obtížnost je v krátkých úsecích 4+ UIAA, místy se jde pěšky a lezou se dlouhé lehké vodorovné hřebenové úseky. Nejtěžší jsou strmé sestupy po exponovaných hranách. Druholezec musí být stejně dobrý jako prvolezec. Z Medené na Kežmarskou štrbinu je to 6 hodin velmi rychlého lezení. K tomu je potřeba připočítat dlouhý nástup i sestup. Vidlový hřeben je tedy obvykle dvoudenní túra.

Přístup

Pozemní lanovkou jedeme ze Starého Smokovce na Hrebienok. Jdeme k Téryho chatě (3 hod) a dále lezeme Jordánkou (2 UIAA) na Lomnický štít (2622 m) (3,5 hod). Sejdeme po širokém úbočí pod observatoří (2 UIAA) do Měděné štrbiny (0,5 hod). Celkem 7 hod od Hrebienku.

Druhá dražší a ne tak pěkná cesta vede lanovkou z Tatranské Lomnice přes Skalnaté pleso na Lomnické sedlo. Z něho lezeme hřebenem (2 UIAA) okolo Mojžíšova pramene na Lomnický štít a dolů do Měděné štrbiny. Celkem 1,5 hod z Lomnického sedla (1,5 hod).

Třetí přístup vyžaduje lezení a je namáhavý. Ze Skalnaté doliny jdeme okolo Lievikového plesa, lezeme do Cmiteru až se ocitneme v ústí rokle spadající z Vidlového sedla. Odbočíme na jihozápad obrovským korytem mezi Západní Vidlovou věží a Cmiterovým žebrem Lomnického štítu. Až bude v dohledu nad námi Měděná štrbina, dolezeme přímo na ni (2-3 UIAA).

Vidlový hřeben: 1. Měděná štrbina, 2. Západní Vidlová věž, 3. Vidlové sedlo, 4. Velká Vidlová věž, 5. Lieviková štrbina, 6. Východní Vidlová věž, 7. Kežmarská štrbina, 8. Kežmarský štít.

Sestup

Z Kežmarského štítu pár metrů stále ve směru Vidlového hřebenu na vyšlapanou stezku. Po ní v mnoha serpentinách přes Kežmarskou priehybu do Huncovského sedla. Pěší sestup vede doleva na značenou Tatranskou Magistrálu a po ní doleva přes Svišťovku k chatě U Zeleného plesa (3-4 hod) nebo doprava na Skalnaté pleso ke Skalnaté chatě nebo na lanovku (3 hod).

Kratší sestup, který ale vyžaduje lezení (1 UIAA), míří z Huncovského sedla doprava dolů strmou roklí pod Cmiter a ke Skalnatému plesu (2-3 hod). Pozor na padající kamení! Oba sestupy jsou částečně vyznačené mužiky.

Ústupové možnosti během lezení nejsou příliš vhodné kvůli padajícímu kamení a častému výskytu sněhu a ledu. O Vidlovém hřebenu platí staré pravda o tatranských hřebenovkách: "Z hřebene se utíká po hřebeni!"

Když už by to bylo nutné, lze doporučit snad jen sestupy z Vidlového sedla a Lievikové štrbiny do Cmiteru (oba 2-3 UIAA) a dál ke Skalnatému plesu. Částečně se slaňuje na vlastním materiálu (smyčky, vklíněnce). Sestupy do Měděné doliny jsou plné volného kamení.

Booking.com

Průstup Vidlovým hřebenem

Až na malé výjimky sledujeme stále ostří hřebene. První třetinu stále klesáme. Zbytek se střídají výstupy a sestupy.

Z Měděné štrbiny vylezeme po hraně několik metrů na ostrý hřeben se skalními zuby. Z druhého zubu je těžký a exponovaný sestup. Spustíme se po rukách na lištu v severním úbočí, přesuneme se nazpátek na hřeben (za ním můžeme pro druholezce umístit vklíněnec) a spustíme se na štrbinu (3+).

Po klasickém tatranském hřebeni neustále mírně sestupujeme (2) až se ocitneme nad podobným spustem na rukou jako prve (3). Po chvíli dorazíme na Západní Vidlovou věž (1,5 hod)

Následuje balvanitý úsek, který končí skalním oknem a pod ním skalní věžkou, kterou obejdeme zleva (2). Travnatým terénem sestoupíme do výrazného Vidlového sedla (2413) (2,5 h).

Lehkým skalním korytem stoupáme mírně vlevo na hřeben. Ocitneme se na jeho ostří a jdeme po něm doprava k první skalní věži. Pod ní podejdeme na straně Měděné doliny. V levé stěně kouta mezi první a druhou věží vede sokolíková spára (3+), kterou se dostaneme znovu na hřeben.

Bez potíží přelezeme nevýraznou druhou i třetí věž (2). Na čtvrtou věž vylezeme strmou hranou (3) a za ní následuje krátký výšvih na Velkou Vidlovou věž (2522) (4 hod).

Sestoupíme na plošinu těsně vlevo od hřebene (2+), ze které se slaňuje. Je potřeba vlastní smyčka na ovázání skalních hodin nebo hrotu. Slaníme 40 m, držíme se spíše vpravo ve směru sestupu, a končíme na travnatém pásu deset metrů pod vodorovným skalním koněm. Dále od skály se můžeme zajistit ve spárce.

Před námi se hřeben rozdvojuje. Dolezeme do mělkého sedélka a z něho sestupujeme při pravém rameni. Zpočátku vypadá terén velmi lámavě a nebezpečně, ale poté se ukáže, že je poměrně pevný a dá se i slušně zajistit (2+). Na závěr uheneme doleva a po mechovatém pásu se zase vrátíme doprava do Lievikové štrbiny.

Z Lievikové štrbiny stoupáme jasným lehkým koutem (2), který nás nakonec přivede pod kolmou až převislou stěnku (4+). Nad ní je široká pohodlná plošina. Z jejího levého konce se dostaneme na hřeben a po něm uhýbáme doprava. Nakonec musíme v levém úbočí věžky překonat nepříjemný traverz po liště (4). Na jeho konci je ve spáře za rohem skoba.

Stojíme ve štrbině, ze které vede lehčí varianta doprava dolů do mohutné rokle, naproti se vystoupá rozlámanou spárou na hřeben (2-3) a po něm se doleze na vrchol Východní Vidlové věže (5 h).

Těžší, ale bezpečnější vrianta vede přímo vzhůru spárou na plošinu (5). Vlevo se slaňuje při průstupu Vidlovým hřebenem v opačném směru. Z plošiny pokračujeme přímo po hřebeni tvořeném několika věžičkami a skalními bloky do mělké podvrcholové štrbiny. Z ní traverzujeme doprava přes dvě sedélka v bočních žebrech (2) a po druhém žebru dolezeme na vrchol Východní Vidlové věže.

Hřeben mírně klesá až k několikametrovému výšvihu, který slézáme vlevo (3). Po dalších pár metrech se ocitneme na plošině u slaňovacího kruhu. Zde je první možnost bivaku v připravených kamenných ohrádkách.

Slaníme 50 m na začátek dlouhé travnaté rampy. Po ní jdeme pěšky pod hřebenem do široké štrbiny před vysokou skalní věží. Na rampě se dobře bivakuje a slunce sem přichází brzy ráno.

Traverzujeme věž vlevo na jejím úpatí hned pod kolmými stěnami (1). Abychom se dostali zpět na hřeben, překročíme vlhký kout a pomocí mohutného odštěpu vylezeme po pár krocích na ostří (3+).

Sestupujeme po exponovaném ostří (3) ke slanění těsně vlevo od hřebene. Ke slanění je potřeba mít vlastní smyčku, abychom ovázali skalní hrot. Slaníne kolmým lámavým terénem vlevo pod Kežmarskou štrbinu (2463). Opatrně na ní dolezeme velmi lámavým žlabem (2). Pokud jsme byli velmi rychlí, měli bychom tu být za šest hodin od startu v Měděné štrbině. Počítejme ovšem raději s dvojnásobkem.

Následuje výstup přímo hřebenem systémem koutů a komínů a poté vodorovným ostřím (3-), nebo vlevo balvanitým žlabem (2-) na podvrcholovou plošinu. Z její pravé strany lezeme mělkým koutem (3) na lávku, po ní doleva, posledním koutkem (3+) na hřeben a po něm už jen pár kroků doleva na Kežmarský štít (2556) (6,5 h). Zde je možnost bivaku v kamenné ohrádce.

Obtížnost uvádíme podle klasifikace obvyklé ve Vysokých Tatrách. V Alpách je používaná stupnice o polovinu až celý stupeň tvrdší.

INFO: Téryho chata a Vysoké Tatry 

 

Horydoly.czVYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

Horydoly.czHOROLEZECKÝ SVAZ: 100 nejlepších cest II-V v Tatrách

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

Cesty popsali ve svých horolezeckých průvodcích Arno Puškáš (kompletní monografie), Kroutil - Gellner (monografie) a Bobovčák - Jacina (výběrový průvodce).


Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Horydoly.cz Lomnický štít na HORYDOLY

Jordánka 2

Medené lávky 2-3

Vidlový hřeben 4-5

Orlowski (Stanislawski) 5

Hokejka 6

Lanovkou na vrchol

Rozhledy z Lomnického štítu

Zleva: Lomnické sedlo, Lomnický štít, Vidlový hřeben, Kežmarský štít.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Vidlový hřeben

Lehčí je to z Lomničáku ke Kežmaráku. Kvůli jednomu úseku, který se normálně slaňuje, kdežto opačně se musí lézt. Také je to vidět na prvovýstupech - tam v roce 1906 (Znamiecky) a nazpátek až 1927 (Sczepaňští).

Reaguj
Vidlový hřeben

Leze se Vidlový hřeben z Kežmaraku směrem k Lomničáku a je tenhle ten směr obtižnější než naopak?

  • Autor Pepe
  • Datum a čas 31.7.2017 19:51
Reaguj
sestup z Lievikové štrbiny
Nehodlám diskutovat o okolnostech a délce výstupu. Za slušných podmínek se dá v pohodě udělat za den z Brnčalky po Medených lávkách do Medené štrbiny a přes Kežmarák a Svišťovku zpět. Spíše bych chtěl upozornit na něco, co ušlo diskutujícím vůdcům i instruktorům. To, že vedoucí akce poslal zaostávající nováčky z Lievikové štrbiny do Cmiteru považuji za riskantní. A to formuluji velice mírně. Z Lievikové štrbiny mohli zaostávající nováčci lehce přetraverzovat na straně Medené kotliny do Kežmarské štrbiny a následně z úbočí Kežmaráku, v teple spacáků, sledovat - doslova s nadhledem - lezbu svého vedoucího na Východní Vidlové veži. A třeba mu i místy poradit.
  • Autor chc
  • Datum a čas 26.10.2009 16:45
Reaguj
Jak stavíme články o horolezectví na Hrydoly
Nojo, když tady na Horydoly je to jiné, než v horolezeckém průvodci. Obvykle napřed napíšeme nějakou story, nebo historii cesty, nebo nějaké neštěstí co se tam stalo, nebo jenom popis nějakého konkrétního výstupu apod. Teprve za tím dáváme průvodce s konkrétními časy, trasami, doporučeným vybavením a pod. Jde nám o inspiraci čtenářů. Od technického popisu pro výstup je nějaký renomovaný horolezecký průvodce (tady asi Puškáš nebo Kroutil) a ne Horydoly.
Reaguj
Re: Re: no
Hele Kubišto, já Tě už znám a vím, že čím větší ptákovina, tím zarytěji ji bráníš. :-) Vtip, no...
Hele, od nepaměti se uvádí čas tůry samotné. Takže tohle trochu mate. To můžu napsat, že výstup na Jahňačí štít po turistické značce je závažnou dvoudenní tůrou. Jenže pod dvoudenní tůrou si každý horolezec představí nutnost bivakovat nikoliv u nástupu, ale někde ve stěně.
Jak myslíš, ale já to mám za dost matoucí.
  • Autor Dag
  • Datum a čas 24.10.2009 06:56
Reaguj
Re: no

Tak ještě jednou. Tohle stojí ve třetí větě:

"Historická túra je důstojným celodenním podnikem, který si může vyžádat dva až tři dni pobytu na horách."

Co to znamená? Jeden den lezení z Měděné do Kežmarské štrbiny (průvodce 6 hod, my cca 7-7:30 h). Dost dlouhý přístup (my ze Smokovce přes Térynu a Jordánku na Lomničák cca 10 h). Dost dlouhý sestup (my přes Kežmarák na Skalnaté pleso cca 4 h). Před Vidlákem a za ním jsme bivakovali. To je celé...

Reaguj
no
Osobně bych si myslel, že schopnost lézt terény, tak dejme tomu do klasických II-III Tatranských, rychle, v klidu, když je hodně nutné tak bez jištění, nebo na krátkým souběžně, že tohle je jedno z nejdůležitějších pro bezpečnost. Pokud potřebuju na všechno exponované a nad I+ bytelné jištění, tak dlouhé tůry se mi zdají trochu ošajslich.Jak to bylo v tomhle případě nevím, třeba si aktéři prostě užívali, třeba tam mermomoci chtěli vzít někoho, kdo se bojí ale moc chce lézt... Do toho nevidím.Jinak Vidlák fakt není dvodenní. Teda, za o kousíček víc než dva dny to vzali jedni dva kdysi, když lezli severní Kežmerák a pak z něj Vidlákem na Lomničák a dál na Baranie sedlo...
  • Autor Dag
  • Datum a čas 23.10.2009 21:34
Reaguj
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Takhle to bylo
Stačí číst a budeš vědět, na čem jsi :-)
Reaguj
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Takhle to bylo
ééééch, Z pohledu průvodce, Vidlák je Vidlák a co se k tomu ještě přidává, je navíc. To bych pak mohl taky říct, že Vidlák je túra na týden a podivujícím se následně vysvětlit, že to je myšleno Praha - Vidlový hřeben Praha s přesunem na kole :-).
Reaguj
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Takhle to bylo
vono de vo to, co je to jednodenní tůra. jestli tim myslíme tuto trasu (téryna, jordánka, vidlák, kežmarák, přes skalnaté dolů), start za úsvitu ze smokovce a za soumraku lomnice, tak to z přítomných diskutujících věřím možná zobanovi když si v ideálním počasí a vyspalej zapomene vzít s sebou lano. no možná to trochu věřím i alexovi, ale ten už chvilku není třicátník. pro normální zdatné smrtelníky je to jednodenní tůra tak, že se spí na téryně (nebo jede na lomničák první lanovkou). což se zpravidla dělává s vůdcem, páč jeho služby na vidláku jsou výrazně dražší než lístek a nějak bych se divil, kdyby místní vůdcové neměla pár nejčasnějších lístků taknějak zarezervovanejch.
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 20.10.2009 16:02
Reaguj
Celkem 27 příspěvků v diskuzi


Dva čeští turisté se zřítili z Mont Blanc

Dva čeští turisté se zřítili z Mont Blanc

Dva čeští turisté se zabili při výstupu na Mont Blanc během traverzu Grand Culoir. V kuloáru na Francouzské normální cestě je už spousta ledu a sněhu.... celý článek

Zabil se na Orla perč

Vysoké Tatry AKTUÁLNĚ 2017

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.



Nejčtenější články

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

CLIMBING GUIDE Divoká řeka Enže prorazila před miliony let vápencové hory a zbyly po ní obrovské kolmé stěny. Před sto padesáti lety našel těmito úžasnými srázy cestu místní horal, tak trochu
Kotzwand na Falkenstein

Kotzwand na Falkenstein

CLIMBING GUIDE Je nám trochu smutno po prohřátém pískovci. Na lezení se tam vypravíme zase až na jaře. Prohrabali jsme tedy aspoň archiv a pustili si amatérské video z výstupu Kotzwand na
SEZNAM: Umělé lezecké stěny

SEZNAM: Umělé lezecké stěny

Přinášíme nejobsažnější přehled umělých horolezeckých stěn v Čechách, na Moravě a na Slovensku. V seznamu najdete spojení a adresy velkých stěn i malých boulderovek, které jsou přístupné pro veřejnost.
Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

CLIMBING GUIDE Rossschweif je dlouhá, krásná hřebenová túra s množstvím nádherných výhledů. Nejtěžší místa dosahují trojkové obtížnosti. Vede na Hochtor (2369 m) v Gesäuse (Ennstaler Alpen). Je to nejvyšší vrchol rakouského národního
VRCHOLY

VRCHOLY

Horydoly uveřejňují podrobné návody, jak se dostat na vrcholy a zase zpátky. Podívejte se na hory, vrcholy, štíty, věže... 

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Knižní veletrh Havlíčkův Brod 20.-21.10. 20.10.
Zavírání Skaláku Sedmihorky Horolezecká brigáda 21.10. 09:00
Fotoexpo - veletrh Praha, Národní dům Vinohrady Fototechnika 21.10.
ITB Asia - veletrh Singapur 25.-27.10. 25.10.
Designblok Praha, Výstaviště 26.-30.10. 26.10.
Hanseboot - veletrh Německo, Hamburg 28.10.-5.11. Lodě a čluny 28.10.
Korženěvská a Denali - diashow Praha, Vysoká škola ekonomická Přednáší Renata Faustenová 31.10. 19:45
Sherpafest Praha, Aero Horolezecké filmy 4.11. 12:00
Mezinárodní festival outdoorových filmů Frenštát pod Radhoštěm 10.10.-5.11. 5.11.
WTM - veletrh Velká Británie, Londýn 6.-8.11. Cestování 6.11.

Diskuse

ČD Šotoušing, 18.10.2017 19:38, 1 příspěvek
Pes darek - nápady Kuba Turek, 16.10.2017 10:31, 2 příspěvky
Pes darek Petr, 16.10.2017 10:24, 2 příspěvky
Cyklo kalhoty Crivit Jarek, 16.10.2017 6:09, 16 příspěvků
Sněžnice PavelK, 15.10.2017 20:34, 11 příspěvků
Sněžnice Marek Šopík, 14.10.2017 16:15, 11 příspěvků
dělohy Suk, 14.10.2017 1:20, 1 příspěvek
magneťák Novinář, 11.10.2017 22:01, 3 příspěvky
magneťák Suk, 11.10.2017 12:13, 3 příspěvky
magneťák vodák Marek, 10.10.2017 23:29, 3 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Na závod Běhej Valachy mí... Horydoly , 18.10.2017 13:13
Re: Regionální muzeum Mělník Horydoly , 17.10.2017 18:29
Wiener Hausberge: Rax, Sc... Horydoly , 17.10.2017 2:30
Grossglockner Horydoly , 17.10.2017 2:12
Prague City Tourism Horydoly , 16.10.2017 23:53
Pražská vlastivěda 2017 ř... Horydoly , 16.10.2017 23:42
Kiwi spolupracuje se Sygic Horydoly , 16.10.2017 23:38
Lidé z Extreme Plus v Mah... Horydoly , 15.10.2017 20:35