Watzmann Ostwand

Watzmann Ostwand
SDÍLEJ:
Ze čtveřice nejvyšších skalních stěn Evropy Dachstein, Triglav, Lalidererspitze a Watzmann je nejdelší právě poslední. Délky lezeckých cest se v ní pohybují mezi dvěma a třemi kilometry.
Jak na to Literatura

Bergführer Berchtesgadeneralpe, Bergverlag Rudolf Rother GmbH-München

Rasp Franz otec a syn: Watzmann - Ostwand. Mnichov, Rudolf Rother 1990

Novák Jiří: Severní vápencové Alpy. Brno, Montana 2002

Přístup

Po dálnici Salzburg – Berchtesgaden – Königsee - lodí do St. Bartholoma a pěšky cca 1 hod pod východní stěnu. Je nejvyšší skalní stěnou Východních Alp, má převýšení 1800 m.

Doporučené vybavení pro Berchtesgadenskou cestu

Přilba

Bivakovací pytel

Lehký batoh

30 m jednoduché lano

3 smyčky

4 karabiny

Několik vklíněnců

Jistící a slaňovací brzda

Jídlo a pití na 2 dny

Pohorky

Mačky

Cepín

Sluneční brýle

DUBEN-KVĚTEN: zimní podmínky se zvětšeným lavinovým nebezpečím. Horská služba a místní orgány důsledně žádají v těchto měsících do stěny nelézt!

ČERVEN: bývá ještě mnoho sněhu

ČERVENEC: v horní části taje sníh a padají kameny Je dobré výstup ukončit do 11 hodin

SRPEN-ZÁŘÍ: nejlepší podmínky pro zdolání stěny.

Sestup

Do Wimbachgriess. Do St. Bartholoma ze Südspitze po značce chodníky a žlaby na Steinlische Meer (Moře kamení), přes něj přímo na cestu vedoucí doleva a potom doprava (pod zimními lany turistické stezky) do sedla. K markantmímu kameni v sedle, těsně u něj vpravo stezkou. Dále vlevo (rozcestník) a dolů údolím (feráta 200 m), okolo staré chaty do serpentin vycházkové cesty nad Könnigsee do St.Bartholoma. Sestup trvá 6 hodin. Pozor! Bavorské časy jsou limitovány na opravdu zdatné sportovce! To platí pro vysokohorské turisty i horolezce!

Kederbacherweg

Prvovýstup: Johann Grill - Kederbacher a Otto Schück 6. června 1881

Obtížnost: IV: 20 m Schöllhonnplatte, III+: jedno místo stupně v horní části, III: místy, II: převážně. Smysl pro orientaci nutný! Klíčové místo je Schöllhonnplatte. Malé chyty, často lámavé. Mnoho kolmého lezení, objektivní nebezpečí. Nebezpečí padajících kamenů zvláště ve žlabech. Ukloněná ledová pole vyžadují mačky a cepín

Čas: Délka výstupu okolo 3000 m. Čas 6-8 hodin pří normálních podmínkách. Ústup ze stěny obtížný

Orientace: Vpravo od východní stěny se nachází Schöllhonnkar. Z něho se táhne markantní skalní pás vlevo vzhůru k vrcholovému žlabu. Přes Schöllhonnkar a přes střední pás vede dnes obvyklá Kederbacherova cesta. Ve středu není identická s cestou prvolezců, kteří přes 4. a 5. pás dosáhli hřeben vlevo od Mittelspitze.

Výstup: Nástup na začátku suťového pole pod Eiskapelle (830 m n.m.). Přes blok nejlépe vlevo z boku k firnovému poli na úpatí stěny. Je třeba dosáhnout obě travnaté terasy pravým horním ohraničením firnového pole. Okrajová trhlina se překračuje podle roční doby. Zpravidla asi 100 m vpravo pod jejím horním koncem. Na podzim z důvodů hluboko ležící okrajové trhliny je nástup přes tyto sněhové stupně velmi lámavý a nepříjemný. Na první travnaté terase (1050) vede výstupová trasa doprava a po asi 100 m se vystoupí přes strmý pás na horní travnatou terasu. Po ní dále vpravo přes spádnici do pravého ohraničení Schöllhonnkar (sněhové pole do pozdního léta). Dosáhne se velký žlab, který ubíhá vlevo vzhůru a částečně odbočuje doprava. U velké díry (1210) 90 m pod pravým výběžkem Schöllhonnkaru začíná žlab, který se táhne vpravo od Schöllhonnkar. Jím cca 70 m vzhůru. Ve 1250 m ostře vlevo ven a lehce vystoupit přes malé stupně na Schöllnhonnkar. POZOR!! Nastoupit ze žlabu se musí přesně v rozmezí 10 m. Z místa odbočení není Schöllhonnkar vidět. Pozdější odbočení vedlo k mnoha úrazům! Tímto traverzem dosáhneme Schöllhonnkar na jeho pravém spodním konci. Sestává ze strmých suťových svahů. Nad spodní jednou třetinou se nachází v levé části Biwack-block pro 6 lidí. Cesta probíhá nejlépe prostředkem karu k ledovému nebo firnovému poli, které kar nahoře uzavírá. Přes suťový val u paty ledu doprava (1520), potom přes firnové pole vzhůru ne na zcela pravém okraji, ale také ne v trychtýři uprostřed, kde padají kameny! Přechod z ledu ke skalám se může provést na různých místech podle průběhu tání. V žádném případě se nemá zkoušet přechod vlevo od středu stěny, nýbrž spíše od středu k pravému hornímu okraji firnového pole. V tomto místě je výstup přes onu plotnu lehčí. Potom pod kolmou stěnu na širokou plošinu a vlevo do stěnového koutu na Schöllhonnplatte. V časném létě sahá sníh až k tomuto stanovišti, nebo úplně přes Schöllhonnkar. Později na podzim leží okrajová trhlina asi o 50 m níže. Schöllhonnplatte není ve skutečnosti žádná plotna. Začíná ledem v komínovitém zářezu stěny nad Schöllhonnkarem. Nástup k plotně ve stěnovém koutě vlevo od 3 m širokého úseku pásu. Většinou mokrým zářezem 8 m vzhůru, pak 5 m vodorovně doleva na hranu přímo vzhůru na pás. Od stěnového koutu je to 20 m obtížnosti IV. POZOR!! Od kouta napravo vzhůru do zpočátku lehčího terénu je zavádějící! Bylo zde již více smrtelných úrazů. Nad skalním pásem Schöllhonnplatte doleva ke kotli na začátek k vpravo se táhnoucí rampě. Od kotle vede výstup v koutě mezi stěnou a rampou cca 60 m vpravo vzhůru. Pak vybočí vpravo (často vodopád, pozor kameny) a ve spádnici nápadné jeskyně Zellerhölle opět přímo vzhůru. Podlaha jeskyně je šikmá, ale je to místo chráněné proti pádu kamenům. Z jeskyně několik metrů doprava k hladké plotně. Přes ni asi 30 m vzhůru a k hladké spáře vlevo okolo oblého skalního pilíře k začátku 3. pásu. POZOR!! Z jeskyně nestoupat příliš vysoko.V žádném případě k oblázkovému kotli! Z odbočení není 3. pás vidět, ale snadno se dosáhne. 3. pás je zpočátku s malými chyty a lámavý, následuje velký kotel (často sníh a led), výše vodopády z rampy. Od nich přes oblázky pokrytý pás až k nápadné ostruze (1880). Pás dále strmě pokračuje k jeho znatelnému konci ve skloněném koutě (1970). Od horního rohu doleva okolo skalní hrany asi 20 m, lehce uhnout do vhloubení. Dále ve stejném směru zpočátku po lehkých stupních a komínkem vystoupíme ke 4. pásu, potom na horní hraně 3. pásu k nápadné hnědé věži. Tato věž zůstane vlevo. Vpravo odtud přes velmi lámavou skálu, vzhůru k travnaté plošině. Zde ústí zprava přicházející 4. pás. Dále se vpravo vystupuje ke hraně hřbetu vpravo od Vrcholového žlabu. Zde se Kederbacherweg spojuje s ostatními cestami. Nenechejte se označením vrcholový žlab zmást, nemá s vrcholem co dělat! Od konce 3. Pásu (2120) stoupáme vzhůru držíce se vlevo na pravém ohraničení Vrcholového žlabu. Bezdůvodně se tam dlouho nezdržujeme - padají kameny! Ve 2200 m vpravo na plošinu přes žlábek s oblázky a vpravo vzhůru k plošině (2240). Přes nakloněné vrásnění 60 m vpravo vzhůru k oblému hřbetu. Přes tento vzhůru k převislým skalám (masivní pilíř), u jejichž paty stojí Biwakschachtel (Bivaková bouda 2380). Pojme 4-5 lidí. Hranatá krabice s průlezem na levé straně. Další cesta je až na část ve výstupovém komíně nebezpečná - padají kameny! Od bivakové boudy 70 m šikmo vpravo vzhůru (suť nebo sníh), až se může nastoupit v lámavém žlábku vlevo - vystoupíme pod masivní pilíř. Krátce před koncem tohoto žlábku vpravo odbočíme do viditelného komína. Komínem vpravo vzhůru. Některá přerušovaná místa jsou III, nahoře vpravo vzhůru do mělkého žlábku. Výstup tímto žlábkem vyžaduje velkou opatrnost. Na horním konci žlábku se dosáhne vpravo odsazený hřbet (2630). Vrcholu je možno dosáhnout přímo po hřbetě. Krátce nad odsazením je svislý sněhový stupeň III+ a přímo k jižnímu vrcholu. Na vrcholu kříž se zvonem. Zazvoňte si, pokud tam vystoupíte! Z bivakové boudy je několik možností výstupu, ale doporučujeme se držet popsané cesty.

Berchtesgadener Weg

Prvovýstup: Josef Aschauer a Helmut Schuster, 28. 9. 1947

Obtížnost: III

Délka cesty: cca 3000 m

Čas: 6 – 8 hodin při normálních podmínkách

Orientace: Vlevo od vlastní východní stěny Watzmannu se zdvihají travnaté svahy Schonfeldského ostří. V jejich spodní části je nápadné suťovisko ve výši Schönholnnkaru asi 300 m vlevo. 200 m nad tímto suťoviskem se táhnou, opačně ke sklonu východních stěnových říms, rampy doprava k vrcholovému kuloáru. Prostřední rampou vede Kederbacherweg.

Výstup: Na začátku sněhového pole Eiskapelle (830, pamětní deska). Po stezce stoupající vlevo na hranici suťoviska okolo firnového pole. Nástup na začátku ostruhy, která zaniká na Schrofenwand (1070). Vlevo do žlabu a žlabem vzhůru k uzavírající se štěrbině. Dalším žlabem cca 50 m vzhůru, potom ostře vpravo ven. Dlouhé traverzování doprava přes travnaté svahy šikmo doprava vzhůru. Naposledy přes většinou vlhké plotny téměř až pod suťovisko. Zarostlým žlabem vlevo ven k markantnímu skalnímu pilíři (1270) a rovně traverz pod tímto pilířem doprava. Sem také možno vpravo probíhajícím paralelním žlabem. Vpravo od pilíře žlabem asi 50 m, potom ostře vpravo ven. Dále traverzujeme šikmo vpravo vzhůru přes dva žlaby. Druhým vzhůru do výše 1250 m. Vpravo po stupech ze žlabu ven a na jeho ohraničení, naposledy přes stupňovitou stěnu Schfenwand nahoru k travnatým svahům vlevo od suťovisek, které dosáhneme v 1340 m. Po vyšlapaných stupech vpravo od karu. Jím nahoru až nad nejspodnější skalní uzávěru Felsriegels. Přes tuto doprava k suťovému hřebenu. Hřebenem a v 1410 m doprava do skal. Krátce přímo nahoru malými komíny, potom doprava na markantní výstupek (1440). Stoupáme šikmo vpravo až do velkého žlabu na druhé straně, který se táhne vzhůru od Eiskapelle (originální nástup k Mnichovské cestě). Na levém ohraničení tohoto žlabu a částečně v něm doleva k nápadnému výčnělku hřebene (1. ostruha). Stoupáme v dosavadním směru dále vlevo. Nejdříve střechovitými a potom plochými (pozor kameny!) stupni doleva k výčnělku hřebenu (2. ostruha 1630 m). Na ostruze doprava vzhůru až do 1650 m, potom se skály stávají kolmými (netraverzovat příliš doleva), pokračováním směru mnichovského žlabu doleva k nápadně tmavé trojúhelníkovité stěně Wasserfallwand (Vodopádová stěna). Leze se zprava, přes příznivě stupňovitou skálu doleva nahoru asi 15 m přes vodopádovou stěnu (ne příliš brzy doprava vzhůru do komína). V 1690 m začíná plotna o délce 30 m. V prostředku nakloněné plotny traverz vodorovně vlevo okolo skalního nosu. Potom držíce se spáry 20 m vzhůru nad hranu Vodopádové stěny (1750). Zde je vždy v blízkosti voda. Pozor ohrožení kameny! Ze stanoviště nad Vodopádovou stěnou 50 m lehce stoupajícím traverzem doprava (severně) ke zpočátku špatně viditelné rampě. Po rampě vzhůru, částečně uhýbajíce doprava k malému sedlu na konci rampy (1870). Zde nelézt dále do kolmé stěny, ale traverzovat doprava, nejdříve sestupujíce, potom vystupujíce do místa, kde stěna končí. 30 m se držíme vlevo, potom 60 m doprava trhlinou a dále po drobných chytech v pokračování rampy. Z jeskyně (1920) buď doleva k jeskyním a vpravo od nich přes kolmé místo stěny III, které je schůdné šikmo vpravo vzhůru až k Vrcholovému žlabu, nebo traverzovat 10 m vpravo vzhůru, po krátké kolmé trhlině vpravo ven a přes hladké plotny doprava k ostruze na nejspodnějším výběžku Vrcholového žlabu (1970). Vlevo nad ní je dobrá Bivaková jeskyně (1990). Vrcholový kuloár je v této části 50 m široký a sestává se ze dvou potoků. Vždy voda – nezdržovat se tam! Levým potokem po jeho pravé straně nahoru. Nejpozději ve 2060 m se musí kuloár traversovat doprava (severně starý sníh až do podzimu), aby se dosáhl doprava vzhůru se táhnoucí žlab. Žlabem nahoru a v 2120 m přichází zprava cesta Kederbacherweg. Dále společně s ní na vrchol.

Salzburger Weg

Prvovýstup: Hans Feichtner, Hermann Feichtner, Viktor Raitmayr, Ludwig Schiefferer, 8. září 1923

Obtížnost: V+ A0 (A0 jedno místo ve středu spodní stěny pilíře), V+ (60 m pod A0) a IV (20 m pod 1. pásem), jinak II a nahoře podle směru II-III.

Čas: Délka cesty cca 2800 m, 8 hodin při normálních podmínkách

Orientace: Příchod jako Kederbacherweg. Od počátku prvního pásu se táhne dolů mocný skalní pilíř až po okraj Scholl (vlevo je často černý vodní pás). Po tomto pilíři vede Salcburská cesta k 1.pásu. Na něm doleva a vzhůru k jeho hrotovitému přerušení. Potom nahoru do vrcholového žlabu a spolu s ostatními cestami na vrchol.

Výstup: Po Kederbacherweg na Schöllhonnkar, tam vlevo k Biwack-blocku, nebo v polovičce firnoviska k výraznému pilíři. Jeho pata se dosáhne zleva plotnovitým zářezem, který končí vpravo na polici. Od této police začíná velmi těžké lezení po skále vymyté od vody, se sporými možnostmi postupového jištění! 60 m doprava vzhůru spárou v plotně. Často mokrý začátek se může obejít spárou vpravo. Šikmý postup vpravo je přerušen markantní jeskyní. Přímo přes malou jeskyňku vzhůru (klíčové místo A0 – převis, skoby, smyčky) a po 6 metrech vpravo ven ke štandu. Dále 25 m šikmo vpravo vzhůru přes dvě svislá přerušení, která snadno překonáme k dobrému stanovišti. Nyní lehce nastoupáme do leva ke hraně pilíře (ne vpravo do spáry, klíny a skoby). Tudy v šíři cca 8-10 m vede vzhůru více možností k dobrému stanovišti pod již odzdola viditelný komín. Komínem na hranu pilíře k 1. pásu. 1. pás je nakloněný asi 45 stupňů a je až 60 m široký. Na jeho začátku je nebezpečí pádu kamení. Po pásu doleva do středu stěny. Dojdeme až k jeho přerušení hrotovitou ostruhou (1890). Od ostruhy vpravo ke svislé stěně, vzhůru k převisu, pod ním vpravo ven dvěma svislými spárami k hornímu pokračování 1. pásu ( 20 m IV). Pásem šikmo vlevo vzhůru k Vrcholovému žlabu. Dále jako Kederbacherweg k vrcholu.

Méně významné výstupy

Mnichovská cesta, IV (2místa), zbytek II, 6-8 hodin.

Frankfurtská cesta, V (1 lanová délka), 8-10 hodin

Salzburská cesta na Mittelspitze, IV (IV–30 m, II-50 m, jinak II), 8 hodin

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Cao, zkousel jste to nekdo v posledni dobe?
  • Autor R.
  • Datum a čas 8.9.2006 18:03
Reaguj
Průvodce od Raspa snad seženeš v Mnichově, najdi si na internetu sportovní outdoor obchody, anebo přímo adresu nakladatelství Bergverlag Rudolf Rother (mají web), sídlí někde na okraji Mnichova, tak ani člověk nemusí moc zajíždět do města. Taky je možno objednat přes internet, ale nevím jak to bude dlouho trvat, než to pošlou. V Praze bych zkusil Kiwi v Jungmance, ale musíš se zeptat u pultu, páč německé průvodce mají mimo dohled zákázníků. je to takový malý sešítek, formát A6, tloušťka tak 5mm.Kaderbacher: cepín a mačky si vem, ale netluč mě, jestli je nevyužiješ. Záleží na sněhových podmínkách ve stěně. Letos bylo jaro bídné, studené, myslím, že tam bude sněhu teď v červenci ještě něco zbývat. Já bych si je letos určitě vzal.Kámoši, co lezli Kaderbachera kdysi (r.2000?) v červenci, tak mačky použili jen na překonání trhliny mezi sněhovým polem Eiskapela a skálou, a pak až nahoru je táhli v batohu. Ale tehdy bylo extrémně horko...
  • Autor TomasK
  • Datum a čas 13.7.2004 20:31
Reaguj
Ahoj, chystám se na výcodní stěnu Watzmannu cestou Kederbacherweg a chtěl bych se zeptat, kde bych sehnal průvodce od Franze Raspa : Watzmann - Ostwand.Ještě bych se rád zeptal, jestli jsou nutné mačky a cepín v červenci(teď 20.7.). Přeci jen je letos sněhu dost a tak se raději ptám. Předem moc děkuji. Lukáš
Reaguj
Re: Re: časy výstupu
Samozřejmě lezeckých metrů (tj. délka cesty), převýšení je necelých dva tisíce metrů.
Reaguj
Re: časy výstupu
Tiez ma to zarazilo, ale isto sa nemysli 3000 vyskovych metrov. To by clovek na Watzmann musel ist s potapacskym pristrojom spod morskej hladiny.
  • Autor Karol
  • Datum a čas 2.7.2004 11:44
Reaguj
odpoved
Nocleh: o te moznozti ani nevim, nezajimali jsme se. Je fakt, ze mist na bivak je pod stenou malo, nasli jsme 1 solidni bivak.Zadna z cest chodak neni, to ani nahodou! V \'Plotne\' jsme hazeli nese lani nemcum, kteri lano nemeli a jeden dostal strach [velmi pekny usek!]. Svou polohou, vyskou i narocnosti jsou VSECHNY cesty na Watznamm-V urceny podle meho pouze zkusenym lezcum. Jakakoliv nehoda v teto stena znamena opravdu vazny problem - o tom vymluvne svedci \'les\' pametnich desek, roztrousenych dole pod vlastni stenou.
Reaguj
Z tou ztrátou času - dole na poloostrově St.Bartholoma je chatka patřící OEAV, nás tam v pohodě ubytovali (jeden z nás měl OEAV, ostatní ČHS, všichni platili jako OEAV). Takže večer parníkem z Königsee do Bartholomy, v hospodě se vyzvedne klíč od chatky, ráno se nechá na stole v chatce, personál hospody si klíč vezme sám zpět, není problém vystartovat z Bartholomy v 4:00. :-) --- Ohledně postupu ve stěně: Berchtesgadnerská cesta - pár míst, která při sólolezení potrápí tam Petře je, dole tzv. "Platte", plotna, tam co jsou na štandech borháky s kruhy, a pak nahoře ten skalní výšvih. No, kdo leze normálně na skalách IV - V v klidu sólo, tak jo, může to na své riziko zkusit, Berchtesgadnerská je za III. Ale rozhodně bych Berchtesgadnerskou nevydával za úplný choďák, místa, kde se leze tam jsou, pravda není jich mnoho, ale jsou. O lámavostí skály nemluvě. My měli lano dvojče, většinou v batohu, ale pár míst jsme si odjistili.
  • Autor TomasK
  • Datum a čas 1.7.2004 16:14
Reaguj
Watzmann
Handicapem je nastup do steny z campu a nasledna cesta prvni lodi, na muj vkus jede velmi pozde. Salcburska c. - az pod stred steny [lezeni cca 5 - 6 delek] se da lezt solo [II-III]. Vrchni cast [rokle], predstavuje lezeni CH-III, dle zvoleneho variantu [lze se uspesne prasknout kdekoliv], ale jde to. V nejhorsim lze vyuzit bivakovaci chatky...[nemelo by se].Berchtesgadenska c. - lze celou vylezt bez lana, neni zadne problematicke misto, doporucuji aspon repku nebo jednoduche lano [kdyby neco...].Takovym zpusobem jsme uvedene casy dosahli, s lanem celou cestu si to predstavit nedovedu. Vystupy pradstavuji primo euforicky zazitek, umocneny mohutnosti steny, rozlehlosti utvaru [rampa o sirce nekolika desitek a delce nekolika set metru...], delkou vystupu i okolni scenerii. Horolezecky zazitek na cely zivot !
Reaguj
Časy jsou opravdu VELMI podhodnocené, on Franz Rasp, autor německy psaného průvodce (určitě zdrojem informací i pro tento článek) byl tamní horský vůdce, který v té stěně, by se s nadsázkou dalo říci, snad i bydlel. A nakonec i v ní zemřel. Za 6 - 8 hodin to stihnete když máte natrénováno na maratón, lezete převážně sólo, a stoprocentně víte, kudu cesta vede.Normální lidi lezou Berchtesgadnerskou c. 15 hodin, pro pomalejší je možnost to přerušit bivakem v bivakovací budce 3/4 stěny. Kaderbacher a Salzburgská je dobré se večer dokodrcat pod biwak-block (velké kameny pod kterými jde spát), a pak rychlejší to stihnou až na vrchol za 1 den, pomalejší zase můžou využít bivakovací budku (takže už 2 noci, třídenní akce).Velký problém je orientace, to nemá s Tatrami nic společného, to co z dálky vypadá jako žleb, je pak ve skutečnosti rokle dimenzí Slavkovské dolinky, apod. naprosto doporučuji mít sebou knižního průvodce "Watzmann - Ostwand" od mnichovského nakladatelství Bergverlag Rudolf Rother, autor Franz Rasp, jsou tam detailní letecké fotografie, pomůže to.Mimo v článku uvedený sestup je také možný sestup ještě hřebenovým klettersteigem směrem k chatě Watzmann-haus, ale je to záhul, po stěně už má člověk toho dost, a hřebenovka neustále klesá a stoupá. Je tam ale možnost ještě zabivakovat v další budce na vrcholu Hocheku (snad jen bacha na bouřky, je to totálně na vršku).Upozornění! sestup je taky fyzicky náročný, prakticky opět převýšení 2 km na krátkou vzdálenost, strmé, když dojdete dolů do Königsee, tak máte nohy úplně na maděru.T.
  • Autor TomasK
  • Datum a čas 30.6.2004 15:53
Reaguj
Re: Re: časy výstupu
Předpokládám, že stylem bez jištění - jištění přece nějaký ten čas zabere.
Reaguj
Celkem 12 příspěvků v diskuzi


České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2017

České Švýcarsko AKTUÁLNĚ 2017

LEGÁLNÍ BIVAKY Malé, ale důležité zprávy z české i německé strany hranice, z kraje pískovcových věží a vysokých skalních masivů, z Českého a Saského Švýcarska.... celý článek

Kotzwand na Falkenstein

Dva čeští turisté se zřítili z Mont Blanc

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.



Nejčtenější články

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

CLIMBING GUIDE Divoká řeka Enže prorazila před miliony let vápencové hory a zbyly po ní obrovské kolmé stěny. Před sto padesáti lety našel těmito úžasnými srázy cestu místní horal, tak trochu
Kotzwand na Falkenstein

Kotzwand na Falkenstein

CLIMBING GUIDE Je nám trochu smutno po prohřátém pískovci. Na lezení se tam vypravíme zase až na jaře. Prohrabali jsme tedy aspoň archiv a pustili si amatérské video z výstupu Kotzwand na
SEZNAM: Umělé lezecké stěny

SEZNAM: Umělé lezecké stěny

Přinášíme nejobsažnější přehled umělých horolezeckých stěn v Čechách, na Moravě a na Slovensku. V seznamu najdete spojení a adresy velkých stěn i malých boulderovek, které jsou přístupné pro veřejnost.
Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

CLIMBING GUIDE Rossschweif je dlouhá, krásná hřebenová túra s množstvím nádherných výhledů. Nejtěžší místa dosahují trojkové obtížnosti. Vede na Hochtor (2369 m) v Gesäuse (Ennstaler Alpen). Je to nejvyšší vrchol rakouského národního
VRCHOLY

VRCHOLY

Horydoly uveřejňují podrobné návody, jak se dostat na vrcholy a zase zpátky. Podívejte se na hory, vrcholy, štíty, věže... 

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
ITB Asia - veletrh Singapur 25.-27.10. 25.10.
Designblok Praha, Výstaviště 26.-30.10. 26.10.
Hanseboot - veletrh Německo, Hamburg 28.10.-5.11. Lodě a čluny 28.10.
Jesenický opičák Jeseník Dětské lezecké závody 28.10.
Korženěvská a Denali - diashow Praha, Vysoká škola ekonomická Přednáší Renata Faustenová 31.10. 19:45
Kyrgyzstán - diashow Praha, Cross Club 2.11. 20:00
Sherpafest Praha, Aero Horolezecké filmy 4.11. 12:00
Mezinárodní festival outdoorových filmů Frenštát pod Radhoštěm 10.10.-5.11. 5.11.
WTM - veletrh Velká Británie, Londýn 6.-8.11. Cestování 6.11.
EICMA - veletrh Itálie, Miláno 9.-12.11. Cyklistika 9.11.

Diskuse

nabízím trubičková pera Bára, 21.10.2017 18:30, 8 příspěvků
Rio Botič 2017 Vodák Marek, 20.10.2017 13:29, 23 příspěvků
Rio Botič 2017 David, 20.10.2017 11:14, 23 příspěvků
Seattle Horydoly - Andrea Černá, 19.10.2017 23:11, 2 příspěvky
Sněžnice Ssnehulak, 19.10.2017 20:45, 12 příspěvků
Karambit Honza, 19.10.2017 20:35, 6 příspěvků
Seattle Papouš, 19.10.2017 15:31, 2 příspěvky
ČD Šotoušing, 18.10.2017 19:38, 1 příspěvek
Pes darek - nápady Kuba Turek, 16.10.2017 10:31, 2 příspěvky
Pes darek Petr, 16.10.2017 10:24, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Člověče nešťastný, neodsu... milan šupa, 19.10.2017 19:20
Na závod Běhej Valachy mí... Horydoly , 18.10.2017 13:13
Re: Regionální muzeum Mělník Horydoly , 17.10.2017 18:29
Wiener Hausberge: Rax, Sc... Horydoly , 17.10.2017 2:30
Grossglockner Horydoly , 17.10.2017 2:12
Prague City Tourism Horydoly , 16.10.2017 23:53
Pražská vlastivěda 2017 ř... Horydoly , 16.10.2017 23:42
Kiwi spolupracuje se Sygic Horydoly , 16.10.2017 23:38