Krkonošské paseky po imisní katastrofě zarůstají, tetřívci ubývají

Krkonošské paseky po imisní katastrofě zarůstají, tetřívci ubývají
Krkonoše. Špindlerův Mlýn. Pláně.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Lyžařská turistika byla v Čechách vždy populární. Před sto lety její průkopníci nerozlišovali běžky a sjezdovky. Pak se to nějak zvrtlo a buď se jenom běhalo ve stopě, nebo jezdilo na upravených sjezdových tratích. Teprve po sametové revoluci se do Krkonoš a ostatních pohoří masivně vrátila opravdová turistika se vším všudy - stoupáním, sjížděním a jízdou volnou krajinou. Toho se krkonošští ochránci přírody zhrozili.

V Krkonoších vedou boje profesionální ochránci přírody s lyžaři už pěkných pár let.

Pod tlakem reality nakonec museli ustoupit od úplného zákazu skialpinismu a letos povolili osm skialpinistických tras.

Podle představ ochránců přírody je to až až. Podle skialpinistů je to jen první krůček k nápravě poměrů. Jaký div, že minulý pěkný víkend vyrazily davy lyžařů-turistů nejen na povolené trasy, ale všude tam, kam se vždycky běžně jezdilo a jezdí.

Tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku k tomu vydal zoufalé stanovisko, že díky současnému skialpinistickému boomu vymřou všichni tetřívci, sokoli nezahnízdí a stromky nevyrostou.

Zeptali jsme náměstka ředitele Krkonošského národního parku Jakuba Kašpara na podrobnosti ohledně nejvíce chráněného tetřívka obecného.

Jaké jsou hlavní faktory úbytku tetřívka v Krkonoších?

Hlavní faktory jsou v Krkonoších (stejně jako ve zbytku Evropy) dva - úbytek vhodných stanovišť a nadměrné rušení člověkem. Postupné zarůstání imisních holin v Krkonoších sice snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům zde stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách (například Zadní Rennerovky).

Co je největší negativní vliv?

Zásadním a klíčovým faktorem pro tetřívka v Krkonoších je tudíž rušení člověkem. Přispívají k němu zejména nelegální aktivity typu již drahně let diskutovaného a dosud nedořešeného skialpování a horolezení v ledovcových karech (kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, coby důležitá složka jejich potravy), ale samozřejmě i aktivity legální (např. údržba běžeckých tras rolbou v 1. zóně NP mezi Voseckou boudou a Labskou loukou).

Proč je vymření populace tetřívka v Krkonoších pravděpodobné?

Zatím jsme optimisticky přesvědčeni, že vymření tetřívka úplně aktuálně v Krkonoších nehrozí, ale nabere-li vývoj jeho populace nesprávný směr a bude-li narůstat i jeho rušení člověkem především v zimním období, může to pak být otázka nemnoha let. Krkonoše jsou jedinou oblastí v České republice, kde má tetřívek dostatek prostoru v biotopech krkonošské tundry (kary, rašeliniště, subalpínské a alpínské louky) a částečně i v rozvolněných lesních porostech při horní hranici lesa a na horských loukách. Tudíž tu má největší perspektivu na přežití a tudíž je krkonošská populace klíčová pro jeho přežití v celé republice.

Další naše pohoří jsou na tom již hůře. Zhruba dvojnásobná populace tetřívků v Krušných horách (ve srovnání s Krkonošemi) má po obdobném zarůstání rozsáhlých imisních holin prostor už jen na rašeliništích v montánním stupni. Ta by jí mohla teoreticky stačit, ale rozsáhlé plány na budování větrných farem na těchto stanovištích či v jejich blízkosti, v kombinaci se sportovními aktivitami jsou zde mnohem větším rizikem pro přežití než v Krkonoších.

Podobná situace je také v Jizerských horách, kde je tetřívků už méně než v Krkonoších (pod stovku samců). Po zarůstání imisních holin se tetřívci přesouvají na nemnoho otevřených enkláv a je jen otázka několika málo let, kdy tato tokaniště zmizí.

Kolik kusů v současné době v Krkonoších žije?

Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 bylo zjištěno 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a o tři roky později (2008) 112 samců - tj. o 17 % méně.

Je možné prozradit lokality?

Lokality výskytu tetřívka v Krkonoších jsou k dispozici na našem mapovém serveru. Je třeba si navolit filtr Živá příroda/Tetřívek obecný.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: Re: Re: ahááá!
Na hřebenech byly samozřejmě části bezlesí vždycky. Kvůli půdním, hydrologickým a povětrnostním podmínkám. Imisní holiny se zalesňovaly v 90. letech plošně (mj. páč se nemohlo tušit, co se chytne a co nikoli). No a samozřejmě horské oblasti jsou opravdu poslední refugia tetřívka, protože z ostatních částí země jsme je vyhnali tím, že jsme se tam usídlili doširoka dodaleka my... Proto třeba na dálném severu (Skandinávie) a východě (Sibérie) nemá tetřívek problém. Krásných míst na tokání tam má dost a lidí, kteří by ho v zimě rušili, nutili vstávat a zmrznout, se mu nedostává.
  • Autor Kuba K.
  • Datum a čas 4.2.2011 15:09
Reaguj
Re: Re: Re: ahááá!
anebo je to nakonec taková tradiční (ve smyslu posledních jánevim 100 let) poslední bašta tetřívků, kam byli vyhnáni zemědělstvím, a dotyčný opeřenec patří do zcela jiných nadmožských výšek, dejmetomustonožka na podmáčené louky ralské pahorkatiny?
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 14:27
Reaguj
Re: Re: ahááá!
to byl samozřejmě pokus o vtip. nejsem odborníkem na tetřívky. a v tom co vlastně kde chránit také nemám zcela jasno. (kde tam tokali před imisníma holinama? to se všechno vešlo do karů nebo rašeliniště? sandtnerka uvádí dva recepty...)
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 14:13
Reaguj
Re: ahááá!
Lukasi, nepochybně to není důvodem bezzásahovosti, ale šumavským tetřívkům (a nejen jim - taky třeba datlíkům tříprstým) se to nepochybně líbí.
  • Autor Kuba K.
  • Datum a čas 4.2.2011 13:33
Reaguj
ahááá!
takže ta bezzásahovost na šumavě je vlastně vochrana tetřívka! chachá
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 13:18
Reaguj
pro info
Ještě pro pořádek dodávám, že odpovědi vznikly nikoli v mé hlavě, ale z informací našich odborníků, především ornitologa Jiřího Flouska.
  • Autor Jakub K.
  • Datum a čas 4.2.2011 10:29
Reaguj
Celkem 6 příspěvků v diskuzi


Polský voják se zřítil z Malých Rysů

Polský voják se zřítil z Malých Rysů

ČERNÁ VDOVA Zpod tatranského štítu Malé Rysy / Niżnie Rysy (2430 m) se zřítil voják polských speciálních sil. Velmi dlouhý pád vedl k okamžité smrti.... celý článek

Co je nového na hradech a zámcích ve středních Čechách?

Kdo otrávil orly mořské pod Brdy?

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Jestli znáte lyžařské středisko Nassfeld-Hermagor v zimě, vězte, že si ho můžete v létě užít zadarmo. Všichni ubytovaní hosté dostávají k dispozici kartu na vstupné do lanovek, na bobovou dráhu, do lanového parku
Jak se obléct na ryby?

Jak se obléct na ryby?

RADY DO OBCHODU Letošní teplé počasí již vylákalo ortodoxní rybáře k vodě. Na pstruhové potoky a řeky vyrazí v polovině dubna. Je proto nejvyšší čas na kontrolu rybářského vybavení, oblečení a obutí. Co chybí, je
Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Jste sportovní nadšenci? Sport rádi praktikujete i sledujete? Pokud jste do nějakého sportu opravdu zbláznění a vyznáte se v něm, dost možná vás už napadlo vyzkoušet sportovní sázení. Sázet na výsledky zápasů je
Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi, malé a levné zařízení, způsobilo revoluci v mnoha aspektech DIY technologií, včetně monitorování a zabezpečení. Díky své všestrannosti a snadnému programování se Raspberry Pi stal oblíbenou volbou pro amatérské uživatele i profesionály, kteří
Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

SKI GUIDE Do Vysokých Tater přišlo jaro velmi brzy. Ze Zbojnické chaty tedy sjíždíme na lyžích jarní trasou. Nahoře projíždíme Generál Šús, ve středu kličkujeme Húpačky a dole jdeme pěšky podél

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Stones, Trees, Clouds - fotovýstava Praha, Tibet Open House 26.3.-17.4. Fotografoval Petr Králík 26.3.
Rychlebské stezky - začátek sezony Černá voda Horská kola 29.3.
Šemberské stezky - otevření Tuchoraz 29.3.
Velikonoce Turnov, Dlaskův statek 30.3.
Lužnice - odemykání
Suchdol 30.3. 10:00
Chrudimka - splutí Seč 30.3.
Pool Party Špindlerův Mlýn, Svatý Petr 8.-9.12. 31.3.
Mastník - splutí Sedlčany, kasárna 31.3.
Island - diashow Domažlice, Čakan Přednáší Martin Loew  3.4. 19:00
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00

Diskuse

Trezor.io/start Martin, 29.3.2024 10:17, 117 příspěvků
strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 15:06
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:46
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:45
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:42
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:40
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35