Agricola z Krušných hor
Georgius Agricola se narodil jako Georg Bauer (Pawer) a své jméno si v dospělosti polatinštil. Ve všech třech případech to znamená "rolník", ale latina bylo oproti němčině znakem vzdělanosti. Vždyť Agricola (1492-1555) byl významným učencem své doby. Ještě několik století po smrti byla základem hornictví jeho příručka a ještě dnes ji musí znát každý, kdo těžbu rud bere vážně.
Agricola je ve světě považován za otce mineralogie.
To vše dokázal v Krušných horách (Erzgebirge), které byly v 16. století na vrcholu hornické slávy. Tehdy se tu dotěžovalo stříbro, dolovalo se velké množství cínu, mědi, olova a železa.
Hornická příručka na další staletí
Agricolovým stěžejním dílem je Dvanáct knih o hornictví De re metallica libri XII, které vyšlo až po jeho smrti. Popisuje v něm doly, důlní technolgie, speciálně větrání, odvodňování a ražbu. Na dvě stě let se knihy staly nejpoužívanějším návoidem na zakládání a provoz důlních děl i zpracování rudy.
Vedle dolování popsal také antickou metrologii v knize De mensurio et ponderibus, která byla jedním z podkladů pro pozdější unifikaci nejednotných měr v Evropě, a porovnal ceny kovů s cenami mincí v knize De precio metallorum et monetis, která přímo podnítila merkantilismu. Jedná se o hlavní ekonomický směr kapitalismu až do 1. světové války, jenž odvozuje státní bohatství od množství drahých kovů a aktivní obchodní bilance. Přímo vedl k upevňování absolutictických monarchií, koloniální politice a protekčnímu chování států pomocí cel a subvencí.
K tomu všemu se propracoval přes skvělé základy, neboť vystudoval filologii, teologii, filozofii, přírodní vědy a medicínu na univerzitě v Lipsku (Leipzig). Stal se městským lékařem a lékárníkem v Jáchymově (Joachimsthal). Později začal pracovat jako městský lékárník v Chemnitz (Saská Kamenice, Karl-Marx-Stadt). Krátce tam byl i starostou, ale jako katolík v protestantském Sasku byl přinucen rezignovat.
Česko-německé pohraničí
Celý život se pohyboval na česko-saské hranici. Narodil se roku 1492 v Hluchově (Gluchau) v Sasku. Do latinské školy chodil v českém Cvikově (Zwickau) a na univerzitu v saském Leipzig (Lipsko). Po studiích se vrátil jako učitel řečtiny do Cvikova. Pak na nějakou dobu zase studoval a zároveň se dále vzdělával v Lipsku. Další léta se vzdělával v Bologni, Benátkách a Ferraře. Roku 1526 se dostal do Německa a o jeho činnosti jsou zprávy i z české strany Krkonoš. Roku 1527 se stal městským lékařem v Jáchymově. Nebykla ti náhoda!
Již za studií v Itálii si Agricola uvědomil, že lékařské znalosti o účincích anorganických látek na lidský organismus jsou mizivé. Došlo mu, že znalosti antických Řeků mají jeho současnící jen v nedostatečných zlomcích. Převod přes arabské autory způsobilo, že se v Evropě vlastně vůbec neví, o jakých léčebných prostředcích se mluví. V Jáchymově se teprve v roce 1516 začalo s těžbou stříbrné rudy a o pár let později i dalších rud, a tak mohl mladý Agriocola získat znalosti o kovech a jejich sloučeninách z první ruky. Vedle čtení antických autorů se věnoval studiu práce zkušených horníků. Jmenovitě probíral důlní a hutní praxi s písařem Bartolomějem Bachem a hutním kontrolorem Vavřincem Bermannem.
Rozprava učených mužů o hornictví v Evropě
Díky tomu mohl Agricola napsat první mineralogicko-hornický spis, který je zároveň prvním tištěným popisem Jáchymova. Jmenuje se Bermannus sive de re metallica dialogus (Bermannus neboli dialog o hornictví).
Wikipedie popisuje, o co ve spisu jde: "Je to rozmluva mezi Bermannem a dvěma učenými lékaři, městskými fyziky Dr. Janem Näviem, pozdějším tělesným lékařem saského kurfiřta a Dr. Mikolášem Anconem, snad domácím lékařem hraběte Šlika, přicházejícími od úmrtního lože Jindřicha Šlika, aby se touto návštěvou Jáchymova z dojmu úmrtí poněkud ozdravili. Oba lékaři mají velkou zkušenost a znalost klasických autorů, Nävius se vyzná v autorech latinských a řeckých, Ancon zná spisovatele arabské. Na tržišti v Jáchymově se tito dva muži potkají s Vavřincem Bermannem,. Ten je vede na jejich přání k dolům. Cestu krátí popisem Krušných hor, výčtem již dříve provozovaných dolů v Čechách a Míšeňsku. Když se dostali poněkud výše, Nävius žasne nad netušenou velikostí města, které by rád přirovnal k Praze, Erfurtu, Bologni nebo Padui. Bermann vypravuje, že před dvanácti roky tu stál toliko jeden dům a ten byl ještě v rozvalinách, kterak hustě zalesněné hory jsou horní činností odlesněné, jak došlo k založení prvního těžařstva, jmenuje okolní výšiny, mluví o klimatu a jmenuje jednotlivé jámy a jejich majitele.
Autor vděčně vzpomíná na své přátele Bacha a přítomného Bermanna, jimž vděčí, že ho do hornictví zasvětili. Pak je tu podán historický přehled až do hornictví své doby a mluví o významných hornických městech: Freibergu, Annabergu, Jáchymově, Eislebenu a Goslaru, o četných šachtách a jejich důlním zařízení. Následuje obsáhlý exkurs o mineralogii, uvádí údaje starých, porovnává je s údaji pozdějších spisovatelů a přirozeně věnuje zvláštní pozornost vlastním zkušenostem. Autor zde pronáší velice závažný poznatek, že minerály stejného vzhledu a barvy nemusí být z téže látky. Závěr má charakter geologické rozpravy, kde se hovoří o nadloží, podloží, o žilách, výskytu drahých kovů, stříbra a zlata, o rudách měděných, železných a nerostech vůbec."
Agricola napsal tento úvod do svého pozdějšího hornického díla, ale neměl odvahu ho nechat vytisknout. Nakonec ho k tomu přiměla až pochvala slavného humanisty Erasma Rotterdamského.
Základem poznání je důkladně pozorovat
Následuje série spisů na různá témata. Dokazují, že tehdejší věda ještě příliš nerozlišovala mezi jednotlivými odvětvími a historie souvisela s přírodou, stejně jako medicína s mineralogií.
Inspirativní jsou dodnes především jeho zkoumání přírodních sil, ačkoliv jsou jeho závěry většinou dávno překonány a vyvráceny. Ukazují, jak se má myslet a jaké argumenty a zanalosti k tomu využívat. Například zkameněliny a minerály mají podle něho stejný původ. Horké minerální prameny v Karlových Varech a Wolkensteinu vyvěrají kvůli podzemním požárům hornin a hnědého uhlí, jak je znal z Cvikova a Sokolova (Falkenau, Falknov). Velcí podzemní tvorové prý žijí v horninách. Geschichte des Sachsenstammes (O dějinách saského kmene) také neodpovídá dnešním historickýcm poznatkům.
Agricola ve všech svých dílech odmítal scholastické úvahy a za základ považoval exaktní pozorování.
Katolík zůstal v protestantské zemi
Georgius (Georg, Jiří) Agricola se v mládí klonil k protestantství, ale nakonec zůstal katolíkem. Dva z jeho tří synů se stali kanovníky v Erfurtu. Na konci života třel bídu s nouzí, protože většinu peněz vydal na tisk svých děl. Zemřel na mrtvici. Jako katolíkovi odmítl pastor z protestantského města Chemnitz vykonat pohřeb. Mrtvý tedy zůstal pět dní ležet, až ho nakonec pochovali v zámecké kapli v městě Zeitz.
Diskuse
Diskuze k článku
Z českou zemí ho spojuje jediná věc - 4 roky v Jáchymově
Georg Bauer = Georgius Agricola se narodil v roce 1494 jako druhé dítě soukeníka a barvíře v Glauchau (ne jak autor uvádí Gluchau). Od roku 1514 do roku 1518 studoval řeči na univerzitě v Lipsku (Leipzig) a nakonec byl doporučen Petrusem Mosellanusem (přívržencem Erasma Rotterdamského) do saského Cvikova – Zwickau kde se stal roku 1518 konrektorem této školy, později rektorem roku 1519. Vytvořil zde nový typ školy soustředící se na latinu, řečtinu a hebrejštinu a která se paralelně zabývala zemědělstvím, vinařstvím, stavařstvím, výpočtářstvím, naukou o medikamentech a armádní naukou. S českým Cvikovem - Czwykaja, který se ovšem německy nazývá také Zwickau, neměl Agricola nikdy nic společného - v severočeském Cvikově byla založena (asi základní) škola až kolem roku 1572, to už měl své školy dávno za sebou.
Další školy absolvoval v Italii – v Bologni, Padově a Benátkách v letech 1523 – 1524, a roku 1526 se vrátil zpět do Chemnitz.
Z českou zemí ho spojuje jediná věc - roku 1527 se svou ženou přestěhoval do Jáchymova, kde zastával funkci místního lekárníka a lékaře. Po čtyřech letech se ale roku 1531 vrátil do Chemnitz kde se stal městským lékařem a kde byl čtyřikrát starostou – 1546, 1547, 1551 a 1553.
Jeho literární činnost zahrnuje kolem 20 svazků, pojednávajících o přírodních vědách, o hornictví, o kovech. Jeho kniha De re metallica libri XII byla vydána ve švýcarském Bazileji v roce 1956, rok po jeho smrti.
- Autor Michael Beranek
- Datum a čas 2.3.2014 13:15
Co je nového na hradech a zámcích ve středních Čechách?
Kdo otrávil orly mořské pod Brdy?
Nejčtenější články
Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu
Jak se obléct na ryby?
Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?
Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj
Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Stones, Trees, Clouds - fotovýstava | Praha, Tibet Open House | 26.3.-17.4. Fotografoval Petr Králík | 26.3. | |
Rychlebské stezky - začátek sezony | Černá voda | Horská kola | 29.3. | |
Šemberské stezky - otevření | Tuchoraz | 29.3. | ||
Velikonoce | Turnov, Dlaskův statek | 30.3. | ||
Lužnice - odemykání
|
Suchdol | 30.3. | 10:00 | |
Chrudimka - splutí | Seč | 30.3. | ||
Pool Party | Špindlerův Mlýn, Svatý Petr | 8.-9.12. | 31.3. | |
Mastník - splutí | Sedlčany, kasárna | 31.3. | ||
Island - diashow | Domažlice, Čakan | Přednáší Martin Loew | 3.4. | 19:00 |
Banální situace, fatální následky - přednáška | Praha, Městská knihovna | Prevence úrazů páteře | 3.4. | 17:00 |
Diskuse
opggzjlo | 100 mg lisinopril, 29.3.2024 1:21, 11 příspěvků |
strašná rychlost | Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek |
INU | Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky |
INU | Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky |
Nebudeme přece poukazovat... | Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků |
INU | Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky |
INU | Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky |
INU | Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků |
re | kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky |
O otázku jak se nám všem ... | Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Re: Karel IV. | Horydoly , 28.3.2024 15:06 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:46 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:45 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:42 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:40 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:37 |
Re: Karel IV. | Horydoly Open, 28.3.2024 14:36 |
Re: Karel IV. | Kuba Turek, 28.3.2024 14:35 |