Západní Tatry: Roháče, Liptovské hole a Červené vrchy

Západní Tatry: Roháče, Liptovské hole a Červené vrchy
Tatry od západu.
Autor snímku Piotr J. - Wikimedia
SDÍLEJ:

AKTUALIZACE Západní Tatry jsou jedním z nejatraktivnějších pohoří na Slovensku pro vysokohorskou turistiku v létě a skialpinismus v zimě. Často jsou ztotožňovány s pojmem Roháče, což je ovšem pouze jejich centrální skalnatá část. Na západě se k nim připíná divoký masiv Sivého vrchu. Na západ od Roháčů pokračuje travnatý hřeben Liptovských holí a za ním znovu skalnaté Červené vrchy, které spojují Západní Tatry s Vysokými Tatrami.  V Polsku navazuje masiv Giewont. 

Jak na to

První zmínka o Tatrách pochází z roku 999, kdy český kníže Boleslav II. na smrtelné posteli měl vzpomenout na dobu, kdy české knížectví sahalo až po Tritri montes.

Polský název Tatry Zachodnie se používá až po roce 1868. Do té doby byla běžnější označení Hale Liptowskie, Hale Liptowsko-Orawskie nebo Hale Liptowsko-Nowotarskie.

 

Západní Tatry se rozkládají na území o rozloze 380 čtverečních kilometrů. Do Tatranského národního parku (TANAP) je začleněno 260 čtverečních kilometrů od roku 1987. Jedná se zejména o turisticky nejzajímavější hlavní hřeben pohoří.

Nejvyšší vrchol Západních Tater je Bystrá (2248 m). Nejvyšší hora samotných Roháčů je Baníkov (2178 m).

Délka hlavního hřebene Západních Tater je 42 kilometrů. Táhne se z východu na západ. 

Čtvrtina plochy Západních Tater patří Polsku a zbytek Slovensku.

Západní Tatry - vymezení oblasti

Západní Tatry se nacházejí severovýchodně od Liptovského Mikuláše a jihozápadně od polského Zakopaného.

Na východě sousedí s Vysokými Tatrami (Ľaliové sedlo 1947 m a sedlo Závory 1876 m). Na západě jsou Chočské vrchy (Hutianské sedlo 1185 m). Na severozápadě se vypínají Skorušinské vrchy (Bôrik 940 m a Maňová priehyba 870 m). Na severu se rozkládá Orava (sedlo Tichá 950 m). 

Západní Tatry patří geomorfologicky  do Alpsko-himálajské soustavy, podsoustavy Karpaty, provincie Západní Karpaty a subprovincie Vnitřní Západní Karpaty. Západní Tatry jsou jedním ze dvou podcelků geomorfologického celku Tatry (Západní a Východní Tatry).

Základní tvar a orientace pohoří bylo zformováno již v paleoalpinské fázi před obdobím vrchní křídy.  Západní Tatry vznikaly v mladších druhohorách a starších třetihorách během alpinského a hercynského vrásnění. Před 20 miliony let vypadaly jako nízká hornatina. Před 2 miliony let dosáhly dnešní výšky. Současnou podobu získaly Západní Tatry před 10 000 lety na konci poslední doby ledové.

Kliknutím na snímek otevřete velké panorama: HŘEBEN ROHÁČŮ

Kliknutím na snímek otevřete velké panorama: ROHÁČSKÉ PLESO

Západní Tatry - geologická stavba

Západní Tatry jsou součástí systému Fatransko-tatranských jádrových pohoří. Centrální část (především Roháče) je tvořena žulami a granodiority. Jižní část (Liptovské hole) je budována pararulami, ortorulami, svory a migmatity. Na západě (Sivý vrch) a severu (Osobitá a Červené vrchy) je geologické složení velmi pestré díky styku s flyšovým pásmem. Jsou zde zastoupeny vápence, slínovce, jílovce a pískovce. Místně vystupují i dolomity a břidlice.

Pro představu lze geologickou situaci zjednodušit takto: Jádrem jsou prvohorní krystalické břidlice a žuly, které na povrch vystupují v jižní části Západních Tater. Na nich leží další vrstvy žuly a případně ruly, objevují se i slepence, křemité pískovce a křemence. Na povrchu, zvláště v úbočích, ještě leží mohutné vrstvy dolomitů a dolomitských vápenců. Jsou z nich vybudovány i vrcholové partie Červených vrchů, Osobité a Sivého vrchu.

Úpatí Západních Tater je lemováno flyšovými usazeninami.

Roháče.

ZÁPADNÍ TATRY - nejvyšší vrcholy (nad 2000 m n.m.)
Vrchol (název) Výška  INFO (Horydoly.cz)
Bystrá 2248 m Noční výstup na Bystrou
Bystrá, nejvyšší hora v Roháčích
Jakubiná 2194 m  
Baranec 2184 m  
Baníkov 2178 m Baníkov, milé turistické setkání
Klin 2173 m  
Blyšť 2169 m  
Pachoľa 2167 m  
Hrubá kopa 2166 m  
Nižná Bystrá 2162 m  
Príslop 2142 m  
Hrubý vrch 2137 m  
Tri kopy 2136 m Sněžnice, mačky a cepíny
Veľká Kamenistá 2127 m  
Plačlivo 2126 m Turistka spadla z Roháčů
Kresanica 2122 m  
Malolučniak 2104 m  
Vyšná Magura 2095 m  
Temniak 2090 m  
Ostrý Roháč 2088 m Turista se zabil na Roháči
Spálená 2083 m Sedm mrtvých ve Spáleném žlabu
Smrek 2072 m Vyčerpaný turista zemřel v Roháčích
Smrečiny 2068 m  
Volovec 2063 m Ještě pár týdnů
Veľká kopa 2052 m  
Ostredok 2050 m  
Salatín 2048 m Lavinové nebezpečí se dá omezit 
Roháče v létě i v zimě
Malý Baranec 2044 m  
Ježová 2043 m  
Krížna 2039 m  
Beskyd 2012 m  
Kondratova kopa 2004 m  

Roháče. Chata Zverovka.

Roháče

Nejatraktivnějším a nejznámějším regionem Západních Tater jsou Roháče. Tento název pro mnoho lidí označuje, byť nesprávně, celé pohoří. Roháče mají ostrý a výrazný skalnatý hřeben, místy nabízí závratné výhledy, ale také nebezpečné úseky. Několik nejstrmějších pasáží je zajištěno řetězy.

Kdo se vydává do Roháčů, potřebuje dobrou kondici, nesmí trpět závratí a v zimě mít dostatek zkušeností i vybavení (pomiňme, že zimní přechod ochránci přírody zakazují).

Roháče jsou vymezeny vrcholy Baníkov (2178 m) na západě a Volovec (2061 m) na východě. Mezi nimi jsou naskládané vrcholky Hrubá kopa, Tri kopy, Plačlivo, Ostrý Roháč, Pachoľa, Spálená, Salatín a Brestová. Významné sedlo je Pálenica. 

Liptovské hole - Liptovské Tatry

Liptovské hole se rozkládají v okolí vrcholu Bystrá (2248 m), nejvyšší hory  Západních Tater. Zahrnují další vrcholy Baranec, Otrhance, Veľká Kamenistá, Smrečiny, Poľská Kamenistá a Jakubiná (2194 m). 

Sivý vrch

Nejzápadnější částí Západních Tater je vápencový a dolomitský Sivý vrch (1805 m). Usazené horniny jsou rozlámané a cesty vedou komplikovaným terénem a někde ne zcela logicky pouze po hřebenech.

Horydoly.czVIDEO: Sivý vrch nejvíc na západě

Osobitá

Horská skupina Osobité je také budována vápenci a dolomity. Je charakterizována hlubokými a strmými dolinami. Na samotný vrchol Osobitá (1687 m) je turistům vstup celoročně zakázaný. 

Nejdelší jeskyní Západních Tater je Brestovská jeskyně u horárně Brestová s délkou 1800 metrů.

Skanzen Múzeum oravskej dediny je v provozu v dolině nad Zubercem na úbočí masivu Osobité. 

Červené vrchy

Hřeben Červených vrchů je ze Slovenské strany nepřístupný, ale z Polska se jedná o atraktivní hřebenovou túru. Díky vápencovému charakteru je zajímavý, ale také náročný. Neustále se překonávají malá převýšení, která se ovšem nakonec nasčítají do velké námahy.

Červené vrchy jsou ohraničeny Tomanovským sedlem a Ľaliovým sedlem. Mezi nimi jsou nasázené vrcholy Temniak (2090 m), Kresanica (2122 m), Malolučniak (2104 m), Kondratova kopa, Sucha kopa, Goričková kopa a Kasprový vrch (1987 m).

Název Červených vrchů poukazuje na barvu horské trávy na podzim, kdy ji spálí mráz. Pohled na tento přírodní jev je proslulý z polského Podhalí. 

Kasprov vrch je největší a nejznámější lyžařské středisko v Polsku. Lanovka vyváží polské turisty na hřeben i v létě.

Červené vrchy jsou na polské i slovenské straně proslulé díky jedinému plně vyvinutému vysokohorskému krasu. Červené vrchy drží dva slovenské rekordy: Nejvýše položenou propastí je Vyšná Kresanica, jejíž vstup je v nadmořské výšce 2081 metrů. Nejvýše položenou jeskyní je Nová Kresanica, jejíž vchod je ve výšce 2000 metrů a měří půl kilometru. Nejhlubší propastí Západních Tater je Zadný úplaz s hloubkou 164 metrů.

Liptovské kopy

Liptovské kopy je lesnatý horský masiv s vrcholovými travnatými holemi mezi sedlem Závory a soutokem Belé s Koprovským potokem. Horská skupina zahrnuje vrcholky Veľká kopa (2052 m),  Garajova kopa, Ostredok, Krížna, Všiváky, Magura a Veľká Brdárova grapa.

Celé Liptovské kopy nejsou turistům přístupné. Lze je pouze obejít po turistických značkách Tichou a Koprovou dolinou.

Giewont

Giewont je vápencový masiv v polských Západních Tatrách. Jeho hlavním vrcholem je Wielki Giewont (1895 m) a zároveň je nejvyšší v polské části Západních Tater. Vedlejší vrcholy jsou Mały Giewont (1728 m) a Długi Giewont (1867 m).

Giewont má v Polsku podobné postavení jako Kriváň na Slovensku. Typická silueta mu zajistila, že je považován za přírodní symbol Polska. Díky nedaleké lanovce na Kasprův vrch je velmi často navštěvován polskými turisty.

 

Horydoly.cz Kompletní přechod Tater

Západní Tatry patří do hlavního hřebene Tater, což je pro horolezce výzva! O kompletní přechod se pokoušelo již mnoho družstev i jednotlivců, ale jen nemnoha z nich se to podařilo. Zvláště zimní přechod je dodnes špičkovým sportovním výkonem. Tradiční se začíná u autobusové zastávky v Hutianském sedle a končí za Belianskými Tatrami.

Roku 1970 komplet zimní Tatry přešlo velké družstvo pod vedením Diešky a Nováka s využitím podpůrného družstva, které jm dopravovalo zásoby na hřeben. V roce 1979 se zimní hřeben podařilo přejít sólo Pavlu Pochylému. V roce 2013 jeho výkon zopakovala dvojice Sabovčík - Kadlečík. Po nich zatím nikdo.

Dieška: Tatranská hřebenovka na papíře
Pochylý: Podrobná zpráva Pavla Pochylého
Sabovčík-Kadlečík: Zimní hřeben Tater byl zopakován po 35 letech
Duba: 150 kilometrů pro hřebenu Tater
Hroza: Co je potřeba na zimní tatranskou hřebenovku
Hroza: Tatry si zaslouží zimní hřeben

Roháče, vrchol Brestová.

GEOMORFOLOGICKÉ ČLENENÍ TATER
celek podcelek okrsek
Tatry Západní Tatry Osobitá
Sivý vrch
Liptovské Tatry (Liptovské hole)
Roháče
Červené vrchy
Liptovské kopy
Východní Tatry Vysoké Tatry
Belianské Tatry (Belanské Tatry)

Stanování u Roháčských ples.

Doby ledové udělaly Západní Tatry

Pliocén (před 5 až 2 miliony let) byl pro Západní Tatry zlatým věkem.  Nízká hornatina se sice postupně zvedá do horských výšek díky alpinskému vrásnění, ale v teplých lesostepích žijí lvi, sloni a antilopy. Je to doba, kdy kontinenty jsou na zeměkouli uspořádané přibližně jako dnes, nepředstavitelně gigantický vodopád prolamuje Gibraltarskou úžinu a zaplavuje vodami z nově vzniklého Atlantiku dočasně vyschlé Středozemní moře, mohutnou migraci zvířat, rostlin a našich lidských předků umožňuje šíje, která vystupuje z moře v dnešní Beringově úžině, a pruh pevniny, který se vynořuje mezi Severní a Jižní Amerikou. 

Koncem pliocénu se v Tatrách pomalu ochlazuje. Teplomilné rostliny vytlačuje bříza, jedle, dub a smrk.  Na vrcholcích hor sněží a zimy jsou stále delší. Nenápadně přichází První doba ledová (před 1,8 miliony let). Krajina dostává vzhled tajgy. Stromy zakrsávají, podmáčené louky jsou neprostupné, okolí zaledněných hor je naopak vysušené a prašné.

Souvislý kontinentální ledovec se rozšiřuje ze Skandinávie, Skotska a od Uralu na úroveň Berlína a k řece Visla. Jeho jednotlivé splazy dosahují až na severní úbočí Západních Tater. Kromě Tater se zaráží také o Krkonoše a Jeseníky. Led ze severu se prodere ke Šluknovu, na Osoblažsko a také skrz Moravskou bránu až k Hranicím na Moravě. Na Slovensku byl nejjižněji na Oravě a v Zamaguří. Mocnost kontinentálního evropského ledovce je až 2,5 kilometru.

Kromě severního náporu se do Karpat hrne druhý obří ledovec z Alp. Překonává Šumavu a  Novohradské hory. Na Slovensko se nedostane, ale spolu se severním větším bratrem ochladí střední Evropu tak, že ve všech horách se vytvoří vlastní samostatné ledovce. Obrušují údolí i štíty, vytvářejí horská plesa.

To se během kvartéru (čtvrtohory), který geologicky trvají dodnes, stalo pětkrát. Led přišel, roztál, život se vrátil a rozvinul, potom zase přišel led...

Před poslední dobou ledovou zarůstají kraj pod Tatrami husté lesy, do nich přicházejí jeskynní lvi, zubři a další velcí predátoři i jejich býložravé oběti. Poprvé se tu objevuje i náš bratranec, neandrtálský člověk.

Západní Tatry během poslední doby ledové mají 18 samostatných ledovců. Z toho 5 jich je na severní straně a 13 na straně jižní. Největší ledovce stékají Roháčskou, Račkovou, Žiarskou, Tichou, Koprovou a Bystrou dolinou. Nejdelší ledovec z Koprové doliny dosahuje délky 11 kilometrů. Mocnost ledu má až 200 metrů. Čára věčného sněhu a ledu je ve výšce 1500 metrů nad dnešním mořem. 

Poslední doba ledová (před 70 000 lety) přivádí ze severu do tatranských kotlin strašlivá monstra zvířecí říše - jeskynní medvědy, srstnaté nosorožce a mamuty. Jim se dokáže postavit málokdo. Boj o život s nimi vyhrávají neandrtálci a později, když se trochu oteplí, také lidé dnešního typu, naši přímí předkové. Horní hranice lesa je pouhých 400 metrů nad dnešním mořem, tedy asi 600 metrů nad tehdejším mořem.

Když skončí poslední doba ledová (zhruba před 10 000 lety), mizí z krajiny pod Tatrami všechna velká zvířata navyklá na zimu. Svoji historickou éru končí nejen jeskynní medvědi a mamuti, ale třeba také stáda divokých koní. Nevíme, jako měrou se na tom podílí člověk, a jakou změněné životní podmínky. Pomalu mizí ledovce z hor. Jediným pozůstatkem je celoroční firnovisko zasypané kamennou sutí v Měděné dolince ve Vysokých Tatrách. Zemědělci se uchycují na úrodných sprašových půdách pod horami. Výše se odvažují jen lovci a pastevci. Do Vysokých a později Západních Tater proniká cestovní ruch teprve před sto lety.

Západní Tatry - Roháče, podnebí a klima

Podnebí Západních Tater má výrazně kontinentální charakter se studenými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota činí pouhé 2 °C, v nejvyšších partiích dokonce 0 °C. 

Nejnižší teploty jsou obvykle v lednu, nejvyšší pak v červenci a srpnu. Časté jsou inverze, které jsou po třetinu roku. Nejčastější jsou v lednu, nejméně časté v červenci a v srpnu. Ve výškách nad 2000 metrů se teplotní maxima přesouvají na únor a srpen.

Sněhová pokrývka leží na horských úbočích průměrně 160 až 200 dní, ale ve žlabech obrácených k severu může ležet celý rok. Úhrnné roční srážky činí 1400 až 1600 milimetrů, přičemž nejvíce je jich v červnu a červenci, druhé maximum připadá na prosinec. Minimum srážek je v září a říjnu.

Plesa Západních Tatrách: není jich moc

Když po poslední době ledové ustoupil kontinentální ledovec do Skandinávie,  zanechal Západní Tatry ve stavu, který známe dnes. Údolí mají tvar jako vysoustružený do tvaru toboganu, jak jimi pomalu, ale vytrvale po dva miliony let stékaly ledovce a obrušovaly skálu. Skalní štíty z pevné žuly jsou mrazem a ledem vylámané do ostrých hřebenů. 

V údolích dodnes vidíme čelní morény a kary, na jejichž dnech zůstávají jezírka, v Tatrách zvaná plesa. Ledovec tady hrnul spoustu kamení, a když roztál. zůstal po něm tento nahrnutý materiál jako přírodní hráze, za kterými stojí voda v plesech.  Je vidět, že doba ledové není zase až tak vzdálená, protože některá plesa mizí před našima očima i během jednoho lidského života. Buď zarůstají vegetací, protože se v Tatrách stále otepluje a to rostlinám svědčí, nebo je neustále zasypává suť opadávající z okolních štítů a transportovaná do plesa v zimě sněhem a v létě vodou v potocích.

V Západních Tatrách je oficiálně uznáno 32 ples, ale běžný turista si všimne zhruba dvacítky těch největších. Dlužno dodat, že oproti vedlejším Vysokým Tatrám je v Západních Tatrách ples málo a jsou malá. Největším z nich je Dolní Roháčské pleso (2 hektary) a nejhlubším Horní Bystré pleso (12 metrů).

Hlavní hřeben Západních Tater tvoří hranice úmoří Baltského a Černého moře.  

Na sever do Baltu se dostane voda  z řeky Orava a Dunajec. Stéká tam Roháčský potok, Juráňov potok, Oravica, Chocholowski Potok a Koscieliski Potok.

Z jižní část Tater odvádí vodu do Dunaje řeka Váh. Teče do něj Jalovecký potok, Smrečianka, Jamnícky potok, a Račkový potok, Bystrá, Kamenistý potok, Tichý potok, Kôprový potok a Belá.

Roháče.  

NEJVĚTŠÍ PLESA V ZÁPADNÍCH TATRÁCH
Název Plocha Nadmořská výška Hloubka
Dolné Roháčske pleso 2,2 ha 1563 m 6,5 m
Horné Roháčske pleso 1,5 ha 1718 m 8,1 m
Dolné Jamnícke pleso 1,1 ha 1728 m 4,0 m
Horné Bystré Pleso 0,9 ha 1875 m 12,5 m
Horné Račkovo pleso 0,7 ha 1717 m 10,0 m
Tretie Roháčske pleso 0,6 ha 1653 m 3,7 m
Horné Jamnícke pleso 0,4 ha 1834 m 8,0 m
Anitkino očko 0,3 ha 1837 m 4,0 m
Pleso pod Zverovkou 0,3 ha 983 m 1,2 m
Tatliakovo pleso 0,3 ha 1370 m 1,2 m
Druhé Roháčske pleso 0,3 ha 1650 m 1,3 m
Horné Tomanovo pleso 0,2 ha 1592 m 1,0 m
Žiarske pleso 0,1 ha 1860 m 0,8 m
Kobylie pleso 0,1 ha 1742 m 1,5 m
Biele Bobrovecké pleso 0,1 ha 1502 m 1,5 m

Roháče.

Turistická přístupnost Západních Tater 

Turisté se na horách mohou pohybovat pouze po značených turistických cestách. Vyplývá to z návštěvního řádu Tatranského národního parku. Hlavní hřeben je přístupný pro turisty ze Slovenska pouze od Hutianského sedla k Pyšnému sedlo. V dalších částech pohoří lze vystoupat dolinami do Tomanovského sedla a na hřeben Červených vrchů.

Z polské strany je dobře přístupné okolí Kasprova vrchu a Giewontu, kam vede lanovka ze Zakopaného. 

Úplně nepřístupná je celá oblast Liptovských kop, Osobité a většina jižních rozsoch hlavního hřebene.

Na území Západních Tater platí sezonní uzávěry jako ve Vysokých Tatrách. Nad horské chaty nelze chodit v zimě od 1. listopadu  do 15. června. Toto omezení neplatí pouze v masívu Sivého vrchu. 

Horydoly.czPěší přechod hřebenu: Roháče -  sněžnice, mačky, cepíny

MAPA: Nejdůležitější místa v Západních Tatrách


Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Ubytování v Západních Tatrách - Slovensko

Žiarská chata - celoročně otevřená horská chata. V létě je přístupná autem.

Chata Pod Náružím (též zvaná Na Červenci) - horská chata je otevřená celoročně o víkendech a každý den o prázdninách. Bývalá nedaleká salaš na Červenci zanikla bez náhrady.

Chata Horec a Penzion Pod Barancom - poněkud dražší turistické ubytování pod Žiarskou dolinou.

Chata Baranec - středně drahé ubytování pod Žiarskou dolinou. 

Chata Kožiar - hlavní chata a dřevěné chatky pod Žiarskou dolinou. 

Hotel Primula - dražší hotel na začátku Roháčské doliny u Zuberce.

Chata Zverovka - turistická chata v Roháčské dolině.

Autokemp Račkova dolina - součástí kempu je chata Jakubina. Kemp je otevřený pouze v létě.

Chata Lux a Chata Oravice a Chata Osobitá - turistické ubytování v obci Oravice na úpatí Osobité. 

Penzion Bučník  a Chatová osada Uniza - ubytování v obci Zuberec pod Sivým vrchem.

Koliba Holica u obce Huty na pomezí Západních Tater a Chočských vrchů.

Zadarmo ve spacím pytli a na karimatce lze přespat na více salaších v Západních Tatrách: Útulna Pod Pustým (1156 m) v Jamnícké dolině je povolena TANAPem, nedaleko je pramen pitné vody a je vybavena suchým záchodem. Koliba Pod Klinom (1578 m) stojí na styku Gáborovy a Račkové doliny, pitná voda teče v sousedních potocích. Malá Koliba Horica (1356 m) též zvaná Pod Klinovatým je zrekonstruovaná a pramen je dvě stě metrů západně. Bouda Pod Babkami (1485 m) je ještě menší a voda se bere ve vzdáleném bývalém napajedlu. Salaš Potočky stojí na pastvině nedaleko stejnojmenné autobusové stanice u Přibyliny a nemá v blízkosti pitnou vodu. Ve špatném stavu je salaš Pod Meštrovou (869 m). Poblíž ústí Bystré doliny stojí několik otevřených salaší, kteréí se však v létě využívají během pastvy a při výrobě sýrů. 

Hotely, turistické ubytovny a apartmány jsou k dispozici v Liptovském Mikuláši a okolních obcích. Velký oblíbený kemp se rozkládá na břehu přehrady Liptovská Mara.

Ubytování v Západních Tatrách - Polsko

Schronisko na Hali Kondratowej - celoročně otevřená horská chata pod Giewontem.

Schronisko Ornak - celoročně otevřená horská chata pod Červenými vrchy.

Schonisko na Polanie Chocholowskiej - velká celoročně otevřená horská chata s velmi silným provozem.

Schrónisko na Kalatowkach - turistická chata v lyžařském středisku Kasprový vrch.

Velké množství hotelů, ubytoven, penzionů a apartmánů je k dispozici pod horami v Zakopaném.

Liptovská Mara. Kostelík Panny Marie.

KOUPÁNÍ.cz Podhůří Západních Tater: ráj termálního koupání

V blízkém okolí hor fungují velké i malé aquaparky, které si oblíbili místní lidé i turisté. Jsou to zejména Aquapark Oravice, Aquarelax Dolný Kubín, Kúpele Lúčky, Gino Paradise Bešeňová, Tatralandia Liptovský Mikuláš.

Termální koupání zadarmo v přírodě nabízí malá nádrž Medokýš Kalameny.

Medokýš Kalameny.

Lyžování v Západních Tatrách

Roháče a přilehlé hory jsou doménou skialpinismu, tedy vysokohorského lyžování bez vleků a upravených stop.

Horydoly.czSkialpinismus: Žiarská dolina na skialpech

Největší sjezdové lyžařské středisko je Spálená-Roháče poblíž Zverovky v Roháčské dolině. Menší sjezdovky a vleky jsou ve skiareálu Zuberec-Janovky. Ještě menší v Oravici a v Žiaru.

Závodní skialpinismus v Roháčích.

Booking.com

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Zdroj

Podobně vzniklo například naše další slovníkové heslo Mount Everest. Žádnou originalitu v něm také nehledej: http://www.horydoly.cz/horolezci/mount-everest-hora-a-historie.html 

Reaguj
Zdroj

Ahoj Oto, hlavním editorem tohoto shrnujícího popisu jsem já. Protože to ale nejsou naše zjištění nebo nějaké originální poznatky, je podpis redakční Horydoly.

Samozřejmě jedním ze zdrojů je Treking.cz. Další významné jsou polská, slovenská a česká Wikipedie, nezanedbatelné jsou Horydoly (více autorů a spolupracovníků), Hiking.sk, Mapy.cz, Koupání.cz... Ani tyto zdroje ovšem nepracují s původními informacemi. Je to prostě slovníkové heslo. 

Díky za zmínku, že děláme záslužnou činnost :-)

Reaguj
Zdroj

Ahoj Horydoly. Nevidím tady autora, proto toto oslovení. Je záslužné, že píšete o slovenských horách. Jen bych uvítal, když již kopírujete text a tabulky, uvedení odkazu na zdroj - http://www.treking.cz/regiony/rohace.htm .

A ne že ne, řada odstavců i tabulky jsou 100% přetažená myší - viz např." Podnebí Západních Tater má výrazně kontinentální charakter se studenými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota činí pouhé 2 °C, v nejvyšších partiích dokonce 0 °C" atd. Schválně Horydoly srovnej s originálem na výše uvedené adrese.

Reaguj
Celkem 3 příspěvky v diskuzi


Děvínské polesí: jaké jsou skály u Chrastné?

Děvínské polesí: jaké jsou skály u Chrastné?

RETRO Dostaly se mi do rukou fotografie z roku 1909, na kterých jsou skály v lesích u Chrastné v Děvínském polesí. Zatímco levý obrázek - Kavčí skála, je jasný - u pravého tápu.... celý článek

A Guide to Rock Climbing, Access and Nature Conservation in Poland

Údržba horolezeckých lan

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.



Nejčtenější články

Zugspitze (2962 m) - nejvýš v Německu

Zugspitze (2962 m) - nejvýš v Německu

VIA FERRATA GUIDE Motorkáři jsem označován za alpinistu a horaly zase nezajímá, čím se člověk do hor dopraví. Pro mě však představuje tato kombinace zdroj maximálních zážitků. Projíždět horské serpentiny a pak
Srovnávací tabulka obtížnosti skalních výstupů

Srovnávací tabulka obtížnosti skalních výstupů

AKTUALIZACE Obtížnost výstupu závisí na nejtěžším místě cesty. Naopak nijak nesouvisí s rizikem samotného lezení, délkou ani expozici výstupu.
Suť na Hochthronu (Südrampe)

Suť na Hochthronu (Südrampe)

CLIMBING GUIDE "Lehká cesta s krásnými lezeckými úseky, místy úseky se sutí," popisuje Jiří Novák ve svém průvodci po vápencových Alpách Jižní rampu na Hochthron v Tennengebirge.
VRCHOLY

VRCHOLY

Horydoly uveřejňují podrobné návody, jak se dostat na vrcholy a zase zpátky.
Hurá na písek!

Hurá na písek!

AKTUALIZACE Skalní města jsou plná postaviček stoupajících kolmými stěnami jako mouchy na vrcholy impozantních věží. Pískovec je ovšem velmi porézní a měkká hornina. Stačí krátká dešťová přeháňka a z pevné skály se

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Zahrada Čech - veletrh Litoměřice 15.-23.9. 15.9.
Paddleexpo - veletrh Německo, Nürnberg 19.-21.9. Vodní sporty 19.9.
Bazény, sauny a spa - veletrh Praha, Letňany 19.-23.9. 19.9.
Bike-Expo - veletrh Polsko, Kielce 21.-23.9. 21.9.
ITEP - veletrh Plzeň, Lokomotiva 21.-23.9. Cestovní ruch 21.9.
Povl - horolezecký festival Kacanovy 22.-24.9. 22.9.
JATA - veletrh Japonsko, Tokio 23.-24.9. 23.9.
Jickovická 24 Jickovice Horolezecké závody 23.9.
Mezinárodní festival outdoorových filmů Ostrava 26.9.-16.10. 26.9.
Marketing Mix - veletrh Brno 26.9.

Diskuse

Predigtstuhl Kuba Turek , 23.9.2017 22:12, 3 příspěvky
Predigstuhl Kuba Turek, 23.9.2017 21:16, 3 příspěvky
Predigstuhl JHml., 23.9.2017 19:22, 3 příspěvky
POslechnul jsem si to cel... Joklík, 23.9.2017 12:31, 1 příspěvek
3 Horydoly - Andrea Černá, 21.9.2017 15:36, 2 příspěvky
Helma Adamek, 21.9.2017 14:20, 10 příspěvků
Lusti? Lukáš, 21.9.2017 14:15, 9 příspěvků
Joska Smítka Kuba Turek , 21.9.2017 11:28, 4 příspěvky
Pujcky Pastor Williams, 21.9.2017 11:01, 4 příspěvky
Joska Smítka PeS, 21.9.2017 10:57, 4 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Karibik Horydoly , 22.9.2017 15:53
Katastrofální letní vedra... milan šupa, 21.9.2017 18:30
NN NIGHT PLZEŇ 23.9.2017 Horydoly , 21.9.2017 10:40
Na kole po Písku bezpečně Horydoly , 20.9.2017 18:54
Diashow Praha Horydoly , 20.9.2017 0:39
Re: Cyklojízdy EuroVelo Horydoly , 20.9.2017 0:33
Re: Bob Dylan vystavuje v... Horydoly , 19.9.2017 19:25
Plzeň: Bob Dylan a Umělci... Horydoly , 19.9.2017 18:41