La Palazza Alta

La Palazza Alta
SDÍLEJ:
Rok se sešel s rokem a opět se probouzím v kempu Malga Ciapela pod dolomitskou Marmoladou. Přes plachtu stanu je slyšet cinkot nádobí a syčení zapáleného vařiče. Ostatní už vstali a na budíku svítí šestá hodina. Na dnešek máme naplánovanou ferátu Stella Alpina v odlehlé oblasti Pala. Nakonec se však ocitáme na Monte Pelsa v masívu Civetty.
Jak na to Obtížnost

velmi těžké (F)

Výškový rozdíl

výstup: 1300 m (delší variantou 1400 m), sestup: 1300 m (delší variantou 1400 m), zajištěná cesta: 500 m

Pochodový čas

výstup: 5 h, sestup: 2 1/2 h (delší variantou 4 1/2 h)

Literatura

Dolomity - zajištěné cesty. Lysá nad Labem, Alpy 1994. Dvoudílný průvodce.

Klettersteig Atlas. Praha a Plzeň, Freytag and Berndt a Kletr 2001. Průvodce po všech evropských zajištěných cestách.

Doprava

Morava - Vídeň - Graz - Klagenfurt - Villach - Lienz - Toblach - Cortina d' Ampezzo - sedlo Passo Falzarego - Caprile - Cencenighe Agordino - Bastiani (cca 930 km). Z Čech může být výhodnější spojení přes Salzburg na Villach a dále popsanou trasou.

Doporučené vybavení

Batoh 30-40 l

Pevné pohorky

Přilba

Sedací a hrudní úvazek

Ferátový set

Brýle proti slunci

Krém na opalování

Pití nejméně 1,5 litru na osobu

Mapa

Průvodce

Výškoměr

Mobilní telefon

Teleskopické hůlky

Lékárnička

Loni jsme přešli všechny významné feráty v okolí a také v blízkém masivu Sella, nicméně se nám v kempu zalíbilo. Řekli jsme si, že nějaký kilometr navíc autem za dalšími zážitky nám nebude vadit.

Když ale otevřu vchod stanu, uvidím chuchvalce skoro neroztrhaných mraků. Kolem se ještě povalují zbytky bělostných krup po včerejší bouřce. Je hrozná zima. Včera večer jsme se nestačili sbalit a ve studeném ránu se nikomu do ničeho nechce. Všechny činnosti nám dnes trvají déle. Vzhledem k počasí a pokročilé době se rozhoduji změnit plán.

Jedeme na ferátu Fiamme Gialle! Tato zajištěná cesta se nachází ve skupině Civetta a vede na vrchol La Palazza Alta. Také se ji říká Via ferrata Monte Pelsa podle názvu masívu, ve kterém se nachází. Jedná se o velmi těžkou zajištěnou cestu. Průvodce "Via Ferrata: Scrambles in the Dolomites" ji ve stupnici obtížnosti A až G hodnotí druhým nejvyšším stupněm F.

Vrchol La Palazza Alta se krčí pod třítisícovou Civettou v relativně nízké nadmořské výšce 2255 metrů. Při dnešní teplotě to bude výhoda. Kolem osmé nastupuji do auta společně s dalšími ferátisty Lenkou, Martinem a Ivem. Sjíždíme serpentinami do Caprile, projíždíme Alleghe pod Civettou a po půl deváté vjíždíme do Cencenighe Agordino. Podle ukazatele odbočujeme doleva přes most směrem na osadu Bastiani. Cesta se výrazně zúží a stoupá strmě v zatáčkách nahoru. Modlím se, abych nepotkal v protisměru auto. Dvakrát musím couvat do rozšířených míst pro vyhýbání a už mi dochází, proč si místní osadníci libují v tak malých autech. Před devátou cesta končí v Bastiani malým parkovištěm. Na nedaleké ceduli studujeme výstupovou a sestupovou trasu. Výstup je psaný na pět a sestup delší variantou na čtyři a půl hodiny.

Kalibruji výškoměr na 970 metrů a vyrážíme. Jdeme úzkou asfaltkou až k ukazateli "Ferrata Fiamme Gialle", kde odbočujeme doprava na vozovou cestu. Výška a tep prudce stoupají, a když vcházíme na lesní chodník, zima nám už rozhodně není. Svlékáme bundy, ale i tak se potíme čím dál víc. Po hodině se dostáváme k úpatí skály ve výšce 1450 metrů. Cesta dále pokračuje půlhodinovým traverzem doprava, občas se objevují i fixní lana, nicméně terén je stále lehký.

Ve tři čtvrtě na jedenáct objevujeme na skále nápis "ferrata" a fixy vedou kolmo nahoru. Odpočíváme a svačíme. I když průvodčík uvádí nástup do feráty až o tři sta metrů výše, oblékáme úvazky, protože nástup do tohoto úseku je čtvrtého stupně horolezecké obtížnosti a nevidíme, kde lana končí. Po nástupu cesta přechází v lezeckou trojku a asi za půl hodiny tato zajištěná část končí výlezem v kosodřevině.

Dále pokračujeme prudkým ale snadným chodníkem. Ocelová lana se opět objevují až za dalších třicet minut. Na výškoměru mám 1770 metrů. Takže zde by to prý teprve mělo začít. Začíná ale pršet, tak oblékáme nepromokavé bundy a čekáme, až přeháňka přejde. Jak rychle přišel, tak i rychle déšť skončil. Skála je prakticky suchá a my nastupujeme. Lezeme stěnkami a žlábky třetího stupně obtížnosti. Vápenec je kompaktní, stupy a chyty jsou neoklouzané. Po nějaké době fixní lano mizí. Chodníkem v kosodřevině stoupáme k nedalekému výšvihu. Kolmým a místy převislým zářezem v něm vede pouze ocelové lano. Obtížnost lezení se zvyšuje a naše pozornost vzrůstá. Také tento úsek končí krátkým chodníkem. Nyní stojíme pod kolmou a poměrně hladkou stěnou. Odhaduji, že nejtěžších bude prvních deset metrů, což se potvrzuje. Bylo to zatím nejtěžší místo, i když už se úseky čtvrtého stupně horolezecké obtížnosti také objevily. Ve třičtvrtě na dvě lano opět končí. Výškoměr ukazuje 2040 metrů.

Usedáme a z ptačí perspektivy obdivujeme údolí Val Cordévole. Krabičky domů v Cencenighe Agordino jsou nyní o dvanáct set metrů níže. Čas pokročil, už bychom měli být nahoře a tak vyrážíme. Další jištěná část vede relativně lehčím žlabem, který přechází vzdušným traverzem na exponovanou hranu. Přelézáme převislé břicho a kolmým stupněm dolézáme na šikmou plošinu, kde fixy končí. Teď je potřeba krátkým komínem sestoupit do širokého žlabu, kterým vede vyšlapaná stezka. Nad sebou vidíme vhloubení ve skále. Tím asi povede závěrečných sto výškových metrů. Když příjdeme blíž, objevujeme na skále italské nápisy a nakreslené šipky. Je to rozcestník. Šipka nahoru směřující do vhloubení slibuje lehčí dokončení feráty. U šipky doleva je napsáno "variante difficile". Rozhodujeme se rychle, jdeme vlevo.

Prodíráme se mezi keři pod skalní pilíř. Už vidíme ocelové lano, které se jako had klikatí přes převislé a kolmé stěnky, na hrany a kolem převisů někam nahoru. Bude stejně jako dosud jedinou umělou pomůckou feráty. Obtížnost linie odhaduji mezi čtvrtým až pátým stupněm UIAA. Nebude to zadarmo. Nastupuji převislou stěnkou, kterou vede jištění šikmo vzhůru na hranu. Stoupám jí v parádní expozici až pod převis, který oblézám zprava na balkón. Z balkónku se vykláním, abych zjistil, kde jsou ostatní. Už nastoupil i Ivo, který uzavírá skupinu. Se zájmem studuji asi desetimetrovou kolmou stěnku, ze které směrem nahoru mizí chyty. Říkám si, že asi něco bude za hranou.

Po třech metrech lezení se nahýbám za hranu pro malý stup. Pozdě zjišťuji svoji chybu. Bota ve stěně sjela a pravá za hranou ji asi brzy bude následovat. Navíc jsem špatně vyvážený. Beru oběma rukama za lano a snažím se vrátit do stěny. Když už to vypadá, že jsem zachráněn, zachytím se samojištěním za spodní výčnělek na hraně. Já snad poletím! Z posledních sil levou rukou držím váhu těla a pravou vysmekávám set z pasti. Vysloveně silově překonávám zbylé metry ke kotvě, kde se s úlevou zajistím. Varuji Lenku, která právě dorazila na balkónek, před tímto úsekem a odlezám k další kotvě, odkud sleduji její počínání. Jde jí to celkem dobře, dokud nezachytí samojištěním o stejný výčnělek. Na chvíli znejistí, nicméně k ukotvení už dolézá podstatně elegantněji než předtím já. Divadlo skončilo.

Po čase opouštím hranu a lezu vhloubením pod další stěnku. Už tuším vrchol, ale ještě ho nevidím. Překonávám ve stěně ještě jedno těžší místo a najednou není kam stoupat. Jsem na La Palazza Alta! Feráta vedla až na vrchol.

Přede mnou se otevírají nádherné pohledy do masivů Civetty a Moiazzy. Dolézají ostatní. Děláme vrcholové fotky, svlékáme úvazky a usedáme. Martin, jakožto hlavní nosič vrcholových piv, otevírá plechovku Radegastu a nechává ji kolovat.

Začíná znovu kapat, raději oblékáme bundy a vyrážíme. Jsou tři hodiny odpoledne. Máme dvě možnosti sestupu. Západním úbočím hory vede dolů kratší, ale také těžší cesta nejištěného druhého stupně horolezecké obtížnosti. Vzhledem k dešti se rozhodujeme sestoupit delší bezproblémovou variantou a tak na sedle odbočujeme doprava do údolí chaty Vazzoler. Cesta dále vede loukami obklopenými kosodřevinou kolem pastvin k mohutné věži Torre Venezia. Přestalo pršet. U usedlosti Casa Favretti se dnes potkáváme s prvními lidmi. Jsou to horolezci připravující se na svůj zítřejší výstup věží. Došla nám voda a stoupání přes Le Forcellette do sedla Col Mandro je unavující. Cestou naštěstí doplňujeme zásoby vody ze skalního pramene a po dlouhém sestupu smíšenými lesy kolem bivaku Col Mandro docházíme o půl osmé k autu. Ještě jednou se otáčím do stěn Monte Pelsa, které nám dnes daly tolik zážitků.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Mrzi ma ze este nie su na tejto stranke "ozajstne" cierne ferraty (5hviezdickove)ako Giani Constantini, Cezara Piazeta, a Monte Agner
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 1.9.2007 16:44
Reaguj
super
výborná inspirace, někdy zkusím. díky.
  • Autor pavel
  • Datum a čas 3.2.2005 17:56
Reaguj
Paráda
Článek mě nadchnul. Na Monte Pelsa si někdy vylezu.
  • Autor Radka
  • Datum a čas 22.9.2003 12:53
Reaguj
Vynikající článek
Děkuji za pěkné a poutavé počtení.P
  • Autor Pepa
  • Datum a čas 19.9.2003 12:03
Reaguj
Celkem 4 příspěvky v diskuzi


Včelín za Milíčovským lesem

Včelín za Milíčovským lesem

Vidět fungující včelín není v Praze jen tak. Několik včelích úlů si můžete prohlédnout v polích za Milíčovským hájem. Dívejte se z dálky! Včely sice nejsou útočná zvířata, ale lidskou přítomnost v okolí svého... celý článek

Krkonoše AKTUÁLNĚ 2017

Dům U Turků na Václavském náměstí jde k zemi

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz



Nejčtenější články

Expedice Velký Choč

Expedice Velký Choč

AKTUALIZACE Máte děti? Chcete jim ukázat svůj svět. Chcete je vzít na hory? Umožnit jim zažít romantické táboření, trošku obav z divočiny okolo a taky jim nechat okusit pocit radosti z výstupu na
Staročeské míry

Staročeské míry

AKTUALIZACE Staří Češi, Němci, Poláci, Slováci, Turci, Italové a všichni ostatní, kteří žili ve středověku v zemích Koruny České, měřili v mírách, pro které byla zavedená jména. V praxi ovšem jedna míra označovala jen
Rakouské dálniční známky a mýto

Rakouské dálniční známky a mýto

Mezi turisty, kteří míří do Alp, se občas vedou diskuse, zda se vyplatí koupit dálniční známku, nebo jet mimo dálnice po vedlejších silnicích. Uvádíme proto současné ceny všech druhů známek
Památky zadarmo AKTUALIZACE

Památky zadarmo AKTUALIZACE

Vstupenky do památek, muzeí a galerií stojí desítky až stovky korun. Máte-li čas, nebo máte hluboko do kapsy, můžete si počkat a zajít se do nich podívat zadarmo.
Koupání v Praze

Koupání v Praze

KDE A JAK SE VYKOUPAT? Přírodní koupaliště a kryté bazény! Přinášíme přehled možností, kde se v Praze vykoupat.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Ignis Brunensis - ohňostroje Brno 26.5.-24.6. 26.5.
Horská výzva Beskydy Trojanovice 26.-27.5. Horský běh a chůze 26.5.
Nejkrásnější keře a stromy - exkurze Praha, Dendrologická zahrada   27.5. 09:00
Den starokladrubského koně Kladruby nad Labem Koně 27.5.
Zahájení muzejní sezony Lešany, vojenské muzeum   27.5.
Proměny - landartový festival Ralsko, Jabloneček 27.5.
Ratolest Fest Praha, Rašínovo nábřeží 27.5.
Zámecká slavnost
Žampach 27.5.
24 hodin na nohách Ústí nad Orlicí 27.-28.5. Turistika a běh 27.5.
Bečovsko - exkurze Bečov nad Teplou, nádraží Přednáší .Petr Uhlík 28.5. 09:35

Diskuse

ekola Sam, 25.5.2017 17:06, 4 příspěvky
Ekolo Mirek, 25.5.2017 16:59, 6 příspěvků
Ekolo Láďa, 24.5.2017 17:48, 13 příspěvků
kolo nez ekolo Luděk, 23.5.2017 15:57, 4 příspěvky
Ekolo Šimon, 22.5.2017 16:53, 13 příspěvků
Ekolo Vladan, 22.5.2017 16:26, 6 příspěvků
Fantastico! JN, 22.5.2017 14:21, 1 příspěvek
Hostivařská přehrada Piký, 21.5.2017 23:11, 3 příspěvky
Ekolo Horydoly , 19.5.2017 12:51, 4 příspěvky
Ekolo Karel, 19.5.2017 11:12, 4 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Pony Express Horydoly , 24.5.2017 12:20
Sir Joseph Horydoly , 22.5.2017 0:24
Pražský festival dračích ... Horydoly , 21.5.2017 3:42
Re: Lázně Luhačovice Horydoly , 20.5.2017 1:27
Práce na koupališti nebo ... Horydoly , 20.5.2017 1:25
Kultura a příroda na Zele... Horydoly , 20.5.2017 0:35
Pražská vlastivěda 2017 k... Horydoly , 18.5.2017 1:38
Trail Praha nabízí nejkrá... Horydoly , 16.5.2017 11:15