Na Triglav po ferátách

Na Triglav po ferátách
SDÍLEJ:
Letos padla volba na Julky. Chceme je přejít natěžko ze severu na jih. Spát pokud možno ve stanu.
Jak na to Doprava

Vyrážíme vlakem z Brna. Není to nejlevnější. Vlak stojí 2636 korun. Hledali jsme i dopravu autobusem. Výhodný je využít služeb cestovních kanceláří. Některé z nich zajišťují zpáteční dopravu do oblasti Julských Alp za dobrou cenu. Například Jenda asi 1500 Kč. Je ale daný termín návratu. V ceně vlaku máme Eurodomino, které nám dovolí cestovat 3 dny volně po Slovinsku. To se bude hodit k moři. Pojedeme ECéčkem a EuroNight tak to bude pohoda. Vlakem dojíždíme do Vídně, přesedáme na vlak EN San Marco do Villachu. Ve Villachu po čekání přesedáme na osobák do Jesenice.

Stanování

Skoro celé Julské Alpy zabírá území Triglavského národního parku, ve kterém platí spousta zákazů. Kempování samozřejmě nevyjímaje. Volné bivakování kontrolují strážci parku a prudí také chataři. Myslím, že postavit stan vedle chaty by nedovolili. Ani jsme to nezkoušeli.

Doporučené vybavení

Batoh 60-70 l

Nepromokavá bunda

Funkční prádlo

Pevné pohorky

Bunda fleece

Přilba

Ferátový set

Tmavé brýle

Krém na opalování s faktorem nejméně 20

2 l vody

Jídlo na celý den

Mapa a průvodce

Busola

Mobilní telefon

Lékárnička

Kempovací vybavení (stan, spací pytel, karimatka, vařič, ešus, lžíce, zapalovač)

Doklady, peníze, pojistka

Dojíždíme brzo ráno, město ještě spí. Chceme se dostat autobusem do Kranjske Gory a odtud do sedla Vršič. Po cestě busem okukujeme slovinskou krajinu a vesnice. Životní úroveň je tady vyšší než u nás. Všude nový auta, hezký domy. Všechny louky perfektně posekaný. Autobus se pomalu šplhá do sedla, které má výšku kolem 1600 m n.m.

Něco kratšího na Mojstrovku

Není už nejlepší čas, a tak dáváme kratší túru v okolí. Chceme vylízt na Malou Mojstrovku (2366) severní stěnou po zajištěné cestě a sestoupit jižním hřebenem, dále po suti zpět do sedla. Jdeme do sedla Vratica (1807). Soukáme se do sedáků a nasazujeme škopky na hlavu. Nad námi jsou v cestě nějací lidé, tak kdyby nám náhodou pustili něco na hlavu ať to tak nebolí.

Ve starém průvodci hodnotí výstup jako těžký, v novějším zase jako lehký. Nejlehčí to není, ale skvěle se leze a navíc je ferata dobře odjištěná. Co nás ale dost brzdí jsou těžký bágly, a tak po cestě vzhůru pouštíme několik lidí. Ferata nejdřív stoupá pěknou skálou vzhůru a pak se napřimuje a traverzuje severní stěnu sem tam. Výhledy jsou pěkný a expozice v některých místech taky. Po tom co se dostáváme do mírnějšího svahu ferata končí. Cesta se přibližuje k hraně severní stěny. Pohled do stěny mě docela děsí i fascinuje. Zvlášť když cesta dojde na hřeben, po kterým pak pokračuje k vrcholu. Mírná jižní stěna se zde ostře láme do kolmé severní stěny.

Dolů jdeme v moři suti, co pořád podjíždí. Cesta se pak láme štrbinou z jižního hřebenu dolů a končí na Vršiči. Dole máme dost, nohy jsou odvařený. ptáme se sami sebe: "Tohle měla být lehká túra?"

Úraz na Prisojniku

Večer sháníme místo pro přespání. Nacházím místo nad silnicí u nějaké dřevěné chaty. Je možná soukromá, možná patří správě parku. Každopádně je momentálně prázdná.

Před ulehnutím dochází další člověk z pražské skupiny. Vůdce jejich skupiny měl úraz. Na Jubilejní cestě, která vede po jihovýchodním hřebenu vrcholu Prisojnik, spadl ze skály. Pád z asi pěti metrů přežil, ale má nepěkný zranění. Tržná rána na noze až na kost. To stejný na hlavě plus otřes mozku. Tak tak ho dovedli do sedla, po cestě jim prý chvílema kolaboval. Chtějí okamžitě odjet autem do Čech, aby se vyhnuli pobytu ve slovinských nemocnicích, kde by musel zůstat na pozorování kvůli otřesu mozku. Loučí se a ve tmě mizí.

V noci pršelo, ještě že jsme postavili stan. Včera jsme zjistili, jak jsme s báglama pomalí. Chtěli jsme vylízt na Prisojnik (2547). V jeho severozápadní stěně vede těžká ferata, která nás hrozně lákala. Je to ale dost časově náročný a s našima báglama zvlášť. Pražáci nás varovali, že to s krosnami neprostoupíme. V cestě jsou prý úzký komíny, do kterých se tak vejde člověk. Ten výstup odsouváme na příště a rozhodujeme se přejít přes jižní srázy Prisojniku, projít východní stěnou Razoru do sedla Planja. Odtud slézt k chatě Pogačnikov dom a tam najít místo pro bivak.

Nepitná voda

Jdeme od Tičarjevova domu. U něj nabíráme vodu z kohoutku. Cedulka informuje o její nepitnosti, čemuž samozřejmě nevěříme. Julky jsou vápencové pohoří. S vodou je to tady dost bídný. Každý tedy neseme čtyři litry vody.

Po cestě potkáváme Slovince, který jakmile zjistí že jsme Češi, odříkává se smíchem: "U Fleku, U Kalicha." A jak vidí naše láhve s vodou: "Czech and water, it isn't good." Ve východní stěně Razoru lezeme po zezačátku zajištěné cestě. Ve horních partiích se nedá jistit a je to docela o hubu. Máme už docela výšku, pod námi kolmá stěna. Na skále je spousta drobných kamínků. Kdo uklouzne, tak spadne fofrem třicet metrů dolů.

Dál je to pohodová cesta do sedla Planja (2349). Na Razor je to pro nás tak 4 hodiny s návratem, na Planju asi 1,5 hod. Jsme už vysílení a vrcholů se vzdáváme. Sutí sestupujeme dolů k Pogačnikovu domu, který je odtud pěkně vidět. Při cestě je spousta propastí, které jsou očíslovány, asi speleology. Na dně jsou ještě firnové kry.

Kozorozi u jezera

V okolí Pogačnikova to na stan nevypadá. Je pozdě, tak se rozhodujeme přepsat v chatě. Nespíme přímo v chatě, ale v budově lanovky, která sem vede. U chaty je jezero, které vybízí k vykoupání. U něj se potulují kozorozi, kteří za cvakání foťáků zápasí na rohy.

Kvůli počasí měníme plán. Vynecháváme výstup na Škrlatici a chceme dojít pod Triglav a počkat na lepší počasí. Cesta vede rozbitým terénem, nahoru a dolů, a nahoru a dolů a tak dál. Z rozcestí jdeme nahoru severním hřebenem Gamsovce. Cesta pak uhýbá do stěny. Hrůza. Pod náma hloubka jak prase, cesta není zajištěná, k tomu zima.

Cesta vede zářezem ve skále a Zouhy se v něm zasekl s krosnou, po něm sem se ještě zasekl já. A tak si tak jdeme a lezeme a zasekáváme se, až jsme na vrcholu. Zima, mlha, není nic vidět. Klesání je děsný, párkrát sedím na zadku a koukám co se děje. Pak sjezd sutí a jsme v sedle Luknja (1758.).

Bambergova feráta ze sedla Luknja

Přímo ze sedla Luknja se na jihovýchod velmi prudce zvedá hřeben. Ten nahoře navazuje na horní okraj pověstné severní stěny Triglavu. V průvodci jsem se dočetl, že před námi je Bambergova pot. Jedna z nejtěžších zajištěných cest v Julských Alpách. Cesta je kurevsky exponovaná a překonává ještě kurevštější stoupání, asi 600 m v pěkně hnusným terénu. S výstupem na Triglav je to ze sedla Luknja převýšení 1100 m. My chceme ale nocovat u starých vojenských kasáren pod Triglavem ve výšce asi 2500 m.

Oblíkáme sedáky a přilby a vyrážíme. Stezka ze sedla brzo končí a začíná krásná zajištěná cesta v pěkné pevné skále. Hned na začátku je pamětní cedulka klukovi, kterého zde zabil padající kámen. Stoupání je rychlý. Pak následuje traverz v jižní stěně. Nejde se tady jistit, dolů to je nějáká stovečka metrů. Zase prudce nahoru a zase traverz a to stejný dokola. Vysilující.

Máme toho dost

Vystoupali jsme na horní okraj severní triglavské stěny. Cesta z ničehonic končí v malé štrbině a hřeben se lomí kolmo dolů do chladu a mlhy ponuré severní stěny. Volám na Zouhyho, který je přede mnou, kudy teď? Zouhy je právě ve štrbině a přidržuje se skalního hrotu. Volá na Miru, který je vepředu: "Miro kudy teď, tudy to nejde." V hlase je cítit strach. Nezlob se Zouhy, že to sem píšu, báli jsme se všichni v tom místě, vlevo sráz jak prase a vpravo přímo pod levou nohou děsná hloubka a kolmo dolů, možná stovky metrů - mlha ve stěně tomu ještě přidala. Mira pojmenoval toto místo: Tam, kde na Zouhyho dejchla Zubatá.

Mám dost. Jsem docela psychicky vysílenej, zbývá jen zatnout a lízt. Funím, posouvám sem, nadávám, hledám chyty, stupy, zase nadávám. Šílený, nádhera!!! A najednou už není kam stoupat, teplo, slunce. Hřeben tu vrcholí, je odsud krásnej pohled na Triglav. Odtud slízáme již lehkou cestou na plošinu se spoustou propastí a propadů a jdeme mírným stoupáním k rozcestí pod Triglavem.

Po neznačené ale vychozené cestě docházíme k starým kasárnám. Je to dům bez střechy se spoustou shnilých desek uvnitř. Stavíme stan a jdeme spát.

Konečně vrchol Tříhlavičníku

Začátek závěrečného výstupu na Triglav vede ve skále kolmo nahoru, dobré jištění. Pak traverzy a skalní výšvihy. Cesta je lehká a užíváme si ji. Potkáváme docela dost lidí. Po hřebínku nahoru a jsme na vrcholu. Zima, vítr a moc lidí. Točí zde nějací chlápci ze státní televize. Od Čechů co zde potkáváme si půjčujeme vlajku a fotíme vrcholové foto. Po šaškování na vrcholu přelízám hřebínkem z Triglavu na Malý Triglav. Je to moc pěkný, hřebínek je děsně úzkej, na obě strany jsou hrozný padáky kolmo dolů. Na hřebínku je ale zábradlí, takže je to v pohodě.

Potkáváme zase pamětní tabule obětem, které zde ponejvíc pobila ognivaja kača, což ve slovinštině znamená blesk. Docházíme k Domu Planika, po olízání ran jdeme směr dolina 7 triglavskych jezer. Asi v půli cesty k Tržaške koče je krásná louka, vybízející k postavení stanu, voda po cestě žádná. Je ale brzo, a tak jdem dál. Chceme dnes dojít k Velkemu Jezeru Ledvica. Máme typ, že je zde pěkný místo na přespání. Navečer k němu docházíme. Jsme nadšeni, v jezeru je čistá průzračná voda a navíc teplá. S místem na stan to zde není nic moc. Nacházím jeden plácek tak akorát. Vracím se a najednou jsou přede mnou tři holky s krosnama, jsou překvapený, jak já a hned se na všechno vyptávají. Se Zouhym jim vysvětlujeme odkud jdeme. No super, tři holky, přichází soumrak. Jsou docela pěkný, hlavně jedna blonďatá. Ptají se nás kolik nás je. Říkáme, že taky tři. No a oni: "Nás je ...dvanáct." Ach, jo. A už jsou tady další, holky i kluci. Chtějí spát někde výš. Varujeme je že nahoře je to se spaním špatný. Ale stejně jdou.

Potíže s ochranářem

Vaříme večeři u cesty, stan postavíme potom. V dálce najednou slyšíme hlasy blíží se pár postav se psem. Zouhy je obhlíží a žertuje, že jeden z nich má odznak ostrahy parku. No a taky že jo. Chlápek uvázal psa u cesty a jde k nám s videokamerou. Chce naše pasy. Dělám blbce a ptám se proč. Pak si pasy natáčí. Ptá se odkud jdeme a kam jdeme. Vychytrale mu říkáme, že chceme dojít na Koču pri Triglavskych jezerech. Namítá že je pozdě, tak ho usazujeme, že máme svítilny, měli jsme hroznej hlad, uvaříme si a půjdeme dál. Slibuje, že tam na nás počká. No je to jasný, má nahraný naše pasy. Nechceme nic riskovat a tak se potmě kodrcáme směr chata.

Dneska opouštíme hory. Jdeme směr Dom na Komni a odtud tísicimetrovým otravným klesáním se 70 serpentinama (jsou očíslovaný) dolů k Bohinjskemu jezeru. Má parádní průzračnou teplou vodu. Vkrádáme se do nějakého kempu ve vesnici Ukanc a koupeme se na pláži. Poté busem do Bohinjske Bistrice. Zde zjišťujeme vlak směr Lubljana.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: Je více cest na Triglav?
Nejčastěji se na Triglav chodí asi od Aljaževa domu. My jsme ovšem šli z jiné strany. Přespali jsme na Kovinarske koči (poměrně levně). Ráno jsme pak od parkoviště v údolí Krma, tedy dál za Kovinarskou kočou vyběhli na Triglav. Sice trošku delší ale pohodová trasa nahoru. Na konci pár lan a železných tyček, ale ty na vás čekají tak jak tak z každé strany.
  • Autor Mike Obi
  • Datum a čas 10.1.2008 08:54
Reaguj
Re: Je více cest na Triglav?
Ahoj, více cest na Triglav je. My jsme včera šli od Trenty, auto jsme nechali na nejbližším možném parkovišti (bohužel teď nemám u sebe mapu) a celkem nám to zabralo cca 11 hodin tam a zpátky. Celé se to dá bez jištění, ale konec jenom za dobrého počasí (kdyby bylo mokro, poslední pasáž na Triglav bychom určitě nešli).
  • Autor EL
  • Datum a čas 9.7.2007 21:19
Reaguj
Je více cest na Triglav?
Myslím tím, jestli tam je nějaká "bezpečnější" cesta i pro méně zkušené lezce. Mám za sebou několik výstupů z pohoří Bulharska a Černé hory, ale s ferratama nemám zkušenost, ačkoli mě lákají. Ale zpět k mé otázce: viděl jsem pár obrázků z Triglavu a připadalo mně, že tam bylo lidí jako na Václaváku. Dá se tam teda vylézt z některé schůdné cesty? Díky všem za názory
  • Autor Jakub
  • Datum a čas 18.6.2007 19:24
Reaguj
Ostuda?
Všechny tyto zákazy jsou hlavně otázkou peněz. Slovinsku tak unikají peníze plnoucí z "pobytové taxy".Rozhodně musím odporovat, že by dělali ostudu celému národu, pokud jsou schopni poklidit stopy svého noclehu, což není zas tak těžké. Všichni víme, že do některých míst se ani nedá dostat jinak, než "natěžko" s batohem a ne všude jsou chaty.
  • Autor Jíťa
  • Datum a čas 15.8.2006 22:46
Reaguj
Snad všude se píše, že na území Triglavského NP se nesmí stanovat, bivakovat ani přespávat v autě mimo kemp. Porušováním těchto pravidel děláte všem Čechům akorát ostudu!
  • Autor Marťa
  • Datum a čas 24.6.2006 11:44
Reaguj
Re: Julky
Tak pozdě jsme tam nebyli, ale chtěli a vyptávali se na Doličské koče slovinských turistů. Říkali, že od konce září až od října se tam horší počasí, napadne sníh a začne to být nanic. Spíš bych to nechala na dřív.
  • Autor Arwen
  • Datum a čas 10.2.2006 17:27
Reaguj
jo jo
Zažila na Triglavu, že ferata končila a kus bokem pokračovala další. Nepostřehla jsem jí, slezla na konec první a nevěděla, kam dál. Chvíli jsem nevěřila, že ferata končí a měla bych se pustit. Naštěstí nejsem sebevrah :-) a pak na mě zavolal jeden němec. Přestup z jednoho lana na druhé byl možný o pár metrů výš.
  • Autor Arwen
  • Datum a čas 10.2.2006 17:21
Reaguj
Julky
Ahoj, rád bych se koncem října vydal s kamarady na Triglav. Neporadí mi někdo, jestli je to v tomhle období ještě v poho? Dá se někdezjistit aktuální počasí? Dík
  • Autor Otas
  • Datum a čas 5.10.2005 16:49
Reaguj
Julky
Ahoj, rád bych se koncem října vydal s kamarady na Triglav. Neporadí mi někdo, jestli je to v tomhle období ještě v poho? Dá se někdezjistit aktuální počasí? Dík
  • Autor Otas
  • Datum a čas 5.10.2005 16:47
Reaguj
To co tady píšeš je fakt pravda, jelikož jsme to zažili na Triglavu taky.Najednou jsme ztratili cestu a nevěřili jsme, že další postup vede nejištěným krkolomným komínem.Je to tam na zabití.V průvodci nic takového neudávali.No, ale zážitek ohromný!
  • Autor Radek
  • Datum a čas 24.6.2005 23:33
Reaguj
Celkem 19 příspěvků v diskuzi


Český les AKTUÁLNĚ 2017

Český les AKTUÁLNĚ 2017

STŘÍBRO Turistické novinky z Chebska, Domažlicka, Tachovska a Karlovarska. Hory na západě, známé lázně a výlety daleko od lidí.... celý článek

Koupání v Praze

Vysoké Tatry AKTUÁLNĚ 2017

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz



Nejčtenější články

Turistická strava? Lehké, malé a energetické jídlo

Turistická strava? Lehké, malé a energetické jídlo

AKTUALIZACE Jíst a pít se musí. Spát také. Tři základní podmínky je nutné splnit, abychom mohli přežít na dlouhých cestách do přírody. Týdenní přechod horského masivu je turistickou maturitou, horolezecká expedice
Plasy: vzlety a pády cisterciáckého kláštera

Plasy: vzlety a pády cisterciáckého kláštera

Klášter Plasy byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou. V bažinatém údolí řeky Střely severně od Plzně se trvale usazuje prvních devět cisterciáckých mnichů  z bavorského Langheimu v březnu 1145.
Kolešovka jede v sobotu o prázdninách

Kolešovka jede v sobotu o prázdninách

Více než 130 let jezdí vlaky po železniční trati Krupá - Kolešovice (Koleschowitz). Nejlepší časy zažila jedna z nejstarších středočeských železnic při prudkém rozvoji chmelařství, dnes už jenom živoří při turistickém provozu.
Hoši od Zborova: Legionáři proti Rudým

Hoši od Zborova: Legionáři proti Rudým

AKTUALIZACE Letos tomu bude 93 let, co byla po odtržení od Rakouska-Uherska založena První Československá republika. Dnes to vše vypadá jako idylka, kdy se šlo do ulic, strhlo se pár
Koupání v Praze

Koupání v Praze

KDE A JAK SE VYKOUPAT? Přírodní koupaliště a kryté bazény! Přinášíme přehled možností, kde se v Praze vykoupat.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Africký festival Dvůr Králové nad Labem, ZOO  22.-30.7. 22.7.
Jiřinky - výstava Praha, Dendrologická zahrada 25.7.-30.9. 25.7.
Lughnasad - keltský svátek Nasavrky 28.-29.7. 28.7.
Parním vlakem k Berounce Lužná, Železniční muzeum   29.7.
Outdoor Retailer - veletrh USA, Salt Lake City 26.-29.7. 29.7.
Bitva o Mrač
Mrač 29.7.
Den dřeva a medu Hlinsko, Betlém 29.7. 10:00
Parník do Mělníka Praha, Rašínovo nábřeží   30.7. 07:00
Barokní slavnosti Olomouc 6.-30.7. 30.7.
Znojemsko letecky - výstava Znojmo, Dům umění 12.5.-30.7. 30.7.

Diskuse

jak se do lesa volá... JN, 28.7.2017 13:40, 3 příspěvky
jak se do lesa volá... Páša, 28.7.2017 9:56, 3 příspěvky
jak se do lesa volá... Střelec, 28.7.2017 6:30, 3 příspěvky
chyba IvanN, 27.7.2017 23:29, 7 příspěvků
chyba Krocan, 27.7.2017 23:03, 7 příspěvků
chyba IvanN, 27.7.2017 22:08, 7 příspěvků
chyba Krocan, 27.7.2017 10:12, 7 příspěvků
chyba IvanN, 27.7.2017 9:20, 7 příspěvků
chyba Krocan, 27.7.2017 8:35, 7 příspěvků
chyba vodák Marek, 27.7.2017 2:41, 7 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Sportovní klub vozíčk... Horydoly , 28.7.2017 1:37
TrailManiacs Harrachov Horydoly , 27.7.2017 2:26
Gesäuse Horydoly , 25.7.2017 17:02
prosba o radu Tatry Horydoly , 23.7.2017 23:41
Nezastavitelní v Národním... Horydoly , 22.7.2017 1:20
Re: Vysoké Tatry Horydoly , 22.7.2017 0:35
prosba o radu Tatry Horydoly , 22.7.2017 0:24
Re: La Norma Horydoly , 12.7.2017 12:19