Doprava
Nejjednodušší a nejpohodlnější cestování z Čech na střední Slovensko je lůžkovým vlakem. Do Popradu jezdí několik nočních expresů. Lůžkové vagóny jsou vybavené kupé po dvou postelích, povlečenými peřinami a umyvadlem. Lehátková kupé pojmou šest cestujících, každý dostane jednu deku, dvě prostěradla a polštář. Z Moravy se dá jet i obyčejným ranním rychlíkem přes Žilinu nebo Bratislavu.
Pokud se nemůžete odloučit od svých plechových miláčků ani o dovolené, vyzkoušejte originální možnost cestovat tak zvaným autovlakem. Za tři až čtyři tisíce korun korun podle požadovaného komfortu dopraví České dráhy z Prahy do Popradu a zpět jednoho cestujícího lůžkovým nebo lehátkovým vagónem a jeho auto nebo motocykl na nákladním voze. Zbylá posádky vozu si musí koupit normální jízdenky.
Pokud jedete po vlastní ose, měli byste si koupit slovenskou dálniční známku. Buď pojedete delší trasou přes Brno, Bratislavu a Trenčín většinou po dálnici, nebo se budete točit po beskydských silničkách přes Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm a Žilinu. V Liptovských rovinách se však dálnici stejně nevyhnete. Pozor na úsek úzkých silnic okolo Váhu, protože tudy projíždějí stovky kamionů.
Lanovka ze Smokovce na Hrebienok vypadá na první pohled jako vagón, který táhne do prudkého kopce po kolejích lano. Vystoupíte a od restaurace se vydáte na vycházku.
Krátká vycházka
Stejným směrem jsou k vidění mohutné Studenovodské vodopády, Rainerova a Zamkovského chata. Nazpátek se vrátíte stejnou cestou.
Rainerova chata je nejstarší chatou v Tatrách. Vypadá sice jako kamenná bouda na spadnutí, ale uvnitř je malé muzeum nosičů a můžete si tu dát i něco ostřejšího k pití.
Půldenní výlet
Zamkovského chata stojí o kousek dál a vede k ní jen kamenitá cesta pro pěší. Za to se tu dá najíst a napít. O chatařce se traduje, že prodává nejlepší horec na Slovensku. Je to borovička nebo vodka, ve které se dlouho louhoval kořen přísně chráněného a jedovatého hořce.
Horská túra
Celodenní náročná horská túra vede právě přes Zamkovského chatu k Téryho chatě pod nejvyššími štíty. Puntičkářský chatař Miro Jílek vyžaduje od návštěvníků disciplínu, a proto není mezi nimi příliš oblíbený. Má ovšem v rukávě důležitý argument: "Térynka nikdy nevyhořela, všechny ostatní chaty ano."
Dál cesta pokračuje přes prudké skalnaté Priešné sedlo, kde si turisté musejí pomoci řetězy připevněnými ke skálám, na Zbojnickou chatu. Ta je jen několik let stará, protože vyhořela do základů. Po požáru zbyl jen venkovní záchod, který se dodnes používá. Odtud se už sejde z kopce nazpátek na Hrebienok.
Pro mototuristy
Jestli opravdu nechcete do hor, nedaleko od Smokovce se zajeďte aspoň podívat na skanzen v obci Pribylina. Měli byste ovšem vědět, že je nakašírovaný více než jiné skanzeny. Mnohé objekty sem nebyly převezeny, ale přímo postaveny jen pro návštěvníky.