FOTODÍLNA Pro ty, kdo na cestách fotografují nebo s tím chtějí začít. HANDICAP Rubrika o lidech, kteří přes omezení sportují a užívají si života. TRAFIKA Zde najdete ke stažení zajímavé tištěné publikace ve formátu PDF. ZÁKAZ VSTUPU! Příloha o tom, co se nesmí, ale běžně dělá.
Zastavíme se pod severní skalnatou stěnu Kupole. Vlevo od ní stoupá zasněžený kuloár na sedlo Pod Kupolou. Nejprve je široký. Když je v něm navátý prašan, budeme mít velkou práci, abychom se jím po pás nebo třeba po prsa prohrabali nahoru.
Na lyžích lze stoupat zhruba do první třetiny. Potom se terén zvedne a v poslední třetině se zúží na strmý žlab. V létě je tu drobivá nepříjemná skála obtížnosti 2 UIAA, ale v zimě se dá dobře stoupat po sněhu na mačkách.
Od Zbojnické chaty trvá cesta na sedlo Pod Kupolou dvě hodiny. První výstup vykonali B. Baradlay a Gyula Hefty 26. října 1911 v šedesáti centimetrech čerstvého sněhu.
Vrchol Kupola
Ze sedla stoupáme doprava balvanitým úbočím na vrchol Kupola (2414). Obtížnost nepřesahuje stupeň 1 UIAA.
Z vrcholu stále s lyžemi na zádech sestoupíme zužujícím se hřebenem z Kupole do Studeného sedla (2360). Několikrát přelézáme skalní bloky. Obtížnost je stále 1 UIAA.
Na vrchol stoupáme půl hodiny a sestup trvá stejnou dobu. Hřebenový přechod Kupole, ale v opačném směru, poprvé uskutečnila větší společnost 14. srpna 1892, z níž se později stali známými především horský vůdce Klimek Bachleda a polský básník Tetmajer. První má čestné místo na symbolickém cintoríně za zásluhy a smrt při záchranné akci a po druhém je pojmenováno sedlo mezi Gerlachem a Zadním Gerlachem.
Studené sedlo
Ve Studeném sedle konečně nazouváme lyže. Sedlo je mělké, problémy s vybavením tady nejsou.
Sjezd si ovšem musíme předem dobře rozmyslet. Během jízdy nebude moc míst, kde bychom mohli zastavit, vystoupit z lyží, přezout se do maček a sestoupit pěšky.
Zpočátku se držíme žlabu při severní stěně Kupole. Asi v první čtvrtině sjezdu se objeví první skalky, okolo nichž pojedeme doleva směrem k Východné Vysoké. Prokličkujeme mezi nimi. Není to extrémní sjezd, ale na případný pád si musíme dávat pozor.
Pod skalami se ocitneme na prudkém avšak širokém svahu. Zůstaneme stále vlevo od žlabu a sjedeme nazpátek do doliny. Návrat do Zbojnické chaty je dílem pár minut mírného sjezdu po vyšlapané cestě.
Výstup na Studené sedlo má obtížnost 1 UIAA a v závěrečných partiích narazíte během léta na řetězy. Pod sněhem nejsou vidět. Prvovýstup vykonala známá dvojice klienta - vůdce Ernest Dubke a Johann Franz starší v létě 1902.
Celodenní výstup nebo pohodička na pár hodin?
Skialpinistická túra na Kupolu a zpět může trvat za výborných podmínek na pevném firnu dvě až tři hodiny. V hlubokém prašanu nebo mokrém sněhu to může být celodenní šichta. V případně silného větru pozor na deskové laviny. Z obou kuloárů se mohou uvolňovat také velké prašanové laviny.
Lyžařské přechod lze uskutečnit i obráceně, než je popsaný směr. Lyžování ze sedla Pod Kupolou však není tak zábavné, jako ze Studeného sedla. Většinou se musí dokonce sestoupit závěrečným žlabem několik desítek metrů a potom teprve nazout lyže.
Doporučené vybavení
Mačky Turistický cepín Skialpinistické vybavení (lyže, pásy, hůlky, boty, vyhledávač, lopata, sonda) Přilba Lano (stačí jedno tenké pro jistotu, protože při lezení ho nejspíš ponesete v batohu) Několik vklíněnců či skob Pár smyček (na případný ústup slaněním) 4 karabiny (z toho jedna HMS) Zimní oblečení Lyžařské brýle Lékárnička Čelová lampa Bivakovací pytel
Zajimalo by mne, proc nema byt sjezd ze sedla pod Kupolou tak zabavny a musi sestupovat? "Lyžování ze sedla Pod Kupolou však není tak zábavné, jako ze Studeného sedla. Většinou se musí dokonce sestoupit závěrečným žlabem několik desítek metrů a potom teprve nazout lyže."
Nejak jsem k tomu na miste nevidel zadny duvod...
Tetmajerovo sedlo, nebo také Tetmajerov Prielom neleží mazi Velkým a Malým Gerlachem (viz kurzivou psaná druhá historická poznámka), nýbrž mezi Gerlachem a Zadným Gerlachem. Malý Gerlach se ve slovenské terminologii vůbec nevyskytuje. Pouze v polské - Maly Gierlach, což je ovšem polský název Kotlového štítu ležícího jižně od Gerlachu nad známým Gerlachovským kotlem. Nedůvěřivci si to mohou ověřit ve dvou nejpodrobnějších tatranských monografiích a sice:
A. Puškáš: Vysoké Tatry, Diel IV, 1967
W.H. Paryski: Tatry Wysokie, czesc XII, 1965.
Díky všem za upřesnění topografie v okolí Kupole. Ohledně sjezdu v opačném směru, než jsem popsal, tzn. žlabem ze sedla Pod Kupolou do Velké Studené doliny, upřesňuji zase já: Zpočátku je užší a strmější než ze Studeného sedla. Často bývá nahoře převěj. Někdy je nutné sestoupit na mačkách níž a tam teprve nazout lyže. Ze Studeného sedla takové problémy nebývají. (Že to je jednodušší sedlo, napovídá už jeho klasifikace 1 UIAA proti dvojce do sedla Pod Kupolou, a také to že, bylo v minulosti důležitým přechodem a jeden čas i využívanějším, než nedaleký Prielom. Proto tam také vedou řetězy.)
