Jihočeský kraj

• Revitalizace Borkovických blat (obnova historicky poškozeného rašeliniště, zaslepení 13 km odvodňovacích kanálů)

• Obnova rašeliniště v Hrdlořezech (zahrazení odvodňovacích kanálů a vznik tůní)

Jihomoravský kraj

• Biocentrum na Rostěnickém potoce (zpřírodnění koryta potoka, doplnění bočních tůní)

• Revitalizace Knínického potoka (přírodě blízké úpravy potoka, doplnění bočních tůní)

• Nový lužní les u Novosedel (vytvoření lužní lokality mezi soutokem Dyje a Baštýnského potoka)

• Nový prostor pro řeku Dyji (obnova 3 mrtvých ramen)

• Lokalita Líchy u Židlochovic (mokřad s přilehlými loukami)

• Biocentrum Ostrůvek u Kobylí (rozvolnění koryta potoka, vytvoření soustavy tůní)

• Na Bahně v Bratčičích (umělý mokřad z bývalé požární nádrže)

• Revitalizace krajiny v okolí Ořechova (tři přírodní rybníčky, 7 ha mokřad)

• Revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic (meandrující koryto s bočními tůněmi)

• Mokřady u Rousínova (dvě velké tůně obklopené malými tůněmi)

• Revitalizace Vrbovny (podmáčená plocha, 6 tůní)

Karlovarský kraj

• Libocké mokřady (mokřad v místě propadu země po těžbě hnědého uhlí)

• Retenční tůň v Karlových Varech

Královéhradecký kraj

• Biocentrum Za obcí (poldr s vodními plochami)

• Ptačí park Josefovské louky (zavlažovací kanály, podmáčené louky, tůně)

• Obnova tůní u obce Nepřívěc (mokřad vybudovaný přerušením starých meliorací)

• Revitalizace Souvlastní (úpravy toku a vybudování tůní)

Liberecký kraj

• Revitalizace Sedmihorských mokřadů (přerušení husté sítě drenáží, vytvoření soustavy 14 tůní)

• Mokřady Jablonné (zamokřená oblast, 8 tůní, lužní olšový les) HORYDOLY: Panenský potok na kajaku

  

• Obnova rašeliniště v PR Nová louka (přehrazení odvodňovacích kanálů)

• Revitalizace městského náhonu v Semilech (zmeandrování koryta, 7 bočních tůní) HORYDOLY: Oleška a kousek Jizery

  

Moravskoslezský kraj

• Biocentrum Lunčiska (rybník s mokřady)

• Kozmické ptačí louky (soustava tůní s podmáčenými plochami)

Olomoucký

• Revitalizace soutoku Vřesůvky a Malého potoka (vznik fragmentů lužního lesa, mokřadních luk a tůní)

Pardubický

• Odlehčovací koryta s tůněmi v Písečné (přírodě blízká protipovodňová ochrana)

• Revitalizace ramen Chrudimky (vytvoření přírodě blízkých koryt, tůní) HORYDOLY: Nejkrásnější Chrudimka

  

• Revitalizace Zádolského potoka (15 tůní o celkové ploše 0,5 ha)

Plzeňský kraj

• Mokřady na farmě U Hrušků (tůně, mokřady)

• Obnova tůní u Načetína (olšový remízek, 3 tůně)

• Obnova pramenišť a rašelinišť v Malém Boru (zrušení odvodňovacích kanálů)

• Obnova tůní v Dlouhém Újezdu (odtrubnění potoka a vznik 18 tůní)

Praha

• Krajinný park Lítožnice (obnova meandrujícího potoka s podmáčenými loukami a tůněmi) HORYDOLY: Výlet do Lítožnice a Dubče

  

Středočeský kraj

• Revitalizace Litovického potoka (obnova nivy, doplnění bočních tůní)

• Experimentální zahrada pod Blaníkem (tůň s přilehlým mokřadem)

• Soustava tůní v Sedlčanech (systém 15 tůní, několika mezí, hrázek a svodů)

• Výstavba tůní v Líšťanech (soustava 7 tůní)

Ústecký

• Revitalizace rašelinišť u Hory Sv. Šebestiána (přehrazení odvodňovacích kanálů, vznik tůní)

• Revitalizace Černého potoka (odstranění meliorací, zpřírodnění koryta potoka, vybudování 21 tůní)

• Revitalizace potoka u Nové Olešky (zmeandrování koryta potoka, vytvoření soustavy tůní, mokřady u rybníka)

Vysočina

• Mokřad u obce Sklené (zamokřená plocha s tůní)

• Lesnovské mokřady (odstraněním meliorací vznikla podmáčená louka s tůněmi)

Zlínský

• Znovuoživení řeky Nivničky (rozvolnění koryta řeky, tůně)

• Revitalizační opatření na pravém břehu Holomně (trvalý mokřad v poldru, tůně)

 *   Environmentální park Škrlovec (květnatý park doplněný o sezónně vysychající tůně)

U příležitosti dnešního Světového dne mokřadů zahájila Nadace Partnerství ve spolupráci s Integra Consulting již pátý ročník celostátní soutěže Adapterra Awards. Ta oceňuje projekty bojující proti suchu v krajině, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy. Realizované projekty se mohou do soutěže přihlásit do 31. března na www.adapterrawards.cz a získat finanční i věcné ceny v jednotlivých kategoriích – Volná krajina, Zastavěná území, Náš domov a Pracovní prostředí. O ceně za nejsympatičtější projekt rozhodne v internetovém hlasování veřejnost. Kromě toho pořadatelé udělí také speciální ocenění nejlepším projektům z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje či regionů sousedících s Rakouskem. 

„Nový ročník soutěže jsme odstartovali v den, kdy se po celém světě připomíná důležitost ochrany mokřadů. Ty jsou významnými prvky v krajině, protože pomáhají zadržovat vodu, vytvářet její zásoby pro období sucha i zmírňovat důsledky přívalových srážek. Navíc poskytují domov mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů,“ říká koordinátorka soutěže Adapterra Awards Andrea Křivánková z Nadace Partnerství. Dodává, že soutěž ocenila v předchozích ročnících hned několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů – Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustavu tůněk v Sedlčanech, Nový prostor pro řeku Dyji či obnovu mokřadů v blízkosti Ořechova u Brna.

„Z našich dlouholetých národních programů investujeme desítky milionů korun ročně právě do obnovy a realizace mokřadů a dalších vodních prvků, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Pro další roky máme připraveno 485 milionů korun z Národního plánu obnovy a další peníze nabídne Operační program Životní prostředí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR již otevřela výzvu s celkovou alokací 500 milionů korun, kde mohou zájemci získat pro jednotlivé projekty až 5 milionů korun. Pro projekty zaměřené na tvorbu a obnovu přírodě blízkých vodních prvků nad 5 milionů pak bude vyhlášena samostatná výzva s plánovanou alokací 700 mil. Kč,“ říká náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Aby bylo řešení problémů se suchem, přívalovými dešti či erozí půdy v naší krajině efektivní, měla by jít obnova mokřadů, tůní, rašelinišť, podmáčených luk či lužních lesů ruku v ruce s vytvářením dalších, zejména zelených prvků. Patří k nim meze, aleje, větrolamy, zatravněné pásy, sady i louky. Všechna tato realizovaná opatření se mohou hlásit do kategorie Volná krajina, kde v případě vítězství získají finanční odměnu ve výši 100 tisíc Kč od partnera soutěže Nestlé Česko. 

Do kategorie Zastavěná území patří projekty revitalizace vodních toků ve městech, proměny a ozelenění veřejných prostranství, udržitelné obytné čtvrti či projekty zaměřené na zachytávání a využívání dešťové vody. Vítěz této kategorie obdrží finanční dar od společnosti Českomoravský cement ve výši 50 tisíc Kč. Třetí kategorií soutěže je Náš domov. Představuje opatření na obytných budovách v podobě zelených střech, stínících prvků, akumulačních nádrží na dešťovou vodu, ale i ekologického vytápění, pasivního chlazení a dalších chytrých technologií. Vítěz kategorie Náš domov si letos odnese věcnou cenu od společnosti SOLSOL v hodnotě 50 tisíc Kč. „Fandíme chytrým řešením pro domy i chaty, které mohou inspirovat další lidi a zvyšovat kvalitu života. Nejlepší projekt kategorie podpoříme fotovoltaickým setem, který v domácnosti energeticky pokryje například provoz bojleru,“ říká Radek Orság, ředitel společnosti SOLSOL, která je partnerem soutěže. 

Na problémy spojené s klimatickou změnou by se měly připravit také firemní areály, administrativní budovy a průmyslové haly, které obvykle trápí přehřívání, vysoké energetické náklady či nadměrná spotřeba vody. Kategorie Pracovní prostředí je určena projektům, které v tomto ohledu zvýšily svůj adaptační potenciál. „Máme radost, že budeme moci ocenit moderní zaměstnavatele a jejich odpovědný přístup ke snižování energetických nároků firemních budov, zlepšení pracovního prostředí ale i dalších dopadů na přírodu. Vítězi kategorie předáme věcný dar – tepelné čerpadlo,“ uvádí Marek Bláha ze společnosti IVT Tepelná čerpadla, partnera soutěže.

Finalisty soutěže vybere odborná porota, která také určí vítěze jednotlivých kategorií. Do soutěže se bude moci zapojit také veřejnost prostřednictvím online hlasování a udělit některému z projektů Cenu sympatie. Vítěz Ceny sympatie pak obdrží finanční odměnu ve výši 50 tisíc Kč od společnosti Deloitte. Všechny vítězné projekty pořadatelé vyhlásí 1. listopadu na tematicky zaměřené konferenci v Praze. 

Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.

Hlavní kategorie soutěže a ceny pro vítěze
Volná krajina – finanční odměna ve výši 100 tisíc Kč od společnosti Nestlé Česko
Zastavěná území – finanční odměna 50 tisíc Kč od společnosti Českomoravský cement
Náš domov – fotovoltaický set od společnosti SOLSOL v hodnotě 50 tisíc Kč
Pracovní prostředí – tepelné čerpadlo vzduch/vzduch IVT AERO v hodnotě 90 000 Kč od společnosti IVT Tepelná čerpadla s.r.o.
Cena sympatie – finanční odměna 50 tisíc Kč od společnosti Deloitte

Speciální ocenění
Cena Prahy (nejlepší projekt na území města Prahy)
Cena Moravskoslezského kraje (nejlepší projekt na území Moravskoslezského kraje)
Cena Jihomoravského kraje (nejlepší projekt v Zastavěném území v rámci Jihomoravského kraje)
Cena českého příhraničí (nejlepší projekt na území Jihočeského, Jihomoravského kraje či Vysočiny)
Cena rakouského příhraničí (nejlepší projekt na území Horního či Dolního Rakouska)

Harmonogram soutěže

• 2. 2. – 31. 3. 2023 – Přihlašování realizovaných projektů do soutěže

Online přihláška na www.adapterraawards.cz

• 21. 2. 2023 – Online konference na téma Voda ve městě

• 1. 8. 2023 – Zveřejnění finálových projektů

• 1. 8. – 15. 10. 2023 – Online hlasování veřejnosti o Cenu sympatie

• 1. 11. 2023 - Vyhlášení vítězů na konferenci Adapterra Awards

Startují nominace na 22. ročník Ceny Josefa Vavrouška.

Startují nominace na 22. ročník prestižní Ceny Josefa Vavrouška, kterou uděluje Nadace Partnerství za přínos k ochraně životního prostředí. Nominovat zajímavou osobnost může veřejnost prostřednictvím webové stránky www.cenajosefavavrouska.cz až do 13. dubna, a to ve dvou kategoriích – za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a za významný ekologický počin.

Prestižní cenu vyhlašuje Nadace Partnerství na počest předního českého ekologa a bývalého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška, který na jaře 1995 tragicky zahynul v Tatrách. Nominace probíhají od 19. února do 13. dubna na webových stránkách www.cenajosefavavrouska.cz a svého kandidáta může přihlásit kdokoliv. O tom, kdo letos doplní pětatřicítku laureátů, poté rozhodne odborná porota. Ta bude vybírat z osobností nominovaných veřejností. Porotu letos doplnili například i loňská laureátka novinářské ceny Acta Publica Klára Kubíčková nebo starosta Říčan u Prahy a moderátor a zároveň nový předseda poroty Vladimír Kořen, který říká: „Udělujeme dvě ceny, abychom vyzdvihli jak práci osobností, které se životnímu prostředí věnují celý život a pozitivně ovlivňují celé generace, tak inspirativní a odvážné lidi, kterým se podařilo v posledních letech konkrétními činy přispět k udržitelnému rozvoji a být příkladem pro změnu přístupu k životnímu prostředí třeba jen v obci nebo regionu.“

Mezi dosavadními laureáty ceny jsou významné osobnosti české environmentální scény – mezi jinými například socioložka Hana Librová, filozof a publicista Erazim Kohák, bývalí ministři životního prostředí Martin Bursík a Bedřich Moldan, zakladatel Krkonošského národního parku profesor Josef Fanta nebo třeba bojovník za Národní park Šumava Jaromír Bláha.Kdo letos cenu získá, se veřejnost dozví ve čtvrtek 7. června, na slavnostním vyhlášení v prostorách Senátu Parlamentu ČR.

„Povolání, věk ani známá tvář nerozhodují, důležité je, aby přínos nominovaných osob byl nezpochybnitelný, jasně specifikovatelný a mohl sloužit jako příklad pro ostatní,“ uzavírá ředitel nadace Miroslav Kundrata.

Generálním partnerem letošního ročníku Ceny Josefa Vavrouška je společnost Českomoravský cement. Partnery ceny jsou společnosti Enviros, Inisoft, Znovín Znojmo, Biologické centrum AV ČR, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta životního prostředí ČZU. Slavnostní vyhlášení se koná ve spolupráci s Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR.

Jak nominovat?

Nominaci pro obě kategorie lze podat přímo na oficiálních stránkách cenajosefavavrouska.cz tím, že vyplníte jednoduchý nominační formulář.

Více informací www.cenajosefavavrouska.cz

Dosavadní laureáti a laureátky Ceny Josefa Vavrouška

2016 – Jaromír Bláha (CJV za celoživotní přínos) a Libor Musil (CJV za výjimečný počin)

2015 – Bedřich Moldan (CJV za celoživotní přínos) a Daniel Pitek (CJV za výjimečný počin)

2014 – Josef Fanta

2013 – Petr Pakosta

2012 – Ivana a Jan Jongepierovi

2011 – Martin Bursík a Pavel Šremer

2010 – Martin Říha

2009 – Vladimír Buřt a manželé Adri van Westerop (in memoriam) a Raymond Aendekerk (Lucembursko)

2008 – Miroslava Knotková a Antonín Buček

2007 – Ivan Dejmal (in memoriam) a Miroslav Janík

2006 – Karel Hudec a Pavel Franc

2005 – Jan Bouchal (in memoriam), Yvonna Gaillyová

2004 – Bohuslav Blažek (in memoriam), Hana a Jiří Kulichovi

2003 – Svatomír Mlčoch

2002 – Ivan Rynda

2001 – Jan Jeník

2000 – Ĺubica Trubíniová a Aleš Máchal

1999 – Igor Míchal

1998 – Hana Librová

1997 – Eliška Nováková

1996 – Mikuláš Huba a Erazim Kohák

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. Každoročně vyhlašuje oblíbenou celostátní anketu Strom roku, založila tradici Festivalu otevřených sklepů, v Brně postavila vzdělávací centrum Otevřená zahrada určené pro environmentální vzdělávání žáků škol, dospělých i studentů univerzit.

www.nadacepartnerstvi.cz

Cenu Josefa Vavrouška uděluje každoročně od roku 1996 Nadace Charty 77 a od roku 2004 Nadace Partnerství. Jejím smyslem je ocenit konkrétníčiny pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj.Laureáta vybírá porota složená z odborníků v oblasti životního prostředí, osobností veřejného života a zástupců obou nadací. Vyhlášení oceněných probíhá v červnu a váže se ke Světovému dni životního prostředí (5. červen). Generálním partnerem Ceny Josefa Vavrouška je Českomoravský cement.

Doc. Ing. Josef Vavroušek, CSc. se narodil 15. září 1944 v Praze, kde vystudoval strojní fakultu ČVUT. V roce 1968 se zúčastnil expedice směřující do nemocnice A. Schweitzera v Lambarené. Cílem expedice, která navštívila čtrnáct afrických zemí, byla materiální pomoc nemocnici i podpora Schweitzerových ideálů humanismu a úcty k životu. Od roku 1975 pracoval v Ústavu pro ekonomiku a řízení, aktivně se účastnil činnosti nevládního ekologického hnutí, zejména Ekologické sekce čs. biologické společnosti při ČSAV. Podílel se na zakládání a činnosti Kruhu nezávislé inteligence (1988) a Občanského fóra (1989). V březnu 1990 byl jmenován náměstkem Státní komise pro vědeckotechnický rozvoj odpovědným za péči o životní prostředí, v červnu téhož roku ministrem vlády ČSFR, předsedou Federálního výboru pro životní prostředí. V červnu 1991 zorganizoval první celoevropskou konferenci ministrů životního prostředí. Publikoval pět knih, 40 studií a asi 150 odborných článků, zejména z oblasti kybernetiky, teorie systémů, teorie rozhodování a péče o životní prostředí. Zahynul pod lavinou ve věku 50 let 19. března 1995 spolu s dvacetiletou dcerou Petrou.