Běh severním lesem

Na českém "trhu dlouhých běhů" vzniká nový a unikátní počin. Ultramaratónci nebudou muset zoufale kroužit na několikasetmetrovém atletickém oválu stále dokola a užijí si nádherný běh uprostřed vonících lesů.

Maraton v Novohradských horách

Do jejich mozaiky přibývá další kostička srovnatelná snad jen s Brdskou padesátkou. Tratě budou připraveny hned tři.

Jedenadvacetikilometrový půlmaratón, klasický maratón o délce 42 km a pro nejotrlejší osmdesátikilometrový ultramaratón. Dva delší závody se poběží po smíšených trasách se střídajícími se silničkami, lesními cestami, loukami a turistickými chodníky. Trať půlmaratónu využije ke své pouti výhradně dobrodiní asfaltu.

Není snad nutné nijak zvláště připomínat, že se všechny běhy budou odehrávat pod korunami novohradských velikánů, v mimořádně pěkném koutku naší (české) i naší bývalé (rakouské) vlasti.

Podpora z Evropy i okolních vesnic

Základní myšlenka probleskla hlavou Pavlíně Hanušové v roce 2006, když trénovala na islandský ultramaratón. Obtížné podmínky nezpevněných cest si odjela nasimulovat do Novohradských hor.

O pár let později, na začátku roku 2009, dostala myšlenka konkrétnější kontury. Do věci se opřel otec Pavlíny František Jelínek, bývalý dlouholetý starosta, který teď působí ve sdružení obcí.

Za pomoci dalších zhruba patnácti nadšenců vzniká projekt přeshraniční spolupráce s rakouskou stranou. Lvím podílem do realizačního měšce přispívá Evropská unie (rozvojový fond malých projektů), další sponzoři na sebe nedali také dlouho čekat. Podporu běžci dostali i ze strany rakouských a českých obcí.

Společné česko-rakouské hory

Název Silva Nortica, Severní les, vychází z historického označení zalesněných kopců na obou stranách současné česko-rakouské hranice. Jméno navíc odkazuje i na sdružení obcí, euroregion Silva Nortica.

Málokdy se podaří zrealizovat závody takového rozsahu během několika měsíců. O náročnosti příprav celého podniku svědčí fakt, že trasa závodů protíná dva státní útvary a mnoho katastrů.

Bez nadšené podpory dotyčných obcí (Silva Nortica a Sdružení Růže) by projekt nikdy nemohl vzniknout, shodují se pořadatelé.

Do dalších ročníků, po prověření kapacity tratí a systému realizace, se počítá se zařazením štafetových závodů, běžeckých atrakcí pro nejmenší a dalších zpestření celého podniku.

Letos se běží úplně zadarmo

Zajímavostí je, že start každého ze závodů je na jiném místě. Organizátoři tak mají možnost seznámit běžce s Novohradskými horami skutečně dokonale a navíc jim tento způsob realizace umožňuje všechny běhy zakončit v Nových Hradech.

Společný cíl nabídne zázemí s veškerým komfortem včetně vnitřních šaten, teplých sprch atd.

Letošní nultý ročník se vyznačuje nulovým startovným. Stovky závodníků budou moci využít technického zázemí, občerstvovacích stanic (mezi nimi i unikátní kozí farma nebo klášterní dvůr) po každých pěti kilometrech i služeb dobrovolníků na trati zcela zdarma. Takto příznivá situace se z pochopitelných důvodů už nikdy nebude opakovat.

Nic pro úplné začátečníky

Tratě jsou poměrně náročné. Pokud uvažujete o účasti na některém ze závodů, neměla by to být vaše první zkušenost s během v terénu, mimo zpevněné cesty.

Ultramaratónci se první polovinu závodu budou prát s technicky náročnějším profilem trati. Druhá polovina k nim bude shovívavější, doběh v Nových Hradech je přivítá kvalitním asfaltem.

Teoreticky by si měl běžec po celou dobu závodu vystačit s tím, co najde na občerstvovacích stanicích. Navíc kdekoli v lese potká vodu v jakékoli formě, měla by být pitná, v kvalitě známé balené Dobré vody.

A bonbónek na závěr: Celá trasa ultramaratónu by měla být stabilně celoročně značená. Na rakouském území se se značením počítá ještě letos, česká strana by to měla zvládnout do jednoho roku, tedy do dalšího ročníku. V budoucnosti se počítá také s tím, že by se trasa závodu objevila i v turistických mapách.