Co se ukázalo a potvrdilo
* I malé nevidomé děti se mohou účastnit takových podniků.
* I s vážným poškozením zraku jde žít podobně jako žijí vidící a radovat se. Radovat se umí děti, mladí i dospělí opravdu úžasně.
Takový podnik jde udělat za dvacet tisíc a kousek, jsou-li lidé, kteří pomohou, přivezou, půjčí materiál a na otázku co za to odpovídají mávnutím ruky a nebo: "Ještě jeden takovej blbej dotaz…"
Hurá na to
Tábořiště jsou objednaná, až na pár metrů jsme všechny cesty, co po nich na souši s dětmi půjdeme, prošli, přihlášky máme, pojištění také. Hospoda i muzeum objednané.
Pádla a vesty od Marka a z Gymnázia Beroun byla přepravena na jedno místo a pak na druhé místo, odkud spolu s loděmi v pátek odjíždí směr Višňová. Další auta s věcmi odjíždí také, ta budou dělat i doprovod.
Astronomické úřadování
Seznamy rozdělení na cestu, pobyt a vodu jsou hotové, než je budeme muset zase předělat. Průkazky, léky a dokumentaci máme. Kotlíky, sekyrku, vařič a čepice jsme našli, sehnali, propůjčovali, svezli na jedno místo, pak zase jinam a v pátek jedou. Program je připravený, jídlo nakupujeme.
Dokumentace k akci je už tlustá kniha, množství e-mailů, telefonů, schůzek dosáhlo astronomických čísel, teď už by snad…
1. den: Nádražáci v pohodě
Cesta do Višňové proběhla v poklidu. Nádražáci na Hlavním nádraží v Praze a v Berouně pomohli. Další fakta už tak přívětivá nejsou. Klárka, vedoucí a spoluorganizátorka onemocněla. Zatla zuby a jela alespoň na cestu vlakem a pěšmo. Sedat do lodi by ale bylo zdravotně neúnosné, budeme muset řešit.
2. den: Málo vody v řece
Klárku v lodi zastoupil narychlo Petr Honzejk, který neprozřetelně den před tím pronesl, že by nám někdy pomohl. A už to měl, už jel do Višňové. Onemocněla i Kamča, další z vedoucích.
V Berounce je málo vody, zato na nebi se voda houfuje do mraků. Odíráme vodákům jejich lodě o dno a doufáme, že nezačne pršet.
Řeka se moc nesnaží téct, musíme se snažit sami a zabrat. Když dojedeme do nižborské sokolovny, déšť je tady v plné parádě. Alespoň jsme to stihli.
Tři z vedoucích plánovaně odjeli. Děti : vedoucí 23 : 7. To je na vaření, prostorovku, pomoc dětem v neznámém prostředí a v nouzových podmínkách trochu náročné.
3. den: Voda shora
Přijíždí Klárka, Rebeka, Pedro. Hurá! Začíná pršet, až lejt. Ach jo. U prvního jezu Mářa operativně dováží Klárku, která zůstává s nejmenšími v teple hospody, a ostatní jedou dál. Mářa tedy dnes, kromě pendlování mezi kempy a převážení bagáže, převeze i některé děti.
V Berouně pod mostem dáme oběd. Pak se podaří dojet zbytek a jsme v Třebáni.
4. den: Tajemné strojky
Odpočinkový den. Jedeme navštívit Dům Hodin v Karlštejně. Zase pech, paní průvodkyně náhle onemocněla. Měníme plán a jdeme na louku nad Karlštejnem hrát hry. Mezitím se paní jen kvůli nám vrátí narychlo od doktorů, a tak se prohlídka podaří. Pro mnohé je úžasný zážitek, osahat si tajemné strojky.
Pak jde do restaurace na jídlo a večer zapalujeme táborák s vuřty a vodáckým kvízem.
5. den: Manévry končí
Vypadá to na déšť. Hrajeme další hry a jdeme na pěší výlet.
A domů! Osobně si připadám jako po ročním pobytu na manévrech a ještě je potřeba udělat účetnictví. Sálo mi to zato? Stálo, bylo to krásné!
Projekt byl podpořen ze sbírky Pomozte dětem.
