Závratě nad Pomier

Jedeme autem ze Ženevy do vesničky Pomier. Parkujeme, obdivujeme klášter. Hlavně nás ale zajímá něco jiného. Bereme batoh a vyrážíme po turistických značkách do kopce.

Jednoduchý začátek

Po půl hodině drobné nervozity, zda jdeme správně, narážíme na označený začátek zajištěné cesty. Nevšímáme si turistů mířících po pěšině dál a oblékáme sedák, prsák, helmu, kontrolujeme brzdu a hurá na to.

Nejdříve sestupujeme a traverzujeme kolem stromů a ani není třeba být zajištěný. Tenhle úsek přibližně dvou set metrů je dobrý především na seznámení ferátovou výbavou a nácvik přecvakávání.

Za zatáčkou se dostáváme do pasáže pod převisem a pomalu stoupáme. Po několika kovových stupech a volném lezení v terénu obtížnosti UIAA I-II se ocitáme ve vertikální pasáži.

Jak jsme na tom se závratěmi

Tady si vyzkoušíme, jak moc trpíme závratěmi. Pod námi je dvě stě metrů kolmých skal. Stoupáme padesát výškových metrů po stupech vzhůru, dokonce s mírně převislou částí. Tím naše cesta končí, jdeme zpátky na cestu a vracíme se.

Jakkoliv je tato ferátka kratičká, měří pouhých pět set metrů, je výborná pro začátečníky, aby si zvykli na pohled pod sebe. Byť by se dalo říci, že riziko pádu je minimální, tak především v poslední vertikální pasáži se nenajde mnoho lidí, kterým by zajištění vadilo.