O malé vodní elektrárně na Bílém Labi v Krkonoších jsme dlouho nic nevěděli. Nenašli jsme ji na mapách, v turistických publikacích ani na internetu. Vždy jsme okolí ní jen sjížděli na lyžích nebo stoupali k Luční boudě. Během minulého roku jsme zjistili o něco více. Elektrárna měla snad fungovat až do 70. let 20. století. Anebo aspoň do té doby byla v provozuschopném stavu.
Malá vodní elektrárna na Bílém Labi byla zřejmě vybudována mezi dvěma světovými válkami.
Potřebný spád vody byl docílen vybudováním malé přehrady na Bílém Labi asi dvě stě metrů pod Luční boudou. Odtud vedlo potrubí v pravém úbočí až nad elektrárničku, do jejíž turbíny poté voda spadala.
Proud měl být odebírán nejen Luční boudou, ale také nedalekým hospodářstvím na Rennerově boudě. Ta stávala na Bílé louce, kudy dnes vede letní turistická značka a také zimní skialpinistická trasa.
Složité přírodní podmínky
Malá vodní elektrárnička však nikdy nedodávala dostatek proudu. Příčinou byl malý spád vody, nedostatek vody z malého nádrže a především každoroční dlouhá zimní odstávka, kdy se voda změní na led a sníh. Také údržba prý byla náročná.
Výše uvedené údaje máme z několika letmých rozhovorů s pamětníky a obsluhou Luční boudy, byli bychom tedy stále vděční za jakoukoliv zmínku, komu elektrárna patřila, jaký měla výkon a jak dlouho pracovala.
Poslední zhasne
Teď k věci: Elektrárnička je sice ve špatném stavebním i technickém stavu, ale vypadá, jako když ji právě opustil poslední technik. Na stěnách visí montážní klíče, skrze potrubí tryská voda a v kbelících jsou připravené litry oleje.
Vzhledem k tomu, že jeden litr ropného produktu zničí milión litrů čisté vody, je v opuštěné elektrárničce zaděláno na ekologickou havárii v první zóně národního parku.
Ochránci přírody v Krkonoších neustále bojují s horolezci na ledopádech a skialpinisty na zasněžených stráních, ale před nosem jim bobtnají opravdové ekologické problémy. Jednou z malých, ale závažných potíží je pobořená vodní elektrárnička v nejpřísněji chráněném údolí Bílé Labe.
Sem už zase smíte. Milostivě jsme vám to povolili
K elektrárničce sjedeme na lyžích údolím Bílého Labe od Luční boudy. Jedeme přímo korytem horské říčky. Od elektrárničky traverzuje do levého svahu, abychom se dostali na turistickou značenou cestu k boudě U Bílého Labe a dále do Špindlerova Mlýna.
VIDEO Bílé Labe na lyžích v zimním nečasu
Popsaná trasa byla v době fotografování (2008) zakázaná z důvodu ochrany přírody, ale lyžaři využívána již nejméně sto let. Od letoška je zase povolená. Místy je ohrožována lavinami.
V ČR existuje databáze lokalit vhodných pro stavbu malé vodní elektrárny. Vzhledem k tomu, že na 90% míst už nějaké zařízení využívající vodní energii stálo, jsou tam, tuším, i údaje o tom, kdo byl poslední provozovatel. Pomoci by mohl některý z poradců České energetické agentury. Jejich seznam najdete na http://www.i-ekis.cz/?page=voda
"Krušné hory jsou cyklistickým rájem, díky mírnému profilu jsou ideální pro rodinné výlety," doporučuje Pavla Lehnerová, ředitelka turistické organizece VisitTeplice. Z vrcholů Bouřňák nebo Komáří vížka mohou cyklisté obdivovat výhled na... celý článek
První duben odstartoval novou éru povinného ručení. Jednak zrušil zelené karty (pouze v Česku a nikoliv v zahraničí), jednak rozšířil okruh vozidel, která musejí mít sjednáno pojištění odpovědnosti. Aby toho nebylo málo, povinnost
Malý zámek Chlum s hospodářstvím jako každý druhý, stál Posázaví do roku 2012. Do té doby chátral, pak vyhořel a nakonec byl srovnám se zemí tak, že už nikdo nepozná, kde stál.
Prastará kamenná rozhledna Žalý patří mezi nejstarší turistické rozhledny v Čechách. První dřevěná věž zde stála už roku 1836. Poté byla nahrazena železnou věží a od roku 1892 do dnešních časů se
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Kuba Turek
