Účastník globální orientační hry geocaching hledá na vlastní pěst. Nikdo ho nenutí, s nikým nesoutěží, může hledat kdy chce a jak dlouho chce. Může si vybrat poklad uložený kdekoliv na planetě.
Nikdo proti nikomu
Jeho odměnou je pouze dobrý pocit, že poklad našel.
Člověk, který hledá cache, je označován slovem geocacher. Všechny informace o schránkách se dají najít na www.geocaching.com. Hledající zná díky internetu souřadnice pokladu. Najde ho, zapíše se do notýsku, případně potom do internetového deníčku, vezme si jeden z malých dárečků a nechá tam jiný.
Pohoda? Není to tak jednoduché!
Už nějakou dobu hraji tuto hru. Nalézám kešky, přemisťuji věci a vkládám nové. Rozhodl jsem se, že se už nebudu pást jen na cizí práci, a proto založím svoji kešku.
Říkal jsem si: "Bude pohoda. Někam dám krabičku s pár dárky, zapíšu ji na internet a za týden už ji někdo může najít.“ Hodně jsem se mýlil.
Nejdřív jsem vymyslel místo, kam keš uložím. Dám ji do malebné přírody v blízkosti naší chalupy.
Naložil jsem si trochu moc
Poté mě napadlo, že by to mohla být multi-cache. To znamená, že hledač musí nejdřív zjistit několik údajů v krajině, které pak doplní podle vzorce do rovnice a vyjdou mu finální souřadnice.
Doma jsem si připravil schránku s poklady. Potom jsem ji vyrazil uložit do terénu. Po cestě jsem hledal, co bych mohl použít jako indicie k odhalení závěrečních souřadnic.
Našel jsem pár pamětních desek, ty by mi mohly pomoci. Neměl jsem u sebe tužku ani foťák, a tak jsem si musel všechy texty pamatovat. Po uložení schránky jsem zaměřil pomocí přístroje GPS souřadnice.
Hotovo! Opravdu... ale neříkej?
Pak už mi zbylo jen zapsat informace o nové kešce na internet. Zaregistroval jsem schránku včetně všech informací o kešce a obrázků pořízených v okolí. Hotovo! Odkliknul jsem tlačítko "Odeslat na potvrzení."
O dva dny později mi přijšel e-mail, že výpočet finálních souřadnic je nesrozumitelný. Obtížnost terénu, který jsem nastavil, je jen pro vozíčkáře. Následovalo mnoho dalších upozornění.
Na dlouhou dobu jsem svůj přístroj GPS půjčil kamarádům, a tak jsem na geocaching i na moji schránku zapomněl. Až po půl roce jsem znovu začal hledat kešky.
Moje informace o kešce už byly dávno odhozené do virtuálního koše, protože jsem neopravil chyby a správce hry na internetové stránce mě odepsal. Řekl jsem si však, že vlastní schránku přece jen dodělám.
Když mi to nešlo s indiciemi, dal jsem na internet pouze jednoduché souřadnice. Chtěl jsem vyloučit možnost dalších chyb. Na těžší kešky ještě nemám.
Snažím se, ale pořád to nestačí
Založil jsem tedy na internetu novou keš bez indícií a zajel jsem se podívat na schránku, kterou jsem uložil do terénu před šesti měsíci. Byla uvnitř navlhlá, protože neměla pevné těsnění. Musím ji tedy později vyměnit.
Novou kešku jsem nazval Mnich podle dřevěné sochy, která stojí v její blízkosti. Dopsal jsem informace na internet a poslal na odsouhlasení.
Administrátorovi pro Středočeský kraj, na jehož hranicích je keška uložena, to stejně nestačilo. Napsal mi, že mu mám poslat fotku kešky a jejího umístění. Samozřejmě jsem si ji nevyfotil a než pojedu na chatu, kde je keška uložena, bude to zase trvat minimálně měsíc.
Poslal jsem tam tedy mámu. Ať vymění schránku a vyfotí ji. Po měsíci, co jsem založil novou keš na internetu, jsem odeslal fotku a doufal, že už to bude konečně poslední věc, co musím udělat.
První hledači tu byli za půl hodiny
19. července 2010 v 11:45 hod je keš spuštěna. Už po půl hodině ji nachází první geocacher. Zkritizuje mi krabičku, ale poděkuje za keš. Ten den ji objeví dalších pět hledačů.
Pokud byste chtěli tuto keš najít, naleznete ji blízko vesnice Mukařov na severu Středočeského kraje. Jmenuje se Mnich a všechny informace jsou zde: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=6d31f540-f6a3-4114-b727-013603f70f0e
