Cesty do nitra Země

Těžba uhlí změnila krajinu a životy lidí na mnoha místech v Česku. Přesvědčit se o tom můžete třeba v hornickém muzeu v Příbrami. To nabízí také jeden světový unikát: vodní kolo o průměru 12,4 metru.

Do podzemí s horníky

Děti budou určitě nadšené z netradiční cesty do dolu Drkolnov. Vede totiž po padesátimetrové skluzavce.

Ostrava a horníci, to dříve nerozlučně patřilo k sobě. Dnes ze sebe Ostrava černý prach už setřásla, ale vzpomínky na staré časy si oživíte třeba v hornickém muzeu OKD. Muzeum se nachází na úpatí vrchu Landek, národní přírodní památky, a umožňuje tak strávit den nejen v dole, ale i nahoře, v přírodě.

Podobné muzeum je v českém černouhelném revíru Kladno. Jeho název nese starobylé jméno Mayrau.

Kdo se cítí v podzemních prostorech stísněně, může se aspoň projít po hornické naučné stezce Berghaus v krkonošském Černém dole.

Ukryté město

Město pod městem, tak se dá mluvit o pražském technickém podzemí. Neobyčejnou prohlídku města ukrytého pod povrchem nabízí čtyři trasy vedoucí podzemními tunely – kolektory.

V nich je uložena většina inženýrských sítí, zajišťujících běžný chod velkoměsta. Technické podzemí jezdí obdivovat odborníci z celého světa, turistům se poprvé zpřístupnilo až roku 2008.

Procházka pod Prašnou bránou nebo Staroměstským náměstím vám ukáže Prahu zcela jinak, než jste ji dosud znali.

Středověké labyrinty

Dříve měly městské podzemní chodby strategický význam. Když bylo město obléháno nebo dobyto, měli jeho obyvatelé poslední možnost útěku.

Především ale sloužily jako ledničky a spižírny. Ukládaly se do nich potraviny pro spotřebu i na obchod. Sklepy bývaly také posledním místem, kam se daly uložit cenné věi, když hořelo město. Ve středověku to bývalo velmi často.

V Plzni se s výstavbou podzemního bludiště začalo už ve 14. století a postupným vrtáním do země během dalších staletí vznikly až třípatrové sklepy.

Znojemské podzemní chodby jsou nejdelší v Česku. Tvoří je labyrint chodeb o úctyhodné délce 25 km. O tom, že ve Znojmě byli na obléhání dobře připraveni, svědčí odvětrávací šachty, sklepní ohniště nebo několik studen.

Také jihlavské podzemí se může pochlubit několika unikáty. Nejhlubší místo bylo v Jihlavě vyhloubeno třináct metrů pod povrchem a fosforeskující chodba sem přilákala už řadu hledačů tajemna.

Další podzemní labyrinty si můžete prohlédnout například v Litoměřicích, Jirkově a na zámku Slavkov.

Křehká krása jeskyní

Stalagmity, stalaktity, stalagnáty – při prohlídce jeskyní si krásně zopakujete, jaký typ krápníků tyto názvy vlastně označují.

Obzvláště názorné to bude v Punkevní jeskyni v Moravském krasu. Uvidíte tu bohatou krápníkovou výzdobou a projdete se také po dně Macochy, nejhlubší propasti v Česku.

Nezapomeňte na nedalekou jeskyni Výpustek, v níž byl v 60. letech minulého století vybudován armádní protiatomový kryt.

Do jeskyní v oblasti labských pískovců Českého Švýcarska můžete vyrazit za doprovodu profesionálního instruktora, který vás zasvětí do tajů speleologie.

Další velmi známé přírodní podzemní prostory jsou Chýnovská jeskyně nedaleko Tábora a Koněpruské jeskyně u Berouna.