Jižní Amerikou přes Patagonii k Orinoku

Jižní Amerikou přes Patagonii k Orinoku
SDÍLEJ:

RECENZE Manželé Mykiskovi pokračují ve své velké cestě po Jižní Americe. Pokročili nejen v ujetých vzdálenostech, ale dál jsou ve všem, co nám o sobě prozrazují. Ona už není vykulená cestovatelka, ale budoucí maminka a zkušená stopařka. On se naučil lépe fotit a zajímavěji psát. Nasbírali znalosti i životní zkušenosti.

Jak na to

Verdikt Horydoly ****

* zhola zbytečná publikace 
** je dobře, že to vyšlo 
*** za ty peníze to stojí 
**** výborná a poučná publikace 
***** to musíte mít

Jižní Amerikou přes Patagonii k Orinoku je druhým dílem stejného deníku, ve kterém Mykiskovi popisují svoji cestu Přes stolové hory do Bolívie.

Přes roční odstup od vydání prvního dílu jsou důvody pro čtení tohoto deníkového cestopisu stále stejné: buď tam chcete vyrazit, nebo jste se odtamtud vrátili.

Jednoduchý jazyk prvního dílu jihoamerického deníku je ve druhém díle trochu učesaný. Lépe se čte a neodvádí od prožívání cesty společně s Mykiskovými.

Fotky jsou větší, lepší a zajímavější než v prvním díle. Až se zdá, že je jich trochu moc. Autor neměl z čeho brát. Ne všechny snímky jsou skvělé a mnoho z nich se dokonce motivem nebo formálně opakuje.

Osvěžujícím prvkem jsou drobné kresbičky v textu. Na první čtení vypadají jako neohrabané a rádovtipné obrázky, ale během čtení celé knížky si na ně zvyknete. Funkci na osvěžení a grafické rozbití příliš velké masy písmenek plní velmi dobře.

Litanie odkud kam autoři jeli, kde chytili jaký stop a jak na ně byli lidé hodní, občas přeruší historická nebo zeměpisná vložka.

Mykiskovi se v nich naštěstí nepouštějí do politických, charitativních ani hodnotících úvah. Čtenářům předkládají fakta, trochu okořeněná a správně vybraná, aby s nimi naložili, jak uznají za vhodné.

Zběžný pohled Mykiskových při cestování v kombinaci s podrobnějším popisem vybraných problémů nás zaujal například v tématech pěstování koky pro domácí i průmyslovou potřebu, dobytí poslední indiánské výspy Vilcabamby a astronomicky orientované město Machu Picchu.

Knihu Jižní Amerikou přes Patagonii k Orinoku nelze číst jinak než deník z velké cesty. Nenajdeme v ní podrobné itineráře pro cestovatele ani souvislejší vhled do současnosti či minulosti Argentiny, Chile či Venezuely pro znalce zeměpisu.

Přesto vám zaručujeme, že když si ji koupíte, přečtete ji v jednom zátahu od začátku do konce. Martin a Barbora Mykiskovi vás vtáhnou do svého světa "on the road." Nebude se dít nic dramatického ani exkluzivního, ale přesto nebo právě proto se od jejich publikace neodtrhnete.

Jejich cestu bychom zvládli všichni. Kdybychom chtěli. A v tom je kouzlo této knížky.

Aby amatérský cestopis dostal maximálních pět hvězdiček, musel by být výjimečný. To knížka Mykiskových není. Čtyři hvězdičky vyjadřují naše uznání, že autoři se zhostili tohoto žánru vzorně a s plnou vervou. Čtenářům můžeme jejich dílo s klidným srdcem doporučit.

Jenom mi pořád vrtá hlavou: Nechat se tisíce kilometrů vozit cizími auty je snad na hranici vkusu, ale nechat se od řidičů hostit, je už asi za hranou mého chápání návštěvy cizích zemí. Párkrát to samozřejmě není žádný hřích, ale počítat s tím už předem...?

Mykiskovi na to mají jiný názor a mnozí čtenáři této recenze jistě také.

Praha, MTM 2008. Orientační cena 295 Kč.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Jen tak dál
Naprosto souhlasím s kritiky recenzenta. Když jsem si přečetl před lety první knihu Martina Mykisky, řekl jsem si: "Toho blázna bych chtěl poznat". Později jsem jej skutečně poznal a pochopil jsem, že se jedná o velmi citlivého a vysoce vnímavého člověka. Popis jeho cest mi dává přesnou představu o tom, jak to v tom kterém koutě světa vypadá. Právě autentičnost Martinova vyprávění je to pravé ořechové! Člověk čte opravdu jedním dechem a snadno se vžije do cestování. A je to právě Martin Mykiska, kdo ve mně budí cestovatelské touhy, a o to by mělo asi jít. Fotky má úžasné! Není běžná ani tak veliká podpora ze strany rodiny. V tom je Bára určitě nejlepší! A kluci jsou cestovatelé už dnes. Jen tak dál, Martine, Báro a kluci!
Reaguj
Svatební cesta přes hory, doly, ...
Recenze na knihu Martina Mykisky Jižní Amerikou …Velká touha cestovatelská vidět na vlastní oči rozmanitou krásu naší Země žene i dnešního plahočícího se vnímavého poutníka nezmara s plnou polní přes hory a doly, potoky a řeky, …a díky těmto „bláznům“, jako je pan Mykiska a spřízněná duše manželka Bára a díky jejich potřebě podělit se se čtenáři podobného ražení o své dojmy, pojmy, pocity a setkání s lidmi, jako bychom byli na dobrodružných cestách s ním/s nimi. V jedné písničce se zpívá: Je to paráda, lehnout si na záda a číst si. Skvělý nápad ty vtipné kresbičky ve všech cestopisech!Ludmila Kubicová
Reaguj
Precetla jsem od M. Mykisky zatim ctyri knizky a myslim, ze tato posledni je nejpovedenejsi. Ocenila jsem, ze se do knizky pustil i s manzelkou. Proto mate moznost videt ruzne pohledy na stejnou situaci. Kniha je sice psana jako denik, ale autori nabizeji spoustu zazitku, vypravi osudy obycejnych lidi, ktere potkali na ceste, a take Cechu zijicich v Jizni Americe. Navic pridavaji kapitoly o dalsich nebo predchazejicich cestach do techto zemi.Nemyslim si, ze by tak dlouhou cestu „zvladl kdokoli, kdo by chtel“. Vim, jak jsou takove cesty narocne. A spousta lidi rika, ze by se jim take libilo si na mesice „odjet“, ale nikdy to nepohodli nepodstoupi.Kritika stopovani a prijmuti pohostinnosti od mistnich obyvatel mi od recezenta prijde naprosto zcestna, jako by snad sam nikdy necestoval, a tudiz nic takoveho nezazil (?).
  • Autor Aja
  • Datum a čas 26.12.2008 18:22
Reaguj
nešastná recenze
Kniha je opět pěkný cestopisný deník, na jaké jsme od M. Mykisky zvyklí. Zajímavý prvek představuje střídavé vyprávění Martina a Barči. Také cena knihy versus rozsah a počet barevných stran vychází zákazníkům vstříc. Celková grafika, layout textu, design nadpisů by si však zasloužil zmodernizovat a zlepšit čitelnost (např. zvětšit odsazení prvního řádku odstavce, zrušit mezery mezi odstavci, zvětšit okraj stránek u hřbetu, případně písmo). Výše uvedená recenze však velmi zamrzí. Vyznívá celkem pozitivně, ale obsahuje několik hodně neprofesionálních obratů. Např. „autor neměl (snímky) z čeho brát“ – kdo navštívil některá promítání M. Mykisky, jistě ví, že kvalitních fotografií má dostatek. Některé popisované oblasti Jižní Ameriky jsem navštívil a tématický výběr snímků mi přijde odpovídající dané zemi. Ono, když jste zaměřeni třeba na přírodu a kolem jsou povětšinou hory, tak budete zřejmě ukazovat hlavně hory. Skutečně chybí třeba pár obrázků z tržiš (Bolívie), s kterými autoři museli přijít do styku (i když nová běžná supermercada si asi snímek nezaslouží). Výrok: „Jejich cestu bychom zvládli všichni. Kdybychom chtěli.“ – to mi nepřipadá tak samozřejmé, a Mykiskovům patří můj obdiv. Málokterý cestovatel cestuje bez využití hotýlků a výdobytků civilizace (i když okolo jsou) mnoho měsíců, navíc s partnerkou, která je sedm měsíců z cesty v požehnaném stavu. Recenzent by tuto cestu určitě nezvládl (viz dále). Za vyloženě hanebný považuju poslední odstavec recenzenta: „Nechat se tisíce kilometrů vozit cizími auty je snad na hranici vkusu, ale nechat se od řidičů hostit, je už asi za hranou mého chápání...“ Tohle jednak do recenze nepatří, jednak většina batůžkářů o tom ví své. Filozofie stopování přesahuje rámec této recenze i diskuze, nicméně stopování patří k nejlepším prostředkům, jak poznat danou zemi a navázat kontakt s lidmi. Oni vás svezou nebo pohostí dobrovolně, mají z toho sami radost, často je to i záslužný čin z hlediska jejich víry. Nikdo přece nestopuje s namířenou pistolí na auta. V řadě odlehlých oblastí světa navíc žádná veřejná doprava nejezdí. Kuba Turek by se měl smířit s faktem, že spousta národů je daleko pohostinnější než my, Češi. Odmítnout jim pohostinství pak může znamenat i hrubou urážku. Rozhodně tu nejde o to snažit se ušetřit každý dolar, nebo se cíleně přiživit na nebohých domorodcích. Od zkušených cestovatelů jsem slyšel něco v tom smyslu, že množství zážitků je nepřímo úměrné množství utracených peněz. Tato kniha jistě zaujme všechny, kterým takovéto „(ne)obyčejné“ cestovaní není cizí. (Zájemci se mohou podívat třeba na recenze z pera Topího Piguly jakožto na ukázky kvalitních recenzí).
  • Autor Adam Kopecký
  • Datum a čas 25.12.2008 14:35
Reaguj
dotaz na autora recenze
Mohl by mi autor recenze laskave vysvetlit, jak jsme mohli predem pocitat s tim, ze nas bude nekdo hostit? Co se stopovani tyce - to je zalozeno na dobrovolnosti toho, kdo zastavi - a podle meho nazoru je to jeden z nejlepsich zpusobu (nerikam, ze jediny), jak poznat cizi zemi, jak navazovat kontakty. Jeste male upresneni - bajnou Vilcabambu v knize nelicime jako posledni indianskou vyspu (jak mylne uvadi recenze), nybrz jako posledni vyspu zbytkove Incke rise (proste: posl.vyspu inků), pote, co Spanele v roce 1533 dobyli Cuzco a uzemi Incke rise prohlasili za majetek spanelskeho krale. Inkove jim ale vzdorovali jeste dalsich skoro 40 let.
  • Autor Martin
  • Datum a čas 21.12.2008 23:54
Reaguj
Celkem 5 příspěvků v diskuzi


Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Je jich asi 2,5 tisíce, jen 200 z nich je obydlených. Některé jsou kosmopolitními hvězdami na mapě světových letovisek, zatímco charakter a atmosféra jiných se po staletí příliš nemění.... celý článek

Europe's top campsite is located in Austria

Nový vlak z Litvy do Lotyšska

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Jaro začíná dnes nad ránem

Jaro začíná dnes nad ránem

Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací
Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Je jich asi 2,5 tisíce, jen 200 z nich je obydlených. Některé jsou kosmopolitními hvězdami na mapě světových letovisek, zatímco charakter a atmosféra jiných se po staletí příliš nemění.
Europe's top campsite is located in Austria

Europe's top campsite is located in Austria

On the basis of ratings by campers Camping.info , one of Europe's top camping guides, has selected the most popular from over 23,000 campsites in 44 European countries.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Stones, Trees, Clouds - fotovýstava Praha, Tibet Open House 26.3.-17.4. Fotografoval Petr Králík 26.3.
Island - diashow Domažlice, Čakan Přednáší Martin Loew  3.4. 19:00
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00
Island - diashow Dobřany, Káčko Přednáší Martin Loew 4.4. 19:00
Hannibal - sněhové divadlo Rakousko, Sölden 5.4.
Myslivost a příroda - veletrh Kroměříž, Výstaviště 6.-7.4. 6.4.
Vars - konec lyžování Francie, Vars 7.4.
Silva Regina - veletrh Brno, Výstaviště 7.-11.4. Myslivost a lesnictví 7.4.
ILTM - veletrh luxusního cestování Jižní Afrika, Cape Town 7.-9.4. 7.4.
Island - diashow České Budějovice, Kotva 8.-11.4. Přednáší Martin Loew 8.4. 17:30

Diskuse

ehcbuoju glucophage pills, 29.3.2024 13:13, 117 příspěvků
čd-ariva Pišišvor, 29.3.2024 11:12, 1 příspěvek
strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 15:06
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:46
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:45
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:42
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:40
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35