První jarní tréningové kilometry

Podobně jako dnes přináší Zuzana Kocumová rady na kolo, v zimě poskytovala své zkušenosti Kateřina Neumannová.

Zuzana Kocumová rozděluje poznatky na několik dílů. Nejdříve se věnovala přechodu z lyží na kolo.

Rady nejsou pro cyklisty-specialisty, ale celoroční sportovní obojživelníky. Do jarní přípravy nenaskakujeme s najetými tisíci kilometry či stovkami hodin protrpěnými na cyklistických trenažerech a válcích.

První kilometry

Je třeba tělo navyknout na nový pohyb či oprášit staré pohybové stereotypy. K počátečnímu "obolení" sedacích partií můžeme využít krátké cesty do práce či první jarní rodinný výlet.

Od prvních tréninků je dobré stále připomínat, že ideálně by se mělo šlapat po kružnici, zabírat v každé poloze pedálu, ne jen na něj dupnout seshora dolů. To si nejlépe zafixujeme při vyšší frekvenci, nižším tempu a v lehkém terénu.

Je dobré se soustředit hlavně na tah nahoru, dolů to jde tak automaticky. Ono se to pak nějak srovná.

Pomalý rozjezd do sezony

Ti, kteří znají trasu Jizerské 50 na kolech, vědí, co mohou očekávat. Většinou mírnější kopce po asfaltu či panelech, jen výjimečně takový sklon, že je lepší jet ze sedla. Proto se nemusíte ani v tréningu pouštět do extrémních terénů. Ostatně kopec je tak těžký, jaký si ho uděláte kombinací frekvence a převodu.

Proto je dobré si jízdu terénem vyzkoušet i při tréninku. Není na škodu vědět, jak se kolo chová na kamenech, nezpevněných cestách a štěrku. Je tké nutné znát, co s ovladatelností udělají pláště nahuštěné na závodní tvrdost.

Není třeba se honit do vysokých intenzit a obrovských objemů. Jezdíme, na co máme chuť, není smyslem si kolo hned v prvním měsíci sezony znechutit, protrápit se k prvnímu závodu a poté ho zavřít do sklepa.

Tréning je dobrá věc...

Pokud skutečně máte potřebu zařadit něco navíc a už vám nestačí jen se pomalu vozit, zkuste krátké svižné úseky, např. mezi 10 sekundami a 2 minutami. Ale spíš jen pro hezký pocit z rychlosti a trochu svižnější jízdy, ať víme, nač se máme těšit.

Pro ty, kteří nechtějí přemýšlet: "Stačí sundat batoh a nafouknout pláště."

Je zajímavé psát rady, jak by měl vypadat optimální trénink, a sledovat, jak často se skutečnost liší od teorie. Tím nechci říci, že není dobré ctít pravidla sportovního tréninku. Ale zkrátka realita vás občas zavede jinam.

...ale naštěstí existují výjimky

Příklad? Po ukončení sportovní kariéry ze zdravotních důvodů (v roce 2001) byla zima roku 2008 první, kdy jsem se mohla bez omezení hýbat. Došlo mi, že mladší už nikdy nebudu, a proto je nejvyšší čas vyrazit na náš největší lyžařský závod Jizerská 50. Pocity při i po závodě byly nad očekávání dobré, vyplavené endorfiny fungovaly naprosto úžasně a ještě večer jsem se vznášela na vlnách euforie.

Léto pro mě bývá, co se zdraví týče, kritičtější. Proto vyznávám heslo: "Dělej, dokud můžeš, kdo ví, co bude zítra." Po zimě jsem si zaběhla pár přespoláků, na kole jsem systematicky netrénovala. Ale mám prima kamarády, kteří mě občas vytáhli ven. A jelikož na kole umí, tak to pro mě je vždy boj o život. Žádné najíždění pomalých kilometrů, prostě hned jako o život.

Pak, v době, kdy by se už naopak mělo začít trénovat, bylo více povinností. Takže kolo bylo jen dopravním prostředkem. Do školy, ze školy, na nákup, na chatu. Ta je v Jizerkách 15 km z Liberce do kopce. Ekologicky jsem tam dopravovala zásoby v batohu. Zelenina je fajn, ale proč je tak hrozně těžká?

Věděla jsem, že se na začátku června jede Jizerská 50 na kolech, ale nevěděla jsem, jestli bude potřebné zdraví. V pátek jedu, opět s batohem, na chatu a na stadionu potkám Martina Krutského. Ptá se: "Jedeš?" Odpovídám po pravdě: "Nevím, asi ne, nejsem přihlášena." Odpověď byla stručná: "Tak už jsi a zítra nashle na startu."

Tak tedy dobrá, proč ne. Dojela jsem na chatu, sundala batoh, nafoukla pláště. Nevěřili byste, jaký je rozdíl najednou "zhubnout" o 5 kg bez batohu a jet na tvrdých pláštích. A ještě je promazat. V ženské kategorii to nakonec stačilo na 1. místo.

Selské rady na závěr

Proto, když nebudete chtít číst učené rady, co, kdy a kde trénovat, aspoň dvě rady selské:

1. Jezděte na značně podhuštěných pláštích a snažte se stačit ostatním. A večer před závodem je dofoukněte. Pozor v zatáčkách.

2. Vše, co k životu potřebujete, si vozte na zádech v batohu a v den závodu ho nechejte doma.