V kempech ubývají hosté

Loňská sezona totiž pro tuzemské kempy skončila nejhorším výsledkem. Přijelo do nich přijelo jen 882 tisíc turistů.

Pět set kempů

V České republice bylo loni podle Českého statistického úřadu v provozu pět stovek. V průběhu sezony se toto číslo dočasně navyšuje.

Nejvíce kempů najdou turisté na jihu Čech, v okolí Prahy a na Šumavě. Relativně málo se jich naopak nachází na Plzeňsku a na střední Moravě.

Vládní agentura na podporu cestovního ruchu CzechTourism provedla srovnání cen kempů v regionech. Kromě konstatování, že se ceny od loňska příliš nezměnily, potvrzuje šetření klasickou cenovou mapu služeb v Česku. Nejdražší jsou v Praze a čím dál od metropole, tím jsou zpravidla levnější.

Levná Morava a drahá Praha

Pokud tedy chtějí rodiče se dvěma dětmi co nejvíce ušetřit, měli by se vydat do Moravskoslezského kraje, kde se náklady za jedno přenocování ve stanu vejdou do dvou set korun. Výhodně se dá nocovat také ve Zlínském (270 Kč), Jihočeském (290 Kč) nebo Pardubickém kraji (285 Kč).

Citelnějším zásahem pro rozpočet může být naopak ubytování v pražských kempech, které čtyřčlennou rodinu vyjde na 775 Kč. Mezi dražší lokality patří také Středočeský (590 Kč) a Karlovarský kraj (430 Kč).

Kemping není jen pro chudé

Ačkoli kempy nabízejí nejlevnější typ ubytování, nedá se říci, že by je vyhledávali jen ti, kteří chtějí ušetřit. Pro mnoho lidí je nocování pod širým nebem součástí životního stylu. Láká je bezprostřední kontakt s přírodou, vyžití pro děti, poznávání jiných lidí nebo svoboda cestování vůbec.

O tom, že často nejde o žádné sociálně slabší případy, dosvědčují i jejich výstavní vozy. Luxusní obytné auto totiž přijde i na 2,5 milionu korun.

Čechů ubývá, Nizozemci spí u známých a Němci chtějí lázně

V souvislosti s kempováním se nejčastěji hovoří o nizozemských turistech. Hlavní klientelou, která však nakonec rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu sezony v Česku, jsou Češi. Loni jich v kempu pobylo 720 tisíc, což bylo 82 % ze všech návštěvníků.

Nizozemci pozvolna mizí z oficiálních statistik, a to nejen v kempech. Zatímco v roce 2000 jich do kempů zavítalo 165 tisíc, loni už jen 47 tisíc. Nezdá se však, že by na Českou republiku zanevřeli. Jen mnohem častěji než dříve využívají soukromého neplaceného ubytování u přátel nebo známých.

Druhou nejpočetnější zahraniční komunitu v českých kempech tvoří turisté z Německa (46 tisíc). Nejatraktivnějším produktem je pro ně spojení kempů a lázní, které však v Česku není příliš obvyklé.

Investice jsou nutné do staveb i zábavy

Aby kempy neztratily přízeň svých klientů, musejí každoročně investovat do rekonstrukce nebo nových služeb. "Přestavba chatek, nové sociální zařízení nebo úpravy parcel vedoucí k většímu soukromí hostů – to jsou nejčastější změny, které kempy před sezonou podnikly," říká Petra Paduchová z oddělení výzkumu trhů a trendů CzechTourism.

Provozovatelé také vymýšlejí různé akce a zábavy pro své hosty. "U Vranovské přehrady budou třeba ochutnávat vína a lovit sekt ze dna přehrady, na Zlínsku chystají srazy pro motorkáře, jinde zase pořádají setkání chovatelů psů," dodává pár příkladů Petra Paduchová.