Vysoké Tatry 1:25 000

Na mapě Vysokých Tater od Tatraplanu je téměř všechno, jak má být.

Kromě běžného výškopisu a polohopisu jsou poměrně jasně zakreslené také skalní útvary. Pro rychlou orientaci slouží stínování terénu.

Nechybí turistické značky, značené cyklostezky pro horská i cestovní kola, lanovky a sjezdovky, nejčastější lavinové dráhy, chaty a hotely a také nadmořské výšky výzmaných míst.

To turistům zcela stačí.

Standardem turistických map v Alpách, který na slovenské mapě Vysokých Tater postrádáme, jsou vyznačené trasy pro skialpinisty, případně pro vyznavače sněžnic.

Také chybí plošné označení přísných přírodních rezervací, kam nesmí vstoupit nejen turista, ale ani horolezec či horský vůdce. Takových míst je ve Vysokých Tatrách několik.

Rubová strana mapy Vysokých Tater je popsaná a pokreslená tak, aby to nikoho nezajímalo. Legenda popisuje úřednicko-ochranářskou mluvou jednotlivé doliny.

Kdo si má ale pamatovat, kde je dolina Kežmarskej Bielej vody (když je tam nejdůležitější chata U Zeleného plesa, od které se chodí Červenou dolinkou na Jahňačí štít), Malá a Velká Studená dolina (pamatujete si je podle Téryho a Zbojnické chaty?), nebo třeba Dolina pěti polských ples (není to dolina Pěti spišských ples!).

Vedle textů o dolinách jsou přidané ještě kresbičky jako ze slabikáře, které mají ukázat tatranskou zvířenu a rostlinsvo, a podivně ořezané fotky horských chat.

Poslední výtka směřuje k papíru, na kterém je mapa vytištěna. Vydavatel buď chce na zákaznících nehorázně ušetřit, nebo je chce přinutit koupit novou mapu na každou návštěvu Vysokých Tater.

Papír je tenký, nevydrží vlhkost a jednoduše se trhá. V době, kdy je na trhu nezničitelný papír různých značek, je obyčejný papír anachronismus.