Afrikou domů na kole

Kdo se někdy svezl na favoritce, jak se říkalo českému bicyklu značky Favorit, dobře ví, že existují vhodnější kola na cestu africkým kontinentem. Jan Tomšíček ale na výběr neměl.

Po plavbě na jachtě Polárka s námořním dobrodruhem Rudolfem Krautschneiderem vystoupil sám v dubnu roku 1991 v Kapském Městě. Své 17 let staré kolo Favorit si vzal s sebou.

Plán byl jasný. Vydělat si v Jihoafrické republice něco peněz, projet Jižní Afriku křížem krážem a pak odletět letadlem domů. Nakonec z toho byla více než pětiměsíční cyklistická anabáze z Kapského Města do rodné Chocně.

Zážitky autor popisuje už v třetím vydání knihy Afrikou domů na kole. Tomšíček je vyznavačem low-tech cestování. Mám dojem, že i kdyby mu někdo tehdy nabídl horské kolo, jen by se ušklíbl.

Koneckonců, co chcete od člověka, který za tuhého socialismu vyrazil do Bulharska na skládacím kole Eska? Bez přehazovačky. Pamětníci padají do mdlob, ti mladší si to ani nedokáží představit. Pro něj to bylo, cituji: "Bylo to snad to nejpříjemnější a nejpohodlnější cestování. Snad také proto, že na tomhle kole se stejně žádná velká rychlost vyvinou nedá, a když, tak s velkou námahou. Protože jsem už věděl, že chci-li pohodu, nejde velká námaha a turistika dost dobře dohromady, ani jsem se o rychlost nesnažil."

Ale zpět do Afriky. Tomšíčkova cesta vedla po východním okraji kontinentu. Nocoval ve stanu nebo pod širákem, jedl a mluvil s místními. Občas trošku komunikace drhla, jako když masajský pastevec Tomšíčkovi neustále opakoval slovo piča, piča. Po chvíli bylo ale jasné, že tématem konverzace nebude dámské přirození, ale picture, nabídka vyfotit si Masaje za peníze. Nakonec místo honoráře posloužily obnošené botasky, které jen překážely v baťohu.

Rozpadající se brašny na kole Tomšíček zručně látal a přešíval. Když jednou čekal v nějaké zapadlé súdánské chýši na občerstvení, všiml si rozbité židle. Vytáhl z brašny provázek a židli znovu vypletl. Obsluhu tak konsternoval, že mu dala kafe zdarma.

Došlo i na obávané setkání s divokou zvěří v podobě dvou lvic, hrajících si u silnice. Doporučená rada od českých krajanů v Jihoafrické republice zabrala a situaci přežil bez úhony. Ještě větší štěstí možná měl, když se koupal v Nilu a nedostal bilharziózu.

V Keni si musel nechat za nekřesťanské peníze opravit zuby a celou cestu ho trápil bércový vřed. A nejen ten. Svou daň si vybíralo i tvrdé sedlo. Musel se vypořádat s nájezdy dětí, pro které byl prvořadou atrakcí. Nabízeli mu krásnou mladou nevěstu i svezení autem. Obojí odmítal.

Větší popisy památek nebo pamětihodností v knize nehledejte. Tomšíček je ale všímavým pozorovatelem a umí plasticky líčit běžný každodenní život, který vidí kolem sebe. Spolu s ním poznáte, co to obnáší putovat černým kontinentem.

V Zambii mu jeden řidič náklaďáku nabídl svezení až do Dar es-Salaamu v Tanzánii. Odmítl to s tím, že bude rychlejší než jeho poruchové auto. Jak dopadl souboj českého favorita s africkým truckem? Otevřte Tomšíčkovu knihu a nechte se překvapit.

Plzeň, Cykloknihy 2010. Orientační cena 250 Kč. 300 stran. 32 barevných fotografií.