Normálka na Catinaccio / Rosengarten

Horolezecké i turistické průvodce se zmiňují o rozhledu tak krásném, že ho nelze ani popsat. Faktem je, že z vrcholu přehlédneme pěkný kus Dolomit a ještě dohlédneme do italských rovin na jihu a na rakouské zasněžené velikány na severu.

Stojíme na vrcholu, kterému původní rakouští obyvatelé říkají Rosengarten a italští okupanti Catinaccio. Jeho růžová barva při západu slunce, především při pohledu od Latemaru, dala vznik pověsti o Růžové zahradě germánského krále Laurina a jeho vikingské nevěsty.

Kudy se ta lehká cesta leze?

Udělali jsme jednu z mnoha dalších chyb na horách. Nemáme pořádného průvodce, nemáme čas, nevíme kudy lézt. Horko těžko jsme se s trekingovými hůlkami dostali přes firnové pole, namočili se v hlubokém komíně, kličkovali mezi padajícím kamením, zabloudili a teď slaňujeme ze staré skoby a necháváme u ní ještě naši smyčku a vklíněnec.

"To je zase výlet," přemítám, když slaňuji nazpátek do komína. "Podle průvodce je to přece často lezená cesta, tak by to mělo být vidět, ale kde jsou sakra štandy, olezené chyty a trasa vyčištěná od volného kamení?"

Během trudnomyslného slaňování najednou zahlédnu masivní kruh. Je na druhé straně komína, než kde jsme se ocitli! Lezli jsme cestou nejmenšího odporu a to se v dolomitové skále nevypláci.

Následuje rutina - zajistit se, kouknout, kudy cesta doopravdy vede, a hurá nahoru. Skála je příjemná, teplá a dobře na ní drží ruce i nohy.

NORMÁLNÍ CESTA na CATINACCIO / ROSENGARTEN
Dolomity (2981 m n.m.). Západní stěna a severní hřeben.

Obtížnost
2-3 UIAA. Délka lezení 2 hodiny. Orientačně náročné.

Přístup

Začínáme na sedle u Santnerpasshütte (2734). Můžeme sem přijít od Vajolethütte (od chaty 1:30 h) přes Gartlhütte (od chaty 0:30 h), případně od Kölner Hütte modrou ferátou (2:00 h). Čím jsme k sedlu blíže, tím je ubytování dražší.

Vyšlapaným chodníčkem dojdeme k místu, kam suť sahá nejvýš do stěny. Hluboký komín označuje velká červená značka na skále. Dlouho do léta pod ním leží sníh na strmém svahu, na který se vyplatí vzít cepín a zanechat ho na nástupu u skály.

Sestup

Po severním hřebenu sestupujeme podél trasy výstupu. Projdeme přes sedélko se zářezem (mužík) a pokračujeme na další nevýrazné sedélko (mužík). Z něho slezeme (exponovaně!) k poslednímu výstupovému stanovišti u tří skob. Poté na třikrát slaníme nejprve šikmo stěnou do komína a poté komínem na nástup (pozor na sníh pod komínem).

Můžeme také použít výstupové sedélko a slanit z něho na pěšinu a traverzovat po ní daleko do exponovaného a mírně lámavého terénu, kde se napojíme na sestupový směr. V případně špatného počasí nebo ztráty orientace je možné slanit 50 m z vlastních smyček nebo skob z útesů vpravo od komína (ve směru sestupu) a ocitneme se na plošině u druhého stanoviště výstupu.

Výstup

Hlubokým a často mokrým komínem v západní stěně lezeme jednu délku vzhůru (vpravo na krytém skalním balkoně masivní zabetonovaný kruh). Komínem se pokládá a rozšiřuje, nad levým okrajem je prostorný balkon (kruh).

Dále stěnou šikmo doleva (občas skoby) pod kolmý výšvih (stanoviště ze tří skob). Doprava vzhůru do vhloubení a na vyšlapanou pěšinu. Po ní doprava pod zářez (klíčové místo) a jím osm metrů na sedlo.

Ocitli jsme se na severním hřebenu Rosengarten. Lezeme přímo po něm nebo mírně vlevo přes dva předvrcholy na hlavní vrchol s velkým hliníkovým křížem.

Doporučené vybavení
Dvojité lano 50 m - poloviční nebo dvojčata
Přilba
Sedací a hrudní úvazek
Základní sada vklíněnců (friendy nejsou potřeba)
4 expresky
3 karabiny
Základní sortiment smyček
Jistící a slaňovací brzda
Lezečky (dá se lézt i v pohorkách)
Pohorky na přístup a sestup
Lékárnička
Mobil
Jídlo a pití
Nepromokavé a teplé oblečení
Čelovka
Jeden cepín na dvojici kvůli firnovému nástupu