Český odbor Slovinského Planinského družstva

Slovinci se v té době snažili zabránit širokému pronikání německého vlivu do jejich hor, kterým kralovala památná hora Triglav (2864 m), na níž by měl každý správný Slovinec aspoň jednou za život vystoupit.

Slované proti Germánům

V roce 1893 založili Slovinci v Ljublani spolek s názvem Slovinsko Planinsko družstvo, které mělo mimo jiného zabránit germanizaci slovinských hor.

Aktivitu tohoto slovinského spolku pozorně sledovali v Praze podobně smýšlející čeští alpisté a v červnu roku 1897 založili Český odbor Slovinského planinského družstva. Zakladatelem se stal lékař, farmakolog a profesor Karlovy university Karel Chodounský s asi stovkou přátel.

Pro srovnání: Pražská sekce německého Alpenverreinu byla založena roku 1883 Johannem Stüdlem a přáteli.

České chaty pod Mangrtem a Grintavcem

Už v roce 1900 byla otevřena první česká horská chata v Saviňských Alpách (Kamnicko-Savinjské Alpy) pod stěnami Grintavce (2558) ve stylu české chalupy, která byla pojmenována Češka koča. Dodnes je to to nejstarší fungující slovinská horská chata.

Další českou chatu dnes zvanou Korytnicka koča postavil akademický kroužek Českého odboru v roce 1909 v Julských alpách na jižním úbočí Mangrtu (2679). I tato chata je dodnes v provozu.

Hned po ustavení Českého odboru, v roce 1898, začal vycházet časopis Alpský věstník jehož vyšlo šestnáct ročníků a který informoval zájemce o všem, co se v Alpách dělo. Obsahoval mapy, kvalitní fotografie a otiskoval dokonce vědecké práce s horolezeckou problematikou.

Pionýrské české prvovýstupy

Vedle propagační a literární činnosti a budování chat a horských stezek ve slovinských Alpách vytvořila tehdejší mladá generace alpistů (především Jiří Čermák, Viktor Dvorský, Karel Hlava a Vladimír Růžička) spoustu českých prvovýstupů.

Horolezecký objevitel Julských Alp Julius Kugy z Terstu ve své knize Ze života horolezce píše: "Pražští horolezci, pánové dr. Čermák, dr. V. Dvorský a řada jejich zdatných společníků, zčásti bez vedoucího, zčásti s trentským Jožem Komacem, vykonali v tomto nádherném horském zakoutí opravdu systematickou objevitelskou práci…"

Český odbor Slovinského Planinského družstva ukončil svoji činnost po 1. světové válce a vzniku samostatného Československa. Jeho členové vstoupili do Klubu československých turistů.

Slovanští horolezci a turisté spolu nevydrží

Bratrství horolezců a turistů však nevydrželo dlouho. Už roku 1924 se odtrhávají a zakládají Klub alpistů československých a o rok později jsou u vzniku všeslovanské organizace horolezeckých svazů. Její krátká historie by nebyla významná, kdyby nevedla ke vzniku Mezinárodní unie horolezeckých svazů, která zastupuje horolezce celého světa dodnes.

Za těch více než sto let se v horolezectví hodně věcí změnilo, ale nádherné zážitky v horách patří k těm nejvíce vzrušujícím. Stejně jako tenkrát, nás dneska nadchne nezapomenutelná příroda, pocit dobrodružství a překážky, které se snažíme překonat.

V současné době sdružuje horolezce Český horolezecký svaz a Spolok slovenských horolezcov JAMES. Slovinské Alpy už nejsou u Čechů a Slováků v kurzu a zabloudí do nich jen občas horolezci - romantici.

Pro srovnání: Nejmohutnější horolezecké organizace světa, Rakouský a Německý alpský spolek, sdružují od svého založení do současnosti turisty i horolezce. Nijak je nerozlišují a nekastují. Ačkoliv prošly mnoha hrdinskými i hanebnými dobami, zůstávají vzorem pro všechny ostatní podobné spolky na celém světě.