Tsunami "objevila" na Andamanech přírodní národy

Tsunami
SDÍLEJ:

Většina nepočetných návštěvníků Andaman přijíždí za plážemi a o styk s domorodci nejeví zájem. Zatím. Jak dlouho budeme čekat, až Jahodové, Švaříčkové či jiní "expediční cestovatelé" a "odborníci" na primitivní národy domorodce navštíví a přinesou další prázdný cestopis?

Jak na to

Negrité na Andamanech

* Džawarové (Džáruové, Džaravové, Eremtaga) - 200 až 300 jedinců, ostrovy Jižní a Střední Andaman

* Ongiové (Ongkové, Ongeové) - 50 až 100(?) jedinců, ostrov Malý Andaman

* Sentinelové - 100 jedinců, ostrov Severní Sentinel

* Velcí Andamanci (Arioti) - 50 jedinců, ostrov Strait

Monogoloidé na Nikobarech

Na Nikobarech žijí mongoloidní Šompenové (200 – 400 jedinců, Velký Nikobar) a již civilizovaní Nikobarové (20 000 jedinců), tvořící více než 95 % veškerého původního obyvatelstva na celém souostroví Andamany a Nikobary. I ti však tvoří pouze 6 % z celkového počtu cca 350 000 obyvatel.

Jednou z mála pozitivních věcí, kterou s sebou katastrofální vlna tsunami v Bengálském zálivu přinesla, je "objevení" Andamanských a Nikobarských ostrovů a jejich původních negritských a mongoloidních kmenů pro širokou veřejnost.

Kdo jsou ti lidé a kde vlastně žijí?

Světová média se předhánějí v přinášení nových zpráv o takzvaných "kanibalech a vyslancích doby kamenné". Nejprve je bez jediného důkazu všechny pohřbila ve vlnách tsunami, posléze ohlásila jejich "zázračné" přežití v korunách stromů. Jaká je tedy skutečnost, co jsou tito lidé zač a co je čeká v jednadvacátém století?

Andamany a Nikobary tvoří nevelké souostroví v Bengálském zálivu, Andamanském moři nedaleko pobřeží Thajska a indonéské Sumatry. Administrativně patří k Indii a převážná většina obyvatel jsou kolonisté z Bengálska či jiných oblastí východní Indie.

Celá oblast má velký strategický význam. Indická armáda zde má - přesněji do doby před vlnou tsunami měla - svou významnou leteckou základnu.

Ve stínu moderní doby však na Andamanech a Nikobarech najdeme i zbytky původních obyvatel. Do dnešních dnů přežívají na Andamanech čtyři negritské kmeny. Na Nikobarech žijí mongoloidé.

Prvobytně pospolná společnost?

Předpokládá se, že negritské kmeny pocházejí z jedné skupiny (v anglické literatuře Onge-Jarawa group), která se rozdělila na Malém Andamanu. Následná dlouhodobá geografická izolace spojená s nepřátelským chováním k původním soukmenovcům dala vzniknout odlišným kulturním a jazykovým variantám. Ani u jediného kmene však nemůžeme hovořit o způsobu života doby kamenné či je označovat za „vyslance z pravěku“. Jednak proto, že železné nástroje používají nejméně od padesátých let minulého století, ale především proto, že prvobytně pospolnou společnost doby kamenné, jak jí známe z učebnic, tyto kmeny přetvořily v průběhu mnoha desítek tisíc let jejich existence do dnešní andamanské podoby.

Základní rysy chování člověka ze samého počátku lidstva tu však přetrvaly v té nejčistší podobě, jakou můžeme na Zemi ještě najít. Je to dělení kořisti mezi všechny členy skupiny, péče o staré a nemocné, vážnost ženy v rodině i společnosti, péče o děti a v neposlední řadě neznalost obchodu, rozdělání ohně či služby za úplatu.

 

Ongiové

Podle posledních zpráv utrpěli ztráty na životech v souvislosti s vlnou tsunami pouze Ongiové z ostrova Malý Andaman, kteří byli bengálskými přistěhovalci zatlačeni do zátok Dugong Creek a South Bay, kde pro ně indická vláda zřídila rezervace.

Tito domorodci, částečně přivyklí civilizaci, nedobrovolně opustili svůj tradiční nomádský způsob života lovců a sběračů a dožívali v počtu zhruba sta jedinců v jakési pobřežní vesnici. A právě to se jim stalo osudným. Zřejmě poslední ránu tomuto dlouhodobě vymírajícímu kmeni dalo přesídlení zbytku kmene do Ramkrishna Pur, vnitrozemské vesnice kolonistů. Důvodem bylo zatopení jejich pobřežních mangrovových lovišť vlnou tsunami. Ongiové jsou dnes závislí především na lovu vodních živočichů.

Ze sta příslušníků podlehla vlně tsunami čtvrtina kmene, 25 jeho členů se pohřešuje. Jiný zdroj však uvádí, že se včas přesunuli do vyšších poloh, kde jedna mladá žena porodila 800g vážící holčičku. Kvůli zdravotnímu stavu matky byla s novorozenětem přesunuta letecky do nemocnice v Port Blairu. Podle tohoto zdroje má kmen Ongiů s novým přírůstkem 97 členů.

Džawarové

Džawarové, rozdrobení na několik lovecko-sběračských skupin, zřejmě přežili bez újmy. Svědčí o tom alespoň setkání vyslanců jedné této tlupy s indickou správou na Středním Andamanu. Vědci se domnívají, že Džawarové vděčí za své přežití schopnosti rozpoznat varovné signály ptáků a suchozemských i mořských živočichů.

Bezpochyby tyto signály dokážou přírodní národy rozpoznat, nicméně v tomto případě považuji za pravděpodobnější připsat přežití domorodců jejich kočovnému způsobu života. V tomto suchém období totiž domorodci loví zvěř hluboko v pralese a tak na rozdíl od pobřežních Ongiů čelili jen záplavám, které podle vlastních slov přežili v korunách stromů.

Daleko závažnější než vlna tsunami se pro Džawary stala vlna indických novinářů a filmařů, kteří nelegálně vstupují na území rezervace, a to nejen pro senzační záběry divochů, ale i pro komerční, reklamní účely. Obávané bojovníky Džawary tak dnes můžete vidět na fotografiích ve značkovém spodním prádle či s výrobky značky Nike. Jeden spot natočený s Džawary je využíván televizní stanicí k propagaci zábavního pořadu. To vše probíhá s tichým svolením indické armády, která „chrání“ vstup do rezervace.

Zvláště oblasti na Jižním Andamanu jsou civilizací nejvíce dotknuty. Tradiční hodnoty Džawarů tak nenávratně mizí pod tlakem civilizace. To se ostatně děje cíleně od prvního kontaktu s kolonizátory v 19. století u všech kmenů. Jako perličku uveďme příklad z roku 1953, kdy správa Andamanských ostrovů požadovala letecké bombardování sídlišť Džawarů.

Novinkou je zneužívání Džawarů ilegálními prodejci občerstvení na hlavní a zároveň jediné trans-andamanské silnici, protínající rezervaci Džawarů. Tito prodejci rozdávají Džawarským dětem sladkosti, aby je udrželi v okolí svých stánků a tím přilákali turisty. Objevují se zprávy i o žebrání a agresivním chování domorodců, pokud jim turisté nevyhoví v jejich přání. Nevládní pozorovatelé upozorňují také na praktiky osadníků, kteří staví skryté elektrické pasti na Džawary, kteří chodí loupit na jejich plantáže. Tyto praktiky vyšly najevo poté, co se jeden osadník chytil do své vlastní pasti a zemřel.

Sentinelové

I nejizolovanější kmen, tzv. Sentinelové, z ostrova Severní Stráž (North Sentinel) podal přesvědčující svědectví o své existenci, když nízko letící vrtulník indické pobřežní stráže zasypal sprškou šípů. Tento vrtulník si nezákonně, avšak opět s tichým souhlasem indické armády, pronajal televizní štáb a vyprovokoval tak domorodce k útoku.

Letecké snímky naznačují, že zemětřesní vyzvedlo ostrov o 3 až 5 metrů a následující úder tsunami už neměl devastující charakter.

Velcí Andamanci

Civilizací zdecimovaní Velcí Andamanci se s příchodem vln tsunami přesunuli do hornatých částí svého ostrova, kde pět dnů čekali na evakuaci do Port Blairu. Tento původně velmi početný kmen (ještě v polovině 19. století cca 5 000 jedinců) doplatil na přátelské chování ke kolonizátorům. Už v padesátých letech minulého století popisuje profesor Cipriani pouze 23 jedinců, které označil za většinou sterilní polocivilizované míšence.

Od roku 1860 se je anglický páter Corbyn snažil obrátit na křesťanskou víru a přesvědčit je, aby si netetovali svá těla. Výsledkem byly epidemie spalniček, syfilidy a chřipky, které kmen totálně zničily. Od roku 1957 jsou přemístěni z Velkého Andamanu na malý ostrov Strait.

Nikobarové a Šompenové

Zprávy z Nikobar jsou prozatím neúplné, ovšem nelze předpokládat, že by vlna tsunami ohrozila populačně nejsilnější skupinu Nikobarů, kteří jsou již z větší části asimilovaní se současnou indickou společností. Nicméně právě Nikobary byli nejvíce zasažené a drtivá většina obětí i materiálních škod pochází právě z této ostrovní skupiny. Například všech dvanáct vesnic na ostrově Car Nikobar spláchla vlna a jejich obyvatelé, kteří přežili, čelí agresivním krokodýlím útokům.

Naopak divocí Šompenové z Velkého Nikobaru přežívají v centrálních pralesích ostrova, z dosahu pobřežních záplavových území. Jejich existenci také potvrdil přelet helikoptéry nad jejich územím.

Přežili tsunami, přesto vymírají

I přes celkem příznivou bilanci následků vln tsunami na negrity a mongoloidy nejsou vyhlídky domorodých kmenů na přežití nijak růžové. I kdyby měly dostatek přirozeného prostředí pro svůj kočovný život, podařilo se zastavit ilegální těžbu dřeva a pytláctví, jejich vymření to nezabrání. Všechny skupiny jsou postiženy dědičnými vadami v potomstvu způsobené dlouhotrvajícím a důsledným incestem. I když je exogamie zachována alespoň v té formě, že každý z manželů pochází z jiné skupiny stejného kmene, je to z hlediska tak malého počtu jedinců zcela neúčinné.

Díky tradici zabít či nechat zemřít novorozeně odchylující se od standardní podoby jsou vyloučeni i míšenci. Tyto okolnosti přispěly ke vzniku ojedinělé skupiny lidí bez míšení s příslušníky jiné rasy. Jsou to tak nejčistší negrité na zemi a zřejmě reprezentanti chybějícího lidského mostu mezi Afrikou a Austrálií a Oceánií, který možná existoval před 65 000 až 70 000 lety. Pro genetiky jsou tak pozoruhodným studijním materiálem.

Přidají se dobrodruzi?

Poslední ránou pro původní obyvatelstvo je pozvolna se rozvíjející cestovní ruch. Jak jsem se mohl sám přesvědčit v roce 2001, mnozí cestovní operátoři v Port Blairu nabízí setkání s Džawary. Stačí si jen se zaujetím prohlížet jejich fotografie v turistické kanceláři a zájezd do jejich rezervace je vám okamžitě nabídnut.

Naštěstí drtivá většina zahraničních návštěvníků přijíždí za plážemi a šnorchlováním a o styk s domorodci nejeví zájem. Zatím. Jak dlouho však budeme muset ještě čekat, až Jahodové, Švaříčkové či jiní expediční cestovatelé a "odborníci" na primitivní národy tyto domorodce k jejich velkému nadšení navštíví a přinesou nám další prázdný cestopis z řady nejdivočejších míst světa, ve kterém se dozvíme od těchto vyjídačů domorodých spižíren, že ..."Velký Andaman už prostě takový je, krásný i divoký"..., nebo že ..."Džawarové jsou velmi dobří přátelé"... eventuelně ..."na takto obtížných expedicích se to už stává"...

Ruku v ruce s touto studnicí informací se na trhu objeví tak zvané expediční zájezdy, organizované samotnými autory, kteří za tučnou odměnu přiblíží tento ráj dalším etno-turistům. Otázkou tedy zůstává, jestli nečekaná popularita je jevem pozitivním, či naopak destruktivním. Jestli například mezinárodní tlak na indickou vládu umožní lepší ochranu domorodých rezervací a vznik zlatých klecí, či vyprovokuje další útlak.

Lze totiž očekávat, že s klesající agresivitou Džawarů ke všemu cizímu bude vzrůstat tlak kolonistů i turistů na jejich území. Historie totiž jasně dokazuje, že přežijí pouze ti, co jsou odhodlaní bránit své území se zbraní v ruce.


Zobrazit místo Turistika na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Jahoda a jeho značkování teritoria v Etiopii
Můj maďarský kamarád mi právě sdělil, že oblast řeky OMO v Etiopii je celá polepená samolepkama Jahodova Českého klubu cestovatelů. Například i dveře od policejní stanice, kde se vydává povolení pro návštěvu některých míst. Tak jako psi močí na rohy, Jahoda si nálepkuje území SVÝCH primitivních kmenů.
  • Autor Tok
  • Datum a čas 9.2.2005 16:21
Reaguj
Re: prvobytně pospolná společnost
Pokud čtu správně, termín prvobytně pospolná společnost užil autor v podobném smyslu, jak tvrdíš. Čili, nemaje jiného vhodnějšího termínu, používa se tento možná mylný, ale vžitý termín, a vzápětí je uvedeno, že se o tzv. prvobytně pospolnou společnost nejedná.
  • Autor Tok
  • Datum a čas 9.2.2005 13:37
Reaguj
prvobytně pospolná společnost
Jako student archeologie bych chtel podotknout, že termín prvobytně pospolná společnost je dnes již naprosto překonaný a nepoužívaný. V učebnicích se možná vyskytuje, ale buď jsou tyto učebnice desítky let staté, nebo jsou napsány autorem, jež toho o archeologii mnoho neví a opisoval při tvorbě svého díla ze zastaralé literatury.
  • Autor Michal
  • Datum a čas 9.2.2005 12:16
Reaguj
Ještě jednou k p. Jahodovi
Na stránce http://www.cestopisy.cz/index.php?t=rck_detail&id=95 , která už je uvedena výše, se rozproudila diskuse o tzv. "tajemných kmenech". I když některé příspěvky nebyly korektní - známe i ze serveru horydoly.cz, že ano? - provozovatel serveru (zřejmě p.Jahoda) tyto příspěvky ponechal, s textem, který ukazuje jeho převahu. Další příspěvky však důsledně maže.
Uvádím tedy smazaný dotaz p.Jahodovi zde:
jsou na Mamberámo kmeny, které neviděli bělocha? Podle mých informací je to oblast, kam již poměrně dlouho cestují misionáři, obchodníci se santalovým dřevem či "gaharu" i zatím vzácní turisté (viz. např. http://www.papua-adventures.com/mamberamo.html). A pokud tam skutečně takové kmeny žijí, myslíte si že čekají právě na Vás a skupinu Vašich turistů / klientů jako vyslanců jiného světa? Budete pak psát "na Mamberámu už jsme byli 10x, už nás nemůže překvapit"? Kam pojedete potom? Bílá místa na mapě, pokud existují, rapidně ubývají... Nemyslíte si, že pokud už se do oblastí vydáváte, měl byste přispět svou troškou do mlýna nikoliv "exotickými fotografiemi" a neurčitými řečmi o "tajemnu", ale nějakou propracovanější studií? Proč by oblast měla zůstat skryta, když se tam stejně hodláte opakovaně vydávat? Je to pro uchránění zájmu místních lidí, nebo Vašich zájmů? Myslíte si, že by se měla oblast "zachovat" pouze pro Vás? Myslíte si, že uvedením jakékoliv konkrétní informace o Vaší cestě by začaly do oblasti proudit davy? Nebo je to spíše zástěrka pro vytvoření fantazie o ztracených kmenech? Myslím že zprávy o tajemných tropických Shangri-La je třeba brát s úsměvem... To neznamená, že málo navštěvované oblasti neexistují. Nicméně i Vaše autorita jako je Laco Gulík má ve své "báječné knize" o Mamberámu fotografie Korowajů, Danijů... další příklad nikoliv "mystéria", ale spíše "mystifikace". Tak, mnoho otázek a málo odpovědí. Jste ochoten, pane předsedo ČKC, na tyto komentáře konkrétněji reagovat a vést v tomto duchu seriózní debatu?
  • Autor Alifuru
  • Datum a čas 9.2.2005 11:48
Reaguj
Je to tak.
O morálce cestování mezi domorodci a v původních kulturách se zamýšlím od prvního cestovatelského kroku v devadesátém třetím na asijském kontinentu. Jistě že jde našlapovat potichu a opatrně. Kdo z nás však před zrcadlem kritiky obstojí v tvrzení "Já to ovládám". Je cena za naše dobrodružství odpovídající riziku. Riziku destrukce kulturních hodnot, lidských životů zmařených nemocí a ztráty svobody - právě pro nás tak důležité potřeby. Samozřejmě je důležité tyto světy sledovat, poznávat a zkoumat. Bez poznání není ochrana. Kdybychom nevěděli co škodí vydrám, těžko by se dnes vraceli na břehy Labského řečiště. Hlouběji neznám zmíněné cestovatele, a tak nevím jak zlehka umí našlapovat. Dost pochybuji, že by k tomu přinutili své klienty. Je možné ,že kdybych měl stejné možnosti, zkušenosti, kontakty a vidinu výdělku touto činností, jednal bych podobně. Avšak bez břímě chamtivosti a zaslepení "vlastní pravdou" musím souhlasit s kritickými hlasy. Jednu naši cestu poskvrnila zbytečná smrt koně. Byla to nehoda. Nikdo ji nemohl předvídat. I tak se mne dotkla. Nedokážu si představit, že by jsem vlivem podobné nehody (např. setkání s virem chřipky v pražské tramvaji) ohrozil tak křehký svět. Je jisté, že jsou lidé kteří ovládají existenci v pralesích i mezi domorodci (dost možná se tomu blíží i ti výše zmínění), ale tahat sem laiky????????????????????????????Dan Hála
  • Autor Dan H.
  • Datum a čas 4.2.2005 20:01
Reaguj
to je fakt sila
taky me to prekvapuje, ze to Petr Jahoda ventiluje na serveru Cestopisy.CZ, pravdepodobne casopis budou cist asi jeho budouci klienti ... UF
  • Autor Karel W
  • Datum a čas 4.2.2005 18:15
Reaguj
Cestovatele
Tihle radoby cestovatele a objevitel me celkem vytaceji svou aroganci a otrlosti. Jedou lodi kolem ostrova a napisou o tom knihu aby byli slavni a nejvetsi. Viz soucasna kniha o Nove guinei kde je mistr Svaricek rovnez podilnik. po 14 dnech v hlavnim meste jsou odbornici na vsechno a kdyz nekde vypadnou do vesnic tak si pocinaji jak superburani a tak ze bych se ani domacim moc nedivil kdyby je opravdu sezrali. Dost se mi tihle lidi hnusi.
Reaguj
Re: Re: Proč?
Ten link se fakt síla. To mu někdo slupne?
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 2.2.2005 12:48
Reaguj
Re: Proč?
Nemůžu mluvit za autora, ale podotkl bych toto:1/ Horydoly jsou (zda se) medium podporujici zivou diskusi, jak jsme se o tom mohli presvedcit i v otazkach ktere se k tomu to tematu nevztahuji a z tohoto zvolily zminku o ceskych "expedicnicich" hned v uvodu. V puvodnim textu, prevzatem - se svolenim autora - ze stranek sdruzeni Tenggara (www.tenggara.net) byla veta, na kterou narazis, vice v kontextu. Kazdopadne, kdyz uz ses zeptal, pak muj osobni nazor na otazku Proc? je nasledujici...2/ Tito dva panove (mimochodem vzajemni konkurenti v prestiznim soupereni o "drsnejsiho pralesniho muze") zrejme symbolizuji zvlastni kastu "novodobeho ceskeho cestovatelstvi", za kterou stoji zejmena zistne zajmy: zajmy osobni, byt prvni mezi "neobjevenymi kmeny", ovsem pouze z hlediska prestize, nikoliv hlediska odborne-vedeckeho a na toto "prvenstvi" navazat sve komercni aktivity. Nejasne zpravy "z tajemnych mist" maji za ukol vybudit pouze zajem a vedomi nepostradatelnosti pro klienty, kteri si reknou "proc to nezkusit a nejet mezi ty TAJEMNE kanibaly" a vysoli treba 100 000 za cestu, ktera se da poridit za polovic a bez prebytecneho balastu a informacniho sumu. Zistnost se projevuje napriklad take v tom, ze panove J. a Š. nejsou ochotni konzultovat sebemensi KONKRETNI aspekt svych cest pro zajemce, kteri nejsou jejich klienty, a klienti rovnez nemaji predem zadne informace a naopak se obraceji na hrstku "nezavislych", kteri si museli informace o techto cestach opatrit pracne sami. Ovsem, kdo za toto "poradenstvi" inkasuje? Komercni expedicnici. Zkratka, neco tu - slusne receno - nevoni. Dal by se o tom popsat stoh papiru. Viz napr. stranka p.Jahody http://www.cestopisy.cz/index.php?t=rck_detail&id=95 , ktera presne ilustruje to, o cem tu mluvim: PR material a OBCHOD S TAJEMNEM.
  • Autor Tok
  • Datum a čas 2.2.2005 11:45
Reaguj
Proč?
Proč se navážíte do pana Švaříčka. Jinak dobrý článek je přece o něčem jiném?
  • Autor Vokoun
  • Datum a čas 2.2.2005 09:46
Reaguj
Celkem 10 příspěvků v diskuzi


Rakouské dálniční známky, mýto v tunelech a na alpských silnicích

Rakouské dálniční známky, mýto v tunelech a na alpských silnicích

AKTUALIZACE Mezi turisty, kteří míří do Alp, se občas vedou diskuse, zda se vyplatí koupit dálniční známku, nebo jet mimo dálnice po vedlejších silnicích. Uvádíme proto současné ceny všech druhů... celý článek

Brusel - Praha přímý noční vlak

Jaro začíná dnes nad ránem

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Rakouské dálniční známky, mýto v tunelech a na alpských silnicích

Rakouské dálniční známky, mýto v tunelech a na alpských silnicích

AKTUALIZACE Mezi turisty, kteří míří do Alp, se občas vedou diskuse, zda se vyplatí koupit dálniční známku, nebo jet mimo dálnice po vedlejších silnicích. Uvádíme proto současné ceny všech druhů
Letecký zájezd letos stojí 20 000 korun

Letecký zájezd letos stojí 20 000 korun

Průměrný zahraniční zájezd s leteckou dopravou na letní dovolenou se dnes kupuje za více než 20 000 Kč.
Jaro začíná dnes nad ránem

Jaro začíná dnes nad ránem

Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací
Velikonoce zalité krví i v magickém duchu středověku. Znáte zvyky z ciziny?

Velikonoce zalité krví i v magickém duchu středověku. Znáte zvyky z ciziny?

České velikonoční tradice cizincům připadají poněkud zvláštní. Co když se ale podíváme na Velikonoce zblízka v dalších koutech světa? Zjistíme, že svérázných zvyků je na každém kontinentu víc než dost. Které
Brusel - Praha přímý noční vlak

Brusel - Praha přímý noční vlak

Čtyři země a čtyři evropské metropole na jedné trase. Nově je propojuje prodloužená linka nočního vlaku společnosti European Sleeper vedoucí z Bruselu do Prahy. 

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Argentina - diashow Praha, Klub cestovatelů Přednáší Karel Štěpánek 25.4. 18:30
Černobylské deníky - diashow Brno, základní škola Svážná 26.4. 16:00
Prague Bike Fest Praha, Výstaviště Holešovice 27.-28.4. 27.4.
Spezi - veletrh Německo, Lauchringen 27.-28.4. Alternativní cyklistika 27.4.
Chile - diashow Praha, Klub cestovatelů Přednáší Anežka Straková a Jan Berounský 29.4. 18:30
Island - diashow Jindřichův Hradec, Střelnice Přednáší Martin Loew 29.4. 19:00
Lodě na Labi Nymburk 29.4.-8.5. 29.4.
Gruzie, Svanetie - diashow Praha, Klub cestovatelů Přednáší Gabriela Jurzykuwska 30.4. 18:30
ATM - veletrh Spojené arabské emiráty, Dubai 6.-9.5. 6.5.
Wellnesstourism - veletrh Japonsko, Tokio 8.-10.5. 8.5.

Diskuse

tlbwvolp online pharmacy denmark, 25.4.2024 10:30, 119 příspěvků
vxlkmmru escrow pharmacy online, 25.4.2024 10:25, 119 příspěvků
rlfvwljn pharmacy website india, 25.4.2024 10:13, 119 příspěvků
Vrchlice Klekí Petra, 24.4.2024 10:53, 4 příspěvky
V Říčanech nejezděte rych... Michael Beranek, 21.4.2024 18:21, 3 příspěvky
Bernina strašný news, 20.4.2024 11:13, 1 příspěvek
Nedej na nějaké rádobychy... Michael Beranek, 18.4.2024 17:34, 10 příspěvků
Prostě nehoda Horydoly, 18.4.2024 11:52, 10 příspěvků
Prostě nehoda EH, 18.4.2024 11:41, 10 příspěvků
Marťan se zastyděl? Lyžař, 18.4.2024 10:27, 10 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

135 let turistického značení Horydoly , 20.4.2024 19:20
EXPEDÍCIE (jar 2024) Horydoly , 20.4.2024 17:50
ČSK media - změny na PR p... Horydoly , 19.4.2024 12:00
S Winterbergem na Dobešku Horydoly , 11.4.2024 0:02
Re: Praha Horydoly Open, 10.4.2024 10:32
Tipy na dámské běžecké bo... Horydoly Open, 10.4.2024 10:11
Zákolany Horydoly , 8.4.2024 18:24
Lojzovka Horydoly , 8.4.2024 18:23