Vězněm vlastních běžek

Jedno zimní sobotní odpoledne se jedeme projet na běžkách po okolí. Mrzne, stopy jsou projeté, vše je tak akorát.

I v zimě je třeba pečovat o pitný režim, a tak se v jedné vesnici zastavujeme na jedno. Už se těšíme, jak se ve vyhřáté hospůdce svlažíme.

Pivo na stojáka

Ale co to? Martin marně píchá hůlkou do vázání. To by se mělo uvolnit a pustit botu ven. Nic se ale neděje. Na pomoc přichází kolega, ale marně. Boty drží ve vázání jako přibité.

Nedá se nic dělat. Martinovi přineseme pití a společně se občerstvíme venku.

Podobný problém měl kdysi i druhý kolega, ale ten začal vázání mazat olejem. Při jízdě v mínus patnácti sice šlo trochu ztuha, ale povolilo.

Oba dva mají automatické vázání a tady bude asi zakopaný pes. Martin má Rottefella T3 Touring, druhý kolega Salomon Profile Auto Men. Třetí z party má také Rottefellu, ale s manuálním zámkem a nezamrzlo mu to nikdy.

Na sněhu v ponožkách

Sněhu je naštěstí dost, takže Martin může dojet až k domovním dveřím a vyzout se z lyžařských bot. Boty musí zatím nechat ve vázání a čekat, až rozmrzne.

Horší by bylo, kdyby se to stalo někde při cestě vlakem. Chůze v ponožkách by nebyla nic moc.

Prohlédněte fotogalerii ZAMRZLÉ VÁZÁNÍ NA BĚŽKÁCH: