Je to jen otázka peněz

Prozatím je Vesnu.com rozcestníkem, který čtenáře nasměruje ke správným lidem a na správná místa, pokud si chtějí užít aktivit v přírodě.

Jura Brožina je ovšem také zkušeném instruktorem snowboardingu a potápění. To všechno nás zajímalo během krátkého rozhovoru na veletrhu Snowmania 2006.

Co připravuješ nového na Vesnu.com?

Jde to pomalu, nikam nespěchám, internet zatím není to, co by mě živilo.

Je to tajné?

Vůbec ne. Naopak! Připravuji přeměnu serveru na virtuální cestovní agenturu, která by zprostředkovávala nejlepší školy a kurzy na nejlepších místech celé planety.

Jak jsi na to přišel? To nebude nic lehkého.

Pracuji v cestovním ruchu. Dlouho jsem se živil ve Španělsku jako instruktor potápění přes léto a snowboardový učitel přes zimu.

V Česku se ale uživí jako instruktoři snad jen potápěči a možné sem-tam nějaký lyžař.

To máš pravdu. Myslím, že se to časem změní. Právě ve Španělsku jsme poznal instruktory, kteří to měli jako já místo celoroční práce. Dokázali si tím vydělat na život, auto i dům.

Čím to je, že u nás to nejde?

Máme jinou povahu a je moc instruktorů.

Můžeš to rozvést?

Teď na začátku zimy povedu kurz pro nové instruktory snowboardingu. Těch lidí se přihlásilo devadesát. Konkurenční sdružení bude mít přibližně stejný počet zájemců. Kolik stovek je už stávajících instruktorů ani nevím. Určitě stovky. Na počet potenciálních klientů jich je tedy moc.

Směřuješ k tomu, že lyžařské školy mohou dát instruktorům méně peněz, než kdyby mezi nimi nebyla taková konkurence?

Proč by jim majitelé škol platili tři stovky na hodinu, když jim mohou dát polovinu? Vždycky se najde někdo, kdo za ty peníze bude učit.

Je to jako, že právníků je málo, a proto mají soudci a advokáti vysoké platy, kdežto učitelů je moc, a tak mají zlomek jejich příjmů?

Přesně tak.

Abychom nezamluvili povahu, které jsi se dotknul...

U snowboardingu je to ještě horší než u lyžování. V Česku si naprostá většina lidí koupí jen pár hodin základního kurzu. Poté se už nechtějí zlepšovat pod vedením instruktora, ale najdou si partičku a zkoušejí to s ní. Pár Holanďanů a Němců, které učíme, to také nezachrání, protože si koupí třeba několik dní kurzu, ale přijedou na české hory jen jednou. Příští rok je tu už neuvidíme.

V cizině je přece běžné, že klienti se vracejí do stejných škol, nebo dokonce ke stejným instruktorům či horským vůdcům několik sezon.

Ano. Ve Španělsku jsem to zažil. Instruktor s nimi prochází od úplných začátků až k pokročilé technice.

Zmiňuješ snowboard. Jak je to s potápěním?

Mám pocit, že v Česku jsou mnozí instruktoři kaskadéři. Jejich klienti tím pádem také, jen o tom většinou nevědí.

Proč?

Po krátkém zaškolení se pouštějí do takových hloubek, ve kterých se ani já nepohybuji často a do nichž jsem se pod vedením mých školitelů dostal až za několik let praxe.

Není to moderní technikou, kterou mají potápěči k dispozici?

Ne. Lidské tělo se nemění. Je to tedy jen otázka peněz. Když vyškolíš rychleji, máš peníze rychleji v kapse.