Je kámen na Vyšehradě z Kutné Hory?

Kutnohorské geologické podloží obsahuje mnoho druhů hornin. Nás zajímá okatá ortorula. Je z ní vytesána stéla na pražském Vyšehradě kousek od rotundy svatého Martina.

Kutnohorský kámen

Monolit je přes metr vysoký a skládá se ze tří částí. Kámen, ze kterého byl neznámo kdy velice hrubě vytesán, se vyskytuje nejblíže v Kutné Hoře a jeho složení je až podezřele podobné smírčímu kříži na Kaňku a několika dalším památkám v regionu.

Doba, kdy vznikl kříž na Kaňku, není známá stejně tak jako jeho účel a smysl. Biotronici ale poukazují, že vyzařuje jakousi neidentifikovatelnou a zcela neznámou energii. Ne však stále. Jednou jde o obyčejný kus kamene, ale za nezjištěných okolností citlivé jedince oblévá jakoby teplem a není možné ho vyfotografovat. Políčko na filmu je prý po vyvolání černé.

Další z kutnohorských smírčích křížů najdeme na hřbitově u kostnice, ale ten nic podobného nedělá.

Ze stejné ortoruly je i libenická stéla, dnes umístěná na nádvoří Archeologického ústavu Akademie věd. Byla původně odkryta na zbytcích svatyně z laténského období v Liběncích na Kutnohorsku. Tam kameny vytvářely Dlouhou řadu, končící až v Kutné Hoře. Odborníci jsou přesvědčeni, že řada vznikla za keltského osídlení, ale již se nemohou shodnut v jejím účelu. Kalendář, astronomická pomůcka, rituální stavba, zbytek po návštěvě mimozemšťanů…?

Šedesát kilometrů do Prahy

V každém případě se kámen tomu z Vyšehradu podobá jak složením, tak i hrubým opracováním povrchu. Jak se ale materiál, případně již hotový monolit dostal do Prahy ze šedesátikilometrové vzdálenosti?

Proč ho sem někdo dopravil až z takové dálky, když na Vyšehradě je řada dalších kamenných památek zhruba stejně starých a stejně záhadných, ale z materiálu vyskytujícího se mnohem blíže hlavnímu městu?

Uvažovat o dopravě po řece je zbytečné, a tak nezbývá než klasická pozemní cesta a to nebyla u třímetrákového kolosu nijak jednoduchá záležitost.

Mohou za to Keltové?

Padly i názory o keltském původu vyšehradské stély. V okolí Libenic sice Keltové sídlili, ale na Vyšehradě není dodnes jejich osídlení dokázané. V okolí chrámu Petra a Pavla jsou ještě další kamenné památky přičítané Keltům, ale ty byly na dnešní místo přestěhovány dlouho po svém vzniku.

"Kutnohorsko je doslova plné tajemných míst, kde se setkáte se stopami záhadných energií," tvrdí psychotronik Zdeněk Havelka z Prahy. "Přičítám to anomáliím v podzemí a velkému množství žil kovových nerostů. Ty dokáží někdy způsobovat docela zajímavé věci. Trochu divné je, že energii vyzařující kameny tuto svou schopnost často neztrácely ani při přemístění. Ale neobsahují jí tolik jako v původní lokalitě. Pokoušej jsem se toto své tvrzení potvrdit na případě tak zvaných mlecích kamenů ve Zvánovicích, které z Kutnohorska evidentně pocházejí. Nějaká energie tam je prokazatelná, ale ve strašně malém množství."

Tajemné kameny na Kutnohorsku se objevují hlavně v lokalitách, kde je prokázáno keltské osídlení, z pozdějších dob se nezachovalo prakticky nic. Kolik menhirů a jiných magických objektů v regionu stávalo původně, se již nepodaří spolehlivě zjistit. Velké množství jich bylo použito při stavbách venkovských domků, případně překážely novým cestám nebo při vzniku nových polí.

Autor je vydavatelem serveru Rosinanta