Suché skály po hřebeni

NOVÉ VIDEO a FOTO Navlékáme na sebe všechno oblečení, co s sebou máme, pod přilby nasazujeme čepice a připadáme si jako v zimních Vysokých Tatrách. Míříme totiž na hřeben, který nám je připomene.

Nejhorší na začátku

Máme v úmyslu přelézt celé Suché skály od západu na východ. Těšíme se na daleké rozhledy a dlouhou lehkou túru.

Začínáme v hliněné stěnce Startovní věže. Za ní jdeme lesem kus pěšky.

Zabrat nám dává hned další krátký Západní komín na První věž. Stojím na zelené mechovaté plotně a snažím se nacpat nějaké uzlíky do spárek nade mnou. Mrznou mi ruce, které si ještě nestačily zvyknout na zimu. Nějaké dvě smyčky nakonec montuji do skály a s vědomím, že do nich nesmím spadnout, se drápu jehličím k borovici.

VIDEO Hřeben Suchých skal

Procházka lesem

Pěšky pokračujeme k Vlajkové věži. Cestovní agentury tady spolu s ochranáři vybudovaly monstrózní dřevěné plošiny. Startujeme z nich do krásné jedničkové Severní stěny. Nahoře vlají česká a tibetská vlajka. Bytelný slaňovací kruh potěší, a tak jsme za chvíli zase dole na nástupu.

Následuje několik skalních výčnělků o výšce pouhých několika metrů. Záleží na každém soudruhovi, jak poctivě hřeben bere, a na kterou skalku vystoupí a kterou vynechá.

Další procházka lesem nás dovádí pod Květovou věž. Potkáváme tady kamarády, kteří pro hřebenovku nemají pochopení. Společně vylezeme spárovou Západní stěnu, zanadáváme na strašnou kosu a loučíme se.

Led na vrcholech

Po kratším pochodu mezi skálami se ocitáme v sedle Sokolí věže. Pěknou pevnou skálou mažeme na ostrý hřeben, kde ve větru štandujeme. Okolo nás jsou louže promrzlé až na dno. Opatrně scházíme a slézáme pod další sedlo. Vypadá to tu jako na klasické tatranské hřebenovce. Oblézáme zaklíněné balvany a jdeme prudkými úbočími.

Chvilku bloudíme, ale po pár minutách kličkování nahoru a dolů se ocitáme u dobíracího kruhu v sedle pod Střední věží. Lezeme nejtěžší úsek celé hřebenovky - Sedlovou cestu čtyřkové obtížnosti, ale dá se dobře odjistit, a tak ani zmrzlé ruce a nohy nejsou velkou překážkou na cestě k vrcholu.

Podzimní romantika

Od solidního kruhu u převislé břízy slaníme dolů do soutěsky.

Zbývá už jen Západní spára na Hlavní věž, která je místy spíše komínem. Na vrcholku prolézáme tunelem a jsme u slaňovacího kruhu nad Kuttovým rohem. Chtěli jsme sice pokračovat dál až na Kazatelnu a Babu, ale kvůli mrazu a větru to vzdáváme a zbytek necháváme na jindy. Máme dvě padesátimetrová lana, a tak na jeden zátah sjíždíme dolů. Konečně jsme si ohřáli ruce od slaňovátka.

Při lezení hřebene jsme si neužili žádných extrémních lezeckých pohybů nebo dokonce skalní gymnastiky, ale za to jsme si zalezli na krátkých lehkých a pevných cestách. Prostě to byla romantická podzimní túra na celý den.

Kompletní přechod celého hřebene Suchých skal je podnik na 5-8 hodin.

Horolezecký průvodce

Poslední tištěný průvodce Suché skály vyšel v Nakladatelství Savana. Napsal ho Petr Hejtmánek. Průvodce v elektronické podobě je zdarma k dispozici na webu Skalní oblasti.

Podívejte se na další video v z přelezu v létě a v zimě. Přečtěte si také fotoreport ze zimního přelezu.

POZOR! Málokteré družstvo stihne přelézt celý hřeben za krátký podzimní či zimní den. Zkrátil túru lze vynecháním věžiček na začátku a startovat až na Květové věži. Většinou se také vynechává poslední samostatná věž Baba.

Pohodlně lze ukončit túru ze slaňovacího kruhu na konci Střední věže (slanění vede přímo do soutěsky mezi Střední a Hlavní věž, z níž se slézá po žebřících pod jižní stěny), nebo na konci Hlavní věže (dlouhé slanění, případně slanění s přesedáním vede pod severní stěny).

Na pískovci je zakázáno magnezium!

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě