registrovat


Nejčtenější články

Expedice do neznáma: Černé moře

Expedice do neznáma: Černé moře

4. DÍL ZE ČTYŘDÍLNÉ SERIE. Po sestupu z Kazbeku jsme se ozvali do svých domovin, aby po nás nebyla sháňka, doplnili zásoby a vydali se do bájné Svanetie a k Černému moři.
Cestovatelský festival Kolem světa se odstěhoval na Smíchov

Cestovatelský festival Kolem světa se odstěhoval na Smíchov

ROZHOVOR S KARLEM WOLFEM. Padesát komentovaných projekcí, fotografie z nedostupných míst, cestovatelská setkání a zahraniční hosté. To vše přináší největší cestovatelský festival Kolem světa.
Čapkovy kresby z cesty do Skandinávie

Čapkovy kresby z cesty do Skandinávie

V pražské vile Karla Čapka byla nalezeny dva neznámé skicáky plné kreseb ze Skandinávie. Karlovu část dvojvily bratří Čapků na Vinohradech zakoupila radnice Prahy 10. Teď ji detailně zkoumají literární vědci
Mapy

Mapy

Přinášíme přehled mapy, které lze zdarma prohlížet a stahovat na internetu. Užijte si je!
Světem na kole 16 320 km

Světem na kole 16 320 km

TIP HORYDOLY. Cyklocestovatel Martina Stiller vydal knihu o dvou svých velkých expedicích. Na kole během nich projel napříč Austrálií, Kubou a jihozápadem USA. Austrálií projel s Renátou Lorišovou a Ameriku se svojí manželkou Renátou



Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Advent v ZOO Praha, ZOO 5.-24.12. 24.12.
Celtic Connection - festival Skotsko, Glasgow 15.1.-1.2. 15.1.
Ferienmesse - veletrh Rakousko, Vídeň 15.-18.1. 15.1.
Matka - veletrh Finsko, Helsinky 15.-18.1. Cestovní ruch 15.1.
Cyklocestování - festival Frýdek-Místek, Vlast 16.-18.1. 16.1.
V srdci Hedvábné stezky - výstava Turnov, muzeum 12.6.-18.1. 18.1.
Mongolsko - diashow Hradec Králové, Adalbertinum Přednáší Martin Loew 19.1. 18:00
Outdoor Retailer - veletrh USA, Salt Lake City 21.-24.1. 21.1.
Slovakiatour - veletrh Bratislava, Incheba 29.1.-1.2. Cestování 29.1.
Pákistán - diashow Heřmanův Městec, kino Přednáší Martin Stiller 29.1. 18:00

Diskuse

Pár pohyblivých obrázků Michael Beranek, 17.12.2014 7:14, 9 příspěvků
Grimselpass Petr Š., 16.12.2014 20:52, 9 příspěvků
Bochnatka (mechovka) Horydoly, 16.12.2014 11:31, 3 příspěvky
Zvíře, rostlina, odpad? Novinář, 16.12.2014 9:39, 3 příspěvky
The Raft mike, 16.12.2014 6:15, 3 příspěvky
Těhotné jenom opatrně JN, 15.12.2014 14:49, 3 příspěvky
Praha - Split Simona, 14.12.2014 22:26, 25 příspěvků
MFOF-vítěz Pišišvor, 14.12.2014 11:16, 1 příspěvek
Upřesnění přesné formulac... Michael Beranek, 12.12.2014 17:33, 5 příspěvků
peňáze Novinář, 12.12.2014 12:56, 6 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Solární nabíječky passal@seznam.cz, 15.12.2014 19:53
Rekrreačné zariadenie Bys... Horydoly Horydoly, 14.12.2014 10:39
RegioJet spustil predaj c... Horydoly Horydoly, 12.12.2014 19:22
Razula 2014/2015 Horydoly Horydoly, 12.12.2014 19:19
Ve Špindlu odstartuje o v... Horydoly Horydoly, 12.12.2014 19:01
Již tuto sobotu Horydoly Horydoly, 12.12.2014 18:57
Vánoce v přírodě Horydoly Horydoly, 9.12.2014 14:06
Mělník v prosinci Horydoly Horydoly, 9.12.2014 14:05

ROZHOVOR: Sir Vival vypravuje

ROZHOVOR: Sir Vival vypravuje
Rudi učí remcat, aniž by člověk trpěl.
Autor snímku Autor snímku: René Kujan
SDÍLEJ:   

Už jsem se zmiňoval o tom, že sportovní sympózium den před Thermen-Marathonem v Bad Füssing je minimálně stejně úžasný zážitek jako nedělní závod samotný. Setkání s Rüdigerem Nehbergem ve mně zanechalo takové stopy, že jsem na něj musel celý maraton myslet, ačkoli on sám žádný běžec není. Co naopak ale je – nevyčerpatelnou studnicí humorných i velice vážných příběhů, v nichž jde o život; velkou inspirací, člověkem, kterého jen tak nepotkáte.

ROZHOVOR: Sir Vival vypravuje
Ilustrační foto: V pralese je pán tvorstva malým pánem.
Autor snímku Autor snímku: René Kujan

Nebo snad znáte někoho jiného, kdo přeplul Atlantik napříč tu ve šlapadle, tu ve vydlabaném mohutném kmeni, tu na rákosovém voru? Někoho jiného, kdo přežije výsadek uprostřed deštného pralesa bez oblečení a nástrojů a ještě se v pořádku vrátí zpět domů? Někoho, kdo je ve své i jiných zemích notoricky znám jako "požírač červů a přejetých ježků"? (Bear Grylls promine, toho ale také jen tak nepotkáte.) Nebo třeba někoho, kdo přežil hodně přes dvě desítky ozbrojených přepadení? 

Nebuď měkkejš!

Když se s Rüdigerem dáte do řeči o survivingu, má pro vás hned dvě velká poselství: "Lidi jsou dneska strašný měkkejši!" a "Musíš bejt dobře připravenej! A mít štěstí." On tomu štěstíčku šel, jak my říkáme, trošku naproti. Trénoval se speciálními jednotkami Bundeswehru a všechny postupy obracel na hlavu. I mariňácké bojové heslo, ze kterého udělal: "Nauč se remcat, aniž bys trpěl!"

Jsou i horší!

Rudi Kamikaze, jak mu přátelé říkají, byl původně pekař. Měl firmu s padesáti zaměstnanci a své zboží rozvážel firemní dodávkou s nápisem: "Pekařství Nehberg – Jsou i horší!" I řekl si tento podnikavý chlapík, že od života chce ale přeci jen ještě něco víc. Začal se zajímat o osud jednoho z mála indiánských kmenů žijících tradičním způsobem života, brazilských Yanomami. Toho času je bez jakýchkoli skurpulí likvidovali nelegální zlatokopové a jejich prostředí i životy měnili v bahno a prach. Rudi se chtěl přesvědčit na vlastní oči, jak to funguje doopravdy. Že to bude těžké a půjde o život, bylo jasné od začátku. Jeho druhým životem se tak stal boj o přežití, tedy survival, v Evropě tehdy téměř neznámý. A právě o Nehbergovi se tvrdí, že tento druh umění na starý kontinent přenesl a zpopularizoval. Dnes je Rüdiger označován také jako Sir Vival. Na cestu do deštného pralesa se musel dobře připravit. A jako jeden z mnoha tréninků si dal přechod Německa ze severu na jih – cca 1000 km – v podstatě bez vybavení a s cílem nevyužít žádné civilizační vymoženosti. Vybaven pouze kombinézou, teniskami, opaskem, nožem z pazourku a termofólií se necelý měsíc prodíral německou tehdy ještě divočinou. Po více jak třiceti letech se ho úspěšně pokusil napodobit Joey Kelly (napsal o tom také knihu).

Ani ty Rüdigerovy plavby přes Atlantik nebyly samoúčelné. Plavidlo bylo vybaveno plachtou ve formě transparentu vyzývajícího k ukončení genocidy Indiánů Yanomami. Tenhle chlapík má ještě ve svých téměř osmdesáti letech světu co říci. Dodnes se aktivně dere za lidská práva v Jižní Americe a Africe, řídí svou humanitární organizaci TARGET, ověnčen za své úsilí mnoha vyznamenáními. Stále skromný, stále silný a občansko-globalizačně neposlušný…

Jak se změnil survival za těch mnoho desítek let, co se mu věnujete?

Lidé jsou změkčilí. Pořád se povalují na gauči, nesportují, jsou závislí na spoustě věcí, na luxusu. Pořád se jen cpou a pijí a pijí, jako by někdo tady u nás mohl zemřít žízní, kdyby se den nenapil.

Prý jste přežil více než dva tucty přepadení. Jak se to všechno vůbec může stát jednomu člověku?

To je hned. Například v Etiopii jsme sjížděli Modrý Nil. Pětkrát nebo šestkrát na nás stříleli. Můj přítel byl zavražděn, střelili ho do hlavy. Třikrát jsem se plavil přes Atlantik, tam mne dvakrát přepadli takoví příležitostní piráti, ne jako ti somálští se samopaly, prostě týpci na člunu, kteří si chtějí přivlastnit všechno, co s sebou máte. No a tenkrát jsem měl s sebou také brokovnici, tak se mi podařilo je od jejich úmyslu odradit. No a pak v pralese. Dvacet let jsem se tam snažil bojovat za práva Indiánů. V Brazílii se ve velkém těžilo načerno zlato a celé národy původních obyvatel byly vyháněny a zabíjeny se zbraní v ruce. Došlo na těžké situace i v mém případě.

Jednou v poušti se nám podařilo uniknout pomocí prášků na spaní. Původně to vypadalo na obchod, ale brzy začalo být jasné, že s našimi zavazadly nás nehodlají nechat odejít. Měli jsme ještě dva nomádské průvodce, kteří se před nás stavěli tak, aby nás jejich méně milí kolegové nemohli na místě zastřelit. V jednu chvíli jsme vytáhli antimalarika a podařilo se nám bandity přesvědčit, že jsme lékaři. Naše zavazadla jsme jim nechtěli dát, ale řekli jsme jim, že jim necháme to nejcennější, co máme – léky. Každý dostal šest prášků na spaní a do čtvrthodinky všichni spali. My jsme se po třech hodinách dostali do vesnice a byli zachráněni. Takových situací bylo docela dost. Pokaždé jsem si říkal, něco takového už se mi nemůže stát. A zase to přišlo, i když v trochu jiné formě.

Co je to nejdůležitější pro přežití – vždy a všude?

Aby člověk dokázal objektivně odhadnout svoje možnosti, schopnosti. Znát dobře sám sebe. Důkladnou přípravou za lepší sebepoznání – jak dlouho přežiji beze zbraně, bez vody, bez jídla, jak daleko jsem schopen doběhnout, kolik toho unesu…? Jaké mám v zásobě triky, když mě přepadnou? Prostě se na všechno důkladně připravit a vyzkoušet, jak to zvládám doopravdy. Nic nepodcenit, zanalyzovat, co se mi na cestě může stát. Například v Atlantiku – bouře, zničení plavidla, přepadení, nedostatek pitné vody… Člověk musí být připraven na všechno. Když máte určité situace natrénované, zvládáte všechno daleko lépe. Za sebe můžu říci, že jsem se důkladně připravoval snad na všechno kromě mučení. Na takovou úroveň jsem nedorostl, abych byl schopen zvládat mučení. Lámání kostí, elektrošoky, takový konec bych si asi nepřál…

Ani já bych mu ho nepřál. Přeji mu všechno dobré, děkuji za čas, který si ve svém našlapaném programu na mě našel, a on mi za to mačká pravici tak, že je zralá na dlahu. Příště se na něj lépe připravím, snad budu mít štěstí… 

Horydoly.czExtrémní survival na Horydoly: Joe Kelly, Bear Grylls, Dietmar Mücke, René Kujan, Ladislav Sieger, Hans Kammerlander, Reinhold Messner, Pavel Pochylý, Jeffrey Norris

SDÍLEJ:   

Diskuze

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Celkem 0 příspěvků v diskuzi

V Turecku se cestuje dálkovými autobusy

V Turecku se cestuje dálkovými autobusy

Cestování mezistátními autobusovými linkami často evokují dojem zájezdů k moři pro seniory. V Turecku je ale privátní i veřejná autobusová síť tak rozvinutá, že si individuální cestovatelé rádi přesednou z letadla, vlaku nebo osobního... celý článek

Čapkovy kresby z cesty do Skandinávie

Expedice do neznáma: Černé moře