Dánský kámen na Ještědském hřbetu

Na vrcholu jsem stál poprvé před 40 lety. Přinesl jsem žebřík a vystoupal na rozlehlé temeno s teodolitem. Měření mi zjednodušila lesní kalamita, způsobená jedovatými sirnými dešti z českých, polských a německých uhelných elektráren. Celý Ještědský hřbet byl bez stromů, které zemřely ve stoje. Práci komplikovala pouze letadla Čmeláky, která mi sypala na hlavu mletý dolomit v naději, že zlepší životní prostředí.

Před 35 lety jsem jako horolezecký nováček prozkoumával s kamarádem Klaxonem podle prastarého průvodce Nepískovcové skály výstupy do pětkové obtížnosti jištěné několika rezavými skobami. Šestka z údolní strany nás zastavila.

Před 5 lety jsme projeli s mojí ženou okolo skály na skialpech v rámci dvoudenní lyžařské túry Ještěd integral.

Letos jsme vylezli s mým synem Traverzovou a Normální cestu. 

Ve skupině vyhlídkových Dánských kamenů, nacházejících se na značené odbočce červeně značené hřebenovky z Výpřeže na Malý Ještěd, je horolezecky nejvýznamnější Dánský kámen. Stojí ve svahu uprostřed suťového pole asi 300 m od vyhlídky.

Údolní stěna je vysoká 20 m, náhorní 5 m. Vrcholová kniha je nad cestou Střecha. Na vrcholu je dobírací borhák a skoba. Nad Normální cestou je slaňovací kruh a slanění vede do sedélka pod náhorní stěnou.

Traverzová cesta

1 NORMÁLNÍ CESTA 1, 27. 7. 1891, Willy Kahl, Hans-Joachim Scholze. Od náhorního předskalí stěnkou na vrchol.

2 JIHOZÁPADNÍ KOMÍNEK 2, Vpr. od Normální cesty komínkem přes vklíněný balvan.

2b ZELENÉHO KOUTEK 5+, 29. 9. 2018, Zdeněk Strnad, Zbyněk Lád. Vpravo od JZ komínku nevýrazným koutkem s převislým nástupem na vrchol.

3 KRÁTKÁ STĚNKA 2, 27. 8. 2014, Karel Turpiš. Nástup vpravo od JZ komínku, šikmo doprava do položené krátké stěnky a zprava na vrchol.

4 STŘECHA 4, Od jižního rohu rampou vpravo pod největší převis a přímo na vrchol.

5 PŘEVISLÝ KOUT 5, Od jižního rohu rampou vpravo až za převislou východní hranu a prvním převislým vhloubením na vrchol.

6 TRAVERZOVÁ 3, Od J rohu rampou vpravo až doprostřed údolní stěny a přímo na vrchol.

7 PŘÍMÁ ÚDOLNÍ 5, Středem údolní stěny spárou, převisem a přes dvě rampy přímo.

8 SEVERNÍ HRANA 4, 27. 7. 1961, Wolfgang Ginzel, Gustav Ginzel. Pravou údolní hranou přes 2 borháky přímo na vrchol.

9 LEGO 6, 28. 8. 2014, Jiří Hušek, Jan Skrbek, Roman Živný. Vlevo od SZ stěny jemným koutkem a stěnkou BH a přes převísek na vrchol.

10 SEVEROZÁPADNÍ STĚNA 6, 1980, Jan Šimon. Převislou stěnkou podél spárky přes borhák k vrcholu. Lámavé!

11 CESTA DO KODANĚ 6, 28. 8. 2014, Roman Živný, Jiří Hušek, Karel Turpiš. Vpravo od SZ stěny jemnou stěnkou do koutku a na vrchol.

12 DÁNSKÁ HRANA 6, 28. 8. 2014, Roman Živný, Karel Turpiš. Po SZ hraně výše převislé na vrchol.

13 NEVYDAŘENÁ CESTA 5, 28. 8. 2014, Roman Živný, Karel Turpiš. Vpravo od SZ hrany přes převísek koutkem na vrchol. Lámavé!

DÁNSKÝ DĚS 3, 28. 8. 2024, Miroslav Krejčí, Oliver Krejčí. Stěnou mezi Severní hranou a Lego, přes rampu (BH) a na vrchol

Tvrdý kámen sericit

Dánské kameny jsou budované ze sericitu, což je jemně zrnitá světlá slída, odrůda muskovitu. Vytváří tabulkovité krystaly a shluky. Vryp sericitu je bílý a dokonale štěpný.

Na Ještědu se vyskytuje v sericitických břidlicích neboli fylitu jako produkt hydrotermálního rozkladu. Fylit je metamorfovaná hornina, vznikající přeměnou zelených břidlic. Má proto břidličnatou strukturu, to znamená, že má rovnoběžně uspořádáné částice. Hlavními minerály fylitů jsou křemen, chlorit a slída (světlá se jmenuje sericit a tmavá je biotit). 

Fylit vzniká zvýšením teploty a tlaku. Další metamorfózou se z fylitu v důsledku nárůstu tlaku a teploty stává svor a později rula a migmatit.

Hora Ještěd / Jeschken (1012 m) a na ní navázaný Ještědský hřbet má velmi zajímavý geologický příběh. Jeho současná podoba je výsledkem stovek milionů let tektonické aktivity a eroze.

Základ Ještědu tvoří prastaré horniny ze starohor až prvohor - především křemence, fylity a zelené břidlice. Vznikly usazováním na dně pradávného moře a následnou proměnou za vysokých tlaků a teplot.

Variské vrásnění v prvohorách před 300-350 miliony let vyzdvihlo mořské usazeniny, zvrásnilo a zformovalo do horského masivu.

Alpinské vrásnění ve třetihorách před 66-3 miliony let znamenalo, že když se jižně zvedaly Alpy, tlaky se přenesly i do Českého masivu. Podél Lužické poruchy došlo k vyzdvižení jižního bloku geologické kry vysoko nad severní část. To je základ dnešní podoby Ještědu.

Tvrdé křemence na vrcholu Ještědu odolávaly větru, mrazu a vodě mnohem lépe než okolní měkčí horniny. Zatímco okolní krajina byla ve čtvrtohorách, které začaly před 3 miliony lety a trvají dodnes, obrušována větrem a odnášena vodou, Ještěd zůstal čnít jako ostrý hřbet. Doby ledové kvůli mrazovému zvětráváním vytvořila kamenná moře a suťové proudy na svazích.