Zlatá stoka na kajaku z Majdaleny do Třeboně

Splul jsem horní polovinu Zlaté stoky, která vede zajímavou krajinou. Scenérie se neustále mění.

19 kilometrů plavby mě vede z Majdaleny přes Třeboň ke Káňovu. Je to tak akorát na celodenní pádlování.

Jez Pilař na Lužnici

Zlatá stoka odbočuje z Lužnice vlevo nad jezem Pilař. Vtok hlídá stavidlo, které reguluje množství vody vpouštěné do třeboňské rybniční soustavy.

Následují dva silniční mosty a mezi nimi nádraží Majdalena. Na vodu dávám kajak až po kilometrů a půl na malém panelákovém sídliště Sloupárna. Dá se tu zaparkovat. Na nádraží, kam se večer vrátím vlakem, je nedaleko. Na limnigrafu u mostu je zhruba 55 cm.

Nořím se do olšoví a doubrav. Ještě před několika desítkami let tady byly louky a pole, teď zarůstají křovím. Opouštím Majdalenu / Sankt Maria Magdalena a proplouvám Herdou. Vidím ze břehu jen několik, zarostlých dvorů.

VIDEO Zlatá stoka

Akvadukty: Odlehčovač, Podřezaná stoka a Světská stoka

Vplouvám do hlubokého borového lesa svaté Barbory. Zhruba po kilometru přijíždím na akvadukt. Široký betonový most pro vodu mě nese po hladině vysoko nad křižujícím tokem strouhy zvané Odlehčovač. Na levém okraji akvaduktu vede lávka pro pěší.

Zlatá stoka se na pravém břehu vyvyšuje nad terén. Okolní lesy jsou podmáčené a borovici vytlačuje smrk. Důvodem je špatná údržba stoky po celou dobu socialismu, která se teď horko těžko napravuje.

Maličký jezík je nesjízdný, protože je postavený z larsenové stěny a ještě k tomu přes něj vede lávka pro pěší. Poprvé tedy musím z loďky ven. Doprava odbočuje přes stavidlo Mlýnská stoka.

Koryto nenápadně ale nekompromisně zarůstá vodní trávou a mezi ní vidím občas i stulík. Na březích sledují drobná vodohospodářský zařízení. Podplouvám mostek, kudy vede modrá turistická značka a cyklotrasa Okolo Třeboně. Pluji hlubokým Branským lesem. Pluji po dalším akvaduktu, ale skoro si ho ani nevšimnu. Podřezanská stoka zde podtéká propustkem pod Zlatou stokou a nad ním vede nízká betonová lávka.

Podřezanská stoka teče z lesů 18 kilometrů a nakonec napájí obrovský rybník Rožmberk. Krátce před ústím se k ní připojí Mlýnská stoka.

Rašelina pro třeboňské lázně

Nedaleko pravého břehu těží třeboňské lázně rašelinu pro léčebné účely.

Pokračuje poklidná plavba v mírných zatáčkách a pomalém proudu, pod několika lávkami a mostky. Každé stavidlo či lávka znamenají, že vodu odebírá některý rybník Oborské soustavy nebo ji zase vrací do Zlaté stoky. Největší je Velké Stavidlo. Je jich desítka, než dopluji do Třeboně. Koryto je oproti okolnímu terénu hodně navýšené, rybníkáři říkají nasedlé.

Po pravé ruce míjím Staré sádky. Sice je mohou napájet stavidélka rovnou ze stoky, ale obsluha teď těsně před výlovy velkých rybníků napouští vodu pomocí hasičských hadic a ponorných čerpadel.

Opatovický mlýn a Příkopský mlýn

U Opatovického mlýnu řeším navigační problém. Vodu si bere vpustí Opatovický rybník a jez má výšku 5,2 metru. U kapličky svatého Jana Nepomuckého proto vystupuji na břeh a táhnu kajak po Novohradské silnici k rybníčku Stromovka a pak podél strouhy od této nádrže znovu do Zlaté stoky. Ta vede deset metrů pod úrovní hráze Opatovického rybníka. Vody teče tak málo, že se na hladině sotva vznáším a často uvíznu na písčité lavici. 

Opatovický rybník je jeden z nejstarších na Třeboňsku a jeho vznik se odhaduje už ve 13. století. Dolní Opatovický rybník a Panský Opatovický rybník, připomínané 1367, spojil Štěpánek Netolický 1514. Jeho následovník Jakub Krčín ho propojil s rybníkem Svět 1574 do obřího rybníka Nevděk o ploše 360 ha. Oba rybníky byly 1611 znovu odděleny kvůli problémům, které způsobovaly povodně.

Opatovický mlýn je stejně starý jako rybník. Patřil k největším v Čechách. K roku 1579 bylo evidováno 16 kol. Nynější podoba je z roku 1727. Sídlí v něm Mikrobiologický ústav.

Výpusť Opatovického rybníka podtéká Zlatou stoku, směřuje do Podřezanské stoky a následně napájí Rožmberk.

Dále pádluji na mělké vodě pod hrází rybníka Svět a okolo Nových sádek po levé ruce. Hloubka se pomalu zvětšuje. Díky bohu!

U Příkopského mlýna naposledy vystupuji z kajaku a přenáším loď po břehu. Jez by se asi dal skočit, ale šlajsna je velmi úzká a nad ní ještě vede nízká lávka. To si nechám ujít, když jedu sám a pomoci bych se dovolala leda od lázeňských hostí ve věku 70+. Výška jezu je 2,1 metru.

Třeboň: Tylův domek a Bertiny lázně

Na levém břehu stojí mohutný historický pivovar Regent, kde se vaří stejnojmenné pivo. V řečišti se koupe socha těhotné Vodní ženy. Nad ní se vypíná středověká Hradecká brána. Tady Zlatá stoka tvořila vodní příkop okolo třeboňských hradeb. Ostatně za pár chvil se zjeví nad levým břehem jejich rekonstruovaná část. Proti nim stojí pietně opravený Tylův domek, kde žil Josef Kajetán Tyl, autor textu české národní hymny Kde domov můj. Spolu s ním také jeho osm dětí, manželka a její sestra, teda jeho milenka. Vedle domku před hradbami rostl mohutný hloh, o kterém se Tyl zmínil ve svém díle. Světe div se! Hloh tam už více než dvě stě let stále roste.

Podjíždím dvě lávky u vyhlášených Bertiných lázní. Za vyšší vody bych druhou určitě neprojel ani na svém malém placatém kajaku. 

Zlatá stoka se vine ve vyzděném korytě Komenského sadů. Kamenná navigace končí u posledního akvaduktu. Betonová lávka překračuje koryto v místě, kde pod Zlatou stokou podtéká Světská stoka, což je odtok z rybníka Svět. Jeho voda, stejně jako ze sousedního Opatovického rybníka, nakonec teče do Rožmberku.

Rožmberk a Káňov

Podplouvám železniční a pak silniční most, následuje trochu městského periferního bordelu a jsem zase v hliněném korytě pod korunami mohutných dubů. Nastává nuda. Voda skoro neteče, zatáčky jsou pořád stejné, okolí fádní. Je potřeba spěchat! Na pravém břehu míjím Mokré louky se spoustou historických seníků, potom několik menších chovných rybníků, vlevo stojí obrovské zemědělské silo Gigant a konečně se ocitám mezi Rožmberkem a Káňovem. Na úzkou hráz mezi oba rybníky se kromě Zlaté stoky musí vejít ještě silnice, železnice a polňačka s turistickou cestou.

Následuje poslední silniční mostek a za ním vystupuji. Pro dnešek stačilo. Kajak nechávám na břehu rybníka u svatého Jana Nepomuckého, kam si pro něj mohu přijet autem.

Káňov byl založen 1515 Štěpánkem Netolickým. Právě kvůli němu začal stavět Zlatou stoku. Není největší, plochu má 156 ha, ale je mělký a teplý, jak to stavitel uměl. Tedy úrodný a dává velké množství ryb. Pojmenování rybníka je odvozené od racků, kterým se na Třeboňsku říká káňata.

Za 5 minut mi jede vlak z Lužnice. Nadechnu se, vzpomenu si na Cooperův test při tělocviku před 40 lety na průmyslovce a běžím 1,8 km. V kajakářských ťapkách, s vodáckým vakem přes rameno a nohama unavenými z kajaku to dám. Plivu plíce, ale padám na sedačku ve vagonu, který mě veze nazpátek do Majdaleny.

 Lužnice na HORYDOLY

VODÁCKÝ PRŮVODCE LUŽNICE

Horní Lužnice Weitra - Suchdol

Střední Lužnice Suchdol - Tábor

Střední Lužnice Suchdol - Třeboň

Dolní Lužnice Tábor - Bechyně

Zlatá stoka Majdalena - Třeboň

Mlýnská stoka Majdalena - Svatý Vít

Doporučené vybavení

Turistická kanoe nebo kajak, helma, pádlo, plovací vesta, házečka, funkční triko, vodácká bunda, vodácké boty, malý lodní pytel na drobnosti, velký lodní pytel nebo barel, repelent, plavky, krém na opalování, chytré hodinky, mapa, lékárnička, termoska, krém na opalování, čelovka, outdoorový mobil, outdoorová kamera nebo kompaktní fotoaparát. Peníze, doklady, pojištění. Náhradní suché oblečení (hlavně ponožky), sandály.