Filmy které berou dech

Loni v prosinci byl v pražském kině Atlas ukončen pátý ročník velkého putovního festivalu outdoorových filmů.

Do hlavního města dorazil z Ostravy oklikou přes celou republiku. Cesta trvala filmům více než dva měsíce.

VIDEO: Mezinárodní festival outdoorových filmů

Zeptali jsme se zakladatele a ředitele festivalu Jiřího Kráčalíka na podrobnosti.

Jste s letošním ročníkem spokojený?

Jak se to vezme. Vždy je co zlepšovat a nic není stoprocentní. Když vezmu v úvahu, že festival odstartoval 12. října v Ostravě a poté putoval dva měsíce po devatenácti městech a vím, že nikde letos nebyl žádný velký problém, který bych musel řešit, tak spokojenost je na mé straně.

Takže z druhé strany: s čím nejste spokojený?

Vím to já, ví to porota, vědí to spolupořadatelé a zejména diváci, že festival a zejména většina filmů jsou mimořádně atraktivní. Řada unikátních filmů jsou naučné cestopisné filmy z různých míst naší planety. V soutěžních filmech najdeme řadu snímků z prestižních závodů světa, z úchvatného podmořského světa, z velehor, z podzemí, ale i strhující záběry ze vzduchu. Škoda že tento festival nenavštěvují hromadně školy. Navíc na školy zasíláme nabídky. Co si o tom máme myslet, když o cestopisné filmy a filmy z různých atraktivních míst naší planety neprojevuje zájem škola cestovního ruchu. Z druhé strany je o festival velký zájem mezi běžnými diváky.

Jaká tedy byla návštěvnost?

Jen v Ostravě na zahájení přišlo 550 lidí. V Brně byl festival umístěn v malém artovém kině a paradoxně musel vypsat plakáty, že je vyprodáno včetně míst na zemi. Celkově návštěvnost ve všech městech včetně škol byla přes 20 000 diváků.

Je takový festival složité zorganizovat?

Je a není. Pokud máte kolem sebe schopné lidi, kteří jdou do toho i srdcem, pokud máte schopné spolupořadatele v jednotlivých místech a dobrou produkční, tak všichni vědí, že festival zorganizovat jde, ale věřte mi, že je to práce na celý rok a práce na dlouhou trať.

Bez koho by se festival tedy neobešel?

Mohu odpovědět jednou větou – bez všech , celkem asi sta lidí, kteří na festivalu pracovali. Ale samozřejmě festival by se neobešel logicky bez filmařů, poroty, spolupořadatelů a také bez finančních podpor měst a bez partnerů. Vytvořili jsme takovou velkou rodinu, která se stará o spoustu věcí, shání peníze, partnery a zejména, a to je to nejdůležitější posouvá festival dál a dál.

Jaký posun jste viděl v pátém ročníku?

V několika rovinách. Předně jsme rozšířili pořádání festivalu do dalších měst. Letos jsme pořádali festival celkem v devatenácti městech, prakticky ve všech krajích. Přidali jsme novou kategorii cestopisný film, celkem filmaři soutěžili ve čtyřech kategoriích. Přihlásilo se podstatně více filmů. I s nesoutěžními jsme měli 70 snímků, což už byl problém všechno odpromítat.

Jak to?

Vemte si, že v Ostravě festival probíhal deset dnů nepřetržitě. Promítáme večery, protože lidi dlouho pracují. Do toho vstupují doprovodné programy. V některých městech festival trval jen 3 až 4 dny. Tam byla odpromítána třeba jen třetina filmů. Jen v Ostravě a Praze jsme odpromítali úplně všechny filmy.

Jak se změnila kvalita filmů?

Diváci viděli cestopisné filmy z opravdu nehostinných míst naší planety. Nejvíce se líbily filmy Kembali – trek v divočině Nové Guinee a Tepuy od mistra filmu Pavola Barabáše.

...a další kategorie?

Vyhrál film filmů – Harvest Moon – švýcarsko-amerických autorů. Diváci "lezli na plátně" 4600 m vysokou ledovcovou stěnu v Himalájích. Taktéž byl zajímavý snímek primátora hlavního města Prahy Pavla Béma Okno do nebe, kde ztvárnil jeho úspěšný výstup na Mount Everest. Nechyběl ani film Steva Lichtaga Mýtus jménem žralok, kde se divákům tajil dech z divočiny pod vodou. A mohl bych pokračovat do nekonečna. Chce to vše vidět a příště si tento festival nenechat ujít.

Závěrečný večer se odvíjel v duchu předávání cen.

Slavné osobnosti předávají ceny vítězům. Na slavnostním večeru nechyběli mistři světa, olympionici, herci, ale přišel i oskarový režisér Jiří Menzel.

Jak vidíte příští ročník?

Mám radost, že festival po pěti letech nezapadl. Zájem diváků roste. Města se sama ucházejí o uspořádání festivalu. Asi přibudou Teplice, Havířov, Pelhřimov a Lázně Klímkovice.

Co byste chtěl říci na závěr našeho rozhovoru?

Všem otevíráme dveře. Pošlete filmy a pokud budete chtít spolupracovat, ozvěte se. A na úplný závěr, pro mimořádný zájem pořádame Echo festivalu 2007, promítání vítězných filmů v některých vybraných místech.