Jak označovat lidi se zdravotním postižením?

Máme city jako všichni ostatní lidé. Pokud někdo ani po upozornění na tuto věc nerespektuje správné označování, pak to vnímáme jako aroganci, pohrdání a neúctu.

Mnozí z nás, lidí se zdravotním handicapem, či se zdravotním postižením, musíme denně překonávat spoustu překážek a jednou z největších je právě přístup lidí bez zdravotního postižení, jejichž handicap spočívá v citové oblasti, projevující se v přístupu k nám.

Slovo handicap je v podstatě znevýhodnění - a to v konkrétním směru, který má být vždy určen a hlavně nemá chybět slovo lidé, člověk a podobně. Protože především jsme lidé jako všichni ostatní, a teprve pak máme nějaké zdravotní postižení, zdravotní handicap.

Napíšete-li lidé se zdravotním handicapem, popřípadě lidé se zrakovým, sluchovým, tělesným či jiným handicapem, tak je to v pořádku. Ale samotné slovo postižení či handicapovaní bez určení, o jaký handicap se jedná, je urážlivé. V pořádku je též: můj handicap - když už bylo předem řečeno, zda je zdravotní nebo jiný.

Terminologický slovníček z hlediska osob se sluchovým postižením:

chybně: hluchoněmý
správně: neslyšící
Neslyšící člověk není automaticky i němý. Pokud nemluví, je to proto, že neovládá dobře mluvený jazyk.

chybně: postižený
správně: osoba se sluchovým postižením, osoba sluchově postižená, osoba s postižením sluchu
Musíme vždy specifikovat, čím je daná osoba postižena, zda záplavami či nějakým zdravotním problémem.

chybně: znaková řeč
správně: znakový jazyk
Termín znaková řeč je zastaralý a nepřesný. Kromě znakového jazyka v sobě zahrnuje i mluvený jazyk doplňovaný znaky vypůjčenými ze znakového jazyka (tzv. znakovanou češtinu). Znakový jazyk nevychází z mluveného jazyka, má svou vlastní gramatiku, lexikální zásobu i frazeologii.

chybně: čtení ze rtů
správně: odezírání
Nejde o pouhé čtení ze rtů, jak se mnozí domnívají. Sluchem rozpoznáme přesně všechny hlásky, ale zrakem můžeme s jistotou rozlišit jen malou část z nich. Určité skupiny souhlásek vypadají při mluvení stejně a některé dokonce není vidět vůbec. Nelze tedy ze rtů číst, jako čteme zřetelná písmena. Ohluchlý člověk se při odezírání jen snaží odhadovat, co kdo říká.

chybně: handicapovaní
správně: tento termín bez specifikace, v čem konkrétně spočívá handicap, neužíváme
Handicap není nutně spojen se zdravotním stavem člověka a projevuje se pouze v konkrétní situaci.

chybně: osoby s postižením x osoby zdravé
správně: osoby se zdravotním postižením x osoby bez postižení
Něco jiného je nemoc a něco jiného sluchové postižení. Opakem sluchového postižení není zdraví, ale nepřítomnost daného postižení. Lze tedy užívat označení osoby bez zdravotního postižení, běžná populace, většinová populace a podobně. Opakem zdraví je nemoc! Sluchové postižení je trvalý stav, nikoliv nemoc.