Vysoká škola fotografie

Fotografování krajiny považuji za nejtěžší disciplínu. Takových fotek vzniká nejvíce, zvlášť u nás, turistikou posedlých šílenců. Často se dostáváme do krásných míst, naskýtají se nám nádherné výhledy, které chceme nějakým způsobem zaznamenat. A snad nejsilněji zde platí, že se dá udělat fotka nebo FOTOGRAFIE.

Pokud jste tak ještě neučinili, doporučuji si přečíst i jeden z předchozích dílů tohoto seriálu Zlatý řez je základ. Vědět něco o kompozici se vždycky hodí.

Fotit se dá jakýmkoliv fotoaparátem, od kompaktu až po nejvyšší třídu fotoaparátů, různými ohnisky, od extrémně širokoúhlých až po teleobjektivy. Protože mě samotnému se (alespoň zatím) příliš nedaří, přizval jsem si na pomoc hned tři machry.

Robert Mekiš

Přestože jeho fotky vznikají v severních Čechách, vypadají jako z jiného světa. Velice zajímavým faktem pro vás asi bude, že většina fotek vznikla na kompaktu Olympus C-4000. "Dobré světlo. Správné nasvětlení dokáže vykřesat z jednoduchých objektů atraktivní tvary, z nudných lidí charismatické charaktery a z obyčejného údolí fantastickou krajinu. Pro fotografa-krajináře se tak stává meteorologická předpověď téměř kněžským požehnáním před každou výpravou do terénu. Ono totiž slunce v konspiraci se zemskou atmosférou dokáže přichystat celou plejádu různých variant nasvětlení, a tady záleží na zkušenostech fotografa, aby k daným světelným podmínkám vhodně přizpůsobil podání a styl. Proto je moudré nepodceňovat oblačnost a před každou výpravou zvážit, jak se bude v následujících hodinách vyvíjet a jak se v konečném důsledku projeví na fotografii. Polojasná obloha daruje snímku o poznání plastičtější vzhled v porovnání s bezoblačnou. Míříme-li k plastickém vyjádření prostoru, chystáme se potýkat s krajinou bohatou na stíny, polostíny a světelné přechody. Nejbohatší je tradičně zlatá hodinka, v zásadě se ale dá považovat za dostatečně prostorutvorné i takové osvětlení, které rozdává slunce před desátou ranní a po čtvrté odpolední. Výjimka potvrzuje pravidlo, v případě že je rozložení oblačnosti a čistého nebe nerozhodné, dá se z toho úspěšně těžit a z kontrastů světla a stínu vyčarovat nejednu zajímavost.

Dále je dobré nepodceňovat harmonii světla, pohlídat si soulad světelnosti krajiny a nebe. To je v celkem přijatelných intencích dodrženo, fotíte-li směrem od slunce . Pokud ale zacílíte pod jiným úhlem, rozdíl se stává dramatičtější a vy se okamžitě začnete potýkat s expozičními problémy. Proto do vybavení doporučuji zahrnout i přechodové filtry. Z mnoha reakcí mojich kolegů se mi potvrdilo, že se šedé přechodové filtry se staly chvalořečenou pomůckou v životě krajináře."

Daniel Dvorský

Slovák žijící v Kanadě. Převážně fotí hory Britské Kolumbie. I když fotí na pozitivní film (diáky), jistě Vás jeho slova a fotky v mnohém inspirují. Myslím, že zima snad ani nejde fotit lépe. "Fotenie krajiny považujem za niečo, čo je človeku veľmi blízke, niečo čo je výsledkom dlhého vzťahu človeka a prírody. Osobne už ani neviem či využívam otenie krajiny ako ospravedlnenie na to, aby som šiel do hôr alebo moje rôzne aktivity spojené s horami na to aby som fotil. Zrejme to bude kombinácia oboch, každopádne sa stále snažím zachytávať všetku tu krásu z hôr práve týmto nemenej krásnym hoby. Myslím si, že všetci máme zmysel pre kompozíciu, snáď niektorí menej iní viac, ale máme ju. Asi najťažšou vecou je nájsť prvky ktoré fungujú a zároveň spoznať tie, ktoré fungujú menej. Je dôležité neustále si trénovať videnie a vyhýbať sa opakovaniu chýb, respektíve ponaučiť sa z úspechu. V zásade stále používam statív, dáva mi potrebný čas na premyslenie si kompozície okrem samozrejme jeho praktického využitia pri malom osvetlení či zatvorení clony pre veľkú hĺbku poľa. Keďže fotím zväčša na Fuji Velvia 50 alebo Provia 100 (pomalé filmy) pre zachovanie ostrosti je statív proste nevyhnutnosťou.

Prv než dám foťák na statív, potencionálne miesto si najprv obehám, skúšam rôzne pohľady až do vtedy kým nie som spokojný. Zväčša tie najlepšie nápady prichádzajú postupne a zo série toho istého objektu sú práve tie posledné najlepšie. Mám jednu svoju zásadu, ak sa mi nedarí zladiť scénu k mojej spokojnosti tak tam asi žiaden záber nie je a hľadám inde. Nafotil som množstvo fotiek napriek svojej nespokojnosti a takmer nikdy z toho nakoniec nič nebolo, i keď som dúfal v opak.

Diagonály a krivky patria medzi moje obľúbené prvky, pôsobia dynamicky a casto sa dajú použiť na navádzanie pozornosti k hlavnému objektu."

Majo Srnik

Rovněž Slovák žijící v Kanadě. Známe se s ním už z dílu o fotografování horolezectví, jeho fotky krajiny si však také zaslouží patřičný obdiv. "Nekonečne množstvo detailov, nápadov a myšlienok. Žijeme v krajine, stačí mat otvorene oči a cit pre krasu, detail či úplnú jednoduchosť. Krajina ponuka zložitosť svojou nekonečnou premenlivosťou farieb a svetla, môžeme fotiť to iste miesto v rôznych časových obdobiach a výsledný obraz je stále iný. Vo svojich fotkách krajiny sa snažím hľadať krasu jednoduchosti a preto castokrat fotím čiernobielo. Myslím že práve bezfarebnosť núti človeka premýšľať a otvára dvierka ľudskej predstavivosti, dodáva tajomno a emócie.

Fotím digitalom a preto par postrehov z pohľadu fotenia krajiny digi prístrojom: Hlavný rozdiel v digi a klasickej fotke či diaku je asi v tom že digital nám dáva možnosť experimentovať, fotiť v sériách a dívať sa na svet naozaj nezvycajnimi pohľadmi pripadne korigovať určíte chyby a nedostatky spôsobené pri samotnom fotení. Digital sa od klasiky líši najme tým že vlastne okamžite po odfotení vidíme výsledok a ak sme nespokojný, mozme zmeniť svoje nastavenia pripadne vylepšiť kompozíciu. Každopádne digital práve touto výhodou dáva možnosť zacinajucim fotografom rychlesie napredovať a spoznávať pristroj ako aj svoje chyby pri fotení.

Vecina kvalitných fotoaparátov ma v náhľade fotky histogram, to znamená že okamžite vydime či je fotka preexponovaná alebo naopak podexponovaná. Ostatne upavy vo Photoshope alebo iných editorov už závisia od kvality záznamu teda megapixeloch a zvolenom formáte, jednoznačne formát RAW nám dáva najlepšiu možnosť uprav či už na využitie na webe alebo tlačenie plagátov a fotografii.

Pri foteni digitalom je taktiez velmi dolezita konecna uprava v fotoeditoroch mozme tam vela zachranit, vylepsit ale aj pokazit, preto je dolezite nielen poznat svoju kameru, ale venovat nejaky cas aj upravam fotografiji. Bola by skoda ked uz si clovek da zalezat pri foteni, aby to potom odflakol na samotnom konci, ked sa vlastne jedna o prezentovanie vysledku."

Nespěchat!

Fotky krajiny nejde dělat uspěchaně. Chtějí svůj čas věnovaný rozhlížení po krajině, hledání vhodného úhlu, kompozice, nastavení. Chce to také to správné osvětlení, správnou denní a roční dobu, ideální počasí.

Hodně také záleží na tom, zda fotíte krajinu někde okolo svého bydliště, nebo někde na exotických expedicích. Doma krajinu znáte. Víte, z jakého místa fotit. A pokud jste se tím ještě nezabývali, zkuste to. Podívejte se na okolí očima fotografa. Doporučuji udělat nějaký okruh okolo bydliště a udělat nástřely. Ty pak doma pečlivě zhodnoťte a vyberte, co by mělo být změněno. Až budete mít vytipovaný záběr, zkoušejte, co s ním udělá různé počasí, různá denní doba, různé nastavení fotoaparátu, různé filtry.

Je to běh na dlouhou trať, ale určitě se vyplatí. Když už nic jiného, máte důvod vytáhnout paty z domu. Velkou část nejlepších fotografií udělají fotografové-krajináři právě doma. Přeji příjemné experimentování!