Opravdovou kuksu abys pohledal

Kuksa byla pro mnoho desítek generací synonymem dřevěného hrnku, předmětu každodenní potřeby.

Vysoké vlny globalizace ji zatím nevyvrhly na pobřeží zapomnění, totéž už ale neplatí o její tradiční výrobě.

Nezhoubný nádor

V severské tundře uvidíte v podstatě pouze dva druhy stromů – břízu a borovici. Každý strom, který se chce uplatnit za severním polárním kruhem, musí být skromný, nenáročný na půdní podmínky a musí mít vysokou schopnost reprodukce.

Právě z břízy, této pionýrské dřeviny severu, se odpradávna kuksy vyráběly. Původní kuksa byla ručně vyřezána z nepravidelné boule na kmeni, která se u stromu objevuje v důsledku choroby.

Jde vlastně o jakýsi nádor, v tomto případě nezhoubný, ba přímo praktický. Vlákna probíhají dřevem v příznivém směru a řezbářům i popíječům například dobré kávy tak usnadňují práci.

Dřevo břízy má střední tvrdost, stejnoměrnou texturu a hustotu. Je pevné a dobře se opracovává. Proto je u truhlářů oblíbené především při výrobě užitkových předmětů.

Součást dědictví?

Kuksa se tradičně řezala ručně. Proto na ní najdete sympaticky působící drobné asymetrie a nerovnosti. Dřevo břízy není v přírodních podmínkách příliš trvanlivé. Stačí, aby poražený strom ležel na zemi ani ne jeden rok, a jeho dřevo je už nepoužitelné. Bříza snadno podléhá hnilobě a houbám.

Booking.com

V kuchyňských podmínkách se však dá lecčemu napomoci. Laponce provázel tento dřevěný pohárek po celý život. Dokonce se prý vyskytovaly i kousky, které mohl dědit syn po otci.

Dřevo se po opracování louhuje v kávovém vývaru. Póry se zatáhnou, jemné světlé dřevo ztmavne a dovolí pijákovi procítit svoji nečekanou hloubku mnohdy extravagantní, dekorativní kresby.

Po vyschnutí se kuksa napustí olejem, jejím ouškem se provlékne krátká šňůrka ze sobí kůže na zavěšení a je připravena pro svého doživotního pána. Při správné péči může sloužit mnoho desítek let.

Vaše popíjení se může stát kamínkem v rozsáhlé, mnohasetleté mozaice laponských tradic. A každé ráno se můžete pokochat dotekem i pohledem na pravděpodobně jediný kus průmyslově neupraveného dřeva, který doma máte.

Jen si tak trochu zašopovat

Stovky turistů v desítkách autobusů proudí po silnici E75 na nejsevernější místo Evropy, norský Nordkapp. Po své cestě projíždějí i malou finskou vesničkou Saariselkä. Jedni na své uspěchané cestě udělají zastávku přes noc v některém ze zdejších hotelů, jiní se jen zastavují na nákupy ve zdejším shopping centre, nevelké žluté budově honosící se tímto označením.

V přízemí, v malém krámečku s tradičními suvenýry sedí za pultíkem malá postarší paní Pirkko Kortelainen, malířka, umělkyně. Je tradičně finsky zdrženlivá, projevíte-li ale jisté zaujetí, odhazuje staré komunikační návyky a je ochotna poskytnout vám tolik informací a povídat si s vámi tak dlouho, kolik jen jste schopni unést.

V malé papírové krabici má i několik tradičních kuks. Velký nápis, bohužel pouze ve finštině, oznamuje, že jde o mimořádně kvalitní práci.

Pán jménem Kalevi Lehtonen vyřezává kuksy dlouhá léta. Používá tradiční výrobní postupy a nástroje.

Vzdalující se tradice

Zdá se ale, že tradice mají v našem světě stále menší místo. Škoda. Kvalitní kuksy je čím dál náročnější vyrábět. Nádorů na břízách nepřibývá tak mnoho jako koupěchtivých turistů. A tak se sahá i po méně kvalitním dřevu. A co se ruční práce týče, je drahá. Ani levná pracovní síla čínských soudruhů v kombinaci s rychlými stroji tradicím moc nepřeje.

Na každém kroku můžete vidět prodávat "tradiční" kuksy vyrobené z levných exotických dřev, s rovným vláknem, opracované na dřevoobráběcích strojích během několika desítek vteřin, s povrchovou úpravou syntetickými laky. A protože mohou být takové kuksy o několik desítek procent levnější, sahají turisté většinou raději po nich.

A že opravdová laponská kuksa spatřila poprvé Laponsko až po vybalení z velkokapacitního kontejneru s tak nějak asijsky znějícími nápisy? Nad tím není čas přemýšlet. Za pár minut sraz u autobusu a další jízda rychlopoznávacího zájezdu může začít.

A nakonec… konec

Opravdové kuksy jsou stále ještě k mání. Je jich stále méně, ale ještě jsou. Po nějakou dobu. Hledejte je hlavně v sámských obchůdcích s certifikovaným původem výrobků Sámi Duodji.

Pokud navštívíte i shopping centre v Saariselkä, paní Pirkko vám na vybraný kousek zdarma vypálí tradiční motiv dle vlastního výběru – soba, medvěda, lososa, lišku… Její dodavatel, řezbář Kalevi Lehtonen už ví, jak to dopadne s jeho kuksami.

Na letošní Vánoce vyřeže poslední. Cenám výrobků z Číny nemůže a snad ani nechce konkurovat.

Zobrazit místo Outdoor business na větší mapě