registrovat

Fórum Zpět na výpis diskuzí

Vodácká sezona

Autor Zpráva

Horydoly

avatar
9.8.2018 09:28

Vodácká sezona

Šéfredaktor Kuba Turek poskytl novinám Deník informace o letošní vodácké sezoně do článku Kempy zažívají další rekordní sezonu, vodáky trápí sucho. Podívejte se do zákulisí novinářské práce. Co vše je poitřeba udělat, aby bylo vytištěno na papíře pár vět:

Zde je dotaz redaktora Jana Šindleláře:

posílám dle dohody několik dotazů k probíhající vodácké a kempařské sezoně. Na úvod jen na vysvětlenou: s kolegou Honzou Sůrou provozujeme web Zdopravy.cz a zároveň máme smluvní spolupráci s Deníkem z vydavatelství Vltava Labe Media. Tenhle článek je pro Deník.

Jde mi o to, zda se dají nějak odhadovat počty vodáků na českých řekách, zda jich třeba každoročně přibývá. (Vím, že kdysi dělal nějaké odhady pan Beránek z Mag Consulting, ale ten zemřel) Jak to vypadá se sezonou letos? Které řeky jsou nejoblíbenější (když pominu jihočeskou dálnici) a které naopak klidnější (i když třeba o to malebnější)? Jaké jsou nejnovější trendy na řekách? Podporujete uvolnění striktních pravidel pro vodáky pokud jde o konzumaci alkoholu?

Budu rád za jakýkoliv další komentář. O stručné odpovědi prosím do středečního poledne.       

Zde je obsáhlá odpověď Kuby Turka:

Přesná čísla nikdo nezná. 

Velké půjčovny říkají, že nejlepší sezona byla v roce 2009, protože se promítaly v televizi dva úspěšné seriály z vodáckého prostředí. O rok později jim klesly obraty o 10-20 % a od té doby zase mírně stoupají. Hodně závisí na aktuálním vývoji počasí - škodí sucho (jako letos) i příliš deště a natožpak povodně.

MagConsulting někdy v roce 2012 tvrdil, že na řece se aspoň jeden den v roce sveze v České republice něco málo přes 100 000 lidí. Nejspíš vycházel jako obvykle v podobných studiích z čísel ČSÚ. O rok později už kontroval CzechTourismus číslem 300 000, které je zřejmě bližší pravdě.

Tady jsou odhady jenom pro Vltavu:

Sdružení pro Vltavu jednou za pár let počítá úsek Vltavy mezi Vyšší Brodem a Českými Budějovicemi a roku 2012 spočítalo 100 tisíc vodních turistů. Předloni to bylo už 130 tisíc.

Do Vltavy je ještě potřeba připočítat horní tok z Borových Lad do Lenory (povoleno jen na jaře) +5000?, z Lenory do Lipna (povoleno jen v rezervačním systému národního parku) +20 000, mořské kajaky apod. na Lipně +10 000?, divokou vodu v Čertových proudech +1000, Vltavskou kaskádu na mořských a podobných kajacích +2000?, průjezd Prahou přes 3 jezy +1000, pod Prahou z Troje do Mělníka  +1000?,  každodenní provoz vodáků na kanálu v Troji a další ve Veltrusích a v Českém Vrbné, celé léto pramičkáře a kajakáře a další vodáky na krátkých plavbách po přehradách, sportovně a kondičně zaměřené jízdy po Vltavě v Praze..... Celkem bych to jen na Vltavě odhadl na 200 000 tisíc lidí na vodě. Při klasické vodní turistice tráví průměrně 4 dny (podle Sdružení pro Vltavu). Sportovci a honiči kondice tráví v kanálech i na hladké vodě desítky dní v roce.

A celkové číslo?

Do toho je potřeba počítat další české velké řeky - každá s těch sedmi přidá další desítky tisíc vodáků za rok.

K tomu zahraničí. Rafting na italské Noca, norské Sjoa atd...
Salza a okolní řeky Steyer, Teichl a Schwarze jsou už vlastně domácí řeky hlavně Moraváků.
Polský Bobr a řeky dál na sever do Polska přidají také nějakou tu tisícovku českých vodáků.

K tomu jednorázové akce při vypouštění přehrad a rybníků. Na jaře a na podzim se konají téměř každý víkend a mají účast okolo 1000 lidí. 

K tomu čím dál víc oblíbené jednodenní výlety na mořských či jezerních kajacích na přehradách přihodí také pár tisíc lidí.

Letošní sezona

Půjčovny brečí, že to mají blbé. Téměř všechny řeky vyschly pod únosnou mez (nedají se splouvat). Např. na Sázavě se tahají lodě přes kamenité peřeje, Berounka má dlouhé úseky pod jezy bez vody. Lužnice i Ohře jsou v obvykle splouvaných úsecích bez vody.

Spolehlivě splavná je jen Vltava, protože Lipno musí pouštět dost vody do řeky, aby z ní mohl níž po proudu odebírat vodu na chlazení Temelín. A tak to tam taky vypadá - nad jezy se čeká desítky minut, aby člověk mohl plout.

Špatné je to i v sousedním Bavorsku, Horní Falci a Waldviertlu na straně k Šumavě. Řeky jsou pod minimem. Tam to mají navíc spojené s ochranou přírody - když je málo vody (podle automatického měření výšky hladiny), nesmí se plout nejen kvůli odření dna lodě, ale hlavně kvůli ochraně zvířat a rostlin. Jižní Polsko je na tom taky špatně. Dost vody mají alpské řeky na jih i sever od hlavního hřebene. Dost vody mají také nížinné řeky v severním a středním Polsku. Dají se splouvat veletoky Labe a Dunaj (to ale dělá málokdo).

Trendy?

Horké novinky asi žádné. V podstatě vymizely pramice z laminátu i dřeva, dojíždí už jenom poslední laminátové turistické kanoe, a dřevěné žebrovky už shání jenom muzea.

Pramice nahradily rafty už i na skoro úplně klidných řekách. Rodiny a nezkušení jezdci se na nich cítí bezpečněji třeba na Lužnici. Sice se hodně nadřou, ale to jim nevadí.

Nafukovací kanoe válcují plastové a laminátové kanoe. Jsou skladnější do auta nebo do sklepa a stabilnější při jízdě. Jedou sice pomalu, ale to zřejmě většině lidí nevadí.

Klade se důraz na bezpečí. Hodně lidí jezdí ve vestě a v těžších místech si vezmou helmu.

Hlavní vodácká sezona se přesunula do června a července. Jezdí školní zájezdy a bývá více vody, než v srpnu, a navíc si lidi v první polovině prázdnin víc užijí a ve druhé se už chystají do práce.

Vodní turistika se roztáhla na celý rok s výjimkou zamrzlých vodních toků. Důvodem je dobré vybavení (neopreny, vesty, rukavice helmy...), vhodné lodě (plastové mořské kajaky, plastové kajaky na divokou vodu, nafukovací kanoe), dobré zpravodajství  (na webu čekají vodáci na povodě a zvýšenou vodu, např. v posledních letech začínají novou sezonu těsně po Vánocích a pak ještě jednou ve druhé polovině ledna, protože chodí v tu dobu pravidelné oblevy), a jednoduchá možnost svolání vodácké skupiny ad hoc (máme sociální sítě, auta, přívěsy nebo zahrádky).

Nejpopulárnější řekou se stala Vltava, číslo 2 je Ohře. Naopak z tradičních řek zaostává Lužnice - opravilo se tam více jezů (a řeka není tak atraktivní jako dřív) a málo se investovalo do služeb (vodáci už vyžadují lepší kempy, sprchy, hospody...) .

Délka vodácké dovolené se zkracuje na 4 dny na řece. Velmi oblíbené jsou jednodenní sjezdy řek a tomu se přizpůsobily půjčovny (typicky Sázava z Týnce do Pikovic), ale zároveň lidé nezůstávají v hospodách a kempech.

Konzumace alkoholu?

To je marginálie. Soudě podle sebe, nemůžu si dát ani pivo, protože bych se neudržel na hladině a neudržel bych stabilitu v kajaku. Ale to je to samé jako na lyžích nebo na kole.

Pokud se ale vodák ožere, je to jeho problém. Stejně jako když vyjde z hospody na chodník - něco se mu může stát. Docela to sleduju (vedeme rubriku Černá vdova se všemi outdoorovými mrtvolami už cca 10 - 15 let) a tak můžu říci, že každý rok se průměrně utopí 1-2 vodáci. Některý rok je výživnější a je to třeba 5-10 lidí, ale pořád je to pod hranicí statistické chyby. A jestli je jeden utopený pod vlivem alkoholu průměrně za rok, tak je to moc. Ve srovnání s cca 200 utopenými lidmi, převážně v domácích bazénech, pod ledem v zimě a na přehradách v létě, je to nevýznamné číslo. 

Chápu, že není hezké, když se opilci motají po řece, vyřvávají v kempech a chtějí se prát v hospodách. Jenže na to může zasáhnout městská nebo státní policie už dnes proti obecně nebezpečnému nebo aspoň obtěžujícímu chování. Projednávání toho přihlouplého zákona proto pokládám za zástupnou vějičku, jako že Babiš maká a že se něco děje v parláči, místo toho, aby tam opravdu něco dělali.    

Jiná situace je na vodních cestách (tedy těch reálně provozovaných a ne kdysi uznaných, protože se jimi posílaly vory). Tam platí normální vodní dopravní předpisy a podle nich je nutné se řídit a tedy nepít. Namotat se někde na Labi pod parník s uhlím do Německa by pro kanoistu asi nedopadlo dobře. 

Počet příspěvků: 538

Přidat příspěvek

Pro přidávání příspěvků je nutné se přihlásit


 
 
 
Registrovat se