Výroba piva na Luční boudě. Sládek tu má plné ruce práce.
 
 
Výroba piva na Luční boudě. Sládek tu má plné ruce práce.
Autor snímku Kuba Turek

Luční bouda, Krkonoše

Luční bouda (1410 m n.m.) vznikla jako dřevěný přístřešek někdy mezi lety 1533 a 1600 na Slezské cestě (Schlesingsche Weg) přes Krkonoše (Riesengebirge). Z Oberelbe (Vrchlabí) vedla přes Pommerndorf (Strážné), do sedla mezi Luční a Liščí horou k Hofbaude (Dvorská bouda) a ke dnešnímu bufetu Na Rozcestí, okolo Geiergucke (Výrovka), do sedla mezi Luční a Studniční horou k dnešní kapličce Památka obětem hor a dolů na Weisse Wiese (Bílá louka) k Luční boudě. Překročila česko-německé hranice, zamířila k Hampelbaude (Strzecha akademicka) a odtud strmě klesala do Krummhübel (Karpacz) a pod horami se dělila na větve do Hirschberg (Jelenia Góra) a do Schmiedeberg (Kowary).

Letopočet 1623 byl nalezen na kameni zabudovaném v základech Luční boudy. Zřejmě se vztahuje k přestavbě původně dřevěné boudy na kamennou budovu, asi zprvu jen s podezdívkou. Nejstarší písemný doklad o Luční boudě pochází z roku 1707 a jedná se o kupní smlouvu. Na Müllerově mapě Čech z roku 1720 se Luční bouda jmenuje Weisewiesenbaude (bouda Na Bílé louce). V té době patřila hrabatům Morzinům, usazeným na panství Vrchlabí. Už před rokem 1800 byla celá Luční bouda postavená z kamene, zatímco většina krkonošských bud byla zatím dřevěná nebo jen s kamennou podezdívkou. Chovalo se tu přes zimu 17 krav a 12 koz, v létě dvojnásobek.

Zpět na článek Zastaveníčko na Luční boudě

Zpět do galerie Luční bouda, Krkonoše