Dlouhá Martinka na Gerlach

Dlouhá Martinka na Gerlach
Vysoká a Rysy od Polského hřebenu.
Autor snímku Zdenko Janoška
SDÍLEJ:

CLIMBING GUIDE Skály a skalky v české kotlině nám připadají trochu malé a táhne nás to dál. Na východ, do opravdových čarokrásných hor. Využíváme proto posledních teplých a slunných dní a rozhodujeme se pro výstup na Gerlachovský štít Martinkou. To je podle průvodce jedna z lezecky nejsnadnějších cest na nejvyšší vrchol Slovenska

Dlouhá Martinka na Gerlach
Vysoké Tatry, Gerlach, Martinka.
Autor snímku Zdenko Janoška
Jak na to

Doporučené vybavení

4 karabiny, 5 expresek, několik vklíněnců, dostatek smyček, jistítko, pár skob na případný ústup, kladivocepín (v zimě dva cepíny a mačky), helma, bivakovací pytel, pohorky, 2x50 m polovičního lana, nákres a slovní popis, čelovka, jídlo a pití na dlouhý den s rezervou na noc, batoh 30-40 l, lékárnička, mobil, teplé a nepromokavé oblečení.

Martinka (nebo též Martinovka) je sice jedna z horolezecky nejlehčích cest na Gerlach, ale také z fyzicky nejnáročnějších.

Přesvědčujeme se o tom na vlastní kůži.

Víkend ve Vysokých Tatrách

Z Prahy vyrážíme v pátek podvečer směr Poprad v tradiční sestavě Jana, Michal, Zdenko a Petra.

Sobotní ráno vypadá slibně, i když o letních teplotách už v září nemůže být řeč. Ochladilo se, ale zdá se, že nám to sluníčko plně vynahradí.

Samotný Gerlach máme naplánovaný až na neděli, dnes chceme absolvovat túru na okolní hřebeny. Balíme matroš a vyrážíme směr Tatranská Polianka, kde se rozhodujeme nechat auto pár dní svému osudu.

Slezský dům je nevzhledná krabice uprostřed hor

Cesta z Polianky ke Sliezskému domu vede lesem plným slaďoučkých borůvek a trvá nám s krátkým zastavením u potoka zhruba dvě hodiny.

Sliezský dom – člověk by v těchto končinách čekal klasickou horskou dřevěnici nebo aspoň kamennou stavbu, ale tenhle panelákový hotel jako by sem ani nepatřil.

Setrvávat déle než na teplou zelňačku a pivo se nám proto nechce, a tak raději pokračujeme dál turistickým chodníkem Velickou dolinou podél Velického a Dlhého plesa.

Východná Vysoká - skalní rozhledna

Turistů míjíme víc než dost, a tak se rozhodujeme před Polským hřebenem nastoupat do sutin a prodloužit si dnešní trek přes Kupol‘u až na Východnú Vysokú (2429 m). Její vrcholek je pro dnešek naším posledním cílem. Výhled odtud máme na celou zítřejší Martinku.

Vzhledem k tomu, že táhneme na svých hřbetech veškeré lezecké a spací vybavení, začínáme pociťovat únavu. Pomalu se smráká a citelně ochlazuje, a tak nezbývá než začít hledat aspoň trochu rovné místo na spaní, naše dnešní útočiště.

Protože Zbojnická chata, kde jsme původně chtěli přespat, je v tuto dobu plně obsazená, nezbývá než přenocovat v terénu. Pár desítek metrů pod Polským hřebenem nalézáme natolik rovné místo, abychom na něj uložili čtyři karimatky včetně zavazadel a našich těl.

Spíme venku, ale neumrzli jsme

Snad se nám tady podaří přespat, aniž bychom se skutáleli do údolí. Jak se ukazuje později, to by byl zdaleka ten nejmenší problém. Zima začíná být vlezlá, odhadujeme to na pár stupňů pod nulou. Ostrý vítr radosti zrovna nepřidává. Jediné, co nás v tuto chvíli může uspokojit, je obloha plná hvězd a naděje dalšího slunečného dne. Teď jenom přežít noc.

Vařič jsme z důvodu menší zátěže nechali doma, a tak se můžeme zahřát leda tak dobrým slovem. Spánku jsme si moc neužili, ale neumrzli jsme.

Ze spacáků se soukáme zkřehlí a nevyspalí ještě před svítáním. Tušíme totiž, že i když by cesta Martinkou neměla trvat déle než 6 hodin, může se během dne udát leccos.

Velmi brzký nástup na hřeben

V šest hodin ráno už navlečení do veškerého oblečení, které s sebou máme, včetně horolezeckých úvazků, stojíme na Polském hřebeni (2200 m), což ve skutečnosti není opravdový hřeben, ale turisticky přístupné sedlo.

Obdivujeme bílé moře mraků pod námi a těšíme se na právě vycházející slunce. Ledová krusta ze severní strany hřebenu nám na optimismu moc nepřidává, ale jsme horolezci, horolezkyně (horolezčata s sebou naštěstí nemáme), a něco přece vydržíme.

Martinka je horolezecká cesta sice snadná (obtížnost II-III), zato docela náročná na orientaci.

Cesta bez lidí

Navazujeme se. Dostáváme se na první vrchol Velický štít (2318) a pak trochu pomaleji s jištěním shora do Velického sedla (2295). Následuje Litvorový štít (2413) a pod ním ukryté Litvorové sedlo (2385).

Pod námi sledujeme nádherné výhledy na polskou i slovenskou stranu. Jsou naší odměnou za takřka probdělou noc. Slunce nás prohřívá natolik, že můžeme postupně odkládat své svršky a pokračovat dál.

Až na několik horolezců v dálce, kteří si Martinku zkracují a vynechávají tak na rozdíl od nás první vrcholy, nepotkáváme živou duši. Tedy lidskou. Několik ptáčků zatoulaných na vrcholky hor, jednoho sviště a na závěr ještě krkavce kroužícího hladově nad našimi hlavami jsme zahlédli.

Vysoké Tatry, Gerlach, Martinovka.

Za šest hodin to nezvládneme

Čas máme, zdá se, docela dobrý, ale už teď víme, že celou trasu, i když je lezecky opravdu snadná, za šest hodin určitě nezvládneme. Lezeme totiž poctivě všechny vrcholky a nic nevynecháváme.

Už se to zdá trochu dlouhé a únava stoupá, ale po dalších několika hodinách se před námi konečně hrdě tyčí Zadný Gerlach (2606) a hned vedle něho tolik vytoužený Gerlachovský štít (2654).

Na vrcholu Zadného Gerlachu se chceme zapsat do vrcholové knihy, ale zjišťujeme, že místo ní zbyla v krabičce jen igelitová taška. Zloději se najdou nejspíš i mezi horolezci.

Mezi Zadným Gerlachem a Gerlachovským štítem se rozkládá Tetmajerovo sedlo (2593), také se jmenuje Gerlachovské sedlo. Slézáme tedy pomalu k němu, abychom si na závěr náležitě vychutnali onu třešničku na dortu, náš dnešní cíl.

Poslední ostrý hřebínek z Tetmajerova sedla

Jsme notně znavení a dehydrovaní. Zásoby vody jsme podcenili. Přesto se na poslední, a zároveň nejhezčí část výstupu všichni těšíme. Chyty a stupy jsou poměrně časté, tak jako téměř na celé dnešní trase, a výstup nám nedělá větší problémy. Jen ty skalní bloky kdyby se tolik neuvolňovaly.

Nejexponovanějších se z celé Martinky se ukazuje posledních sto padesát metrů hřebene k vrcholovému kříži Gerlachovského štítu (2655).

Jsme sice jištění už na poměrně krátkých vzdálenostech, ale pohled na jednu stranu do sedmisetmetrového a na druhou zhruba čtyřsetmetrového srázu mi nedělá úplně dobře.

V šest hodin večer si gratulujeme, posilňujeme, fotíme vrcholové snímky a pomalu se ubíráme k sestupu Batizovským žlebem. Nechceme ho slézat dolů za úplné tmy. Ještě že Michal už na Gerlachu byl a trochu si pamatuje cestu dolů.

Ranní pohled z Velického štítu: Hrubá veža, Svišťová a Rovienková dolina.

Noční sestup do Batizovské doliny

My ostatní bychom se asi těžko zorientovali a neznalostí terénu bychom si túru pořádně prodloužili. Jelikož na začátku sestupu vidíme ferratové řetězy, rozhodujeme se po nich slézt už bez jištění. Řetězy bohužel po krátkém úseku končí (o tom, kdo je odcizil, můžeme jen spekulovat) a cesta dolů začíná být opravdovým "potěšením."

Nechápu, jak tudy mohou chodit turisté. Sestup je poměrně náročný. Jde o lezení ontížnosti I-II. Mně se při sestupu daří uvolnit balvan na Janu a Michala pode mnou. Stačím jen zakřičet "Bacha kámen!" Naštěstí včas uhýbají a kromě toho uvolněného mi taky padá kámen ze srdce.

Nejen kameny padají, padá taky tma a my ještě chceme využít slaňáky ve stěnách a naše obě lana, která jsme dnes vůbec nepotřebovali. Slaňujeme tedy padesát metrů, ale pak stejně zjišťujeme, že rychlejší a jednodušší bude normální sestup po nohou.

Ještě že v tomhle období není sníh. Jeden cepín sice pro jistotu máme, ale na batohu je mu určitě líp. Už za úplné tmy se dostáváme k potoku, kde můžeme konečně načepovat trochu vody a občerstvit se na zpáteční cestu. K Batizovskému plesu dorážíme okolo desáté hodiny. Teď už nás čeká jen Tatranská magistrála a nějaké tři hodiny k autu do Polianky. Nikdo z nás už nemyslí na nic jiného než na svoje bolavé tělo a na odpočinek.

Po 19 hodinách chození a lezení si ho opravdu zasloužíme.

Vysoké Tatry, Gerlach, Martinovka.

MARTINKA

Vysoké Tatry, Gerlachovský štít 2654 m n.m.

Prvovýstup

Závěrečný hřeben na Gerlach z Tetmajerova sedla vylezli Janusz Chmielowski a vůdce Jan Wala mladší 24. srpna 1895. Další úseky na jednotlivé štíty byly vylezeny na přelomu století. Do kompletní dlouhé túry spojil hřebenovku Alfred Martin 15. srpna 1905.

Obtížnost

Nejtěžší místa na hřebenovce jsou 2-3 UIAA, často se jde pěšky. Pokud bychom neobcházeli některé věže, přesný hřeben dosahuje až 4 UIAA. Lezecký čas udávaný průvodci je 6 hodin. K tomu je nutno připočítat přístup a sestup. Proto se jedná o celodenní pernou túru.

Přístup a sestup

Na Polský hřeben vede zelená značka od Slezského domu. Dnes se Martinka často zkracuje nástupem rovnou do Litvorového sedla. Sestup z Gerlachu je nejjednodušší Batizovskou próbou k Batizovskému plesu, Tatranskou magistrálou ke Slezskému domu.

Výstup

Začneme v Litvorovom sedle alebo v Poľskom hrebeni. Počas lezenia hrebeňom Martinovka vystúpime na Lučivjansku vežu, Malú Litvorovú vežu, Gerlachovskú vežičku, Veľkú Litvorovú vežu, Lavínový štít, Lavínovú vežu, Zadný Gerlach a nakoniec na Gerlachovský štít.

Horydoly.czVYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

Horydoly.czHOROLEZECKÝ SVAZ: 100 nejlepších cest II-V v Tatrách

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

Cesta je popsaná ve horolezeckých průvodcích Arno Puškáš (kompletní monografie), Kroutil - Gellner (monografie).

INFO: Sliezsky dom 

MAPA: Prohlédněte si další vrcholy Vysokých Tater. Klikněte na jejich označení a objeví se vám jména a odkazy na horolezecké průvodce. 


Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Horydoly.cz  Gerlach na Horydoly 

Klasický přechod Gerlachu 

Dlouhá Martinka na Gerlach 

Kto vystúpil prvý na Stalinov štít? 

Gerlach mění jména i státy 

Krčmárov žlab 

Je výstup na Gerlach nebezpečný? 

Kdy na Gerlach bez vůdce? 

Z Gerlachu zmizely řetězy 

Zajištěné cesty ve Vysokých Tatrách 

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

... k takzvaným slovenským horalom....

Sice není jasné, odkud jste vzal statistiku jednotlivých chat (sčítání se přece dělá na Magistrále jednou za rok a celkovou návštěvnost Tater odhadují orgány cestovného ruchu podle ubytování, prodaných lístků na lyžování, parkování a jízdenek na TEŽ), ale i tak platí, co jsem napsal dřív - naprostá většina Slováků ve statistice jsou výletníci držící se na turistických cestách, kdežto u Poláků a Čechů tomu tak není. Je to logické a potvrzuje to každoročně i šéf HZS Janiga a dodává, že historka o nezodpovědných Češích je mýtus.

... k takzvaným slovenským horalom....

Tá návštevnosť sa týka vysokohorkých chát (konkrétne: Rysy, Popradské pleso, Zbojníčka, Terynka, Zelené pleso, Plesnivec). Rozmýšľal som či mám zahrnúť aj Chatu pod Soliskom, ale práve preto že sa na nej ubytováva veľké mhožstvo lyžiarov som ju vylúčil...

A možno by táto moja reakcia nebola ani potrebná keby si si poriadne prečítal to čo som napísal, tak pre istotu to ešte raz odcitujem: "pri selektovaní smrteľných úrazov vo vysokohorskom horolezeckom teréne sú čísla ešte viac v neprospech CZ a PL."

  • Autor Igor
  • Datum a čas 4.2.2016 09:37
Reaguj
... k takzvaným slovenským horalom....

Čísla asi sedí. Problém je v interpretaci. Vysvětlení sice zní, že Slováci jsou na slovenské straně Vysokých Tater doma, ale tím to nekončí. Tím že jsou tu doma, tak se v TANAPu pohybují především školní výpravy, výletníci, prostě cepri, a ještě se k tomu započítávají také ti, kteří chodí jenom v nejbližším okolí horských středisek, nebo dokonce jenom lyžují na upravených sjezdovkách. Těch je většina. Jenže smrtelné úrazy se stávají hlavně v opravdovém horském terénu.

A tam už mají převahu Poláci a hned po nich Češi. Proto jsou ta čísla u jejich národnosti vyšší.  

Je to logické - pokud chce Polák výletovat v Tatrách, nejspíš zůstane v okolí Zakopaného, případně vyjede na Kasprov vrch nebo se nechá vyvézt koňmi k Morskému oku. Tak ve slovenských statistikách neobjeví. Pokud chce dělat vysokohorskou turistiku, horolezectví nebo skialp, je větší pravděpodobnost, že vyrazí také na slovenskou stranu (neboli jako oni říkají, do Českých Tater).

Pokud už Čech nepojede do Alp, ale zvolí Vysoké Tatry, nejspíš vyrazí do hor a nezůstane ve Smokovci, na Štrbském plesu nebo v Lomnici. Tam bude jako Polák podnikat poměrně nebezpečné aktivity, ale ještě ve větší míře, protože za nimi přijel z velké dálky a ještě si vybíral v konkurenci  levnějších a přívětivějších hor v Alpách.

... k takzvaným slovenským horalom....

Len zopár faktov z oficiálnych štatistík Horskej záchranej služby Vysoké Tatry:

Smrteľné úrazy za obdobie 2000 - 2014.

Národnosť SK CZ PL Iná
Poč. Úmrtí 53 45 50 10
% úmrtí 34 28 32 6
% návštevnosti v horách podľa národnosti 60% 10% 17% 13%

SK s podielom návštevnosti 60% má len o niečo viac smrteľných úrazov ako CZ alebo PL pričom ich podiel návštevnosti v horách je 3-6x menší.

Pre lepšiu výpovednú hodnotu stačí urobiť z týchto čísel koeficient smrteľných úrazov:

Národnosť SK CZ PL Iná
Koeficient 0,6 2,8 1,9 0,5

Myslím, že žiadny komentár tieto čísla nepotrebujú. To časté (síce nemiestne vtipkovanie) o českých turistoch v Tatrách má žiaľ svoje opodstatnenie v smutných štatistikách horskej služby. A pri selektovaní smrteľných úrazov vo vysokohorskom horolezeckom teréne sú čísla ešte viac v neprospech CZ a PL. 

Vysvetlenie je možno v tom, že Slováci "sú v Tatrách doma" majú o podmienkach v týchto horách lepšie informácie (z čoho logicky vyplýva že do hôr idú lepšie vybavení) a pri zhoršení podmienok to na túre jednoducho častejšie "otočia" a vrátia sa do hôr znova trebárs aj o pár dní. Zatiaľ čo napríklad Česi to majú do Tatier jednoducho príliš ďaleko, a keď už do Tatier prídu tak idú na naplánovanú túru aj v zlom počasí...

A k mojej kompetentnosti a skúsenostiam:

Vo Vysokých Tatrách mám uskutočnené stovky výstupov a zlezený takmer každý významnejší štít či hrebeň. Veľa výstupov mám tiež uskutočnených v Alpách a na Kaukaze. 

To len kvôli tomu, ak by ma niekto chcel nazvať "takzvaným slevenským horalom" a ak by chcel mať blbé poznámky, že si liečim svoj český mindrák...

PS: Čechov v Tatrách stretnem vždy rád, poznám mnoho skúsených a dobrých lezcov a mám medzi nimi veľa kamarátov.

 

 

 

 

53 45 50 10
  • Autor Igor
  • Datum a čas 17.1.2016 10:11
Reaguj
dalej

Fascinuje mne, kdyz slovensti takzvani horalove kritizuji ty ceske. Jsem tu 2. tyden a nejsem lezec, jen turista. Videl jsem mraky uvedomelych slovenskych turistu nebo horalu pobihajicich tu bez potrebneho vybaveni a obleceni. A nejlepsi jsou skolni zajezdy. 90 procent ucastniku je v dzinach a adidaskach, ucitele na ne kaslou a davaji si kafe v udoli, zatimco jejich sverenci klouzou v adidaskach po kamenech z Rysu nebo v Male studene podpirajice jeden druheho. Tomu rikate zodpovednost a pripravenost?Jestli jsou slovensti lezci pripraveni na pohyb v horach tak jako slovenske skolni zajezdy, tak potes Panbuh. Zkuste si prestat lecit svuj cesky mindrak pres hory. Nejsme lepsi ani horsi, nez vy, tak si zkuste prestat hrat na velke Tatrance. 

  • Autor Pavel
  • Datum a čas 25.9.2015 22:49
Reaguj
Re: Re: Martinka na Gerlach
nechcem ti burat sebavedomie, ale ide to za 4 hodky skutocne podpriemernemu lezcovi ako napr. mne
Reaguj
dotaz
zdravim..selste to nekdo nekdy v zime? narocnost? cas? diky za info
  • Autor drbas
  • Datum a čas 19.11.2008 14:50
Reaguj
dalej
a dalsia vec je ze bohuzial bivak na divoko je v narodnom parku asi ako vies zakazany a prezentovat to este na webe ... kazdy nech si urobi obraz sice hups pockat ja myslim ze cely svet uz obraz o ceskom lezeni a pripravenosti na tury hlavne davno ma takze toto je vlastne dalsi dokaz boze martinovka na cely den poviem ti len jedno toto som isiel prvy krat v 16 rokoch bez lana bez skusenosti s predchadzajucimy turamy za č hodiny takze neviem co tam robili ty
  • Autor piskot
  • Datum a čas 24.10.2008 19:57
Reaguj
aha
nebudem tu rozpisovat ci som daoc neliezol alebo nie ale obhaj teraz vyznam toho ze 3 alebo 4 clenna partia ci kolki tam vlastne boli ma jeden cepin ktory moze pouzit iba jeden clovek priklad pri zostupe a dalsi to uz ako bez cepinu zvladnu asi
  • Autor piskot
  • Datum a čas 24.10.2008 19:53
Reaguj
Re: hmm
To jsi toho jeste moc nenalezl, co? Nie, cepiny skutecne nemusi mit vzdy kazdy. Jeste nejaky dotaz? Priste adsi nemysli.
  • Autor Brudra
  • Datum a čas 23.10.2008 22:47
Reaguj
Celkem 41 příspěvků v diskuzi


Brdy AKTUÁLNĚ 2024

Brdy AKTUÁLNĚ 2024

Pražské, plzeňské a středočeské hory Brdy jsou divoké, vysoké, romantické a přitom je mají obyvatelé velkých měst doslova za humny. Čtěte novinky z Brd a Podbrdí.... celý článek

Řeky AKTUÁLNĚ 2024

Pojištění elektrických vozítek už je povinné

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Obří důl v Krkonoších

Obří důl v Krkonoších

Obří důl je divoké strmé údolí mezi Sněžkou a Studniční horou. Vodopády a nad nimi vysokohorské rašeliniště vytvářejí nejdivočejší kout krkonošské přírody.
Dámské parfémy od Pařížských Parfémů. Objevte nejnovější nabídky

Dámské parfémy od Pařížských Parfémů. Objevte nejnovější nabídky

Vítejte ve světě vůní, kde každá nota vypráví jiný příběh a každá lahvička v sobě skrývá slib nezapomenutelných zážitků. Dnes bychom vás rádi pozvali k poznání nejnovějších nabídek od Pařížských Parfémů, značky, která
Výhody přes nejlepší zahraniční online casina v České republice 2024

Výhody přes nejlepší zahraniční online casina v České republice 2024

Svět herních kasin můžeme z pohledu českého hráče jednoduše rozdělit na dva základní tábory, a to česká kasina, která disponují přímo českou licencí, a zahraniční kasina, která nedisponují licencí od Ministerstva financí, zároveň
4 horolezecké čtyřky na pravém břehu Bielatal

4 horolezecké čtyřky na pravém břehu Bielatal

Bielatal je doporučován jako cíl prvního lezení v Sasku. V minulém díle jsme zavítali na levý břeh potoku Biela, abychom našli pár cest pro méně výkonné a více bojácné lezce. Nyní pojďme dát dohromady
Palán vyhrál stříbro a bronz ve speed skiing

Palán vyhrál stříbro a bronz ve speed skiing

Fantastický úspěch vybojoval rychlostní lyžař Radim Palán. Na mistrovství světa ve Vars získal stříbrnou medaili a na stejném místě potom ještě bronzovou ve světovém poháru. Je to nejlepší výsledek v disciplině speed

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Padání - bouldering Žihle 26.-28.4. 26.4.
Černobylské deníky - diashow Brno, základní škola Svážná 26.4. 16:00
Prague Bike Fest Praha, Výstaviště Holešovice 27.-28.4. 27.4.
Beroun bikemaraton Beroun Cyklomaraton MTB 27.4. 19:00
Malše - splutí Římov   27.4.
Valné zhromaždenie JAMES Žilina, Dom techniky   27.4.
Krakonošovo Labíčko Labe, Vrchlabí ZRUŠENO! 27.-28.4. Divoká voda 27.4.
Veselský vodácký maraton
Suchdol nad Lužnicí Info: lenka.steffanova@seznam.cz 27.4.
Sázavský maraton Zlenice Turistické kanoe 27.4.
Porubajk - cyklomaraton Ostrava, Poruba Horská kola 27.4.

Diskuse

Most amoeboid scans: reti... odericeyu, 26.4.2024 5:44, 8 příspěvků
mmaxoefo canadian pharmaceuticals online for ed, 26.4.2024 5:43, 2 přís...
bcwugyww synthroid 112 mcg cost, 26.4.2024 5:18, 120 příspěvků
The xalacom overnight del... agakire, 26.4.2024 5:06, 8 příspěvků
A compensations callus, p... eopibuhidinig, 26.4.2024 4:59, 8 příspěvků
tsvqnnef azithromycin for sale usa, 26.4.2024 4:50, 2 příspěvky
Gichardpow FobertProft, 26.4.2024 4:31, 15 příspěvků
The legally myeloma, ecze... igahojogo, 26.4.2024 4:28, 8 příspěvků
ljotirty synthroid generic canada, 26.4.2024 3:57, 2 příspěvky
vepxvlcgi get valtrex online, 26.4.2024 3:27, 120 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Pink EXPO Horydoly , 26.4.2024 0:47
O novém poznání, kterému ... milan šupa, 25.4.2024 19:37
135 let turistického značení Horydoly , 20.4.2024 19:20
EXPEDÍCIE (jar 2024) Horydoly , 20.4.2024 17:50
ČSK media - změny na PR p... Horydoly , 19.4.2024 12:00
S Winterbergem na Dobešku Horydoly , 11.4.2024 0:02
Re: Praha Horydoly Open, 10.4.2024 10:32
Tipy na dámské běžecké bo... Horydoly Open, 10.4.2024 10:11