Doprava
Do Rakouska jedeme přes Dolní Dvořiště. Pokračujeme na Linz [A7], ze směru na Salzburg [A1] odbočujeme na Windischgarsten [A9]. Budeme potřebovat rakouskou dálniční známku. Z Windischgarstenu se držíme směrem na Rosenau am Hengstpaß. Městečko projedeme a mineme sedlo Hengstpaß. Tady už začíná Národní park Kalkalpen, najdeme zde i turistické informační středisko. Dva kilometry za sedlem, po levé straně ční masiv Kampermauer. Pod ním je pro lezce připraveno štěrkové parkoviště.
Doporučené vybavení
2 poloviční 60 m lana (nebo dvojčata)
12 expresek
přilba
sluneční brýle
....a další běžné lezecké potřeby.
Horolezci najdou na Kempermauer vodou vyhlazené plotny i kapsy, kde je za co chytit. Vápenec je velmi kvalitní a pevný.
Větší část masivu se nachází v Národním parku Kalkalpen, dle toho je nutné se tam také chovat. Nocování na parkovišti bývá tolerováno, spacák pod převisem snad také nikoho neurazí, rozdělávání ohňů bychom ale měli vynechat.
Teplo na jihu
Lezecké cesty najdeme převážně v jižní části masivu. Kámen zde bývá příjemně prohřátý. Počítejte ale také s tím, že několik hodin strávených na prudkém slunci nemusí vždy končit jen záviděníhodnou bronzovou barvou pokožky.
Je dobré mít s sebou sluneční brýle a nechráněné části těla namazat opalovacím krémem. Kampermauer je oblíbená cvičná lezecká oblast, a proto je dobré nastupovat do vybraných cest raději hned zrána.
Na těch nejoblíbenějších se tu a tam tvoří fronty. Mezi ně patří hlavně Vegetarierkante V-, Hermeline VI- a Superdiagonale VI-. Ačkoli zde najdeme i lehčí cesty, úplní začátečníci by měli s návštěvou Kampermaueru raději ještě počkat.
Slaňujeme vzduchem
Oblast uspokojí i velmi náročné lezce. Skálu proplétají cesty v klasifikaci od IV po IX. Jejich počet dosahuje stovky. Délky cest jsou od několika málo desítek metrů po několikasetmetrové.
Výstupy jsou na mnoha místech exponované, a tak se domů vrátíte s nejedním zážitkem. Například komínová cesta Waschrumpl V nabízí nejen interesantní šprajceraj (jak uvádí domorodý průvodce), ale požitkem bude i 45 m dlouhé slanění v převisu, tedy zcela bez kontaktu se skálou.
Všechny cesty v Kampermauer jsou výborně odjištěné. Borháky jsou vrtané s maximálním odstupem pěti metrů, štandy bývají osazené třemi nýty. Zvýšenou pozornost vyžaduje slaňovaní z několikadélkových cest, protože stanoviště ve spádnici mají někdy šedesátimetrový odstup.