Parníkem z Prahy na Slapy

Celodenní lodní výlet začíná v 8:30 hodin v Praze na Rašínově nábřeží.

Parník staví na přístavištích ve Zbraslavi, Skochovicích, v Davli na soutoku se Sázavou, ve Štěchovicích a do Třebenic pod Slapskou přehradou přijíždí ve 12:30 h.

Zpět odjíždí v 14:30 a do Prahy dopluje v 18:00 h. Na lodi je restaurace.

Jednosměrná jízdenka stojí 650 Kč pro dospělého a 390 Kč pro dítě do 11 let. Zpáteční jízdenka přijde na 870 Kč / 490 Kč. Jízdní kolo se platí 100 Kč. Kočárek a dítě do 3 let plují zdarma. Rodinná jízdenka (2 rodiče + 2 děti) vyjde na 1690 Kč a zpáteční na 2230 Kč. Slevu 20 % mohou uplatňovat studenti, senioři nad 65 let a skupiny nad 20 osob. Poloviční sleva náleží invalidům. Sleva 10 % platí při nákupu přes internet. 

Pes na palubu nesmí.

INFO: Pražská paroplavba

Na konci tohoto článku je přiložená podrobná mapa Vltavy. Všechny popisované zajímavosti v ní najdete spolu s fotografiemi a odkazy na články, které se k nim vztahují.

Po cestě uvidíme spoustu zajímavostí. Nejdříve projíždíme skrze Prahu.

Pod Železničním mostem zleva přitéká Botič.

Po levé ruce se nad námi zdvihá Vyšehrad. Stojí na skále, odkud měli skočit Šemík s Horymírem do Vltavy a ujet k Neumětelům.

Proplouváme tréningovou oblastí pražských veslařů od Císařské louky k Braníku.

Po levé ruce vidíme strmé vápencové Branické skály. Je to oblíbená lezecká oblast pražských horolezců.

Podplouváme mohutný Barrandovský most s velkým předpolím na levém i pravém břehu. Pro vyznavače outdooru je důležité, že přes něj vede cyklostezka a napravo můžeme zahlédnout betonové sochy, které slouží horolezcům jako kuriozní skalní veže - Červ Dobyvatel a Hroší lázeň. Vpravo nahoře na skále vidíme slavné filmové Barrandovské ateliéry.

Podjíždíme most Inteligence. Za socialismu ho stavěli především lidé vyhnaní ze svých původních profesí. Proto nese svou posměšnou přezdívku.

Pomocí zdymadla překonáme Modřanský jez. Na obou březích Vltavy vedou frekventované cyklostezky. Zvláště pravobřežní větev je plná cyklistů, inlinistů a dalších vyznavačů malých koleček i velkých kol.

Zprava přitéká mohutná hnědá Berounka.

Když se na pravém břehu objeví Zbraslav, vzhlížíme do zalesněných kopců na opačné straně řeky. Ve svazích vlevo za mostem se skrývalo úžasné a obrovské keltské oppidum Závist.

Pokračujeme okolo skal ve Vraném a na Jarově. Parník se vyhoupne přes přehradu Vrané.

Zprava přitéká Bojovský potok a o pár kilometrů dál Kocába (ve směru toku Vltavy jsou to levostranné přítoky). Jsou poseté trampskými osadami.

Bojovský potok je známý díky častým soutěžím v rýžování zlata. Za povodní se dá sice sjet na lodi, ale oblíbenější je mezi pěšími turisty než vodáky.

V Davli podjížíme starý most, který si zahrál v legendárním válečném filmu Most u Remagenu.

Zleva přitéká další mohutná řeka Sázava. I ona je, stejně jako Berounka, hnědá. To kontrastuje s černou vltavskou vodou.

Hned za soutokem se Sázavou objíždíme bývalý významný Klášter na Ostrově a nad námi zůstává ztracené středověké město, kterému dnes říkáme Sekanka. Stával na něm jeden z nejstarších českých klášterů zasvěcený Janu Křtiteli. Mnohokrát byl vyrabovaný a vypálený. Dnes jsou z něho vidět aspoň zakonzervované vykopávky.

Ve Štěchovicích zprava přitéká již zmíněná trampská říčka Kocába. Na Kocábu jezdí na jaře vodáci na kajacích a přes léto cyklisté na horských kolech.

Hned jak parník překoná Štěchovickou přehradu, vjede do hlubokého, úzkého a skalnatého údolí. Vpravo nad námi je na kopci přečerpávací nádrž pro elektrárnu.

Nerušit horolezce!

Vpravo míjíme Bílé skály a pod nimi nejstarší trampskou osadu Ztracenka.

Za zatáčkou vlevo se objeví kolmá černá skála Mařenka.

Oblíbený cíl pražských a středočeských horolezců. Nekřičte na ně, nemají to rádi. Představte si, že visíte v kolmě stěně, bojíte se udělat další krok, abyste nespadli, a v tom na vás začne povykovat dav z lodi.

Po pravém břehu občas vidíme stezku ve skalnaté stráni. Je to oblíbená trasa pěších turistů ze Slap do Štěchovic. Odvážní a zkušení cyklisté ji jezdí na horských kolech. Bohužel už má i svoji oběť.

Plujeme po klidné hladině v místě Svatojánských proudů. Těchto peřejí, dnes hluboko pod hladinou Vltavy, se obávali především voraři, kteří dopravovali dřevo ze Šumavy do Praha a někdy i dál do Německa.

Proto také na jejich začátku stával Svatý Antoníček. Když ho během stavby Slapské přehrady přenesli výš, otočili ho zády k řece. Tohoto nedůstojného postavení se zbavil až nedávno, kdy byl otočen k řece. Dívá se na Vltavu.

PANORAMA skalní vyhlídky Máj, Mařenka, Myšák
Kliknutím otevřete velké panorama. FOTO: Hana Suchá

Pod Slapskou přehradou v Třebenicích parník kotví a my vystupujeme. Trochu se protáhneme a za dvě hodiny jedeme nazpátek. Veškeré zajímavosti na trase si vychutnáme ještě jednou.

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě