Od nejvyšší k nejznámější hoře Beskyd

Od nejvyšší k nejznámější hoře Beskyd
SDÍLEJ:
Pětidenní beskydská expedice nedopadla příliš slavně kvůli velké únavě a častému dešti. Všichni její účastníci však došli od Lysé hory na Radhošť. „Určitě se do Beskyd vrátíme, a pokud jste tam ještě nebyli ani vy, napravte to spolu s námi co nejdříve,“ doporučuje autor tohoto článku Jan Choceň Doležal. Nejde o žádnou extrémní akci, ale poctivou pěší turistiku. \"Žádné pokojové květince bych to ovšem nedoporučil.\" Každým dnem sleze z hor sníh a můžete se vydat po jeho stopách.
Jak na to Trasa

Frýdlant nad Ostravicí (modrá značka) - Malenovice (žlutá) - Lukašinec (červená) - Lysá hora (žlutá) - Šance - Smrk sedlo (červená) - Smrk - Hubertka - Polana (modrá) - Mečová (červená) - Kladnatá (žlutá) - Horní Bečva (zelená) - Bařiny - Čertův mlýn (červená) - Pustevny (modrá) - Radhošť (stezka) - Trojanovice (silnice) - Frenštát pod Radhoštěm

Pochodová vzdálenost: 60 km

Pochodových dní: 3

Doporučené vybavení

Nepromokavé pohorky

Batoh 60-70 l

Spací pytel

Karimatka

Lehký turistický stan

Šusťákový komplet

Teplé oblečení na večer

Vařič

Ešus, lžíce a potřeby na vaření

Jídlo na dva dni

2 litry vody (po cestě je málo pramenů)

Mapa

Busola

Fotogalerie k článku - Beskydy

Ačkoliv účast na přechodu Beskyd měla být původně vyšší, vysokých a strmých hor se nezaleklo pouze sedm statečných. Odměnou jim jsou nezapomenutelné zážitky. Zde jsou jejich jména: Bradka, Choceň, Chocňovka, Jitka, Manka, Myšpulín, Rumcajs. Těch dnů, kdy se skutečně šlo, jsou tři, ale jinak to celé zapláclo dní pět.

Neděle

Ráno jsme ještě v Pulčíně. V pohodě se balíme a snídáme. Vlak nám jede okolo jedenácté a na nádraží to jsou asi čtyři kilometry, takže o půl desáté vyrážíme. Zatím jsme jenom čtyři - Bradka s Jitkou byli v Pulčíně autem a připojí se k nám až ve Frenštátě, Myšpulín dorazí až v Pondělí. Vlak jede na čas, a tak se konečně vydáváme na cestu. Vedro ve vlaku je dost hrozné, zaplněný motorák a polední sluníčko dělají své. Jsme rádi, když ve Valmezu přesedáme do dvoupatrových vagónů. Setkání ve Frenu proběhlo podle plánu a tak nám už nic nestojí v cestě.

Vystupujeme ve Frýdlantu nad Ostravicí a vydáváme se po modré značce. Expedice začíná. Náladu nám pouze kazí otevřený terén a cesta po asfaltu dusným a parným odpolednem. Situace se lepší až v Malenovicích, kde měníme barvu na žlutou a po ní začínáme díky bohu stoupat lesem. Sklon cesty se neustále zvětšuje a teprve teď nám dochází, co nás vlastně čeká. Po chvíli škrábání vzhůru po kamenité cestě se potkáváme s několika stylovými roubenými chalupami. Jedná se o samotu U Veličků, je zde hospoda a je tu krásně. Uvnitř mají na pohledech heslo "Kdo nebyl u Veličků, nebyl v Beskydech.". Na každém šprochu pravdy trochu. Je fakt, že skočit si sem skutečně stojí za to. Dávám si pivo a nanuka. Po chvilce vyrážíme opět do hory. Procházíme kolem Ondrášových ďur (systém jeskyní, sídliště netopýrů) až k Lukašinci (asi 980 m n.m.).

Je to první rovné místo, co vidíme od začátku výstupu, je zde turistický přístřešek a protože je už dost pozdě, rozbíjíme tábor. Chocňovi staví svůj stan od Jurka z nedalekých Kunčic pod Ondřejníkem, Bradkovi půjčený Campingaz s vizáží supermarketového stanu, a Loupežníci stan nemají, protože je to podle nich zbytečná zátěž. Dáváme si večeři a mně se nelíbí počasí. "Do půl hodiny bude pršet," pronáším osudná slova. A taky že pršelo. A jak. Taková menší přívalová bouřka po dusném dni ani nepřekvapuje. Déšť nás zahnal do stanů, Rumcajsovi se asi po deseti minutách daří připevnit celtu na tu stranu přístřešku, ze které nejvíc prší, kapání ze stropu ale nezabrání. Přibližně touto dobou vylézá Bradka ze stanu a přehazuje přes něj igelit. Vevnitř začalo být po deseti minutách prudkého deště poněkud vlhko. Já s Chocňovkou jsme v pohodě a v suchu, Bradkovi po igelitové operaci taky, nabízíme ubytování ve stanu dvojici z přístřešku. Hrdě odmítají a jdeme tedy spát.

Pondělí

Ráno vysvitlo slunko a tak sušíme vršek stanu, dáváme si ranní zdravotní dávku na dobré zažívání z Bradkových domácích zásob a posléze vyrážíme do kopce po červené. Je to krpál a Chocňovku začínají bolet kyčle. Snižujeme tedy tempo a na vrchol Lysé hory (1323 m n.m.), nejvyšší to vrchol Beskyd, dorazíme až chvilku po ostatních. Dávám si pivo a kochám se krásným výhledem. Jen při pohledu na Smrk mi trošku jde mráz po zádech. Dnes tam dojdeme.

Chvíli odpočíváme a Chocňovka odchytila jakousi kočku (kde se vzala, tu se vzala). Na druhý pokus zahajujeme sestup - ten první tak nějak nevyšel - skončili bychom v nějakých Visalajích. Vracíme se tedy asi půl kilometru a konečně nacházíme žlutou po které sestupujeme až k vodní nádrži Šance (500 m n.m.). Moje beruška šetří nohy, a tak dorazíme opět chvíli po ostatních. Nádrž je bohužel zdroj pitné vody a nelze se v ní koupat. Voda je křišťálově čistá, to jen tak někde neuvidíte. Setkáváme se zde s Myšpulínem, který zdárně dorazil z Ostravice. Vaříme oběd a jdeme se vykoupat do řeky pod hrází. Je to studené jako ... . Rozhodli jsme se, že zde u vody přečkáme největší odpolední vedro a pořádně si před výstupem na Smrk odpočineme.

Teplo začalo polevovat, vyrážíme. Bradka s Jitkou jdou kousek napřed, že na nás počkají. My ostatní jdeme tentokrát pohromadě. Po půl kilometru po silnici se cesta stáčí doprava a drápeme se do prudké stráně. Po čase opět narážíme na jakousi silnici a marně vyhlížíme naše předběžce, o kterých jsme předpokládali, že počkají zde. Mobil mají oba vypnutý, nezbývá než doufat, že se časem setkáme. Po kilometru pohodové cesty po silničce se opět škrábeme do prudkého svahu lesem. Když se k nám přidává modrá značka, strmost trošku polevuje a my se věnujeme lesním plodům. Obzvláště Myšpu trhá všechno, co se dá. Dosahujeme sedla mezi Malým Smrkem a Smrkem (1173 m n.m.).

Nejhorší máme za sebou, naši předběžci pořád nikde. Dosáhnout vrcholu Smrku (1276 m n.m.) je dílem okamžiku. Cesta k němu je lemována pomníčky všech možných lidí, až zrak přechází. Konečně se také setkáváme s naším předvojem. Protože tu jsou doma, cesta po značce jim přišla nehodná jejich kvalit a tak z ní v té první stráni pro jistotu sešli. Je fakt, že neměli jak zabloudit, do kopce je to tady vždycky správně. Je zde pěkné místo na táboření, ale my jdeme ještě o kus dál, k opuštěné chatě Hubertka. Je zde krásné tábořiště, turistický přístřešek (bohužel obsazen), trávník zde svou rovností, hustotou a měkkostí připomíná golfové hřiště. Asi padesát metrů je vzdálena studánka. Zkrátka ideální místo. Stavíme stany, Širáci si stelou u chaty a večeříme. Noc probíhá až na drobný déšť klidně.

Úterý

Tento den začíná trochu sychravě, ale nenecháváme si zkazit náladu a trudnomyslnost zapuzujeme ranní zdravotní dávkou. Nněkteří ke své škodě odmítají, což se jim brzy vymstí. Snídaně proběhla rychle a záhy vyrážíme směr Polana, kde přesedláme na modrou značku a zamíříme k rozcestí s názvem Mečová. Tím se dostáváme na hřeben, kterým prochází evropské rozvodí. Míříme po červené k rozcestí Kladnatá. Tento úsek cesty je parádní. Jedná se o kus mezinárodní turistické trasy E3 . Cesta po hřebenu je nádherná a poštěstilo se nám nejen slyšet, ale i vidět krkavce. Z Kladnaté klesáme po žluté do Horní Bečvy.

Zde doplňujeme zásoby včetně buřtů, které si chceme večer opéct. Dnes je odpočinkový den. Ubytováváme se v kempu u přehrady a někteří se koupají. Já s Bradkou se vydáváme na dřevo do nedalekého lesa vodáckého charakteru. Vypadá to tak, že nikde není ani klacík. Nakonec se nám jich ale podaří shromáždit dostatečné množství a uléháme k odpolednímu odpočinku. Navečer se začínají po obloze trošku honit obláčky. Opět pronáším osudná slova: "Do půl hodiny bude pršet." Pojďme do hospody, než se tam naženou všichni ty lidi okolo. A tak se taky stalo. Z lavice pod střechou pozorujeme, jak se čerti žení, a ohledně avizovaných opečených buřtů začínáme být poněkud skeptičtí. Déšť na chvilku polevuje, aby se zas za chvíli rozpršel na novo. Představa studených buřtů moc lákavá není. Naštěstí asi po hodině déšť skutečně ustupuje a my konečně roztápíme oheň a pochutnáváme si na nich. Chocňovka odchytila fretku, kterou s sebou mněli naši dočasní sousedé, ale opéct si ji nechtěla. Plni optimismu se ukládáme ke spánku.

Středa

Vstáváme do slunečného rána, ale záhy se projevuje včerejší fatální chyba. Rumcajs neměl včera zdravotní dávku a má brutální průjem. Aby to nestačilo, Manka je totálně vyčerpaná a k tomu nemají daleko ani ostatní křehčí části naší expedice. Narychlo sestavujeme plán na dnešek. Loupežníci odpadají a jedou autobusem domů, my ostatní dnes přespíme u Bradků a zítra pojedeme také. I další včera odmítli zdravotní dávku. Původní plán dojít až do Valmezu se tedy neuskuteční. Snad příště.

Vyrážíme po zelené na Bařiny a dále na Čertův mlýn. Co jsme včera slezli dolů, dnes zase nastoupeme. Na Čertův mlýn (1205 m n.m.) jsme s Chocňovkou dorazili opět později. "Přece se nenechám uhnat jako ostatní holky!", prohlásila a v klidu si ťapala do kopce. Dáváme si mexický guláš a pozorujeme kamenné panáky, které zde na vrcholu postavili "takyturisté". Zvláštní jméno této hory je odvozeno jednak od mlýna, který tu na úbočí stával a kde strašilo, jednak se asi podílel na vzniku pověstí dolmen z keltských dob kus v lese od vrcholu. Bohužel jsme nevěděli kde přesně je, a tak jsme ho neviděli. Stejně by se k němu nemělo chodit, tento vrch je spolu se sousední Kněhyní (1257 m n.m.) přírodní rezervací, takže choďte jen po značkách!

Počasí se opět kazí a na sedle pod Tanečnicí (1084 m n.m.) nás dostihl, zatím drobný, déšť. Rychlým tempem dosáhneme Pusteven, kde sotva se schováme pod stříškou u jedné z restaurací, začíná pořádně pršet. Prší asi dvě hodiny a když déšť začíná polevovat, vyrážíme opět na cestu. Sotva vyjdeme, rozprší se s plnou silou nanovo. Před bouří se schováváme u sochy Radegasta a v turistickém přístřešku. Rostou všude v Beskydech jako houby po dešti. Po hodině, kterou jsem užitečně vyplnil konzumací salámu, už neprší a tedy pokračujeme. Na Radhošti (1129 m n.m.) jsme sami a i to velkou měrou přispívá k tomu, že je tu krásně.

Idylka končí, když dorazí jakýsi tábor, a my se znechuceně vydáváme na další cestu. Návrh vzít to ještě alespoň přes Javorník nenalezl živnou půdu, a tak sestupujeme neznačenou stezkou do Trojanovic, kde bydlí Bradka. Cesta vede strmým svahem a vypadá úplně jako indiánská stezka někde v Peru nebo jinde v Andách. Prostě paráda. Řádně znaveni vycházíme z lesa do Trojanovic a k Bradkovi domů. Maminka je velmi pohostinná a večeře skvělá. Jitka je odvezena domů a my ostatní se po návštěvě sprchy chumláme do peřin.

Čtvrtek

Jsme brzy probuzeni a odvezeni na nádraží ve Frenu, kde všichni tři zbylí nastupujeme do vlaku směr Valmez a posléze Choceň. Myšpu je od Dobrušky, a proto jede s námi. Expedice končí poněkud neslavně a předčasně, ale stejně to bylo super.

Fotogalerie k článku - Beskydy

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Máte pravdu.sice jsem tuto trasu ještě nešel,ale vím že za jeden den se toho dá zvládnout opravdu hodně.Tím nechci shazovat výkony druhých.klobouk dolů....
  • Autor skabry
  • Datum a čas 27.4.2007 21:04
Reaguj
Pěkná procházka
Dost nelogicky vedená túra. Když je žízeň tak se to dá snad pochopit. Jinak dobré pivko je na Martiňáku. Zapravdu dávám těm co říkaj že se to dá jít za jeden den. Na ČERTOVĚ MLÝNU nikdy ani na jeho úbočí nestál skutečný mlýn. Název je odvozen od notoricky známé legendy o prohrané sázce čertově. Nedostavěl onen "mlýn" neboť zakokrhal kohout (ohlásil nový den), kterého se nestačil zbavit. Zůstalo jen kamenné koryto - val (přímo na vrcholu), na kterém stojí několik mužíků, které mají na tento přírodní úkaz pepřený legendou upozornit. Ono někteří "takyturisté" by potřebovali i ránu palicí aby si něčeho všimli.
  • Autor Ivoš
  • Datum a čas 12.1.2005 11:57
Reaguj
no nevím
čtyri dni na tohle??? pak je to procházka pro pokojové květinky.
  • Autor Li-BORG
  • Datum a čas 25.10.2004 09:10
Reaguj
Lukšinec, ne Lukašinec :-) Jinak Lysárnu a okolí vřele doporučuju.
  • Autor Marian K.
  • Datum a čas 9.9.2003 21:28
Reaguj
nechápu
Nechápu jak takováto trasa může někomu trvat jednodenní tůra 4 dny je mi to naprostou neznámou
Reaguj
sníh
Teď je tam snad vody ještě dost, ne? I když v poněkud studeném skupenství...
  • Autor Ivan
  • Datum a čas 7.4.2003 15:17
Reaguj
voda
Pěkný článeček. Vzpomínal jsem při něm, že jsme skoro stejnou trasu šli vloni na jaře. Rada o dostatku vody s sebou je oprávněná. Jestli chcete přespávat někde na hřebenech, musíte ji s sebou nosit. V údolích a na úbočí hor se stačí pořádně podívat do mapy a nějaké potůčky najdete.
  • Autor Vokoun
  • Datum a čas 7.4.2003 10:05
Reaguj
Celkem 7 příspěvků v diskuzi


Alpy AKTUÁLNĚ 2018

Alpy AKTUÁLNĚ 2018

GROSSGLOCKNER Kde je co v Alpách nového, jaké vládnou na horách podmínky pro horolezectví a turistiku, kde se lyžuje, jak fungují chaty i cokoliv jiného, co zajímá návštěvníky nejvyšších evropských hor.... celý článek

Za bledulemi a sněženkami do Palohlav

České středohoří AKTUÁLNĚ 2018

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.



Nejčtenější články

Vlakem do Chorvatska

Vlakem do Chorvatska

AKTUALIZACE Každý rok sledujeme, zda je vlakové spojení z Česka do Chorvatska v provozu, kolik stojí jízdenka a jak dlouho se rychlík kodrcá, než dojede z Prahy do Splitu. Letos žádný přímý vůz z Prahy
Otakar Štáfl: Vysoké Tatry

Otakar Štáfl: Vysoké Tatry

Je dobře jet do Tater, protože z jejich výšin otevírají se pohledy do nesmírných údolí. Je dobře jezdit do Tater, protože člověk, zvyklý na malost, shledá v jejich říši ohromné rozměry. Tak
České hory AKTUÁLNĚ 2017/2018

České hory AKTUÁLNĚ 2017/2018

POSLEDNÍ SJEZDOVKY? Hory a doly v Čechách i na Moravě nabízejí pohádkové terény pro milovníky všech zimních dobrodružství. Sníh a led láká nejenom na běžky, sjezdovky a snowboard, ale také na sněžnice nebo ledové lezení.
Bardejov - perla východu

Bardejov - perla východu

NOVÉ FOTOGRAFIE Bardejov prokouknul do krásy. Středověké město patří na seznam nejvýznamnějších památek světa UNESCO. Prošli jsme se jím se dvěma zasvěcenci Ľubošem Cingelem a Jakubem Hankovským. Z obou středoškoláků sálala hrdost
Jak kupovat batoh?

Jak kupovat batoh?

AKTUALIZACE Batoh je druhou nejdůležitější součástí outdoorového vybavení. Jenom boty obouváme častěji, než nosíme ruksak na zádech. Je tedy potřeba mu před nákupem i v obchodě věnovat velkou pozornost. Nesmíme ho

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Petrohrad - diashow Plzeň, Měšťanská beseda Přednáší Martin Loew 26.4. 19:00
Flora jaro - veletrh Olomouc 26.-29.4. 26.4.
Čarodějnice Valtice, Knížecí vyhlídka 27.4.
Křižáci - výstava Valtice, zámek 27.4.-28.10. 27.4.
Bobek - setkání na vrcholech Beskydy   28.4.
Letecké muzeum Kbely - zahájení sezony Praha, Kbely   28.4.
Beltine - keltský svátek Nasavrky 28.4.
Tankový den Milovice Nostalgické vlaky 28.4.
Vítání ptačího zpěvu Vrchlabí, zámecký park 28.4. 07:30
Spezi - veletrh Německo, Germersheim 28.-29.4. Alternativní cyklistika 28.4.

Diskuse

hnus od úředníků Pavel, 26.4.2018 12:23, 1 příspěvek
Belá Petr Š., 26.4.2018 9:55, 1 příspěvek
Další Majka, 25.4.2018 23:21, 1 příspěvek
Jízda s přívěsem Michael Beranek, 25.4.2018 14:03, 4 příspěvky
autostan info@karavany-liberec.cz, 25.4.2018 12:24, 4 příspěvky
Klobouk dolů Michael Beranek, 24.4.2018 13:28, 4 příspěvky
home made Novinář, 23.4.2018 1:32, 4 příspěvky
Městské kolo Robert, 22.4.2018 14:10, 4 příspěvky
Spacák Josef Vopršálek, 20.4.2018 9:16, 4 příspěvky
Víno, ženy, zpěv JN, 19.4.2018 14:08, 3 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Tankový den Milovice 28.4. Horydoly , 26.4.2018 9:48
Park Mirakulum začíná sezonu Horydoly , 26.4.2018 9:18
Re: Utubering Horydoly , 25.4.2018 0:48
Velká jarní cyklojízda Brno Horydoly , 19.4.2018 2:20
Re: Cyklojízda 19.4.2018 Horydoly , 19.4.2018 2:14
Běžecká škola Prahy 4 se ... Horydoly , 15.4.2018 2:18
Vodácké závody 2018 Horydoly , 15.4.2018 1:44
Re: Horoškola Horydoly , 13.4.2018 17:34