Zimní oheň ve švýcarských Alpách: Do starého železa ještě nepatříme!

Zimní oheň ve švýcarských Alpách: Do starého železa ještě nepatříme!
Československý zimní oheň Sörenberg 2023.
Autor snímku Michael Beránek
SDÍLEJ:

Československý oheň na sněhu znovu hořel 11.-12. února. Už hořel v letech 1974, 1975 a 1976 u potoka v zapadlém koutě nedaleko alpské vesničky Sörenberg (1159 m). Tenkráte se závodilo dokonce v přetahování lanem. Pak nastala dlouhá pauza. Po devatenácti letech vzkřísili zimní tradici kamarádi Tomáš Nuc a Ivan Exnar. V roce 1995 uspořádali znovu Oheň na sněhu a od té doby každoroční tradice úspěšně pokračuje. Letošní ročník nové řady byl šestadvacátým. Covidem byla šňůra krátce přerušena.

Zimní oheň ve švýcarských Alpách: Do starého železa ještě nepatříme!
Československý zimní oheň Sörenberg 2023.
Autor snímku Michael Beránek

Původní místo z roku 1974 je v hluboké zimě velice těžko přístupné. Dnes se koná oheň v údolíčku nedaleko Salwideli, poblíž lyžařské dědiny u švýcarského Sörenberg. Místo ohně s nadmořskou výškou kolem 1200 m n.m. je jen o 400 metrů nižší než vrchol Sněžky, je však mnohem divočejší a znatelně hůře přístupné.

Někdy nadšence čeká dvoumetrová i vyšší vrstva sněhu. Tento rok to bylo jenom půl metru. Stejně to znamená sundat bundy a lopatami upravit prostor, kde se potom oheň zapálí. V okolí si někteří postaví stany nebo zhotoví sněhový záhrab. Když nesněží a to bylo tento rok, někteří přespí jednoduše pod širákem.

Letos klesla teplota na minus 4 a 6 °Celsia. Před několika lety sestoupila pod minus 20° Celsia.

Československý zimní oheň Sörenberg.

Letos se sešlo 14 dnes už šedivých pardálů a 5 drsných ale velmi odolných žen. Sjeli jsme se z různých koutů Švýcarska, Francie, Německa, České a Slovenské republiky. Mezi nás zapadnul i jeden pravý Švýcar z Bernu - přítel jedné účastnice.

O dobrou náladu se tento rok starali dva hudebníci Míra a Jirka.

Někdo si bude klást otázku, jak to jeden může vydržet. Jde to za pomocí správného dopingu - guláše, svařáku, čaje a různých alko- i nealkoholických nápojů. Druhý den se zahladí veškeré stopy, jinak by místní sedlák, kterému patří tenhle kousek Švýcarska, reklamoval. Ale už nás zná natolik dobře, že ví že jsme pořádní.

Československý zimní oheň Sörenberg.

Kdo nelení a vystoupá nad tábořiště vysoko, vysoko nahoru do stráně, tak přes tyhle kopečky uvidí v dáli zasněžený Eiger, Mnicha a Jungfrau.

Už se všichni těšíme na příští rok.

Horydoly.cz Československý zimní oheň

2018 a 2017 a 2016 a 2013 a 2012 a 2011

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Tvrzení že po první světové válce byli z mladé masarykovské Československé republiky Němci odsunuti neodpovídá pravdě.
https://www.stoplusjednicka.cz/rodici-se-ceskoslovensko-muselo-v-roce-1918-bojovat-s-nemeckymi-separatisty https://www.svazekdomazlicko.cz/e_download.php?file=data/multipage/editor/editor-4-45-cs_11.pdf&original=20%20st%20%C4%8Desky.pdf https://www.sudetsti-nemci.cz/cs/hist0/hist2/ V podstatě totéž jako po roce 1945. odsun nebo nedobrovolný odchod po bitvě či válce. (Loiální Němci  a anifašisté odsunováni nebyli - jako vždy a všude v podobných případech).  A že nekdo slovíčkaří a nazývá to jinak je typické západní retorice. Skutek a pravda je však jedna. Jen je potřeba se oprostit od svých  zakořeněných názorů, oné staré či nové propagandy a brát vše dle pravdy.Ono je to nakonec vždy a všude stejné.
  • Autor Honza
  • Datum a čas 25.2.2023 15:39
Reaguj
Tvrzení že po první světové válce byli z mladé masarykovské Československé republiky Němci odsunuti neodpovídá pravdě.

11. 11. 1918 bylo podepsáno mezi bojujícími stranami příměří – strana německá prohrála. Byly upraveny německo – východní hranice. Polsko získalo část německého území. Verasillská smlouva potvrdila, že Německo odstoupí vítězné straně 13 % svého území. Československá republika dostala Horní Slezko. To vše potvrdila smlouva v Saint Germain roku 1920.

Jinak Němci nadále žili v čs.republice, prakticky za stejných podmínek jako dříve, jen čs. vláda Němcům nikterak nepomáhala – motto: My jsme Češi, vy jste Němci. Koexistence tady byla, dokonce i hymna existovala s německými slovy. A Němci pokládali „české Němce“ za Rakušáky, z této strany Němci žijící v ČSR žádnou podporu také nedostali.

Žadně odsuny nebyly praktikovány, takže nelze tatíčkovi Masarykovi nic předhazovat.

 

Restituce zemědělských ploch byly problémem. Spousta polí, luk přešlo po roce 1948 většinou velice násilně na  JZD a Státní statky a tím  se restituce později značně zkomplikovaly. Roztrhat ta obrovská pole na minulá políčka by nebylo příliš smysluplné a tak restituenti dostali jakousi většinou méně hodnotnou náhradu. Pro stát docela chytré řešení, můžeme se ptát nakolik bylo korektní.

 

 

Reaguj
Jiný kraj jiný mrav

Jo. Ony lobby developperů řádí dnes i u nás a maj to zaručeně snazší než ve Švajcu či Rakousech. Tu se dnes každej žene za penězi a tak vyrúslají nejrůznější obludy skladů a jiné zástavby na úkor přírody a zemědělské půdy.  Bohužel

  • Autor Honza
  • Datum a čas 24.2.2023 19:38
Reaguj
Jiný kraj, jiný mrav
Jo. Vpodstatě pravda. Ono je to skoro vždy prúůvodní jev po válkách. A vpodstatě to bylo mnohdy stejné i po oné 1 světové za našeho tatíčka Masaryka, i když to někdo nerad slyší. Němci byli odsunuti stejně jako za soudruhů a půdy zestátněna. Ale něco přece jen soudruzi neudělali, a sice že všechny ty rozkulačené pozemky se stále vedly na původní majitele, takže ony restituce nabyly až takovej problém (alespoň dle určování původu). To po rakouskejch válkách už tak vždy pravda nebylo.A na západě a dnes i u nás se to vždy převádí přes peníze. A možná i nějakej nátlak,ovšem nepřímej. Jinak je pravda, že pole byly vždy pro sedláka to nejdůležitější, mnohdy i víc než manželka či rodina. Prostě ono sepětí s půdou nebyl žádnej blaf. A vidím to i dnes, kdy pan páter nemíní ani prodat, ani přesunout pár metrů čtverečních pro zbudování cyklostezky. Takže musí vést k veké neradosti zemědělců středem lánu, ančto tam byla kdysi polní cesta a ta je v majetku obce.
  • Autor Honza
  • Datum a čas 24.2.2023 19:29
Reaguj
Jiný kraj, jiný mrav

Je jasné, že se to nedá přirovnat  k „vykulačovávání“ po roce 1948, které provedla v ČSR vládnoucí komunistická třída. Osobní zkušenosti mám v tomto směru dobré – můj vzdálený strýc byl v Klatovech největším kulakem. „Ti“ s ním, pane, zatočili, všechno mu sebrali – zemědělské stroje, traktor, půdu, dobytek. A v klasické sedlácké rodině zavládnul smutek.

Pro konzervativního Švýcara je vyvlastnění proces, jako kdyby mu někdo amputoval nohu. Pojem vlastnictví je ve federaci velice silný, však se ty latifundie dědily z jednoho pokolení na druhé už stovky let. A odpor k jakýmkoliv okolním změnám je také velice silný. Tyto dva faktory spojené ještě s jistou neústupností a tvrdohlavostí místním úředníkům pěkně zatápějí.

Reaguj
Jiný kraj jiný mrav

vyvlastnění pozemku za náhradu pro obecně prospěšnou stavbu nebo změna charakteru pozemku (změna územního plánu?) opravdu není pozemkovou reformou. srovnatelnou s prvorepublikovou pozemkovou reformou (záborový zákon 1919), kdy bylo zestátněno 40 tisíc km2 (necelá třetina celé plochy československa!) nebo s kolektivizací venkova.

  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 24.2.2023 11:37
Reaguj
Jiný kraj jiný mrav

Je jasné, že i v dost konzervativním Švýcarsku probíhají pozemkové reformy a jisté časti půdy jsou státem buď za danných podmínek koupeny anebo vyvlastněny. Z Neuchatelu do Bielu se staví už roky podél Bielského jezera dálnice – a stále není zcela hotová. Někteří vlastníci pozemků jsou prostě proti a neprodají a tak stát usiluje už roky o to, tyto pozemky vyvlastnit – k dobru společnosti. Ne vždy se toto daří.

Pozemkové reformy také existují – developpeři se snaží změnit charakter jistých zemědělských pozemků, které všeobecně nejsou podle zákona určeny ke stavění nějakých obydlí. To znamená že jednotlivé úřady bojují s lobby developperů – někdy vyhraje jedna strana někdy druhá.

Není všechno zlato co se třpytí.

Systém spoléhá – při turistice, nocování v přírodě, na ukázněnosti a pochopení pohybujících se subjektů; že pochopí, že není třeba dobré si svou zemi zaprasit – a většina obyvatel to aspoň z části dodržuje. Je jasné že mezi těmi uvědomělými existují mnozí, kterým jsou tyto myšlenky dost vzdálené – a cílem je jen jejich subjektivní uspokojení. Někdy ale narazí; když i přes varování majitele pozemku se na něm upeleší. To je ráno může překvapit obecní policajt a zacvakají pokutu.

Reaguj
Zimmní oheň v Alpách

čili akce na sedlákově soukromém pozemku s jeho vědomím a souhlasem a s opakovaným spolehlivým dodržením podmínek, žádný svévolný nájezd spojených nomádských svazů.

alpské země mají tu výhodu, že jsou hory skoro všude, a spousta hor není v žádném velkoplošně chráněném území, a ausgerechnet ve švýcarsku nikdy neproběhla žádná pozemková reforma nebo plošné vyvlastnění, takže naprosto rozhodující je vůle majitele pozemku, kterým je většinou místní sedlák.

kdyby byly ryby... tedy s Hohenlohy by se dalo určitě domluvit lépe než s úředníky ohledně nocování v jloveckém revíru v Javorinském panství.

  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 23.2.2023 09:03
Reaguj
Zimmní oheň v Alpách

V řeči německé jsou známy tři odlišné způsoby přespávání v přírodě – zelten / stanovat – campieren / kempovat a biwakeren / bivakovat. První dva pojmy jsou většinou chápany jako plánované přenocování v přírodě mimo oficiální mista na kempování. Od těchto dvou pojmů se odlišuje bivakováni – to je chápáno jako neplánované přenocování v terénu. Důvodem může být poranění, zhoršení počasí anebo když tma zabraňuje zajištěnemu sestupu.

Právní situace ve švýcarské federaci není jednotná. Lesy a pastviny jsou sice podle občanského zákoníku přístupné každému – ale  v některých kantonech a i ve vlastních obcích platí omezení odlišná.

Existují oblasti, kde je kempování absolutně zakázáno - je to Švýcarský národní park, jisté lovecké oblasti, přírodní rezervace a určené zóny klidu pro zvěř, ty jsou časově definovány.  

Kempování – v lese i mimo něj – je bez povolení majitele pozemku zakázáno.

Místo, kde byl letošní oheň patří sedlákovi, který je nám nakloněn. Při vysokém sněhu dokonce protáhne část cesty traktorem se sněhovým pluhem aby se trochu ulehčil přístup a rád nám prodá i dříví, se kterým se potom oheň udělá a toto dříví na místo ohně dopraví. Sedlák ví, že po nás nezůstane žádná stopa ve formě prázdných flašek, papírů a jiného odpadu, kolem toho místa se totiž v létě pasou jeho krávy a těm uzávěr od pivní láhvě může v žaludku udělat pěknou polízanici. Sedlák ale ví, že je na naši partu spoleh.

Reaguj
Celkem 11 příspěvků v diskuzi


Středomoří AKTUÁLNĚ 2024

Středomoří AKTUÁLNĚ 2024

CHORVATSKO Zprávy od modrého moře, bílých pláží a žhavého slunce. Z Chorvatska, Řecka, Itálie a Francie. Z Egypta, Turecka a Izraele.... celý článek

Podzemní feráta v Moravském krasu: jeskyně v Ostrově

Jizerský guláš 2024

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Neumětely: Horymír a Šemík sem utekli před Křesomyslem

Neumětely: Horymír a Šemík sem utekli před Křesomyslem

FOOTBIKE GUIDE ...a uháněl k Neumětelům. Slavný topografický úryvek ze Starých pověstí českých zná snad každý, kdo vychodil základní školu. Jeli jsme se podívat, kde se odehrálo drama z úsvitu českých dějin.
Střední Čechy AKTUÁLNĚ 2024

Střední Čechy AKTUÁLNĚ 2024

KONĚPRUSY Co je nového na Karlštejnsku, Křivoklátsku, Rakovnicku, v Českém krasu a dalších zajímavých místech středních Čech? Přečtěte si krátké zprávy.
Obrovský sesuv půdy na Bernině: vrtulníky hledaly zasypané

Obrovský sesuv půdy na Bernině: vrtulníky hledaly zasypané

V neděli ráno se zřítila část hory Piz Scerscen (3970 metrů) v alpské skupině Bernina. Kolem sedmé hodiny ranní se ve výšce kolem 3400 metrů uvolnilo více než milion kubických metrů skály
Šumava AKTUÁLNĚ 2024

Šumava AKTUÁLNĚ 2024

BOLETICE Přinášíme zprávy a novinky ze Šumavy na česko-německo-rakouské hranici. Mohou vám pomoci, ať sem pojedete na kole, na běžkách, na lodi, nebo třeba půjdete pěšky.
Krkonoše AKTUÁLNĚ 2024

Krkonoše AKTUÁLNĚ 2024

Přinášíme turistické novinky z Krkonoš - nejvyšších českých hor, národního parku a eldoráda outdoorových nadšenců.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Ledoví muži Česko 12.-15.5. 12.5.
IMEX - veletrh Německo, Frankfurt 14.-16.5. Cestovní ruch 14.5.
Island - diashow Jihlava, Na Kopečku Přednáší Martin Loew 14.5. 18:00
Rodina a volný čas - veletrh Louny 17.-19.5. 17.5.
Pražské služby - den otevřených dveří Praha 18.5. 11:00
Autobusový den Praha, Letná 18.5.
Historie Jinonic a Butovic Praha, Na Bělidle 24 Přednáška 21.5. 17:15
Česká mykologická společnost - členská schůze Praha, Střední škola obchodní 21.5. 17:45
Svět knihy - veletrh Praha, Holešovice 23.-26.5. 23.5.
Concorso d'Eleganza Villa d'Este Itálie, Como 24.-26.5. Přehlídka veteránských aut 24.5.

Diskuse

SOLanebal JseraldSab, 14.5.2024 0:17, 117 příspěvků
kraken сайт Rodneylat, 14.5.2024 0:06, 8 příspěvků
Video - rychlost Kuba Turek, 11.5.2024 15:16, 3 příspěvky
garantované horoškoly Janča, 10.5.2024 16:24, 3 příspěvky
Dvě poznámky k článku i k... Alena, 10.5.2024 14:39, 25 příspěvků
Video Prax, 10.5.2024 10:54, 3 příspěvky
Video Scooter, 10.5.2024 8:59, 3 příspěvky
metodika Honza, 10.5.2024 8:57, 3 příspěvky
INU Honza, 10.5.2024 8:48, 1 příspěvek
metodika Huze, 10.5.2024 0:02, 3 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Přepis hlasu na text Horydoly , 11.5.2024 14:54
How to battle gym anxiety... Horydoly , 2.5.2024 9:51
Čarodějnický běh Horydoly , 1.5.2024 23:09
SALZKAMMERGUT TROPHY Horydoly , 1.5.2024 23:06
Pink EXPO Horydoly , 26.4.2024 0:47
O novém poznání, kterému ... milan šupa, 25.4.2024 19:37
135 let turistického značení Horydoly , 20.4.2024 19:20
EXPEDÍCIE (jar 2024) Horydoly , 20.4.2024 17:50