Testující jedenáctiměsíční batole Erýs hlasitě protestovalo nejméně polovinu času přesunu autem ze středních Čech do Bedřichova.
Autem nebo autobusem?
Dlužno dodat, že se řidička s navigátorem hned ze začátku nedomluvili, do kterého že Bedřichova se chystají, a tak se hodinku kufrovalo na pomezí Jizerských hor a Krkonoš.
Druhý testující subjekt, pětiměsíční miminko Bára, zvládal cestovní fázi lépe, jel autobusem a jeho rodiče od začátku věděli kam.
Nakonec se ale všichni šťastně sešli ve správném Bedřichově nedaleko Jablonce nad Nisou a ještě téhož odpoledne vyrazili na sníh.
Každý zvlášť nebo raději dohromady?
Zatímco Bářini rodiče se v péči střídali a vyráželi po jednom na běžky, případně společně na procházky s mimísem v šátku, patřičně nabalený Erýs byl usazen do krosničky a zúčastnil se tak pochůzek po jizerskohorských lesích.
Normálně rtuťovité batole, které v kočárku nevydrží ani půl hodiny, uvítalo změnu perspektivy a v pohodě zvládalo několikahodinové výšlapy na sněžnicích po běžeckých trasách i mimo ně.
Při dlouhodobém sezení v krosničce se dítěti odkrvují nohy, proto se doporučuje alespoň jednou za dvě hodiny zastavit a nechat je vyřádit, aby se tuhnoucí krev vrátila ke svému původnímu skupenství.
Osvědčená hospoda na Nové louce
Nám se pro tento účel osvědčila restaurace chaty na Nové Louce, kde se po teplé polévce rozproudí krev i batolecímu doprovodu, a milé obsluze vůbec nevadí, že se jim lezoucí cosi plete pod nohama mezi plně obsazenými stoly.
Kromě námi ověřeného šátku, krosničky či jejich kombinace jsme potkali i zdatné tatínky, jak bruslí do kopce zapřaženi do dětského multifunkčního vozíku.
Kromě tradičního využití jako přívěs za kolo, sportovní kočárek pro turistiku, jogging nebo in-line bruslení se dá vozítko opatřit i ski-setem s lyžemi, teleskopickými tažnými tyčemi a bederním popruhem pro tahouna.
Zatímco nám jeho rodiče vyprávěli o výhodách takového vozítka, očividně spokojený, skoro dvouletý prcek pozoroval cvrkot z teplého hnízdečka korby.
Zůstaneme u nosítka
Řádit v terénu s baculatým andělíčkem na zádech je sice o něco náročnější, než jen s tatrankou a termoskou čaje v batůžku, ale odměnou je vám pocit, že všechny ty úžasné pohledy na neprošláplé bílé paseky, labyrinty smrkových kmenů nebo zákruty zasněžených potoků s vámi vaše děti můžou sdílet, a naděje, že se tou krásou kolem snad nakazí a jednou sem vyrazí po svých.