Krkonoše. Jarní vánice v sedle mezi Luční a Studniční horou.
 
 
Krkonoše. Jarní vánice v sedle mezi Luční a Studniční horou.
Autor snímku Kuba Turek

Luční bouda, Krkonoše

Luční bouda (1410 m n.m.) vznikla jako dřevěný přístřešek někdy mezi lety 1533 a 1600 na Slezské cestě (Schlesingsche Weg) přes Krkonoše (Riesengebirge). Z Oberelbe (Vrchlabí) vedla přes Pommerndorf (Strážné), do sedla mezi Luční a Liščí horou k Hofbaude (Dvorská bouda) a ke dnešnímu bufetu Na Rozcestí, okolo Geiergucke (Výrovka), do sedla mezi Luční a Studniční horou k dnešní kapličce Památka obětem hor a dolů na Weisse Wiese (Bílá louka) k Luční boudě. Překročila česko-německé hranice, zamířila k Hampelbaude (Strzecha akademicka) a odtud strmě klesala do Krummhübel (Karpacz) a pod horami se dělila na větve do Hirschberg (Jelenia Góra) a do Schmiedeberg (Kowary).

Letopočet 1623 byl nalezen na kameni zabudovaném v základech Luční boudy. Zřejmě se vztahuje k přestavbě původně dřevěné boudy na kamennou budovu, asi zprvu jen s podezdívkou. Nejstarší písemný doklad o Luční boudě pochází z roku 1707 a jedná se o kupní smlouvu. Na Müllerově mapě Čech z roku 1720 se Luční bouda jmenuje Weisewiesenbaude (bouda Na Bílé louce). V té době patřila hrabatům Morzinům, usazeným na panství Vrchlabí. Už před rokem 1800 byla celá Luční bouda postavená z kamene, zatímco většina krkonošských bud byla zatím dřevěná nebo jen s kamennou podezdívkou. Chovalo se tu přes zimu 17 krav a 12 koz, v létě dvojnásobek.

Zpět na článek Příběh Luční boudy

Zpět do galerie Luční bouda, Krkonoše